Prokrastinuji komentáře u knih

Na jednu stranu chápu, že některým lidem příběh nesedl, já osobně sama měla s hlavní hrdinkou Mei dost problémy a well, ta záležitost s polibkem... Do knihy jsem šla s tím, že potřebuju u něčeho vypnout, číst něco feel good, něco nad čím nemusím uvažovat a bude to sluníčkový. A ono to bylo vtipný - protože jsem očividně naladěná na stejný vlně jako autorka, ale zároveň jsem u toho 100% nevypla a někdy se můj mozek snažil dělat rozbory a pitvat určitý blbosti. Stoprocentně sluníčkový to teda rozhodně taky nebylo.
Na knize rozhodně oceňuju čtivost, krátký kapitoly s geniálníma názvama, vtipnost, zpracování knihy a příběhu pomocí zpráv a fotek, vše barevný, sem tam malá ilustrace a hlavně ty popkulturní odkazy byly prostě skvělý. Celkově se asi jedná o mojí úplně první čtenou feel good romaci a rozhodně chci tuhle žánrovou kolonku trochu blíž prozkoumat.

2 30.10.2020

Pořád uvažuju, jestli jsou to spíš tři hvězdy nebo čtyři...
Ale abych to vzala hezky popořadě. Máme tady příběh o holce jménem Aurora (dále jen Auri), která byla uvedena do umělého spánku, před cestou do vesmírné kolonie. Problém je, že se probudí neplánovaně až o dvě staletí později na úplně jiném místě. Všichni, které znala jsou mrtví a systémové databéze tvrdí, že kolonie, do které cestovala neexistuje. Co víc, ani o jejím otci, který v kolonii přebýval, neexistují žádné záznamy a daná lokalita sbadá pod vládní galaktickou klatbu (jinými slovy, vstup zakázán). Joo a pak jsou tam všude mimozemštani. Takže Auri nestačí valit očka, ale zároveň zachovává chladnou hlavu i v takových momentech, kdy po ní někdo začne jít a well, začnou se kolem ní dít fakt divné věci, které vyráží dech a jejich existenci a působení, si neumí vysvětlit ani ti mimozemšťani - a to už je co říct, ne?

Zpětně si říkám, že to možná bylo až nerealistické, aby to ta holka pobrala až tak v klidu. No dejme tomu... Tahle kniha má celkem sedm vypravěčů a vím, že si na to hodně čtenářů stěžuje, ale podle mě jsou jejich osobnosti natolik odlišné, že pokud při čtení dáváte pozor a úplně nevypínáte, nebudete mít problém s orientací. Mě osobně sedly nejvíc dvě postavy. Finn je mimozemšťan, co vypadá jako albín a nosí černé kontaktní čočky. Na rozdíl od zbytku své rasy musí nosit exoskelet. Taky je bi a neuvěřitelně sarkastickej. Kal je válečníka, kterého zavrhuje vlastní rasa, kvůli složitý historii jeho národa. Sexy, namakanej, filová kukadla, špičatá ouška a občas mu říkají víloš a tady bych asi měla načít bezpečně (bez spoilerů) můj problém neproblém s touhle knihou...

Hned na začátku podotknu, že za tohle hvězdu nestrhávám - to, za co strhávám si nechávám až na konec. Faktem je, že celá tahle kniha je jedno velké "vařili pejsek a kočička". Je tady až přehršel prvků z jiných příběhů, které až tak moc známe. Když nahodím asi ty nejvíc očividné (víc jich mám vyjmenovanejch v recenzi tady na databázi nebo na GR) - máme tady šestičlenný tým (nepočítám Auri) vyvrhelů, které nikdo nechce a z toho pár členů jsou mimozemšťani... Dál nebudu spoilerovat, ale podobnost se šestičlenným týmem Strážců galaxie a jejich dobrodružstvím je pro mě prostě až do očí bijíci. Pak taky nemůžu zapomenout na chytrej a ukecanej tablet, jehož název jsem si nezapamatovala do teď... Že by za to mohl fakt, že mi až moc přopomínal Spira nebo Pana Laskavého? Chápu, je to asi Jayova věc :D Nejvíc mě však do očí trefila věc s Kalem.

Štípněte mě prosím, ale tohle bylo jak potkat vesmírnou - mimozemskou verzi Rhysanda s jinou podobou a bez křídel. Vlastně celkově tak 100x lepšího (Ano, zpětně moc Rhysanda ani Rowena od Maas nemusím). Protože Kal mi sedl od prvního okamžiku. Jak jsem říkala, sexy, namakanej, filová kukadla, špičatá ouška a občas mu říkají víloš... Nepřipomíná vám to něco? Dobře budu ještě chvilku pokračovat xD Jeho rasa má tzv. Tah, což vytváří pouto mezi dvěma druhy. Jakmile mezi sebou mají Tah, přitahuje je to k sobě, jsou mega ochranářský, žárlivý a prostě žijí pro toho druhého. Pořád nic? Jestli jste nečetli Maasovou, je mi to jasný a jestli četli a stejně to tam neuvidíte... Well nevadí :D Popravdě se mi Kalovi kapitoly četli ze všech nejlíp (pak ještě ty Finnovi) a klidmě bych uvítala knihu čistě o něm.

Přesto přese všechno se mi vlastně kniha líbila. Autoři to uměj podat, a i když se to místy hůře čte a člověk při tom musí přemejšet, není to k zahození. Jasně po tom mym výčtu jde originalita celkem do kytek, ale zatím jsem neslyšela, že by si nějaký čtenář stěžoval zrovna na to. Však, co je dneska originální, že jo? Krásně jim to funguje a pak přijde ten konec a agh... Neříkám, že strhávám hvězdičku jen za to (a tu půl až celou dolů zvažuju za originalitu), ale na konci mě postava Auri vlastně dost štvala. Její poslední kapitoly moc nedávaly smyls a udržet povědomí, co se zrovna děje a JAK SE TO SAKRA DĚJE, bylo skoro nad moje síly, jenže jo... Přihlídnuli k faktu, že Auri vlastně celou situaci hned od začátku dost zvládá (všichni, které znala jsou mrtví, její přes 200, ale vypadá na sedmnáct a zjistí, že existujou mimozemšťani - hned několik ras,...), autoři ji dost často zneužívají k vyřešení bezvýchodné situace, směřování hrdinů, vytváření zápletky,... Je něco jako Bůh na kladkostroji ve starověkym Řecku/Římě... Jasně hodně hlavních hrdinů funguje na tomhle principu, ale tady toho bylo aaaaaž moc. V jedné fázi, to všechno směřuje do kytek, čtete desítky stránek, několik kapitol z pohledu různých lidí, vstřebáváte jejich pochyby a emoce - strach z blížícícho konce... Jen aby, když už jsou na hraně, se vytasej s tím, že VLASTNĚ STRAŠNÁ PRDEL, ale celou dobu jedeme podle plánu, kterej jsme ti čtenáři zapomněli tak trochu sdělit... xD Jenže je to těžko uvěřitelný. Mimochodem, tuhle situaci samozřejmě vyřeší Auri - náš Bůh na kladkostroji, kterýho tam autoři pustěj... Pochválen buď asi... Takže tohle byl osobně můj problém.

2 28.09.2020

O existenci tohohle příběhu jsem neměla nejmenší ponětí, dokud jsem ho nezahlédla v nabídce pro blogery. Jméno autora mi není cizí - vím, že je dost oblíbený, ale ještě jsem neměla to potěšení. Nicméně, co jsem vypozorovala z různých názorů, tahle kniha se jeho tvorbě spíše vymyká a je jiná. Pro mnohé jeho fanoušky i dosti zklamáním. Jako první mě vyděsilo, že je to docela bichlička. A jako pořádná “bichlička”. Taková ta kniha, kterou byste byli s to někoho sejmout. Nicméně žádné obavy. Písmenka jsou na stránkách dost rozpálený a kniha se čte prakticky sama.
Máme tady námět technologií, který je promítnut do thrilleru a celé je to takové děsivě reálné. Opět to jednoho přiměje se zamyslet, co všechno o sobě sdílíme a co všechno o nás různé databáze vědí. S hlavní hrdinkou jsem neměla úplně problém, ale ze začátku byl můj vztah vůči ní dosti střízlivý. Co mě nepříjemně zarazilo, a beru to jako zradu, je fakt, že tady máme i postavu detektiva a kdo mě zná ví, že já ty detektivy fakt nemusím a většinou se jim vyhnu obloukem. Další, pro mě ne úplně příjemnou věcí, byl popis vražd, který byly teda fakt brutus. Ze začátku čtení jsem byla nadšená, ale pak to začalo opadávat a já vlastně ani nevím proč... Možná je to tím, že jsem pořádně na knihu neměla čas a tak četla spíše přerušovaně? Oceňuju střet kultur a atraktivní prostředí asijského velkoměsta a budování nových technologií, otázka jejich zneužítí a závislost a zranitelnosti lidí na sociálních sítí. “Probírají” se tady dosti zásadní otázky a jistým způsobem to můžeme brát jako jakési varování. Co mě zaráželo je fakt, že hlavní hrdinka dává najevo, že zná rizika cesty, kterou se lidstvo v tomto oboru vydává, ale přesto jde do Mingu pracovat a vyvíjet je a zdokonalovat. Myslím, že kniha by mohla sednout fanouškům seriálu Black Mirror.

2 14.06.2020

Tak tohle byla hodně dobrá kniha. Musím říct, že po převyprávěných řeckých dějinách a mytologii, chcete-li retellingách, pokukuju už delší dobu. Lákala mě Kirke, Achilleova píseň, Dcery sparty,… Nakonec jsem začala s Médeou, na kterou jsem úplnou náhodou narazila v knihkupectví, a která mě zaujala obálkou a anotací. A víte vy co? Ta Kirke je tady taky! A je to skvělý!

Médea je spojována s pomstou a násilím, stejně však jako v případě Kirke nebo Medúzy, je příběh komplikovanější, a v pozadí jsou často na vině muži. V případě Médei je na začátku tyranský otec a později se připojí i její láska - manipulativní Iáson. Sledujeme přerod z naivní dívky do silné a sebevědomé ženy, která umí být i dost krutá. S tím, že poznáme její backstory, víme, co vedlo k jejím činům. Jak poznamená jedna postava, v těhlech příbězích jsi buď kráska v nesnázích nebo hlavní záporák, a nebudu vám lhát, Médei role se v tomhle převyprávění nezmění. I tak je to ale silný příběh, který mnou bude ještě nějaký čas rezonovat.

Tuhle knihu si dovoluji doporučit všem fanouškům řeckých příběhů, zvláště pak pokud vyhledáváte motivy feminist rage a witchy power.

Moje hodnocení: 4,5/5

Tato kniha mi byla poskytnutí v rámci #spoluprace s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze.

1 18.11.2024

Nebudu vám lhát, Liga pro mě byla bohužel zklamáním. Možná jsem měla ale jen velká očekávání? Bylo to konec konců moje první setkání s touto českou autorkou. Za mě se jedná o průměrnou knihu, která mě k tomu všemu moc nebavila. Věřím však, že si najde své čtenáře a jestli něco musím pochválit, je to záběr LGBT+ a přenádherná obálka.

1 08.11.2024

Tak už jsem si i já přečetla nejkontroverznější knihu překladové literatury, která u nás v poslední době vyšla xD Tiktoková senzace, tak trochu retelling na krále Midase a začátek erotické série ve které figurují víly a stockholmský syndrom. Ženám v harému se říká klisny, a najde se jedna, dvě scény, které někoho můžou hodně znepokojit, či od čtení úplně odradit.

Hlavní hrdinka Auren žije ve zlaté kleci - doslova, a má zlatou kůži. Je favoritka krále Midase, a ten nedovolí aby se ji kdokoliv dotkl. Nebo snad? Jednou se ji totiž rozhodne na jednu noc darovat sousednímu králi a tím se započíná (na naše české poměry erotické a romantické literatury) poměrně hodně netradiční příběh.

Midas byl otřesný, ale Auren jsem si celkem oblíbila. Myslím, že je tam toho mnohem více nevysloveného (respektive, autorka nám podle mě nedala všechny informace) a ještě se něco o jejich minulosti dozvíme. Hodně mě pak zaujaly postavy, které se objevily později a začaly ovlivňovat Aurenino vnímání světa.

Kniha se mi líbila. Nechybí ji čtivost, svět je parádně vykreslený, a samotná myšlenka příběhu pro mě byla vcelku originální. Řekla bych, že pokud máte rádi Baronetky (nebo celkově erotickou literaturu), nevadí vám fantasy, a chcete zkusit něco, co u nás v překladové literatuře trochu vybočuje, směle do toho. Na druhou stranu, není to příběh úplně pro všechny - pokud jste silné feministky, vadí vám misogynie, nebo extrémnější erotické scény, zvažte přečtení. Doporučuji si i zkontrolovat trigger warnings.

1 09.09.2024

Hned na začátek se přiznávám, jsem jedna z těch, co milují film Pretty Woman, a žrala jsem seriály Harlots a Secret Diary of a Call Girl, takže když jsem narazila na knihu Tajemství od Lucii Franco, bylo jasné, že si tenhle příběh budu muset přečíst :D

Aubrey žije dva životy, přes den je studentka, která se stará o nemocnou babičku, a v noci plní mužům i ženám jejich chlípné a nemravné touhy. A pak potká Jamese - muže, který by mohl být věkově její otec, a který je jí fascinován. Neuvěřitelně je to k sobě přitahuje, a je v tom i něco víc, ale vědí, že nemohou být spolu.

Téma pr0stituce, věkový rozdíl mezi hrdiny, nechybí alkohol a dr0gy, a bohužel ani určitá předvídatelnost děje, a taky mám pár výhrad k charakteru Aubrey. Dostalo mě, jak James otevřeně s Aubrey mluvil o své ženě, a nechápala proč si sakra nekoupil Aubreyinu exkluzivitu O.O

Máme tady moc fajn erotickou romanci, která je trochu na hraně, ale děj má hlavu a patu. Já osobně si z toho úplně na zadek nesedla, ale všechny knihy se holt nemohou řadit mezi moje topky xD

1 31.08.2024

Moje první setkání s autorkou. Tuhle knihu v angličtině jsem si před časem přidala na GoodReads do seznamu potencionálních TBR knih. Když jsem zjistila, že bude překlad, brala jsem to jako znamení - ještě když byla možnost vzít si knihu na recenzi. No je mi trochu líto, že jsem do toho nešla v angličtině, protože tuším, že by moje hodnocení bylo vyšší :/ Jak tušíte, měla jsem celkem velký problém s dialogy hlavní dvojice - když to řeknu blbě “v angličtině by to znělo lépe - rozhodně přirozeněji, a místy bych z toho byla možná i odvařená. Co se týká zápletky, úplně přesně jsem nevěděla, co od toho čekat. Tušila jsem mafiánskou romanci, ale bylo to ze začátku dosti zmatečné a tajemné. Našla bych ještě pár výtek k Liamovi - hlavně jeho chování vůči Tru v určitých situacích :/ Ale co vadí mě, nad tím se druhý nemusí vůbec pozastavit. Je to hodně zajímavý příběh, a pokud vás zaujala anotace, a máte rádi mafiánské romance, a chuť na příběh plný citů, vášně, pomsty a tajemství, směle do toho. Mezi hrdiny je značný věkový rozdíl, a čeká vás dost žhavých scén :D

1 13.04.2024

Tak tohle mi padlo do noty, protože miluju romance, a mám slabost pro ty se špatnými muži, kteří se nebojí jít za hranice zákona a pěkně si umazat ruce.

Nessa i Mikolaj jsou velké protiklady, ale ty jak víme se přitahují. Navíc mezi sebou měli menší věkový rozdíl (asi 7 let). Nessa mi na první dobrou úplně nesedla, ale v zajetí se začal její charakter vyvíjet, a pak už jsme si sedly. Mikolaj mi oproti tomu sedl hned od začátku.

Je tady pár nelogičnosti v ději, a rozhodně se nebude řadit k mým top mafiánským romancím, ale jinak se jedná o celkem příjemné čtení, které potěší všechny, kteří čtou pouze v češtině, a tenhle námět (mafie, únos, věkový rozdíl,...) je láká.

1 30.03.2024

Miloučká LGBT+ feel good fantasy záležitost s kouzelníky a magií, zasazená do moderní doby plné technologií. To, a mnohem víc jsou Okouzlení. Připravte se na hate to love romantickou linku mezi Havranem a Sluncem - typickým sunshine & grumpy párem, který jsem si prostě zamilovala.

Máme tady nebinární reprezentaci, found-family trope, a ke slovu se dostane i téma psychického zdraví, protože postavy potrápí úzkosti a panické ataky. Střídají se kapitoly z pohledů Havrana a Slunce. A z vedlejších postav jsem si dost oblíbila postavu čarodějky Antonie :D

F. T. Lukens tady vytváří originální pohled na magii, která se stala součástí běžného života a podnikání. Na vše dohlíží magické konsorcium, lámají se kletby, a vedle toho s postavami zavítáme do kaváren nebo jezdíme hromadnou dopravou.

Nebudu lhát, anotace vám prozradí vše zásadní, takže k příběhu je třeba přistupovat jako k odpočinkovému zážitku, který je odlehčený, plný humoru, a skvělých dialogů. Je to prostě takové pohlazení po duši.

1 27.03.2024

Na pokračování populárního bestselleru Námi to končí jsem se těšila, ale s tím, jak začaly vycházet první recenze s průměrným hodnocením, moje nadšení vystřídaly obavy. Čtení jsem si přesto celkem užívalo, ale nemělo to na mě žádný velký wau efekt, kdy bych řekla, jo tohle je další top kniha od Colleen. Dobrá oddechová kniha, to jo. A myslím si, že pokud právě teď poprvé přečtete Námi to končí, a hned za tím budete pokračovat tímhle, třeba vás to uspokojí víc? Svezete se na té wow vlně, kterou ve vás jednička vyvolá. Teoreticky. Na druhou stranu, za mě bylo Námi to končí dotažené i přes ten malý otazníček kolem Atlase na konci, sorry not sorry. Námi to začíná neurazí, ale vlastně to nemá šanci dosáhnout toho, co představovala jednička.

3,5/5

1 06.12.2023

Tohle je v pořadí druhá kniha, jejíž filmovou/seriálovou adaptaci jsem letos viděla, a na jejímž základě jsem se rozhodla přečíst si předlohu. U obou (první bylo Silo) jsem se lehce spálila, na druhou stranu, pokud s knihou začnete věřím, že vás příběh upoutá. Červená, Bílá na mě působila dost čtivě, a je pravda, že když jsem se zvládla začíst, stránky mi svižně utíkaly pod prsty. Jenže do toho čtení jsem se trochu nutila - na stránkách jsem nenacházela to kouzlo, kterým na mě dýchl film. Přišlo mi to tak nějak jednoduché Na druhou stranu pokud hledáte odpočinkovou knihu, u které můžete totálně vypnout, a disponuje slušnou rozmanitostí diverzity, tak proč ne

1 07.11.2023

Na pokračování Třináctého znamení jsem se moc těšila, a jsem ráda, že jsme se ho dočkali ještě letos. Opět nechyběla čtivost, a nebyla nouze o žhavé scény Podle mě překladově na českém knižním trhu prostě vlkodlaci chybí (jasně, nějaké knihy máme, ale mohlo by jich být víc), a já mám pro tyhle nadpřirozené bytosti slabost Osudové pouto plynule navazuje na první díl, a pokud jste nějaké věci stihli stejně jako já pozapomenout, nezoufejte, rychle se zorientujete. Nicméně s druhým dílem mě trochu opustilo počáteční nadšení pro tuhle sérii. Co mě mrzí je určitý šablonovitost Akce jako by ustupovala na úkor vývoje hlavní hrdinky, ale jak už jsem naznačovala v recenzi na první díl, Ayla mi úplně nesedla. Samozřejmě v příběhu nechybí ani zvraty, ale vnímám ho jako více utahanější. Btw. Zdá se mi to, nebo vylepšili překlad peprných scén?

3,5/5

1 30.10.2023

Anotace mi dávala vibes Anihilace, ale ve finále jsem dostala něco úplně jiného Obě hlavní postavy - Robin a Kai mají určitý trauma, a nevyřešenou minulost ohledně smrti Kaiova bratra + je tady i lehká romantická linka. Máme tady nový originální svět se svou historií, božstvem, legendami a magií. A bože ten samotný hororový úvod?! Ten byl brutální ale pak už to bylo klidnější. Hodně mě zaujalo nakousnutí otázky cenzurování informací - lidi nevěděli vše, protože jim to bylo zatajováno. V příběhu se hodně putuje, ale rozhodně jsem tam nenašla žádná hluchá místa. Dvě další postavy v zápletce mi navíc připomněly můj oblíbený seriál Britannia. No rozhodně mě to dost bavilo, a myslím, že by to mohlo sednout třeba i čtenářům Naslouchače. Snad se brzy dočkáme dalšího dílu

4,5/5

1 03.10.2023

Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Kruťas je pro mě srdcová záležitost, ale ne, nečekala jsem, že dostanu druhého Kruťase. Čekala jsem, že se vrátím do toho krásného a krutého světa víl, který Holly Black vytvořila, a potkám další postavy, a přečtu si jejich příběhy, a to jsem dostala

Přiznávám, že na Suren (Wren) jsem tak trochu zapomněla. Byla až moc vedlejší postavou v původní trilogii, že se mi z paměti poměrně rychle vypařila. Za to Doubka, nevlastního bratříčka Jude, který měl v příběhu od začátku velkou roli, na toho nešlo zapomenout

Ukradený dědic je z pohledu Suren a my čtenáři se hned na začátku dozvíme její origin - že je vlastně podvrženka, jak prožila část dětství šťastně v pěstounské rodině u lidí, co ji milovali, jak pak byla podle a krutě přinucena vrátit se do vílí říše, kde ji brutálně týrali, a jak skončila zpět v říši smrtelníků, kde se v jakési vidině pomsty snaží zvrátit všechny kletby a nevýhodné domluvy, které mezi sebou uzavírají lidé a nadpřirozené postavy.

Doubek na začátku příběhu Suren vyhledá, a tak trochu ji zachrání život. Ti dva mají společnou minulost. Ona neví, zda mu může tak úplně věřit, a on potřebuje její pomoc.

Pokud chcete nasát magickou atmosféru (nejen pro podzim), tohle je prostě kniha, kterou vám rozhodně můžu doporučit. Já si čtení užila. Většinou mě moc neučarují knihy, které jsou bohaté na květnaté popisy, ale jelikož tenhle magický svět miluju, hltala jsem stránku za stránkou. Není tady tak silná dynamičnost, kterou měl Krutý princ, ale ta zmijozelská aesthetica, a celkově temnější ladění, mi to bohatě vynahradily.

1 02.10.2023

Na pokračování Zlaté jsem se těšila. Jako čtenáře mě minul boom Měsíčních kronik, které si stále drží populární status na knižní scéně. Přesto mě zrovna tahle dilogie, zaujala a rozhodla jsem se ji dát šanci. Jedná se o temný retelling na Rampelníka. Hlavní hrdinkou je dívka Serilda, nadaná vypravěčka příběhů, která díky lži o tom, že umí příst zlato, padne do oka Králi duchů. Když hrozí, že pravda vyjde najevo - což by ji stálo jisto jistě život, zjeví se jí záhadný Zlat, a uzavřou spolu obchod. Co vám budu povídat, zamilovala jsem se do Zlaté od první stránky - ten jazyk a určité prvky v ději mi dokonce připomněli mou milovanou Addie LaRue.

Jak u mě tedy obstálo pokračování s názvem Prokletá? Závěrečný díl u nás vyšel poměrně brzy, za což jsem moc ráda. Autorka v příběhu navazuje tam kde skončila, a my můžeme sledovat snahu Serildy a Zlata o zlomení kletby. Opět nechybí ten temný podtón - duchové, Divoký hon, bájná božstva, duše zavražděných dětí, snaha krále přivést zpět k životu obávanou lovkyni, Je tady samozřejmě i romantická linka, akce a zvraty.

Bohužel, druhý díl na mě nezapůsobil zas tak moc, jako první. Zajímalo mě, jak to bude pokračovat, a nutilo mě to obracet stránku za stránkou, ale to kouzlo úplného nadšení, které jsem si nesla od přečtení Zlaté, se zároveň místy vytrácelo. Zbyl z toho na konci pocit nadprůměrné knihy, ze které si, ale na zadek tentokrát tak úplně nesednu.

Celkově to hodnotím tak, že pokud máte rádi retellingy, tvorbu autorky, a nebo si chcete přečíst temnější fantasy, tahle série je pro vás, a určitě ji dejte šanci. Věřím, že obzvláště na období blížícího se podzimu se může jednat o ideální čtení do pošmourných deštivých dnů :) Ideálně dát oba dva díly najednou.

1 19.08.2023

Komiks o superhrdinech od českých autorů mě nadchl a zaujal už jen svou obálkou, a po nahlédnutí i sympatickou kresbou. Jak moc by takové superhrdiny ovlivnila doba, kdy každému jde jen o zisk, reklamu a promování produktů? Tohle bylo moc fajn, hlavní hrdinka Ida má působit pro veřejnost obyčejně - holka, co chodí jen do práce a do fitka, a jen tak mimochodem je její přítelkyně slavná superhrdinka. Jenže to mohla být Ida taky, a možná ještě může. Nechci vám, ale prozrazovat moc z děje, takže tady se stopnu. Tenhle příběh jak zpracováním, tak dějem a myšlenkou stojí za to. Nějakými těmi marketingovými manýry a systémem s agenturou, co zastupuje superhrdiny, mi to připomnělo mé milované The Boys, jen bez zbytečně tvrdé brutality. Vytkla bych snad jen to, že mi komiks přišel strašně krátký, a tak nezbývá než doufat, že se dočkáme třeba ještě nějakého toho pokračování :D Já jsem teda rozhodně pro :D

4,5/5

1 04.06.2023

Bože, tak tohle mě bavilo! Po dlouhé době opravdu hodně originální svět, ve kterém hrají hlavní roli múzy a antimúzy, fiktivní postavy vystupují ze svých knižních světů, můžou navštívit náš svět, ale třeba i nějaký jiný fiktivní, a prostě wow!

Hlavní hrdinka Malou je antimúza - dcera smrtelnice a antagonisty - záporné fiktivní postavy. Svým polibkem okrádá autory o příběhy, které nemají vzniknout. Celému systému tak úplně nerozumí, ale podvoluje se mu, a plní rozkazy, které ji organizace dává. A pak jsou dva autoři, které měla políbit, nalezeni zavražděni. Podezření padne bohužel i na Malou, a tady přichází na scénu mladý a protivný, avšak i dosti pohledný, detektiv Lansbury. Téhle knize nechybí romantická linka, a mě sedla.

Další věcí, která se mi líbila, byly narážky na různé filmy a seriály. Ať už bereme v potaz mikinu s Mimoni, koukání na Lucifera, toho nejvíc cool kocoura Sheldona, či víc než jednu narážku na Padesát odstínu šedi (která se pojila na Lansburyho xD) - je tam toho celkem dost :D

Osobně moc detektivní zápletky nemusím, ale tady to bylo fajn. Malou k tomu na jednu stranu přišla jak slepý k houslím, ale i její povaha ji naváděla k tomu, aby chtěla zjistit jak se věci mají. Musím říct, že jsem vůbec neměla žádné představy, jak se bude děj v tomhle ohledu ubírat, a finálním odhalením ohledně záporáka jsem byla překvapená.

Ještě zmíním, že mi celý příběh něčím připomínal knihu Rudá jako rubín, ale nedokážu pojmenovat, čím přesně.

Hodnotím 4,5/5

1 01.05.2023

Porazíte padoucha, zachráníte svět, a pak na vás padne kletba - buď zemřete nebo půjdete pod čepec. Tohle drámo přesně řeší hlavní hrdina Arek v téhle dosti praštěné romcom YA knize. Souhlasím, že vám to může dát vibes Srdcerváčů, a zároveň je to retelling na Artuše a Merlina. Arek tady má svého čaroděje Matta, a příběh je zasazen do společnosti, která neřeší gender.

Uznávám, že místy je to trochu chaotické, a závěr je předvídatelný. Na druhou stranu jsem se při čtení opravdu dobře bavila. Jedná se o oddychové čtení, které ve vás zaklíčí feel good pocit snad od první stránky, a ten ve vás přetrvá ještě dlouho po dočtení.

Pro mě to bylo zároveň osvěžující v mnoha faktorech - nečtu tolik romcomy, LGBT+ literaturu, a od YA se v poslední době také pomalu odkláním. Trope friends to lovers taky zrovna často nefiguruje v knihách, co čtu. Samostatně to samozřejmě jsou prvky, které najdeme i v jiných knihách, ale takhle dohromady to vytváří jedinečný příběh, který budu ráda dál doporučovat. Celkově jsem tak spokojená - bylo to ověžující vyjetí ze zajeté žánrové linky, kterou si jinak jedu :D

1 24.02.2023

Žánrově heavy contemporary moc nečtu, ani nevyhledávám, takže si netroufám moc porovnávat s ostatními tituly v tomhle žánru. Motiv přátelství jsem si v poslední době v příbězích (ať už těch psaných nebo zfilmovaných) hodně oblíbila. Tady přátelství dvou dívek zpřetrhá tragická nehoda. Amelie se pak vydává na cestu do neznáma pro odpovědi. Věřím, že pokud jste citlivější, určitě vám při čtení nějaká ta slza ukápne. Příběh je čtiví a já si poznamenala pár myšlenek/citátů. Něco mě v dějí překvapilo - hlavně ohledně Endsleyho minulosti, ale něco jsem celkem snadno odhadla dopředu - kdo má na triku poslání limitovaného výtisku. Co bych mohla vytknout, a za co šla hvězda v mém hodnocení dolu, je určitá instantnost. Endsley i Amélie například v knize po psychické stránce udělají opravdu velký pokrok, ale nějak nevěřím, že by to v reálu šlo tak rychle a snadno - týden, vlastně ani ne, když vezmeme v potaz, že na začátku se dost dlouho oťukávali… Bezprostředně po dočtení jsem byla nadšená a viděla to na 4hvězdy, ale s menším odstupem to vidím spíš na 3hvězdy. Je pravda, že do druhé půlky knihy jsem se musela trochu nutit. Nicméně chápu, proč to lidi milujou a vychvalujou- Amélie je na začátku knihomolka srdcem a duší. Má oblíbené knihkupectví, milovanou sérii, jede na knižní veletrh,… a je velký snílek - často si tak říká, jak by daná situace vypadala v knize. Troufám si říct, že tenhle popis sedí na většinu z nás :D Při čtení Všech stránek Amelie se mi vybavil příběh Most do země Terabithia, takže teoreticky pokud ten máte rádi, tohle by vám mohlo sednout :)

1 17.11.2021