Qadin komentáře u knih

... Je Bůh, nebo není? Ale vážně! Potřebuju to teď vážně.
Ne, Bůh není.
Aljoško, je Bůh?
Bůh je.
Ivane, a je nesmrtelnost, aspoň třeba nějaká maličká, malilinká?
Není ani nesmrtelnost.
Žádná?
Žádná.
Tak tedy dokonalé nic či co. Nebo je snad přece nějaké něco? Jen když ne docela nic!
Naprosté nic.
Aljoško, je nesmrtelnost?
Je.
A Bůh a nesmrtelnost?
Je Bůh i nesmrtelnost. V Bohu je nesmrtelnost.
Hm. Je pravděpodobnější, že pravdu má Ivan. Bože, když si pomyslím, co víry, co všelijakých sil marně plýtval člověk za ten sen už za tolik tisíciletí! Kdo se tak posmívá člověku, Ivane? Naposledy a najisto: Je Bůh, nebo není? Ptám se naposledy!
A naposledy říkám, že není.
Kdo se tedy posmívá člověku?
Podle všeho ďábel, usmál se Ivan.
A ďábel je?
Ne, ani ďábel není.
Škoda. Hrom do toho, co já bych jenom udělal s člověkem, který první vymyslel Boha! Oběsit ho na osice je málo!
Kdyby lidé nebyli vymysleli Boha, nebyla by vůbec civilizace.
že by nebyla? Tedy bez Boha?
Ano. Ani koňaček by nebyl. A koňak vám budu přece muset vzít.

nesmírná lidskost, sečné dialogy, vášeň vyhnanou až na okraj šílenství, duševní sebezpyt spojený s otázkou existence Boha a jako třešnička na dortu sebeironicky pojmenované kapitoly...

11 21.07.2017

Proč jsem se nestal rybou? Proč jsem se nestal slunečnicí? Ryba nebo slunečnice by ještě dávaly smysl. Určitě větší smysl, než se stát Řehořem Samsou...
Z nějakého důvodu se po přečtení toužím stát mihulí potoční, rybou či slunečnicí.

10 17.05.2016

Kniha, která těží z toho, co kritizuje, tedy bulvárního zájmu měšťáků o blázny... dost ploché a ještě to málo, co bylo řečeno, se aspoň jednou opakuje. Mám z toho pocit, jako by veškerý zdroj rešerší byl článek na Wiki a návštěva bývalého špitálu.

9 11.10.2020

Tak nějak plytké a poměrně nezáživné. Jediný nápad, který se mi opravdu líbil, byla grafická práce s cenzorskou černí. Zjevné, že autorka zažila režim jen do roku 89. Srovnání s knihami autorů ze zemí, kde se tohle opravdu žije, mi přijde jako cukrová vata vs vata skelná.

7 26.06.2023

Jaká ironie, v půlce se člověk obává, že to nedopadne dobře, a když přijde konec, tak je zklamán, jaký je to happyend...
Tato témata mám raději podaná syrověji a víc do hloubky, toto bylo poněkud plytké a odtažité.

7 21.08.2018

Ech, červená knihovna říznutá Bearem Grillesem, navíc s chybami v překladu... příliš mnoho miláčků v textu a závěr to vyloženě pohřbil, nebo naplnil, jak se to vezme.

7 13.06.2018

Náhled do čínské duše, velka část pravděpodobně ztracena v překladu, dokonalý závěr, ironicka tečka. Doporučuji přečíst doslov, hodně mi pomohl:)

7 20.05.2017

Moje první setkání s Murakamim a láska na první počtení, miluju atmosféru té knížky, jistou mlhavě těžkou melancholii zakouřených barů, ztracených lásek a záhad podkreslených hudbou... pro mě zatím nejsilnější zážitek od pana M.

7 14.09.2016

Syrové, laskavé, živočišné, naivní a pravdivé...

6 23.11.2017

Pro mě podivný kočkopes, smíšenina kladiva na čarodějnice, Toničky Bolavé a Jany Eyrové, zabaleno do detektivního seriálu v osm večer...

6 01.05.2017

"Mám dojem, že jediným vhodným zakončením jakéhokoliv příběhu o lidech - neboť život je dnes polymer, jímž je těsně obalena Země, by měla být táž zkratka, kterou teď píšu velkými písmeny, poněvadž mi to připadá na místě: ETC.... "Je to všechno jako oceán!" křičel Dostojevskij. Já říkám, že je to všechno jako celofán,"

"Už je mi líp.
Čestné slovo: už je mi líp."

úžasná knížka, milé ilustrace, úžasné vstupy autora, jeho styl se mi dostává pod kůži...

6 02.12.2016

Je to destilovaná krutost (ale i to je stránka lidskosti), a ke všemu ještě páchaná převážně civilisty. Palec hore za náhled do pohanského vnímání světa, popisy přírody a fakt, že konec války není happy end.

5 01.11.2020

Říkala jsem si, že čtyři, pro jakousi rozbředlost některých pasáží, ale podobně jako bramborový salát po uležení, mi s odstupem dne, kdy se to nějak poskládalo, vyšlo jasných pět. PS: stále žasnu nad živostí některých situací a dialogů.

5 27.09.2017

Život je krásný a výjimečný! Život je nádherný a neopakovatelný. Obzvlášť zahrnuje-li tramal. Po dvou až třech tabletách naráz se úsměv objeví na každé tváři a bolest povolí v ruce, která byla zlobivá.

Později budou vypovídat, že mě zachránili, ale prdlajs. Sama bych taky dokázala vylézt. Ale uznávám, že křiku bylo na jeden den moc. Bohužel nemůžu zaručit, že se to nebude opakovat. Sběr léčivých bylin má na člověka zhoubný vliv.

gradující, místy absurdně vtipné, škoda jen těch uhlazujících rozuzlení v životech všech...

5 05.06.2017

zvláštní, jemné, poetické, do vnitřního světa a nesmrtelnou duši zaměřené, některé konce vyrazily dech a člověk hledal, jestli nepřehlédl pokračování...

povinná četba k Malému princi a pohádkám od Wilda :)

5 08.11.2016

Při pročítání komentářů mám pocit, že většina komentujících "nezabila" svého boha... Velmi důstojná dospělá verze "Jako zabít ptáčka".

4 23.01.2020

Velmi hutný text, vášeň a samota.

4 20.04.2019

Tohle by měla být povinná literatura nejen pro lékaře, neboť hlavně my bychom měli být zodpovědní za to, jak budou naše poslední okamžiky vypadat. Ucelené, smysluplné, respektující.

4 27.09.2018

Tak si říkám, že autorka buď žije v jiném světě, nebo má potřebu pokroucených hrdinů jako Poirot mrtvol... gradace až prvoplánová. Body nahoru za Áňu, dolů za nemocnici, oko na stromě a smrt u pásu...

4 19.03.2018

Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:)
kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti

4 09.10.2016