R47 R47 komentáře u knih

☰ menu

Obrazy z dějin národa českého Obrazy z dějin národa českého Vladislav Vančura

Jsem Vančurův fanoušek, ale tohle mě úplně nedostalo. Trochu moc o ničem. Nevím, v čem se to liší od jiných historických próz, ten jazyk ani vyprávěcí situace mě tentokrát zas tak nedostali. Jazyk okouzloval v Rozmarném létu tím, jak se tam nehodil. V Markétě Lazarové zase ten moderní vypravěč ve starém příběhu, kam už jazyk samotný pasoval. Ale sem pasuje jazyk a vypravěč "chybí". Jediné překvapení se konalo v několika větách, které evidentně Vláčil použil do svého filmu Markéta Lazarová. Nebo postava mnicha Bernarda (Menšík), kterou Vláčil „ukradl“ odsud.

20.01.2023 3 z 5


Tohle není propaganda: Válka proti realitě Tohle není propaganda: Válka proti realitě Peter Pomerantsev

V knize je několik dobrých momentů, ale většinu času se autor drží už více méně známých faktů. Možná je to tím, že kniha u nás vyšla pozdě a já ji četl ještě později, až skoro rok po vydání. Podle informací na předsádce vyšel originál v roce 2019, kdy podle mě mohl být ještě v mnoha ohledech překvapivý. Teď už ale ne. Poměřováno dnešníma očima je titul v rámci žánru a tématu jenom průměr.

20.01.2023 3 z 5


Plechový bubínek Plechový bubínek Günter Grass

Tomuhle Nobelovkou věnčenému románu jsem se dlouho vyhýbal. Jako bych to tušil. Prostě tyhle knihy žánru „dějiny 20. století viděné očima (ne)obyčejného hrdiny“ mi tak nějak lezou krkem. A tady je ten mentálně zaostalý trpaslík, který z toho všeho nakonec vyroste. Body u mě Grass získal střídaním vyprávěcí polohy, to jak se třetí osoba mění v první a zase zpátky. Jak Oskar o sobě píše jako o Oskarovi. Jako skutečné malé dítě, které o sobě taky mluví ve třetí osobě. Ale jinak v tom nic extra nevidím.

20.01.2023 3 z 5


Prstencový svět Prstencový svět Larry Niven

Mám z toho dost podobný pocit jako z Nivenova Integral Tree. Autor si vybere fantastické prostředí a hledá technické možnosti, jak by mohlo existovat a čím by mohlo překvapovat, ale pak do něj vsadí naprosto tuctový dobrodružný příběh s mizivou psychologií postav. Ale ano, je to ze 70. let, tj. půlstoletí stará space opera. A číst se to furt dá. Kzin občas baví hláškami, občas nudí. Škoda, nevyužitý potenciál. Přidal bych půl hvězdy za hvězdná semena a nápad s genetickým šlechtěním štěstí. Pokračování ale rád vynechám.

20.01.2023 3 z 5


Červenokabátníci Červenokabátníci John Scalzi

Hogo Award 2013? Locus Award 2013? To jako vážně? To musel být hodně slabý rok. Jasně, je to parodie, takže to nesmíte brát vážně. Ale není to žádná třeskutá řachanda tipu Stopařova průvodce. Spíš to na mě dělá dojem, že autor nebo nakladatel odmítl zaplatit poplatky za to, aby mohli použít skutečná jména a vesmír Star Treku. No a jinak je to blbost, létá se tu ke hvězdám na Enterprise, pardon Interpid, ale v kapse se pořád nosí ty samé mobilní telefony. Jenom se s nimi dovoláte přes celou Sluneční soustavu. Ty přilepené kapitoly na konci už jsem ani nedočetl. Dělá to na mě dojem slohové práce nadaného studenta gymnázia. Odmaturoval by na jedničku. Ale Huga bych tomu rozhodně nedal.

20.01.2023 2 z 5


Život plný dobrodružství - Světem křížem krážem Život plný dobrodružství - Světem křížem krážem Leoš Šimánek

Akčoliv je Šimánek neskutečný dobrodruh, kterého svým způsobem obdivuju a jehož knihy mě většinou baví, tahle mě úplně neoslovila. Nejsem si jistý, čím to je. Jestli tou vyprávěcí situací, kdy jde v podstatě o rodinou sešlost a on tam sebe zobrazuje jako někoho, koho jeho sourozenci neustále vybízejí, aby povídal dál a přidal další historku. Je to takový trochu samožerský. A taky tomu chybí ucelený rámec, podle mě. Pořád je to ale Šimánek a ta lehkost, s jakou ta dobrodružství prožívá i s jakou o nich vypráví, je obdivuhodná.

20.01.2023 3 z 5


Stanice Pell Stanice Pell Carolyn Janice Cherryh

"Na začátku naprosto strhující kniha, zvlášť v atmosféře uprchlické krize. Doslova na vás dýchá pot a strach a stísněnost přeplněné stanice a hrůza z blížícího se konfliktu. Postupně jsem se ovšem ztrácel..." Takhle začínal můj koment po druhém, neúspěšném, pokusu přečíst tuhle knihu. Pak jsem si dal audiodramatizaci v angličtině, počkal ještě rok dva a zkusil to znova. A byla to jízda. Tahle kniha vám nedá nic zadarmo. Je doslova nahuštěná informacemi, významy. Každý odstavec, věta, slovo. Ten nervní styl. V něčem je to podobné stylu Neuromancera. Na chvíli povolíte pozornost a ztratíte se. Kdo tomu ale dá všechno, dostane neskutečně promyšlený, komplexní svět s dobrou psychologií postav, která se dotýká i témat, jako je znásilnění muže ženou. Je to, jakoby Star Trek psal někdo, kdo to chce udělat víc reálný, víc hard sci-fi a víc jako literaturu. Co by se dalo po těch 40 letech knize vytknout, je možná to, že lidé jsou tam pořád stejní jako v 80. letech 20. století, nic postlidského (až na Jošuu Talleye). A pak možná samotná Dolna. Jakoby tam neexistovala žádná zvířata, žádné šelmy, hmyz, žádné nebezpečné rostliny, jen mírumilovní hisové, kteří se ochotně učí lidskou řeč, ochotně otročí a ukazují lidem všechna svá tajemství, a když se jejich kamarádi lidi dostanou do úzkých pomáhají. Ale obě tyhle výtky jsou holt poplatné době vzniku. Užil jsem si to. A četl jsem to paralelně s audioknihou Poslední kolonie od Scalziho a tam bylo znát, že ač mladší, Scalzi ve všem prohrává. Holt jiný typ literatury. Scalzi je spotřební sci-fi, Cherryh se pokouší o literaturu. Měním ze 3 na 5 hvězd a jdu si dát znovu tu audiodramatizaci.

20.01.2023 5 z 5


Za modrým horizontem událostí Za modrým horizontem událostí Frederik George Pohl Jr.

Neskutečná ptákovina. Není to zajímavé ani stylisticky (vypravěčsky) ani příběhově. Fakt mi uniká, jak a proč se tam (myslím k tomu mimozemskému objektu) dostali zrovna tyhle lidi a kam to celý spěje. Asi to celé hrozně zestárlo, tak dávám alespoň hvězdu z úcty k "velmistrovi žánru sci-fi". Jestli ale chcete číst něco od Frederika Pohla, pak si dejte radši Obchodníky z vesmírem nebo Man Plus. AKTUALIZACE PO PŘEČTENÍ PRVNÍHO DÍLU: Sice my teď dává smysl víc věcí, ale stejně mi ty dvě knihy přijdou neporovnatelné. Tohle je braková slátanina, strašně překombinovaná, která sbírá body jen tím, že "odhaluje některá tajemství". Gateway je stylictický klenot a podobně jako u Clarkova Rámy mi přijde, že je lepší, když Heechee zůstanou tajemství nezbavení.

20.01.2023


Neznámé osudy dobrého vojáka Švejka: Švejk před Švejkem Neznámé osudy dobrého vojáka Švejka: Švejk před Švejkem Jaroslav Hašek

Já, když od Haška čtu cokoliv jiného než Osudy dobrého vojáka Švejka, tak si vzpomenu na to, co psal Jiří Voskovec v jednom dopise Janu Werichovi, a totiž že toho "Haška asi musel políbit sám pámbů, když psal Švejka, protože všechno ostatní, co napsal, nestojí ani za starou bačkoru" (necituju přesně). Možná to prostě strašně zastaralo, ale to by pak znamenalo, že to zastaralo už za Voskovce. No, spíš nedoporučuju.

20.01.2023 2 z 5


Poznámky k dějinám Poznámky k dějinám Jiří Padevět

Nefungovalo to na mě ani jako kvíz (kdy se z napsaného snažíte rozluštit, o kom nebo o které události daný příběh ve skutečnosti je, což vám autor nabídne jako rozuzlení hádanky vždy na konci) a nefungovalo to ani jako humorné střípky z historie. Mnohem zajímavější věci z historie podle mě ve svých esejistických knihách vytahuje u nás málo známý Patrik Ouředník (např. Europeana). Dokonce mě mnohem víc zaujaly i dost už staré Hvězdné hodiny lidstva od Stefana Zweiga.

19.01.2023 2 z 5


Xenocida Xenocida Orson Scott Card

Není to špatné. Ale je to pokračování Enderovy hry, takže jako čtenář čekáte něco víc. Zajímalo by mě, na kolik by kniha obstála samostatně, bez toho, že by šlo o pokračování bestselleru. Stačilo by změnit pár jmen... No, každopádně autor přidal dost stran a ubral akce, z čehož nutně plyne naprosto jiný charakter knihy. Je to víc filozofující, hrooozně ukecané. Možná to i trpí klasickým syndromem druhých dílů. Protože ačkoliv jde o 3. díl série Enderova hra, jde také o 2. díl "Lusitánské trilogie". Ta stínová série mi přijde lepší než takováhle pokračování.

19.01.2023 3 z 5


Chyba Chyba Marek Šindelka

Je to v něčem skoro jako China Mieville a jeho new wierd. Kluk, co si nechává zarůst rostlinu do těla, a přitom ho pronásleduje Zabiják v podobě rituálního tetování (právě tenhle poslední motiv má Mieville v Krakenovi). Je to mnohovrstevné s odkazem k mýtům (lotofágové), ke sci-fi (Trifidi) i k dobrodružné literatuře o "lovcích rostlin". Šindelka vládne básnickým jazykem. Přes to přese všechno mě to rozhodně nenutí se ke knize někdy vrátit nebo sáhnout po jiných autorových knihách. Jen pár týdnů po přečtení ve mně zůstává jen obraz bobtnajících bolševníků. Jinak nic.

19.01.2023 3 z 5


Sestra Alice Sestra Alice Robert Reed

Sestra Alice se pouští hodně do budoucnosti, kdy jednotliví lidé jsou schopní přeměňovat planety nebo si hrát s černými dírami. Fantazii si tu Robert Reed pouští hodně na špacír, jenom mě překvapuje, nakolik lidští pořád ty jeho hrdinové jsou. Například v jeho knize Dřeň zachází ještě dál. Lidé jsou tam podobně nesmrtelní, ale díky tomu ta kniha dostává podivně snovou atmosféru. To mi tady chybělo. Taky mi tu vlastně chyběli postlidi, něco ve stylu Johna C. Wrighta ve Zlatém věku. Prostě to není úplně dotažené.

19.01.2023 3 z 5


Švejk v ruském zajetí a v revoluci Švejk v ruském zajetí a v revoluci Karel Vaněk

Vaněk se hodně snaží Haška napodobit. Jak ve stylu vyprávění, tak dějově, příběhově. Ale prostě to není ono. Možná by to fungovalo spíš, kdyby to neopíralo postavu Švejka. Kdyby to mělo svou vlastní postavu, Švejkem jen inspirovanou. Ale pak by to zas nikdo nečetl. Takhle se prostě nevyhne srovnání. A vedle něj holt vysvitne ta genialita Jaroslava Haška (která se ale právě projevila jen v tom jednom jeho díle). Pro fanoušky původního Švejka je to tak trochu povinnost. Ale stejně to spíš nedoporučuju.

19.01.2023 2 z 5


Vita nuova Vita nuova Bohumil Hrabal

Pro mě netradiční Hrabal v té vyprávěcí poloze. Jde sice o druhý díl a vypravěč-ka zůstala stejná, ale změnilo se její nahlížení na druhou hlavní postavu - svého muže. Hrabal tak popisuje sám sebe dost ironicky, sarkasticky, vysmívá se svému velkohubství a touze stát se "jedničkou" mezi umělci. Zároveň to koresponduje i s výbojem toho vztahu, kdy z prvotního obdivu ženy k muži najednou vyplouvá ta všednodennost a každodenní spory, objevují se ty chyby apod. A i když mám Hrabal dost načtenýho, až tady jsem vlastně zjistil, že on svou první knihu vydal až dlouho po čtyřicítce. Rozhodně zajímavej pohled na genezi/zrod umělce, na nový život jednoho člověka).

19.01.2023 4 z 5


Expres do ráje Expres do ráje Mark Vonnegut

Schizofrenie, tráva, LSD a slavný otec s nekompromisním smyslem pro humor. Z toho všeho se hlavní hrdina pokouší dostat životem v hipie komunitě v Britské Kolumbii, kam se neustále vrací a zkouší se znovu a znovu vzchopit. Je to po čase dost repetitivní, ale stejně to nabízí unikátní vhled do podobných komunit. A pro fanoušky Kurta Vonneguta, jako jsem já, je to tak trochu povinnost. Trochu jiný pohled na velikána.

16.01.2023 4 z 5


Výkřiky v Moři ticha Výkřiky v Moři ticha Jiří Syrovátka

Po grotesce Nezapadá slunce na Zapadákovem pro mě tahle autorova kniha byla velkým zklamání. Jak po příběhové stránce, tak po té formální. Autor tu nejspíš zkoušel něco jako Ajtmatov ve Stanici Bouřná, propojit ten příběh socialistického jedince s kosmickými rozměry. Pustil se na úplně jinou žánrovou větev, než byl Zapadákov, kde šlo o čistou řachandu, ale i jakýsi experiment. Tohle se bere ale ukrutně vážně A na mě to teda nefungovalo.

16.01.2023 2 z 5


Obřad Obřad Leslie Marmon Silko

"... tyhle místní historky už mě nějak neberou... Jako bych to už kdysi slyšela... Akorát jména jsou jiný." Ta kniha mě uhranula. Kombinuje tradiční indiánské formy vyprávění (nerýmované písně) s klasickým vyprávěním v er-formě, které ale není lineární. Skládá se kaleidoskopicky. Není to úplně pro každého. Hlavně to asi bude náročnější pro ty, co hledají indiánku. Tohle ale není western. Tohle je o uskutečňování příběhu životem.

16.01.2023 5 z 5


Dobrodružství Wesleye Jacksona Dobrodružství Wesleye Jacksona William Saroyan

Od Williama Saroyana jsem přečetl mraky knih a tahle mě zaujala úplně nejmíň. Pokud hledáte něco nového po Tracym tygrovi, zkuste spíš Lidskou komedii nebo nějaké povídky (Nedělní zepelín, Odvážný mladý muž na létající hrazdě, O neumírání, Říkají mi Aram). I když tam jde taky o lásku a taky o tu prostou každodennost viděnou kouzelnýma očima, prostě to nějak nemá ty grády. Je to moc rozsáhlé. Nejrozsáhlejší, co jsem od autora čet. Spíš mu sedí kratší útvary, myslím.

16.01.2023


Kurýr na jih Kurýr na jih Antoine de Saint-Exupéry

"Našel jsem pramen. Vzpomínáš? Je to Geneviéva..." Na rozdíl od ostatních kniha Antoina de Saint-Exupéryho je v Kurýrovi na jih jasný děj - vztah dvou mužů-pilotů, vztah muže a ženy, muže, který se neustále vzdaluje, a ženy, která hledá stabilitu. Nálada je stejná jako v jiných autorových knihách, esejistická forma celkem taky. Ale právě kvůli té větší dějovosti se možná právě Kurýr na jih lépe čte.

16.01.2023 5 z 5