Radous komentáře u knih

Kdo čeká dramatický napínavý román podle skutečné události, ten se mýlí. Jedná se o velice dokumentární pojetí daného případu - záchranné operace v utajení - přičemž se netýká jen jeho, ale popisuje ve zkrácené formě i historický vývoj techniky provádění jiných podobných operací. Po přečtení musím říct, že se tvrzení o extrémně náročné úspěšné operaci, jak to stojí v souhrnu na přebalu knihy, docela odchyluje od toho, co se člověk dočte. Všechna čest operativcům – na začátku osmdesátých let (bez soudobých vynálezů) to jistě neměli jednoduché (a jistě nemají ani teď), ale mně přišlo, že se skutečně o nějak závratně dramatickou věc nejednalo. O to víc mě překvapil popisovaný humbuk kolem zachráněných. Jistě, pár měsíců byli v izolaci a jistě i v ohrožení (přestože si nemyslím, že života), ale soudě podle toho, co se dělo s těmi, co se jim utéct z ambasády nepodařilo, se nejednalo o žádné peklo. No a když se těch několik lidí vrátilo díky tajným službám zpět, všichni dělali, jako kdyby je vytáhli z futer plynové komory. Nevím no, prostě tak to v Americe chodí. Těžko se do tehdejší atmosféry vžít. Takže ač to bylo popsané dobře, není to super záživné čtivo. Nicméně jsem to přečetl asi za pět dní. Film jsem – tuším – neviděl.

1 11.10.2016

Nejsem si jistý, jestli tomu tak je nebo ne, ale kdyby bylo po mém, jistě by tato kniha patřila na školách mezi povinnou literaturu (přestože její ústřední motiv – heroin – v ČR nepatří mezi rozšířené, či alespoň oblíbené, drogy). Ještě bych snad doplnil – skvělý popis prostředí, v němž dívka vyrůstala (nejen místo, ale i společnost): syrové, bezútěšné .. hrůza. Není divu, že většina tehdejších mladých lidí volila útěk z takové reality. Brutální záležitost a ještě k tomu ze života. Lituju hlavní protagonistku.

3 07.10.2016

Mnohokrát jsem od lidí kdysi dávno na hodinách literatury slýchal, že jako jednu z mála knih, které jsou si ochotní k maturitě přečíst, byl Pán Much. Nejspíš, kvůli délce. Ale také jsem se od nich dovídal, že se jim to líbilo. No a tak jsem si to po více než dekádě let dal za úkol. Není to popravdě žádná sranda. Člověk čeká v podstatě robinsonku, ale s postupujícíma stranama to sklouzává k dost neutěšené dystopii. Je dost nervující zážitek sledovat partu dětí věkově mezi 6-16, kteří se snaží přežít v divočině, přičemž nemají s takovou záležitostí zhola žádné zkušenosti – navíc, když většina z nich v podstatě ani nemá pořádnou představu o závažnosti situace. Nedivím se, že svým vyzněním kniha v době svého vydání vzbudila tolik ohlasu (což jí vlastně v rámci žánru zůstalo až dodnes). V rámci porovnání pojetí daného tématu doporučuju přečíst „Prazákon – přežití v pekelném ráji

7 03.10.2016

Velice mě překvapilo, za jak krátký čas byla tato kniha napsána. Ještě jsem neměl tu čest se dozvědět o tom, jak se žilo za druhé světové války samotným Němcům. Autor (sám člověk s docela pohnutou minulostí), sám příslušník onoho národa, se této věci zhostil brilantně a podle mého názoru i velice uvěřitelně (objektivně a bez skrupulí). Výborná vyprávěcí technika, dost děsivá atmosféra všeobecného teroru. Bichli o šesti stech stranách jsem přečetl téměř jedním dechem asi za týden.

3 02.10.2016

Velice kvalitní počtení s dost nestandardním přístupem. Nikdy bych neřekl, že může být survivalový příběh podán především přes studium lidské sexuality. Ze zezačátku, kdy čtenář netuší, že v příběhu bude hrát tento lidský pud takovou zásadní roli, to může (a u mě tomu tak bylo) vyvolávat pocit až skoro nelibosti. No ale byl to skutečně jen první dojem. Říkal jsem si, že autor jistě nebude v oboru lidské psychologie nováčkem a nemýlil jsem se. Knihu jsem zhltnul asi za týden a to to bylo dobrých čtyři sta stran.
A teď trochu SPOILERování ..
Zajímavé je, že těžší k uvěření (naopak po úvaze bych řekl, že je to naopak celkem možné) než samotný příběh vývoje společenství několika žen a mužů, jež se ocitli samotní a bez jakéhokoli vybavení na ostrově, mi přišlo to, že by zůstali po tak dlouhou dobu neobjeveni (při dnešním stupni dopravy – letecké, námořní – a možnostech orbitálního průzkumu). Druhou věcí pak počet lidí, který by tuto záležitost umožnili – dva lidé pro vykonání tak nelehké operace včetně zahlazení stop? Do třetice mi vrtá hlavou, za jak dlouho by se zhroutil ostrovní ekosystém. To je v podstatě provázané s tím zmiňovaným utajením. Velký či snad pouze větší ostrov by jistě lidem nemohl ujít (když ne záchranářům – přestože se jednalo o místo, nacházejícím se úplně jinde, než bylo udáno - tak nějakým jachtařům), na druhou stranu malý ostrov by těžko dokázal na víc než rok stabilně udržet rozrůstající se skupinu lidské populace (navíc s ohledem na to, že mají pouze malé či žádné zálesácké zkušenosti). Dost by mě zajímalo, kolik na naší planetě existuje takto neosídlených oblastí, které jsou zároveň v příznivém klimatickém pásu a daleko od všech myslitelných lodních a leteckých tras.

1 21.09.2016

Na přebalu se píše dokumentární román, ve skutečnosti se však jedná spíše jen o ten dokument. Problém je, že to člověka bez většího úvodu, kde by bylo popsáno, jakým stylem (a kým vlastně) je kniha sestavena, hodí rovnou doprostřed věcí. Jinak je to samozřejmě zajímavé a především drsné čtení, z hlediska mnoha lidí, o kterých se píše však docela dost komplikované. Viděl jsem kolem této tématiky mnoho TV dokumentů, tak je to jen další díl do celé té mozaiky hrůzy.

2 15.09.2016

Očekával jsem něco trochu více historického a spíše dobrodružného. Dostal jsem něco na způsob béčkového thrilleru – nebyla to špatná kniha, četla se celkem rychle a dobře, nicméně od třetiny knihy byl vývoj celkem předpokládatelný. Určité části (převážně ty odehrávající se v minulosti) se mi líbily, kolem a kolem ("lektvar" prodlužující život) to ani nebylo tak přehnané.

12.09.2016

Kniha sepsaná docela neobvyklým způsobem, jenž se mi občas jevil jako trochu těžší k četbě (absence klasické uvozovkové přímé řeči). Jedná se o tři kapitoly, přičemž každá z nich je dlouhým textem, byť pravidelně děleným. To celé v podstatě nenechá čtenáři jinou možnost, než číst a číst a to jedním dechem. Každý z příběhů vás nechá vcítit do ústředních postav a ne vždy jsou to pocity příjemné. Je zajímavé, jak se anglická spisovatelka dokázala vcítit do osob, jež ony příběhy prožívají (Němci). Dokáže úvahy o vztahu Němců vůči 2.ww zpracovat ne-Němec? Byla by to otázka k diskuzi. Ale kniha byla napsána velice uvěřitelně. Každopádně je to vážná literatura.

07.09.2016

Kvalitně odvedená práce, navíc napsaná velice originálním způsobem. Komu se líbí mysteriózní tématika korunovaná tím, že závěr si musí odvodit čtenář sám, ať se na to podívá!

03.09.2016

Jelikož nečtu knižní medailonky ani přebaly, abych nebyl ochuzen o překvapení, nebyl jsem si jistý, do čeho vlastně jdu.
Zprvu to vypadalo, že se jedná o klasický román, nicméně občas nečekaně drsné popisy válečných útrap mě postupně navedly k (správnému) tušení, že se jedná o popis skutečné několikaleté životní anabáze ústřední postavy.
Pokud se chcete dozvědět, jak se dařilo malé partě chlápků pomocí neuvěřitelné improvizace klamat Rommelovu armádu v bojích o severní Afriku, přečtete si o tom právě zde.

1 30.08.2016

Musím říct, že se mi kniha nad očekávání líbila - dost odsejpala, zároveň byla napínavá .. no, zhltnul jsem ji během tří dnů. Ač si myslím, že tam je pár otazníků (a snad nedomyšleností), tak pointa mi to nakonec vynahradila a já zaokrouhluju z původně připraveného hodnocení tří a půl hvězdiček na čtyři.
Ještě bych poznamenal: konec je tam takový, jak má být .. koukám, že tady pár lidí nepochopilo, kam svým závěrem knihy autor mířil .. respektive - druhý díl není vůbec potřeba :)

1 10.08.2016

Na knihu jsem narazil víceméně náhodou a jelikož mě podobná témata zajímají, tak jsem se rozhodl ji otevřít. Nebylo to zbytečné - člověk se na onu věc podívá z více stran a může si udělat svůj názor na to, jak svůj vlastní stát bere vzorek tamní populace. Jen jsem se dost ztrácel v jejich jménech. To si do hlavy opravdu nejde nacpat.

01.08.2016

Sbírka zajímavých článků. Těžko říct, který je více či naopak méně povedený - na to se musí člověk dost vyznat v historii. Kniha se čte docela rychle.

1 20.07.2016

Jen z lehka jsem věděl, do čeho jdu, když jsem tuto knihu otevřel. Neskutečnej nářez. V jejím medailonku píšou o podobnosti se Švejkovskou tematikou - já bych to ještě doplnil o podobnost s literárním Forrestem Gumpem. Hlavní postavy jsou charakterem v podstatě stejné - až na to, že Hymanův hlavní hrdina není úřední blb, spíš dobrosrdečný maximální naivka. Velice podobný je i překlad těchto knih.
Což mě přivádí k zamyšlení, proč je český překlad Seržantů (a nakonec i toho Forresta) mnoha lidmi tolik opovrhován? Podle mého neprávem! Vždyť tu knihu posouvá ještě o příčku výše.
Takže závěrem - takhle od srdce jsem se nezasmál už od doby ... no od doby, když jsem přečetl samotného zmíněného Gumpa. Jen škoda, že pan Hyman knihu neudělal delší, zasloužila by si to. No ale jak se říká, v nejlepším se má přestat. Doporučuju!

2 09.07.2016

Všechno svým způsobem zajímavé povídky, některé lepší než jiné, ale jinak kvalita. Rozhodně se vyplatí si přečíst tento vzorek české sci-fi.

05.07.2016

Po mnoha letech jsem se konečně dostal k tomu, abych si přečel předlohu filmové verze. Je to už skutečně dlouho, co jsem onen film viděl, takže to nemůžu porovnat. Ale na druhou stranu jsem za to rád - sice si pamatuju, co je ústředním motivem, ale to je tak všechno - knihu jsem si tedy vychutnal nadmíru dobře. Je velmi napínavá, střízlivě napsaná (autor nastínil alternativní historii velice uvěřitelně, včetně využití mnoha skutečně existujících osob) .. jen samotný konec by zasloužil ještě nějaký epilog. No, přelouskal jsem ji za pár dní.

4 19.06.2016

Pan Garnier je nepochybně znalec a jednička ve svém oboru, beze srandy, viz jeho medailonek. Všechna čest. Nicméně stejně jako švec se má držet svého kopita, tak i tento muž by se měl držet svého oboru a i nadále publikovat čistě vědecké záležitosti. Psaní novel mu očividně nesvědčí.
Hodnotu jeho prvotiny - Mrazivého dědictví - bych přirovnal někam k tvorbě legendárního Uwe Bolla, mága céčkové filmové produkce.
Knihu jsem četl zhruba týden, mrazivý týden, stejně jako je titulek knihy. S každou další kapitolou jsem upřímně doufal, že se stane nějaký zázrak, obrat, který mi nechá spadnout čelist, páč jsem nevěřil, že je možné něco takového vypustit do světa literatury. No nic takového se k mé lítosti nestalo.
Těžko vypsat, co se mi příčilo více - jestli patetičnost či snad naivnost celého děje, jeho rychlost, nedomyšlenost .. a vůbec, je to hrozně neuvěřitelné (obsah děje). Autor využívá znalostí své profese, mytologii, kterou se léta zabývá - to samo o sobě by bylo a je zajímavé. Jenže v jeho románu to zabředne do děsivého a místy až trapného balastu. Velmi rád bych našel alespoň něco pozitivního, ale nic mě nenapadá. Určité popisy, například krajin či předmětů, jsou dobře udělané, jenže to bych přičetl spíš na vrub překladateli. Pro úplný obraz by bylo nejlepší si přečíst originál, no ale francouzsky neumím a ani se tak učit neplánuju.
Nemůžu to tvrdit s jistotou, už jsem četl kupu věcí, ale univerzužel tohle byla zatím největší zhovadilost, co se mi dostala před oči. Vlastně by to byl dost dobrý podklad pro výše vzpomenutého Uweho. Pane to by stálo za to. Pokud chcete vyhodit týden času, jděte do toho. Na druhou stranu si to ale přelouskat stojí za to, pokud chcete zjistit, kudy cesta nevede.

Knihu jsem přečetl stejně jako předcházjící, tedy velmi rychle. Ač jsem se zase mnohokrát zasmál, myslím, že už příběh nedosahuje takové úrovně, jakou nasadil díl první. Ale i tak je to moc hezké, zvláště bych opět podtrhnul vynikající překlad.

2 03.06.2016

Jistě po více než deseti letech, co jsem poprvé viděl film, jsem se dostal k četbě literární předlohy. Tu jsem zdolal za dva dny, takřka jedním dechem. Byl jsem velice překvapen, jak dost je odlišná od filmové podoby, která je v podstatě jen určitým výběrem Gumpových zážitků (přičemž některé v knize vůbec nejsou). Moc zajímavé. Hlavně se jedná o vynikající překlad (stejně tak, jako byly skvělý dabing – úplně mi to rezonuje v uších). Smál jsem se až dost.

7 30.05.2016

Solidně depresivní počin. Zmáknul jsem to za dva dny. Nedivím se, že to má v rámci žánru takovou autoritu. Rozhodně to nechá člověka zamyslet.

6 25.05.2016