Radovan_R komentáře u knih
Must have kniha pro fandy Zaklínače, pravděpodobně se bude hodit i hráčům, kteří moc nečtou. V podstatě Ottův naučný slovník o světě Zaklínače + něco málo o hrách, spousta skvělých obrázku a skic. Hodí se přečíst, i když Zaklínače neznáte - budete si ho chtít přečíst.
Čekal jsem něco ve stylu Sapkowského, ale vypadá to spíš jako další díl příběhů o Moire. Souloží se tu trochu přes míru, teda ne že by mě to uráželo, ale když se to děje už ve čtvrté knize od stejné autorky, začíná to být otrava. Kniha mě bohužel nijak neoslovila, nevím, jestli se mám odvážit zkusit další díl.
Tak tohle byla docela pecka - věřil bych, že něco podobného bude brzo možné, pokud již není. Začátek se mi zdál trochu rozvleklý a nezajímavý, ale po pár stranách to dostalo spád a pak se už nedalo odtrhnout.
Kniha je asi učena spíš mladším ročníkům, ale komukoliv, kdo čuchl k nějaké lepší hře, se to nejspíš bude líbit. Konec je sice takový polootevřený, ale budiž.
Detektivky mě moc neberou a nepřekvapivě mě nenadchla ani tato. Místy jsem se v ději ztrácel a čekal, co se z toho vyvine. Magie mi tam přišlo málo a je jiná, než jsem zvyklý z fantasy knih. Každopádně přečíst se to dá a není to vyloženě špatné, ale jaksi to nebylo ono. Možná to chtělo si přečíst napřed první díl, možná to zkusím.
Začátek knihy byl poněkud těžkopádný, něco se začalo dít až po první třetině. Pak už to mělo spád a ani jsem se nenadál a byl konec. Nutno přiznat, že sexu, drsnějších výrazů a krve je tu dost, ale v porovnání s knihami od F. Kotlety je to zcela snesitelné. Některé obraty a stavba vět jakoby byly převzaté ze staročeštiny, ale podle mě je to k prospěchu, vychází z toho středověk jako vyšitý. Další díl si určitě přečtu a nepochybně i další knihy od autorky.
Docela zajímavá kniha, i když o její "pravosti" mám stále pochyby, zdá se to být podobné, jako v Pí a jeho život.
Příběh sám je uvěřitelný a dobře čtivý, i když konec je překvapivě otevřený. Na začátku jsem čekal úplně jiné zakončení, ale aspoň, že ti dobří vyhráli. Díky mnoha vysvětlivkám a poznámkám to trochu připomíná i vědecké pojednání, proto se mi osvědčilo je ignorovat, jak sám autor radí.
Přečíst tuhle knihu bylo poněkud těžší, než předchozí díly - jednak asi kvůli délce, ale místy mi přišel děj poněkud rozvláčný. Odpich to začalo mít znova asi 200 stránek před koncem a četlo se to zase dobře.
Přesto neříkám, že je to horší kniha než jiné díly série, zatím se mi líbily všechny.
Příjemná kniha o životě, která ulehčí po těžkém i normálním dni. Místy je to k pousmání (Políbila mě), místy k zamyšlení (Ten den, Kdy začíná stáří?), místy nechutné (O hovnu, Pár slov o prdu, Nechutnosti) a někde i drsné (Maruška se houpá). A někde se autorka evidentně inspirovala u nás doma (Klíče, Muž, žena a nakupování).
Výborná kniha - už dlouho jsem se tak nepobavil. V některých situacích bych se inženýrovi i trochu poznal, ale doufám, že v reálu to se mnou není taková hrůza.
Nicméně působí to místy značně přitažené za vlasy, třeba to strašlivé vyhazování peněz (když inženýr mění lustr a kupuje ho natřikrát, když si Iva koupí příšerně drahé kolo, na kterém v podstatě ani nezamýšlí jezdit a nejezdí na něm, protože by jí ho hned ukradli). Naopak situace typu: nech mi to tu takhle rozdělané, já to zítra dodělám nebo nevyhazuj to, ještě se to použije - to snad museli opsat od nás!
Také jsou zde nejasnosti typu, proč se o inženýrovi mluví jako o inženýrovi, když je to manžel autorky - působí to, jako by psala o cizím člověku, nebo proč s nimi bydlí Iva, ačkoliv se později ukáže že má vlastní děti (proč se nepíše i o jejím manželovi, je rozvedená)?
Tyhle drobnosti knihu poněkud srážejí, jinak bych jí dal všechny hvězdičky.
Velmi zajímavá kniha - několik propletených dějových linií, v kterých se člověk chvílemi ztrácí a ne všechno dává úplně smysl. Je to takový zvláštní mix více nebo méně podivných událostí, ale není to ani nudné, ani přitažené za vlasy.
V postavách jsem se chvílemi ztrácel, ale na konci (škoda, že až tam) je soupis všech postav. Jen psychologové jsou tam poněkud divní - dva doktoři Slukové a jejich šéf, co si nic nepamatuje...... hm.
Graficky to nemá chybu - klasická černobílá, případně tříbarevná grafika kreslená jen v hrubých rysech, nepříliš detailně, to nemá chybu. Trochu to připomíná atmosféru Sin City. Škoda že další díly zatím nejsou, snad si někdy vzpomenu po nich zapátrat.
Kniha se mi náhodou dostala do rukou a na krátkou dovolenou se celkem hodila. Nicméně nijak zvlášť mě neoslovila - je to takový propletenec několika paralelních příběhů, které spolu souvisí a zapadají do sebe. Tento styl nemám zrovna rád, ale tady to kupodivu moc nevadí, protože kapitoly nejsou dlouhé a tak se nestíhá zapomenout předchozí děj v každém příběhu. Detektivku to moc nepřipomíná, víl je tu trochu moc (a na konec se stejně ukáže, že to s nimi není tak horké), některé postavy jsou notně nesympatické.
Na zabití času dobré, na pobavení slabé.
Jak již bylo řečeno, pořád se to čte dobře, ale jaksi to ztrácí šťávu, začíná to být na jedno brdo. A na závěr střih uprostřed věty - a pokračování příště. No nevím, asi si dám pauzu. Spíš delší.
Konečně se dozvídáme víc o tom, kdo je kdo, o čem to celé je a kdo stojí v pozadí. Taky dosavadní klaďas se mění na záporáka a zjevně bude ještě veselo. Už se těším.
V tomto díle to teda pan O'Sullivan dostal naostro hned z několika stran, místy jsem se docela orosil. Nicméně Kojot není žádné ořezávátko, a dokonce pracuje na udržitelné budoucnosti, koho by to napadlo?
Uvidíme, co bude příště, co by tak ještě mohlo prřekvapit?
Tento díl vnáší do série jasno - konečně se dozvídáme, jak to bylo na začátku. Děj tedy neběží lineárně, ale skáče v čase zpět a navíc mají bratři Elricovi příležitost sáhnout si na zázrak života (a to doslova).
Závěr je na můj vkus tvrdě utnutý, což je určitě záměr, abych si koupili i další díly.
Knihu jsem náhodně vzal do ruky v knihovně a podle popisu se zdála, že by mohla být zajímavá. Nějak se to nesplnilo, připomíná to divadlo pro jednoho herce (kterému časem hráblo). Začátek nevypadal špatně, od poloviny už to šlo hodně ztuha. Kniha je krátká, takže na ukrácení cesty ve vlaku lze použít, ale její smysl mi zůstal skrytý.
Těžko napsat něco, co ještě nebylo řečeno. Čekal jsem více humoru. Smrt je sice borec a má v sobě dost toho zeměplošského, místy je kniha zábavná, ale o kus dál se zas blíží psychologickému románu, které já nerad. Jako odpočinková četba dobré, ale humoru zas tak moc není. Největší odvaz, je, když se Smrt představuje jako Morten de Rakvens, to je vynikající jméno.
Největší moudro:
- Proč jsi to udělal?
- Když někoho obejmeš, nemůže tě praštit.
A co se týče těch důležitých otázek, o kterých se zmiňuje anotace, že se cestou řeší - nevzpomínám si, že by se probíralo, jestli Smrt musí čurat. To mě celkem zklamalo.
Do první půlky to bylo dobré, pak už to bylo slabší a přestalo mě to bavit.
Asi jako Avatar 2 - při pohledu z odstupu fantastické, ale když se člověk zamyslí nad detaily, spousta věcí nedává smysl. První díl mi přišel lepší.
Ransomových knih jsem přečetl dost, ale tato mě nějak nechytila. Po pár kapitolách jsem ji odložil, párkrát do ní ještě nakouknul a končím. Asi tam chybí Amazonky a Vlaštovky.
Tento díl se mi zdál oproti předchozím slabší, jakoby tomu cosi chybělo. A na závěr ta nejistota, jestli už Alberich skončil, nebo zas někdy později vybublá...