Ristridin
komentáře u knih
Po stopách ztraceného syna
Petr Hugo Šlik
(SPOILER) Vážení přátelé, nemohu si pomoct, ale tento díl mi přišel trochu mimo. Nevím, jestli jsem hnidopich, ale na začátku je zmíněno, že děti zabránily v předchozí knize zbourání staré cihelny. Prosím - jak? Vždyť pro to nikde nic aktivně nedělaly, nebo alespoň nevím, že by o tom bylo cokoliv psáno. Přijde mi to divný. Též mi přišlo úsměvné, proč by Tomáš Winkler měl psát na ukrytý lístek svých rodičů, že jim děkuje, když ti už byli kdesi v Polsku?
Obecně ta "záhada" byla celá taková všelijaká.
I tak se jedná o hezký příběh pro děti s moc hezkými kresbami. Na čtenáře pomrkávají některé názvy kapitol, odpovídající známým dílům o válce (např. Na západní frontě klid; Sbohem, armádo; Cesta zpátky).
Vše je připraveno pro velké finále.
Lví silou, vzletem sokolím: Dějiny Sokola v komiksu
Zdeněk Ležák
Krásná kniha, která formou komiksu přibližuje 160letou historii Sokola v našich zemích. Oceňuji formu vyprávění a podání informací v kulturně-historicko-politickém kontextu. Samozřejmě je spousta událostí zkrácena, ale základně je zde to hlavní a vzbuzuje to úctu k této organizaci, jejím myšlenkám a samotným lidem, kteří pro Sokola i vlast dýchali, často pak položili život.
Neskutečně mě mrzí, že jsem měl až do dospělosti hlavu vraženou do písku a nevěděl o tom, že Sokol funguje a může být stále pro nás i dnes zajímavý, což zjišťuju až v poslední době. Pro mě je asi již pozdě, ale bude-li to možné, Sokolem projdou mé zatím neexistující děti.
Ke komiksu se budu často a rád vracet.
Ve staré cihelně se svítí
Petr Hugo Šlik
(SPOILER) Příjemné pokračování této série pro děti, které je za chvilku přečteno a ničím moc nepřekvapí, protože indicie ohledně tajemství jsou hodně zřejmé. To ale není na škodu. Opět hezké ilustrace.
Hodně rychlý konec, až useknutý. Cihelna a její osud měla být nosné téma a najednou nikdo neví, jestli ještě někoho zajímá. Snad více o ní příště. Modleme se navíc za pana K.
Případ Hluchavka
Hergé (p)
Oproti některým z předchozích dílů je příběh slabší, ale zážitek zůstává stále stejný. Cizí mocnost je bídácká, závěr trochu urychlený. Postava Serafína úplně zbytečná, až otravná.
Blížíme se bohužel pomalu do finále Hergého tvorby.
První kroky na Měsíci
Hergé (p)
Oproti Míříme na Měsíc z mého pohledu kus slabší. Úsměvná je sekce s kapitánem a jeho pašovaným alkoholem, o mnoho více je úsměvná sekce s manévrováním ve vesmíru (no dejme tomu, byla 50. léta) a nejvíce úsměvná mi přišla nadávka "Onuce zmaštěné tlustým z ježka" :)) Hádejte, kdo ji asi tak řekl...
Přílet na Měsíc měl atmosféru včetně prvního kroku.
Přesto mě první díl bavil víc.
Míříme na Měsíc
Hergé (p)
Zde musím nesouhlasit s Huarascán pode mnou, protože tento díl byl za mě lepší než ten navazující. Napětí během příběhu, kdy dochází k přípravám, ale víme, že o výzkum usiluje jakási druhá strana, které se daří (tedy "je něco shnilého ve státě dánském") zjišťovat informace a výzkumníky na svou stranu, mě prostě bavilo. Vše navíc vyšperkováno náhlým Hluchavkovým zkratem a výbuchem, který prostě nečekáte. Jeho následné "buzení" Haddockem taky špička :)
Na svou dobu, kdy člověk na Měsíci ještě nestanul a Hergé určitě mnohé nemohl osobně znát, se mi jeví středisko pro výpravu na Měsíc (jeho popis a ztvárnění) fakt futuristicky moc hezké.
Závěr s dalším příslibem příběhu pak už jen stvrdí vše.
Krab se zlatými klepety
Hergé (p)
Tento díl má už vážně kvalitu, kterou se následně Hergé projevoval až do svého konce. Moc pěkné kresby (i přes celou stranu) a objeví se konečně oblíbená postava, která je čirým postrachem všech troglodytů .
Bílý kosatec
Fabcaro (p)
(SPOILER) Bál jsem se toho, že byl Yves-Ferri vystřídán, protože například jeho poslední díl Asterix a gryf považuju za naprosto perfektní. Nevím a nehledal jsem aktivně, proč došlo ke změně, ale na to, že se jednalo o první počin Fabcara, tak to nebylo vůbec špatné. Především začátek byl sice trochu slabší, ale okolo půlky jsem se opět bavil. Vtipné odkazy a myšlenky. Myslím, že Fabcaro má potenciál tuto značku nezkazit.
Majestatix: "Vždycky jsme byli udržitelný pár a o povinnosti jsme se dělili férově. Já chodil jíst, pít a bavit se s kumpány a ona se starala o domácnost a vařila. Nevím, co by mi mohla vyčítat..."
Obelix: "To já, když se mnou Idefix nechce jít, lezu po čtyřech a štěkám, a on se přidá..."
Římská HRKačka (=Hrozně rychlá koňka) ve smyslu soudobé a ve Francii oblíbené a fungující VRTky? Perfektní :D
Corleone
Mario Puzo
Kniha postrádá Puzovu noblesu a schopnost vypravování, která byla tak skvělá v Kmotrovi. Chápu, že kniha vzešla ze scénáře, ale chyběla mi tam větší elegance dona Corleone, větší dávka "italského chování". První půlka mi přišla děsná, postavy působily až bezcharakterně a po nějakou dobu v nich byl navíc poměrně zmatek. Ani bych nedokázal spočítat, kolikrát se zde objevily výrazy typu "Kristepane", "Pro Kristovy rány" atd. Zcela to kazilo dojem.
Druhá půlka už tyto výrazy naštěstí najednou neměla, postavy se objasnily a i příběh se o dost zlepšil. Některé drsné a krvavé scény měly vážně říz...
Líbí se mi, že jsme získali příběh z 30. let, z doby, kdy rodina Corleone získala svůj vliv. Několik postav dostalo nový rozměr oproti tomu, jak byly popsány v Kmotrovi a navíc víte, jak to s nimi za nějakých 12 až 16 let dopadne. Příběh tedy skvěle rozšiřuje pozadí a není vůbec špatný, jenom to mohl autor pojmout ještě o něco lépe. Přes vše zmíněné stojí kniha za přečtení.
Žeberův odkaz
David Jan Žák
Váhal bych mezi 4 a 5 hvězdami, ale zase se mi líbilo, že tento díl byl více posazený do přírody (na to, že jsme na Šumavě, tak jednička ji kromě hlavní zápletky spíše ignorovala). Jedna z hlavních postav celkem v ději chybí a pátrání po ní je někdy zdlouhavé, ale bylo dobře popsáno a hlavně jsem spokojený za závěrečné vysvětlení a ozřejmení všeho. Dávalo to smysl. Oceňuji o něco vyšší kvalitu obrázků. Hezká kniha a těším se na finále.
Racek
Anton Pavlovič Čechov
Je to vážně komedie, jak se tvrdí na začátku? Minimálně tak nepůsobí, je to spíš smutná hra o spoustě lidských duší, které v životě nedošly naplnění. Každý zde miluje někoho, ale láska mu není opětována.
Hra může vyznít do ztracena, při dobrém divadelním pojetí ale může byt skvělá, těším se do Dejvického. Text na mě ale nyní tolik nezapůsobil.
Faraonovy doutníky
Hergé (p)
Stále se to rozjíždí, je to takové poněkud podivně zběsilé a náhoďácké, ale Tintin už začíná být vtipně vážné dílo. Určitě o něco lepší než Tintin v Americe.
První setkání s Kadlecem a Tkadlecem.
Tintin v Americe
Hergé (p)
Oproti prvním dvěma (strašným) dílům se jedná o výjimečný posun jak z ilustrační, tak příběhové stránky. Stále je to ale takový pelmel, Hergé je pořád tak trochu rasista a Tintinova bezskrupulózní a silně nadsazená cesta za zločincem, kdy je sám schopen krást a ničit, mi přijde dost zvláštní. Ale tak byla 30. léta a o tohle asi úplně nešlo. Na svou dobu to byl určitě komiksový zjev.
Další díly se ale neustále zlepšovaly, takže lepší 3/5.
Gangster: “Zanedlouho bude provozování našeho řemesla stejně nebezpečné jako být řádným občanem.
Síla vzdoru
Suzanne Collins
Tak třetí díl je u mě sice nejslabší a dal bych spíš 4/5, ale za ten závěr si to zaslouží nakonec plný počet. Mrazivé ukončení celé série.
Popis a průběh války mi přišel trochu příliš rychlý a zde je asi dobře, že filmově vznikly dva díly, které dokázaly ukázat válku s Kapitolem i o něco detailněji v jiných krajích (takže za mě plus filmů oproti předloze, která byla stručnější). Stejně tak z pohledu emocí, Katniss už v knize působí příliš vyprahle, což je nakonec ale pochopitelné.
V závěru v epilogu už jí vlastně žádné pocity nezbyly a jede spíš na automatiku jako stroj.
Nutno dodat, že u žádné postavy si nemůžete být jistí, že vše přežije, smrt střídá smrt. Ukončení skvělé a vlastně by mě zajímalo, zda si vítězná strana nakonec pomohla. Vedlo to všechno ke zlepšení nebo se jen přerozdělila moc mezi jiné osoby, které umně schovávají vlastní ambice? Těžko nastartovat něco po takové dlouhodobé tyranii.
Kastrující stín svatého Garty
Milan Kundera
Kunderovo uvažování nad dílem Kafkovým ve formě esejí. Literárně a jazykově opět krásné.
Zároveň dá Kundera nahlédnout, jak “posedlý" byl korektním překladem a co pro něj znamenal z hlediska zachování autorského osobního stylu.
“Překlad není technický výkon, žádný stroj nebude nikdy moci překládat literaturu. Překlad je umění. Docela zvláštní umění: umění věrnosti."
Odbojová skupina bratří Mašínů
Jiří Padevět
Hezká publikace, která toho ovšem i přes velikou snahu nemá tolik co nabídnout jako jiní průvodci od Padevěta. Logicky se nedalo sehnat příliš snímků z útěku bratrů Mašínů, neměli s sebou foťák, šlo jim o holý život.
Obsahově si pak člověk musí přečíst jiné knihy, které o této události pojednávají. Průvodce slouží pouze jako ilustrační doplněk.
Mapa pro ČSR je od nějakého bodu 10 nebo 11 nedoplněná, zřejmě chyba grafika.
Úvodní slovo bylo téměř mrazivé, hezky napsáno.
Asterix - Říše středu
Olivier Gay
Snad je film podařenější, toto se příliš nepovedlo. Komiks je daleko lepší, toto není komiks, jak psal i bazyk21.
Asi 2 vtipné obraty ("kdo u vás doma nosí tógu?"), jinak to Ferrimu a Conradovi nesahá ani po kotníky.
Pod junáckou vlajkou
Jaroslav Foglar
Pod Junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje patřily k mým nejoblíbenějším od Foglara. Hezky se to čte a ctnosti typu přátelství, nezištnosti a morálky ve mně kdysi silně rezonovaly.
Obálka s Kampou je navíc opravdu nádherná.
Za lehký patos na konci a příliš rychle vyřešený závěr odebírám bohužel hvězdu, jinak se mi to opět velmi líbilo.
Ada
Veronika Jonášová
Velice zajímavě zpracované téma o odsunu Němců z oblasti Olomouce. Sudety byly těchto příběhů bohužel určitě plné, ale Hodolany tomu nasadily ještě vyšší laťku... Je dobře, že tato skutečnost byla i na základě historických podkladů zveřejněna a může i nadále sloužit jako odstrašující příklad něčeho, co bylo po válce plné nacistického příkoří ve své podstatě ze strany Čechů pochopitelné, ale ne způsobem, jakým k odsunu a perzekuci Němců docházelo. To je prostě prasárna a neoddiskutovatelný zločin, kterého jsme se dopustili.
Bavilo mě i prolínání historických linek se současností (včetně posledních a prvních navazujících vět dalších kapitol), které ukazovaly postavu babičky na začátku a ke konci jejího života, propojovaly minulost a přítomnost a jakési "pokračování rodu".
Velmi oceňuji epilog s vysvětlením, kde v knize autorka použila skutečné příběhy a převedla do románové podoby mírně upravené osudy vlastní rodiny, a kde si zkrátka jednoduše autorsky vymýšlela. Děkuji za hezky napsanou knihu!
Pokud někoho zajímají podobné osudy sudetských Němců těsně po skončení války, lze určitě doporučit knihu Vyhnání Gerty Schnirch od Tučkové - tentokrát se jedná o příběh v okolí Brna.
Babička drsňačka znovu v akci
David Walliams
Je to hezké a čtivé jako všechny knihy od Walliamse. Hezký humor střídá pasáže, kdy si říkám, jestli ta nadsázka není moc, ale baví mě to. Nicméně předchozí Babička drsňačka byla určitě lepší a i s lepší pointou příběhu. Zde mi trochu chyběla.