roso.mak
komentáře u knih
Rázová vlna
František Kotleta (p)
Tedy ten konec byl zrada (samozřejmě v dobrém), tohle pan Kotleta obvykle nedělá, ale kniha jinak dobrá.
Musím přiznat, že paradoxně druhý díl se mi líbil o chlup víc. I když tady se alespoň zmírnila hrdinova posedlost doutníky.
Skryté zlo
Sandra Brown
První polovina příběhu má v sobě díry jak na mamuta, druhá polovina je lepší, i když pořád mírně praštěná. Nechybí sice překvapivý konec, ale stejně mám pocit, že je to bestseller hlavně kvůli té těžké romantice, která se příběhem táhne.
Ku-klux-klan: Tady bydlí láska
Katarzyna Surmiak-Domańska
Velmi zajímavé a mírně děsivé počtení o té části Ameriky, kde se víra v Boha snoubí s obezitou a až příliš často s rasismem.
Možná bych ocenila více ze současných výpovědí než z historie (i když nutné přesto velmi poučné části), ale vím, že čtenáři se nemají odrazovat přílišnou tloušťkou knihy. Velmi doporučuji.
Dvanáctka
Justin Cronin
Ach jo. Mě se to vůbec nechce dočítat. Zase zpět do minulosti? Zase nové postavy? Odložím si, možná později...
Prodavači ostatků
Vlastimil Vondruška
Což o to, pěkné čtení to bylo, pravdivost vykresleného prostředí neposoudím, nejsem odborník.
Jen ta kniha měla skončit o třetinu dřív. Hrdinova vojenská kariéra na mě působila, jako kdyby byl autor placen za stránku a potřeboval tu už tak dost tlustou knihu nakynout.
Pěkné, mám splněno, že jsem přečetla Vondrušku, ale pokračování ságy nechám jiným.
Možná přijde i diktátor. Proč už zase ztrácíme svobodu a nikomu to nevadí
Tomáš Klvaňa
Tato kniha je napsaná stejným jazykem, jako píšou sociologové. Dost často tam najdete odstavec, ve kterém není jediné slovo česky. Nevím, zda chtěl autor vypadat chytře, nebo je prostě takový, ale dělá to knihu nečitelnou i pro člověka, který slyšel slovo diskurz tolikrát, že ho málem začal sám používat.
A přitom je to škoda. S myšlenkami, které autor předkládá, mohu jen souhlasit. Nicméně by lépe udělal, kdyby každou kapitolu shrnul do čtyřstránkové glosy, psané nějakou lidskou řečí.
A také, kdyby dovedl předložit nějaké řešení. Ale tato kniha holt není o dávání kůže na trh.
Květinová kuchařka - Jedlé kvítí a býlí na vaření i zdobení
Jana Vlková
Spíše herbář než kuchařka. Ale místo toho, aby se z bylin dělaly čaje, jedí se z něj květy. Pár receptů tam samozřejmě ale najdete také.
Spousta z toho, co se dá jíst, se válí (roste) jen tak mimochodem všude kolem. Autorka se u této knihy hlavně zaměřuje na květy, nesnaží se poskytnou komplexní přehled a to se mi na ní líbí.
Není to žádná kuchařka, kterou bych musela mít doma, nejužitečnější se seznam rostlin zezadu z rejstříku, ale jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Dárky z přírody
Anne Rogge
Kniha mi přijde výborná. Natolik výborná, že silně uvažuji o tom koupit si ji do knihovničky. A to je od člověka, který svého času vlastnil průkaz do čtyř knihoven zároveň, opravdu poklona.
Ve většině knih tohoto typu si člověk najde tak jednu, dvě věci, které chcete opravdu vyzkoušet. Tady v téhle knize chcete vyzkoušet 80% věcí. A skvělé je, že kniha je napsána v Německu, takže žádné návody na zpracování rostlin, které tady nenajdete se surovinami, které tady nekoupíte. Prostě sehr praktisch!
Nezdolný zahradník: Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech
Carol Deppe
Ach, jo. Docela ráda bych ráda dostala do ruky nějakou knihu, která není situovaná do míst, kde nejnižší zimní teplota je 12° nad nulou.
Z první půlky se dá docela vybrat, zaujal mě tip na ořechy a zdroj dusíku z - hm, řekněme vlastních zdrojů. Určitě si také něco vyberete. Ale druhá půlka je naprosto nepoužitelná - jsme v absolutně jiném podnebném pásmu.
Také si autorka dala docela práci s popisem a doporučováním konkrétních odrůd, které se tady vůbec nedají dostat. Pro lidi, co žijí v Oregonu asi super kniha, ale tady...
Nechápu proč ji na všech permakulturních webech doporučují. Měli by ji před tím nejdřív také otevřít.
Syndróm E
Franck Thilliez
Originální kniha, která vás udrží v napětí celou dobu. Konec trochu vyšuměl a také by mě vyhovovalo víc, kdyby pořád dokola neopakovali, jak jsou oba detektivové strašně zranění a rozervaní, ale i tak. Dobrá kniha.
Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude
Arto Paasilinna
Žádná sláva. Nápad hezký, ale že bych se nějak zvlášť bavila, to tedy ne.
Líný rodič
Tom Hodgkinson
Ach chudáci rodičové v US, že potřebují takové rady. Rady napůl dávno objevené a napůl zcestné a nebezpečné. Třeba, že děti můžou jíst kdy chtějí, naprosto mimo vůli rodičů.
OK, vyházejte nesmysly, vemte za své, co se vám líbí a asi tak třikrát přitvrďte, co se týče samostatnosti a disciplíny. Pak se možná dočkáte klidu.
Podivuhodná robotí expedice
Jindřich Janíček
Naprosto kouzelná a zábavná kniha se skvělým nápadem. Zasloužených 5 hvězd!
Nevyšlapanou cestou
M. Scott Peck
No zas taková bomba to fakt nebyla. Kniha se samozřejmě začíná brzy cyklit a jeho názory na lásku rodiče vs. děti, eh, mám z nich trochu vyrážku.
Bábovky
Radka Třeštíková
Vlastně to není špatná kniha. Vlastně se to čte velmi dobře. Jste zvědaví, jak to bude pokračovat. Přečtete to jedním dechem. Ale něco, něco tam prostě jemně skřípe. Nevím, možná nepravděpodobnost situací? Například, když se matka, byť workoholička, diví o letních prázdninách, že dcera není ve škole? Žena, která je natolik Bohem nepolíbená, že neví, co se říká na mši a zároveň je považována za natolik spjatou s církví, že jí nechají dělat náboženskou agitku? Prostě drobnosti, které se vám usadí v podvědomí a kazí knižní zažívání.
Zakuti v oceli
Miroslav Žamboch
Mám slabost pro postapokaliptické romány a hrdiny, u kterých se to nepřežene a neudělá se z něj superman křížený s Chuckem Norrisem (což u Žambocha jinak není bohužel příliš vzácnost).
Kniha je hodně o světě, ve kterém se odehrává a o tom, jak se v něm HLH učí přežít, takže se vám buď bude líbit hodně, nebo vůbec, podle toho, jak vám sedne svět, který tu Žamboch vytvořil. Měl ale sedl hodně.
Vadná
Cecelia Ahern
Po té, co jsem přečetla komentář od Prey a po té, co jsem zjistila, jakému žánru se autorka věnuje (dívčí romány? tak k těm jsem si cestu opravdu nenašla), jsem ke knize přistupovala s jistou obavou. Nicméně hodnocení dávám vysoké (neb jsem holt taková hodná holka) a kniha se mi opravdu líbila.
Autorka dokázala román udržet navzdory žánru v tenkém formátu a její dar vyprávění, který jistě ohromuje dívky v jejích jiných knižních dílech, zde dokázal velmi realisticky vykreslit to, co HL.H. prožívá při své přeměně v potupu společnosti.
A ten milostný příběh? Nic hrozného, hrdina je sice čestňák, co se k ní neobrátí zády, ale moc se jejich vztah v knížce nerozvádí. Trochu se bojím pokračování, vyvstává tam hrozba milostného trojúhelníku, tak doufám že autorka nesklouzne od sci-fi k nějaké sladkobolné vyprávěcí linii. Byla by to škoda, tohle je dobře rozehraný příběh.
Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Po téhle knize jsem sáhla, protože jsem začala Mlýny osudu a byla tam malá poznámka o tom, jak se hlavní hrdina podívá na vraha svého vnuka a v klidu si s ním povídá. Tak jsem chtěla vědět, kdo mu toho vnuka zabil a jak to, že si s ním dokáže tak v klidu povídat. A teď musím přečíst další knihy, abych zjistila, jak to, že tento nepohyblivý stařec na umření z Mlh je o 4 knihy dál junák, co si honí vrahy a nechává na sebe padat mlýn.
Jo a ke knize mlhy Ölandu: neurazí. Stejně jako v Mlýnech osudu jsou nejzajímavější části z minulosti, ale i tak se mi to hezky četlo.
Osada
Kir Bulyčov (p)
Jak to, že jsem dříve o této legendě sci-fi neslyšela? První část velmi dobrá, ta druhá o chlup horší, ale i tak... Je to fajne, je to tenké, s chutí do toho!
