roso.mak
komentáře u knih
Fatal Virtual
Petr Heteša
Nevím, co se na tom lidem nelíbí. Je to přesně to, co to je. Akčňárna, u které vám sice bude připadat, že tam autor nechal díry, ale vše se časem zacelí, nebojte.
Příběh je super, sice by se mi líbil uzavřenější konec, ale třeba autor plánuje pokračování, to by se mi líbilo.
Literární spolek Laury Sněžné
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Přes divokou anotaci je to knížka, která příjemně ubíhá, hezky se čte a magický realismus zde z příběhu nedělá nepřehlednou matlaninu, ale děj poměrně umně doplňuje fantastikou.
A závěr je skvělý. Místo toho, aby vás odvál někam do absolutního neskutečna, jak to mají knihy tohoto stylu v oblibě, vás přibije zpátky do reality způsobem, který nutí vykřiknout: "cha a máte to!"
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Opět skvělá kniha v Backmanově stylu.
Tedy, pokud to překlopím do řeči těch, kterým Muž jménem Ove nesedl: Patetická pohádka s hrdiny, které budete ze začátku trochu, možná i více nesnášet (u mě vedla Britt- Marie), nakonec zjistíte, že to jsou skvělí lidé a konec bude takový doják, že fakt není dobrý nápad knihu číst na tajňačku v práci.
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
Po staříkovi a analfabetce těžce slabý...
Příběh by mohl bez narušení čtenářského zážitku skončit v průběhu knihy asi tak třikrát, hlavní hrdinové jsou tentokrát hodně velký looseři a podvodníci. Jenže ne takovým tím sympatickým Podfukářským způsobem, takže vůbec nemáte tendenci jim fandit.
Ok, vše nakonec skončí dobře a je z toho vlastně i morální poučení, ale prostě to není ono. Kdyby autor napsal Anderse jako první knihu, v životě by se za hranice nedostal.
Já, Poutník
Terry Hayes
Neodolám srazit trochu hodnocení.
Po té, co jsem poctivě dočetla ke 350 straně knihy, která se podle anotace tvářila jako detektivka (a bestseller), jsem přeskočila na konec a nakonec knihu odložila.
Vyklubal se z ní skoro špionážní román, kde se místo vraha honí nakonec terorista, který chce, světe div se, zničit USA pomocí mnohokrát použitého tématu (to před lety o tomhle koloval nějaký hoax, že to všichni spisovatelé používají?).
Kniha mohla být tak o 600 stran tenčí, mělo se vynechat dětství všech zúčastněných a na anotaci se mělo přiznat, že se bude honit terorista a že o vraždu, které se věnuje celý začátek knihy, půjde jen tak mimochodem.
Nemám nic proti špionážním románům, naopak byly časy, kdy jsem nic jiného nečetla, ale tenhle autor trpí touhou nám sdělit opravdu úplně úplně všechno a na světě je příliš mnoho dobrých knih a příliš málo času.
Továrna na debilno
Dominik Landsman
Přečtěte si ji hned, za dva roky vás už polovina vtipů mine, protože si nebudete pamatovat na co odkazují.
Kdo si po létech vybaví, co mělo být vtipného na tom, že spreje proti imigrantům se budou vyrábět i ve tvaru konvičky a proč by měl mít pan prezident prostatu jak panic.
Ale teď jsem se pobavila.
Domácnost bez odpadu
Bea Johnson
Přečtěte ji celou a pak si vyberte, co vám vyhovuje.
Bylo to napsáno americkou paničkou v domácnosti a přesto je to velmi dobře přenositelné. Ne, nebudu si sama doma recyklovat papír a vyrábět ruční. Nepřejdu na bidet a mytí pozadí rukou (toaleťáku třikrát sláva). Ale daří se mi odmítat brčka a plastové tašky, udržet naživu žížaly ve vermikompostu a odličovat se našitými tamponky. Obsah mé skříňky v koupelně je opravdu zbytečný, ropu si na obličej patlat nepotřebuji a po té, co jsem koupila maso v řeznictví a ne v Albertu, mé chuťové buňky bouchly šáňo a začaly oslavovat. Spoustu z těchto věcí už dneska (naštěstí) najdete na internetu, ale sláva patří autorce, že tuto cestu otevřela.
Hana
Alena Mornštajnová
Po přečtení první třetiny jsem si říkala, co na ní všichni vidí. Když jsem četla dále, uznala jsem, že je kniha opravdu dobrá, ale pořád nechápu to obestření superlativy.
A konec? Nemám pocit, že by to byla ta nejlepší kniha, co jsem za posledních pár let přečetla, ale jsem si zatraceně jistá, že je to to nejlepší, co bylo za poslední roky napsáno u nás (alespoň co se beletrie týče).
O síle příběhu tu bylo napsáno mnoho a já se mohu jen připojit. Druhá věc, co dělá knihu tak skvělou, je autorčina schopnost nepoužít ani jedno slovo nazmar. Vypustíte jeden odstavec a kniha už nebude taková. Přidáte jeden odstavec a bude to pro knihu úplně zbytečné.
Impérium
Roman Bureš
Nebyla to špatná kniha, jen mě sváděla trochu k přeskakování popisu bitev. Jsem holt spíš člověk, co je příliš netrpělivý na výsledek, než aby si užil sáhodlouhé popisy bojů.
Myslela jsem, že jim Viktor více zatopí, ale nakonec s ním zatočili elegantně. A hlavní hrdinka přestala být tak útlocitná a konečně se nebojí vládnout pevnou rukou. Toho Ježíše si nakonec mohli odpustit, ale proč ne.
Americký zabiják
Vince Flynn
Pokud takové lidi máme v terénu, super, ale tohle je fikce proboha. Neděláme ji kvůli obraně státu.
Co je zábavné u Jamese Bonda, je zde akorát nudné. Aneb CIA je nejlepší a ať žijí supermanové. Hrdina je prostě nejlepší z nejlepších, všechno mu strašně jde a všechny průšvihy mu prochází, aby nakonec všechny vytáhl z bryndy.
Rázová vlna
František Kotleta (p)
Tedy ten konec byl zrada (samozřejmě v dobrém), tohle pan Kotleta obvykle nedělá, ale kniha jinak dobrá.
Musím přiznat, že paradoxně druhý díl se mi líbil o chlup víc. I když tady se alespoň zmírnila hrdinova posedlost doutníky.
Skryté zlo
Sandra Brown
První polovina příběhu má v sobě díry jak na mamuta, druhá polovina je lepší, i když pořád mírně praštěná. Nechybí sice překvapivý konec, ale stejně mám pocit, že je to bestseller hlavně kvůli té těžké romantice, která se příběhem táhne.
Trhlina
Jozef Karika
Mám hroznou chuť se do Tribeče podívat, neolitická naleziště, opuštěná obydlí, vypadá to, že je tam krásně. Ale autor měl pravdu, bivakovat někde v zimě, to je o život:-)
Zajímavý poloreportážní styl vyprávění se ze začátku trochu táhne, měla jsem chuť přeskakovat odstavce, ale poslední část knížky vám to rozhodně vynahradí. Jsem ráda, že dokáže takhle dobrá kniha tohoto žánru vzniknout a hlavně být vydána i v malé zemi. Nemusíme pořád číst Stephena Kinga.
Ku-klux-klan: Tady bydlí láska
Katarzyna Surmiak-Domańska
Velmi zajímavé a mírně děsivé počtení o té části Ameriky, kde se víra v Boha snoubí s obezitou a až příliš často s rasismem.
Možná bych ocenila více ze současných výpovědí než z historie (i když nutné přesto velmi poučné části), ale vím, že čtenáři se nemají odrazovat přílišnou tloušťkou knihy. Velmi doporučuji.
Dvanáctka
Justin Cronin
Ach jo. Mě se to vůbec nechce dočítat. Zase zpět do minulosti? Zase nové postavy? Odložím si, možná později...
Přechod
Justin Cronin
Ta kniha byla velmi čtivá.
Nejvíce mi vadil akorát časový posun asi po třetině knihy - člověk se nechce seznamovat s novými hrdiny, chce vědět, co se stalo s těmi starými, a také by to mohlo být trochu tenčí. Netřeba rozpitvávat každý z charakterů, který se zde objeví.
Prodavači ostatků
Vlastimil Vondruška
Což o to, pěkné čtení to bylo, pravdivost vykresleného prostředí neposoudím, nejsem odborník.
Jen ta kniha měla skončit o třetinu dřív. Hrdinova vojenská kariéra na mě působila, jako kdyby byl autor placen za stránku a potřeboval tu už tak dost tlustou knihu nakynout.
Pěkné, mám splněno, že jsem přečetla Vondrušku, ale pokračování ságy nechám jiným.
Ti, kteří utíkají pěšky
Milan Daněk
Určitě nečekejte romantický nádech Born to run. Není to žádná motivačka, po které to budete chtít zkusit také.
Zato čekejte osobní svědectví bandy Čechů, kteří tam skutečně byli. Potkali tváří v tvář postavy z knihy, běželi s nimi Caballův závod. A přinesli pár fotek ,takže měděné kaňony přestaly být tak strašně tajemné.
Doporučuji přečíst knihu Born to run jako první, budete lépe chápat.