sachista
komentáře u knih
Les v domě
Alena Mornštajnová
Královna smutku v české literatuře opět potvrdila, že toto označení je nejpříhodnější. Syrový a nepříjemný příběh, mistrně napsaný, ale každý rodič a zvláště rodič malé holčičky musí mít zákonitě potíže tuto knihu číst a dočíst. Jakýkoli záchvěv či záblesk naděje je pošlapán, zadupán a všechno se jen zhoršuje. Ačkoli uznávám kvalitu a čtivost, sám jsem měl problém se posouvat dále, bylo mi hlavní hrdinky tak neskutečně líto, až se mi udělalo psychicky i fyzicky nevolno. Vzhledem k citlivosti tématu se nedokážu přiklonit ani k jasnému názoru na kauzu, jež se v souvislosti s touto knihou vyrojila. Nezapomenutelný a současně trýznivý literární zážitek.
Hana
Alena Mornštajnová
Po vleklé osobní čtenářské krizi, jež se se mnou táhla několik měsíců, kdy mě žádná kniha nedokázala dostatečně oslovit a zaujmout, se to konečně podařilo mému nejoblíbenějšímu nakladatelství Host a spisovatelce Aleně Mornštajnové. Hanu považuji za naprosto strhující román, ačkoli neskutečně bolestný a plný utrpení, nesmírně čtivý, nedá čtenáři vydechnout až dokud jej nedočte do konce. Stísněný pocit, sevřené srdce i žaludek jsem naposledy měl při čtení knih Petry Soukupové. V případě Hany vnitřní bolest dosahovala největšího extrému v první a třetí části. Rozhodně jeden z nejlepších českých románů posledních let. A raději nechci myslet ani to, že je inspirován skutečnými událostmi...
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Další mimořádný zážitek od Aleny Mornštajnové. Společně s Petrou Soukupovou jsem je pojmenoval coby královny českého literárního smutku. Stejně jako v Haně prostupuje celým románem smutek, bolest a trápení, čtenář musí být spokojen se čtivostí, kvalitou a reálností obou příběhů, které jsou významně provázány, líbilo se mi propojení obou dějových linií konec a úvodem kapitoly. Nestačí mi slova, jak moc se mi Tiché roky líbily.
Zmizet
Petra Soukupová
Knihy Petry Soukupové jsou jedna lepší než druhá, ale opakovaně budu psát, že rovněž jedna smutnější než druhá. S trochou nadsázky bych si troufl konstatovat, že by mělo být na obalu napsáno, že její knihy se nedoporučují slabším, labilním jedincům se sklony k depresím, protože si nedovedu představit, že i s tím nejpohodovějším sangvinikem či flegmatikem alespoň trochu neotřásne nějaký lidský osud zobrazený v některé z jejích knih. Zmizet obdrželo zaslouženě Magnesii Literu. Je obdivuhodné, jak dokáže autorka vystihnou dětskou psychiku a pocity a tak umně zobrazit všechnu "nespravedlnost světa" dětskýma očima. Nezapomenutelný čtenářský zážitek, u nějž ale zabolí u srdce.
Listopád
Alena Mornštajnová
Kupodivu mi trochu trvalo, než jsem se začetl, na rozdíl třeba od Hany nebo Tichých roků. Potom už to byl opět další mimořádný čtenářský zážitek, avšak mám pocit, že Alena Mornštajnová soutěží s Petrou Soukupovou, která více uvrhne čtenáře do absolutní deprese, beznaděje a smutku. Bolestivé čtení...
Medvědín
Fredrik Backman
Naprosto zasloužených 93 procent a zcela jednoznačně jedna z nejlepších knih loňského roku. Má totiž vše, co kvalitní a mimořádný román má mít - na půdorysu fiktivního maloměsta se rozehrává řada aktuálních společenských témat, láska, přátelství, nenávist, zrada, předsudky, arogance, davové chování, vina, trest, nadhled, lidskost a další. A samozřejmě se vše točí kolem hokeje, takže hokejové národy, mezi něž Češi patří, román obzvlášť ocení. Nezapomenutelný čtenářský zážitek, mí přátelé jsou odsouzeni k tomu, že budou Medvědínem obdarováni :-)
Spasitel
Jo Nesbø
Vynikající čtenářský zážitek, jsem ztracený případ, zcela jsem propadl mistrovství severských autorů krimi a detektivek. Jo Nesbo navíc dokáže s čtenářem umně pracovat, někdy navádět, jindy vodit za nos.
Pohřbená pravda
Angela Marsons
Začínám mít na této sérii závislost. Sice jsem měl trochu větší problém se začíst ve srovnání např. s předchozím dílem, jelikož mi nevyhovovalo rozdělení týmu. Nicméně jak se začalo honit několik zajíců najednou, tak se mi zápletka zamlouvala čím dál víc a druhá polovina opět vynikající a dechberoucí.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Jak aktuální téma a silný příběh ženy, jež ve svém mladém věku zakusila nesmírnou bolest a četná příkoří. Není to zrovna velikonoční čtení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Povedený román s překrásnou obálkou přesně vystihující atmosféru celého díla.
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Po přečtení Lesu v domě jsem potřeboval Aristokratku, přestože jsem byl u čtvrtého dílu hluboce zklamán. Zklamání pokračovalo i na začátku dílu pátého, avšak postupně se rozptýlilo a dokázal jsem se zasmát a pobavit, především díky hláškám paní Tiché a chování paní matky, největší fanynky princezny Diany. Závěr pátého dílu láká na šestku, kterou si brzy přečtu.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Ne nadarmo se jedná o jeden ze zásadních válečných románů a nejznámějších knih 20. století. Některé pasáže byly natolik nadčasové a úderné, že jsem si je vypsal. Utrpení mladých vojáků zvláště v druhé půli války je nesnesitelné, v knize vystiženo zcela věrně a věrohodně.
Pokrevní pouta
Angela Marsons
Nedočetl jsem druhý díl ze série Ďábelské hry, protože jsem jej nepovažoval za klasickou detektivku. Zpětně toho lituji, protože mě fascinuje vykreslení Alex coby nejzrůdnější protivnice Kim. Třeba se k té dvojce někdy vrátím, nyní jsem zhltl pátý díl a zítra běžím do knihkupectví pro šestý, neboť jsem se nemohl od napínavého děje Pokrevních pout odtrhnout. Jsem spokojen se vším, rozuzlení perfektní, naprosto čistých a zasloužených pět hvězdiček.
Duna
Frank Herbert
Souhlasím s názorem, že se jedná o jedno z nejzásadnějších sci-fi všech dob. Nutno vzít v úvahu, že bylo napsáno před šedesáti letech, kdy náš svět vypadal úplně jinak než nyní. V některých tématech Herbert rozhodně předčil dobu. Za nejpozoruhodnější postavu považuji Lady Jessicu, za nejodpornější naopak Barona Harkonena.
Žízeň
Jo Nesbø
Podařilo se mi v půli knihy odhalit pointu, ale Nesbo si mě zase povodil za nos tak, že jsem na svůj nápad rezignoval a říkal si, že jsem blbec, abych ke konci zíral, že je to nakonec pravda :-) Po dlouhé čtenářské pauze z důvodu pracovních povinností příjemný krimi zážitek na jedno deštivé odpoledne a večer. A jelikož pořád pršelo a pršelo, hned jsem sáhl po Noži, abych měl návaznost.
Skála
Peter May
Nakladatelství Host je mým nejoblíbenějším a jeho edici detektivní a kriminální román Host sbírám a zdobím jím svoji knihovnu. Na román Skála jsem se předem hodně těšil, zhlédnul jsem i upoutávku autora, již Host na svých webových stránkách zveřejnil. Do Skály jsem se poměrně rychle a s chutí začetl. Atmosféra skotského ostrova je vykreslena opravdu velmi působivě. Za detektivní či krimi román bych Skálu rozhodně neoznačil. Myslím si, že mohl vyjít v edici překladové literatury. Je to spíše psychologický román, kdy čtenář postupně odkrývá složitou minulost hlavní postavy, policejního detektiva Fina. V podstatě nejsme ani svědky nějakého vyšetřování, pouze jsme konfrontováni s reminiscencemi na dětství a dospívání, s postavami z Finovy minulosti a kriminální zápletka stojí na okraji. Až posledních asi sto stran děj výrazně graduje a z románu se stává celkem strhující, místy akční thriller s několika zvraty, které mohou překvapit anebo zklamat. Celkově hodnotím Skálu kladně, jsem zvědavý na další dva díly, jen bych ji neoznačil jako klasickou detektivku či krimi.
Sněhulák
Jo Nesbø
Jo Nesbø opět nezklamal, napsal další vynikající detektivku, od níž se nedá odtrhnout. Sněhulák rozhodně aspiruje na nejsilnějšího a nejrafinovanějšího protivníka Harryho Hola. Přesto si neodpustím drobnou výtku, jsem přece jen konzervativní čtenář detektivek a pachatele bych chtěl takhle pěkně dostat naservírovaného až tak dvacet stran před koncem. Závěrečná akce byla sice napínavá a efektní, já bych se bez ní však určitě obešel. Nejvyšším hodnocením to ovšem stejně neotřese.
Na závěr musím konstatovat, že Kniha Zlín prezentovala skvělý nápad s vydáním omluvenky pro studenty a zaměstnance, že se kvůli četbě nemohou dostavit do školy a zaměstnání. Kéž by to všichni učitelé a zaměstnavatelé respektovali!
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Námět mi neskutečně padl do nálady. Když jsem se zamyslel nad sebou, že bych zapomenul deset let svého života, asi bych byl podobně šokován, konsternován a překvapen, kde jsem se ocitl, proč někteří lidé z mého života zmizeli a kdo jsou naopak lidé v mém okolí, které vůbec neznám. Způsobem vyprávění je román blízký Manželovu tajemství, přiznám se, že linie s Elisabeth mi úplně neseděla, přestože se v ní pojednávalo o velmi závažném a bolestném tématu. Pasáže Frannie naopak přinesly vždy jakési vtipné odlehčení se špetkou černého humoru.
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Každý pozorný milovník detektivních románů manželovo tajemství velmi rychle odhalí. A to pro mě znamená nevýslovné zklamání, nicméně Liane Moriarty tento román napsala tak neskutečně čtivě a poutavě, že jsem byl stejně zvědavý, jak to všechno dopadne a kam se příběh všech tří hlavních postav ubere. A musím konstatovat, že Manželovo tajemství je zatraceně dobrá kniha a nečiní mi tak problém udělit hodnocení nejvyšší. Nejspíš můj poslední čtenářský zážitek v roce 2016 a jsem moc rád, že tolik kvalitní.
Mizející dívky
Lisa Regan
Úvod je zdlouhavější, následně nabere celý děj rychlý spád a hned je konec hlavní záhady s následnou akcí a dovysvětlováním. Osobně preferuji spíše dlouhé čekání na rozuzlení, nicméně poslední třetina knihy nenudila a neztratila tempo z prostřední části. Druhý díl z této série moji knihovnu pravděpodobně rozšíří.
Nenech to být
Harlan Coben
Viděl jsem jeden film a dva seriály natočené podle knih Harlana Cobena, takže "Nenech to být" pro mě představuje premiéru v knižní podobě. Jsem nadšený, kniha má dynamiku, napětí a nenechá čtenáře vydechnout, dokud se na posledních stránkách nedozví, jak se vlastně všechno seběhlo. Z toho vyvozuji, že minimálně oba seriály byly úspěšně realizovány, protože ty se odvíjely úplně stejně.
