saez
komentáře u knih

Už dlouho ve mě kniha nevzbudila tolik emocí. Smála jsem se a brečela jsem a přes slzy se zase usmívala. V každém muži by měl být kousek Oveho a v každé ženě kousek Sonji.


Kepler ve výborné kondici, tak jak ho znáte a milujete. A těšíte se na další knihu.


Za mě výborná kniha. Ač prostředí vzdálené, přesto nám pochopitelný příběh. Každý má svoje drobné nebo velké rány na i pod kůží. Každý má svoje lži. Můžete se to stát i vám...


Po dlouhé době, jsem autorovi zase zkusila dát šanci. Na to že to byl Viewegh, se to překvapivě dalo číst.


Oddechové, čtivé, zajímavé, jen jsem po dočtení měla neodbytný pocit jako by mi chyběla poslední kapitola.


Tak tuhle knihu jsem včera "sežrala" během odpoledne. Stydím se za neumyté nádobí ve dřezu, za studenou večeři...ale sakra, já jsem to prostě MUSELA dočíst.
Akorát ten konec....doufám, že bude další díl. Chci vědět, co se tam děje.

Výborná, oddechová knížka. Bavila jsem se a místy i smála nahlas.


Jako vždy, převládá slepá láska k autorovi (a Lincovi:-))


No...přečetla jsem knihu za dva dny. Tak to asi vypovídá za vše. Bylo milé potkat se zase se starými přáteli :-)


Ušlo to. Jednoznačně však nejslabší z autorových knih.


Hodně jsem se bavila. Hodně dobře jsem se bavila. Jen konec přišel nějak moc rychle a malinko nedotaženě.


V půlce knihy, jsem si říkala, že si jí budu muset přečíst ještě jednou odzadu, abych pochopila. A pak, najednou... v poslední kapitole se to všechno brilantně spojilo dohromady. Zajímavý zážitek.


Ale jo, dalo se. Čekala jsem malinko víc. Nicméně, těšila jsem se na setkání se starými známými Lisbeth, Mikaelem....a to se mi splnilo. Konec byl zbytečně uspěchán a poslední věta celé knihy to kapku zabila. To by Larsson nenapsal.


Buď autora miluju tak, až jsem nekritická, nebo to vážně bylo dobře napsané :-)


Tak mi přijde, že Asad perlí čím dál tím víc :-) Mám Adlera-Olsena ráda, čte se příjemně, má zajímavý obsah i neotřelý humor.

Povinná četba mého dyslektického syna, na kterou zapomněl a z níž měl mít druhý den referát. Situace na zabití. I sedla matka do křesla a zhruba za dvě hodiny ji nahlas přečetla. Ještě jsem se u toho stihla chechtat :-)

Hodně zajímavá kniha, zejména pro neznalce indické kultury. I když v náboženství jsem se chvilkami ztrácela.
