sakyvanity komentáře u knih

Kniha Dopisy ztraceným mi neskutečně sedla. Postavy byly sympatické (i když i zde se najdou momenty, kdy máte chuť oba protagonisty zabít) a forma psaní dopisů/emailů se mi moc líbila. Příběh byl velmi silný, ale autorka si s ním poradila velmi dobře a byl i celkem uvěřitelný. Konec mě celkem překvapil, což je za mě další plus - sice je příběh celkem předvídatelný, ale i přesto autorka překvapí.
Za mě mohu vřele doporučit, zvlášť pokud jste sami utrpěli ztrátu blízkého člověka - pomůže to vžít se do postav.

12 02.04.2019

U knihy mě zaujalo, že je srovnávána s úžasnou knihou "Kde zpívají raci". Volba byla tedy jasná, tímto mě kniha velmi nalákala.
Jelikož jsem zvyklá spíše na oddechovější styl psaní a žánry, chvilku mi trvalo se začíst do poetického stylu psaní autorky. Nakonec ale krásu jejího psaného projevu dokážu docenit.
Hlavní hrdinka Torie je neuvěřitelně silná žena a já ji v průběhu příběhu vice a více obdivovala, leč mi některá její rozhodnutí moc nešla do hlavy a věřila jsem, že by šly věci udělat i jinak, logičtěji.
Autorka fenomenálně vystihla jednotlivá časová období, leč bych klidně ocenila více kulturních vsuvek - to je ale jen moje subjektivní přání, o kultuře a proměně USA napříč časem kniha samozřejmě ani být neměla. Hodně mě bavil i Victoriin vztah k přírodě a broskvoně jako takové.
Nemohu si bohužel pomoct a musím vytknout, že prostřední část příběhu se mi dost táhla a dej mi připadal velmi plytký, nezáživný. Doufala jsem, že konec tento můj dojem vylepší, což se stalo tak napůl. Samotný konec jako takový se mi líbil moc, avšak asi bych chtěla pár kapitol navíc. Přišlo mi to celé takové useknuté, nedokončené. Nicméně to je opět můj subjektivní problém s otevřenými konci, které já obecně nemám ráda. Knihu určitě doporučuji, je velice silná a netradiční.

8 09.07.2024

Tento komentář bude pravděpodobně ovlivněn tím, že Holly Bourne a její knihy začínám zbožňovat, ale tohle bylo skvělé. Kniha není cílena na mou věkovou kategorii, ale i přesto jsem v ní částečně viděla sebe a celkem dost i dnešní společnost - ženy opravdu mnohdy mívají strach, že zůstanou po třicítce samy/nikdo lepší než stávající patrně už se nenajde/nebude dostatek času se seznamovat s někým dalším, pokud chci dítě do čtyřiceti. K sociálním sítím se ani není třeba zmiňovat, všichni chceme vypadat šťastně a tvořit dojem, že náš život je záviděníhodný. Mně se kniha moc líbila, četla se velmi rychle a i tématika mi perfektně sedla. Mohu s klidem doporučit.

8 21.09.2019

Pravděpodobně jsem na četbu tohoto typu už příliš stará. Hlavní hrdinka mi přišla přehnaně hysterická a děj byl vcelku předvídatelný.
Oceňuju ale rychlý spád, zajímavý konec a nenáročnost. Kniha se četla velmi dobře.

8 14.08.2017

Slabší než první díl, který mě bavil víc. Nemůžu ale říct, že by mě příběh nebavil, ba naopak se mi četl lépe než první díl (pravděpodobně proto, že jsem si na psaní autora již stačila zvyknout). Líbilo se mi rozdělení kapitol podle zemí a potěšilo mě, že ne všechny kapitoly se zaměřují jen na hlavní postavy - pomohlo to vykreslit situaci a okolnosti. Rozhodně můžu doporučit, ale o rok mladší Alan a jeho dobrodružství v prvním díle se mi líbilo víc.

6 22.05.2019

Kniha se četla velmi dobře. Líbila se mi neotřelá tématika masového útoku ve škole. V knize mi chyběl obšírnější popis Nicka - autorka se mohla zaměřit více na jeho psychiku a celkovou problematiku šikany a naopak ubrat u popisu Valeriiných sezení a podobně.
Je ale rozhodně fajn, že se někdo zaměřil ba problematiku, která je (nejen) v Americe velice rozšířená, a takto nám více vykreslil důvody, proč k masovým útokům může docházet. Dalším plusem je, že kniha je psaná jako "young adult", díky čemuž osloví čtenáře spíše, než kdyby byla psaná odborně (ale samozřejmě i odborné knihy si najdou své příznivce). Jako poslední bych ještě uvedla, že je dobře, že autorka neuváděla úplně detailní popis útoku - v Americe nalezneme mnoho případů, když útoky byly detailně popsány a poté měly své napodobitele.
Za mě 3,5* a celkem i mohu doporučit.

5 08.11.2018

Kniha se prakticky nedá hodnotit jako celek, protože každá povídka byla něčím jedinečná. Povídky rozepisovat nebudu, jen ohodnotím.

Hlava, šupiny, jazyk, ocas - 3,5*
Konec lásky - 3*
Poslední bitva v krváku - 3*
Zvrácená rozkoš - 2*
Za devadesát minut zabočte na sever - 4,5*
Suvenýry - 4*
Setrvačnost - 4,5*
Milostný labyrint - 5*
Hodně štěstí a na shledanou - 4*
Zbrusu nová atrakce - 5*
Tisíc způsobů, jak by se to všechno mohlo pokazit - 5*
Mapa perfektních maličkostí - 5*
Ani jedna ze "slabších" povídek mě vyloženě nenudila a tato sbírka dle mého stojí za přečtení.

5 14.09.2017

Moc nerozumím negativním komentářům - kdyby byla přítomna konstruktivní kritika, neřeknu ani slovo, ale zde mi výtky přišly nevysvětlené a neopodstatněné. Kritizovat obálku je taky celkem bezpředmětné - vkus je subjektivní. Ale chápu, že starším čtenářům může připadat velmi explicitní a používané výrazy mohou být matoucí.
Poslouchám podcast a souhlasím s tím, že se v knize pravidelný posluchač nedozví moc nového, tudíž je kniha spíše doplněk pro osoby preferující psaný text. Nicméně věřím, že jak podcast, tak kniha mohou pomoci mnoha mladým lidem. Já bych takový zdroj před deseti lety ocenila - člověk by se alespoň do jisté míry vyhnul porovnávání se s nějakým sezónním ideálem krásy, měl lepší dispozice k přijetí vlastního těla a naučil se vyžadovat konsent, aniž by se nechal do něčeho nutit.
Komentář radící pustit si film pro dospělé ve mně evokuje pocit, že komentující knihu ani neprolistoval.
Mně se knížka jako doplněk k podcastu líbila. Oceňuji, že holky přidaly kus sebe navíc v podobě esejí a jsem ráda, že se někdo na české scéně nebojí otevřeně mluvit o dosud tabuizovaných tématech.

4 14.06.2022

Málokterá kniha je tak kontroverzně hodnocena právě jako Navždycky. Moje hodnocení se odvíjí hlavně od přečtených komentářů a faktu, že neznám autorku, jelikož i já jsem postřehla naprosto nadhodnocené reakce "bookstagramerů", kteří s autorkou spolupracují.
Jak již bylo zmíněno v mnoha komentářích, postavy jsou ploché, hlavní hrdinka nesympatická, příběh neskutečně předvídatelný a přeslazený. Nicméně s tím jsem knihu začala číst, tudíž jsem neměla žádná vysoká očekávání. Navíc jsem měla možnost číst knihu v elektronické podobě, takže jsem se vyvarovala vazbě, kterou tu kdosi označoval za dost nepříjemnou na držení.
Já osobně dávám knize 2,5* (přikláním se zde ke 3* kvůli postavě Avy a obálce), protože to byla menší katastrofa, než jsem dle komentářů čekala a jako odpočinková kniha, u níž opravdu nemusíte vůbec přemýšlet, obstála perfektně. Pokračování si přečtu, ale - stejně jako v tomto případě - si knihu přečtu elektronicky z knihovny, jelikož se nejedná o nic, co bych chtěla mít doma v knihovně.

4 06.03.2021

Rozhodně nemůžu říci, že by kniha byla vyloženě špatná, ale asi jsem od ní čekala něco trošku jiného. Některé pasáže mi přišly až zbytečně ironické - když vezmeme v potaz, že se kniha zabývá velmi závažným tématem. Musím vyzdvihnout, že se autor zabýval i méně známými vrahy, přestože si neodpustil zmínku o těch "kultovních".
Knihu bych hodnotila jako lepší průměr (3,5), ale už bych se k ní nevracela a jedničkou v publikacích podobného rázu jsou pro mě i nadále knihy Andreje Drbohlava.

4 26.10.2020

V porovnání s autorčinými předchozími knihami byla tato slabší. Anotace a první kapitola mně nalákaly a kniha se četla celkem dobře (nebo alespoň druhá polovina, kterou jsem přečetla za necelou hodinku). Zklamal mě závěr, který jsem tak trošku očekávala a upřímně mi nepřišel příliš realistický. Nicméně B. A. Paris opět napsala velmi čtivou knihu, kterou nelze odložit a může překvapit. Za mě můžu doporučit, ale předchozí knihy se mi líbily mnohem víc.

4 02.05.2019

Když jsem se do knihy pouštěla, nevěděla jsem, že se jedná již o třetí díl, nicméně zastávám názor, že není třeba knihy číst za sebou, jelikož na sebe nenavazují. Je však možné, že mi unikly nějaké drobné souvislosti či detaily.

Autor nás hned v úvodu knihy rychle uvede do děje a seznámí s větším množstvím postav. Abych se přiznala, zpočátku se mi hlavní protagonisté trošku pletli - naštěstí nicméně byli natolik rozdílní a specifičtí, že jsem se brzy zorientovala a celkem nesourodou skupinu si rychle oblíbila.

Ačkoli nejsem úplně příznivcem brutálních popisů, musím uznat, že mi v této knize až tolik nevadily, na naopak mi k příběhu i vcelku sedly. Autor výborně popisuje bojové scény - je z nich vidno, že ví, o čem píše.

Moc mě bavila nevědomost, která mě provázela celým příběhem. Probíhá zde jistá hra na kočku a myš, ale do poslední chvíle jsem hádala, kdo je vlastně myší. I samotný konec mě velmi mile překvapil a utvrdil v tom, že si rozhodně musím přečíst předchozí knihy.

Skvělá čistokrevná fantasy se zajímavými hrdiny a barvitými popisy. Nebýt místy přehnané tendence šokovat, nebála bych se dát plný počet hvězd. Doporučuji.

3 04.12.2024

(SPOILER) V první řadě ještě jednou děkuji autorce za poskytnutí výtisku na recenzi a za důvěru, moc si toho vážím. Kniha Adam mě zaujala již syrovou anotací slibující nepřikrášlený příběh ze života. Kniha předčila má očekávání, čtení jsem si užila.

Adam se potýká s nelehkou situací. Většina z nás se již setkala s nějakou formou ztráty, takže není tak obtížné se do hlavního protagonisty vcítit, nicméně jeho situace byla obtížnější kvůli výchově malého syna, který se se ztrátou vyrovnával též. Musím říci, že mě překvapilo, s jakou lehkostí a autentičností dokázala autorka psát z pohledu muže. Vystihnout všechny myšlenky, pocity, a to vážně povedeně. Velký obdiv.

Moc mě bavilo, jakým směrem se příběh ubíral. Rychle jsem si oblíbila vedlejší postavy, hlavně tedy Broňu, Adinu a Mariána. S Adamem jsem se zpočátku nemohla ztotožnit, jakožto chatakter mi nebyl úplně sympatický, nicméně s postupem času jsem jeho myšlenkové pochody a motivaci začala chápat a nakonec si ho i celkem oblíbila. O lgbt lince jsem věděla a sedla mi zde, za mě vítané zpestření. Líbilo se mi, že se jí autorka nesnažila do knihy napasovat násilím, naopak vyplynula celkem přirozeně a do knihy mi sedla.

Osobně oceňuji také popisy školského prostředí - jakožto učitelka jsem se s Adamem místy dost ztotožňovala - ať už vyloženě při pasážích ze třídy či při popisech kolektivu. I když já teda tak zajímavé kolegy nemám :-).

Vyzdvihla bych také osobní růst jednotlivých postav - někdo by mohl namítnout, že je příběh příliš pozitivní a sluníčkový, nicméně mně k němu právě příjemné plynutí sedlo. Nechybí zde situace ze života, prakticky vše je velmi autentické a reálné, což mě bavilo.

Jediné, co mi úplně nesedlo, je styl psaní jako takový, na nějž jsem si prvních sto stran zvykala. Čtení mě bavilo, avšak zpočátku se mi kniha četla dost těžkopádně. A za co ubírám půl hvězdy - čistě ze subjektivního hlediska - je zvrat na konci, který se mi úplně nelíbil a nepřišel mi moc pravděpodobný. Neříkám, že se něco takového stát nemůže, avšak mně to pro příběh nepřišlo nezbytné. Adam mohl být klidně ještě delší a věřím, že by mě bavil úplně stejně. Knihu moc doporučuji, těším se na autorčinu další tvorbu. 4,5/5*

3 04.11.2024

Obrovské díky patří autorce @zuzana_hartmanova za poskytnutí e-knihy v rámci #spoluprace. Moc si vážím projevené důvěry a velmi příjemné spolupráce .
Minotauři jsou narozdíl od jiných mytologických postav zpracované v současné literatuře minimálně, a tudíž jsem si knihu nemohla nechat ujít - moc mě zajímalo, jak autorka danou tématiku zpracuje.

Kniha je rozdělena na několik částí a vyprávěna z pohledů několika postav, přičemž se zpočátku čtenář seznamuje s jednotlivými postavami a ke konci se příběh velmi příjemně propojuje. Doporučuji jen od začátku sledovat, v jaké době se daná část odehrává - já četla celkem přerušovaně a musela jsem se v knize vracet.

Hlavní postavy Una a Nerghan byly skvělé. Hlavně Unu jsem si prakticky hned velmi oblíbila - už jen proto, že jsem se jejím prostřednictvím dozvěděla mnoho vlastností charakteristických pro minotaury.
Autorka skvěle propracovala i vedlejší postavy, jejichž chování bylo nejen logické, ale i autentické - bez klišé a zbytečných rozhodnutí, která se v knihách mnohdy objevují.

Příběh je prakticky čistá hrdinská fantasy jen s minimem romantické linky, což mě moc bavilo. Ne, že bych romantiku ve fantasy nevyhledávala, ale mnohem více se mi líbí, když si dá autor záležet na zpracování postav a fantasy světa, což jde často mimo právě kvůli romantické lince.

Příběh je vážně skvělý, svět minotaurů mě moc bavil a čtení jsem si užila. Umím si představit i další knihy z daného světa. Osobně by se mi kniha asi líbila víc, kdyby byla delší, jelikož jsem se úplně nestačila sžít s postavami a s daným světem se mi těžko loučilo. Velké doporučení.

3 22.03.2024

Kniha se ke mně dostala v rámci autorské štafety, za což jsem moc ráda, jelikož se obávám, že bych si jí jinak ani nevšimla.
Zaujala mě již anotace - kniha českého autora zasazená do netradičního prostředí Estonska se moc často nevidí. Navíc řešící nelehká témata formou deníkových záznamů. Třešničkou na dortu je krásná grafická podoba knihy.

Autorka vykresluje veškerá citlivá témata velmi empaticky, leč hlavní postavy rozhodně nešetří. Erikovo chování mi přišlo - vzhledem k jeho dosavadním zkušenostem - naprosto adekvátní. Erika i Natalii jsem si vcelku oblíbila, přestože mi zde romantická linka úplně neseděla.

Jak již bylo zmíněno v předchozích recenzích, příběh se hodně detailně věnuje psychickým problémům a závislostem. Naprosto chápu, že se autorka nechtěla této problematice věnovat jen povrchově, avšak na mě bylo toho zkoumání pocitů a analyzování nálad v knize hodně - musela jsem si čtení dávkovat a tu a tam jsem se přistihla, že se mi do knihy úplně nechce. Rozhodně bych knihu nedoporučovala nikomu, kdo zrovna prožívá náročné životní období.

Ruské konverzace mi nevadily, spíše naopak mi čtení ozvláštňovaly. Ocenila bych více akce a méně předvídatelný konec, nicméně příběh i tak hodnotím velmi pozitivně - jedná se o autentický příběh plný bolesti a empatie.

3 18.02.2024

Zpočátku mě trošku mátly skoky v čase, nicméně brzy jsem si zvykla. Styl psaní je velmi čtivý a kniha krátká, takže není problém ji přečíst za jeden den. Kniha je příběhem dvou sester a jedné, zpočátku malé, holčičky. Naprosto uvěřitelné, realistické a úžasně autentické chování hlavních hrdinů se prolíná s postupným uvědomováním si důležitých věcí.

Starší sestra Linda má v knize sice méně prostoru, ale přesto velmi důležitou roli. Mladší Natálie mi zpočátku nebyla příliš sympatická, nicméně postupem času a objevováním dalších detailů, jsem začala její chování vcelku chápat. Třetí hlavní postavou je malá Míša, které mi bylo celou knihu líto.

Jelikož je kniha útlá, nechci psát nic dalšího k ději, abych nevědomky něco nevyspoilerovala. Kniha ukazuje, jak moc dokáže výchova a chování rodičů k dítěti ovlivnit jeho povahu a budoucí směřování. Ukazuje, že nemůžeme nikoho soudit na základě jednání, pokud o daném člověku nevíme vše podstatné. A v neposlední řadě, jak je důležitá rodina.

Knihu jsem četla v rámci štafety, přičemž tímto moc děkuji za možnost se účastnit.

Na druhou knihu Holly Bourne jsem se moc těšila, protože její prvotina "Už jsem normální?!" byla skvělá, příběh Evie trpící OCD mi hodně dal. Příběh Amber byl slabší, ale i zde nám autorka představila silné téma - alkoholismus. Děj byl velmi svižný a já se bavila. Místy mě chování Amber vytáčelo, ale na druhou stranu se dalo pochopit. Moc se mi líbily feministické vsuvky, přestože já sama žádná velká feministka nejsem (nebo alespoň ne aktivně). Doufám, že se v příběhu věnovanému Lottie dozvíme, jak to s Amber bylo dál, jelikož kniha neskončila úplně uzavřeně.
Takže za mě slabší než příběh Evie, ale i tak doporučuji a Holly Bourne mě baví čím dál tím víc.

3 10.05.2019

Sara Raasch mě příjemně překvapila. U její první série - Sníh nebo popel - jsem se stále nedostala ani přes druhý díl, její styl psaní mě nechytl. Kniha Rebelové vln mě naopak bavila. Jak už zde bylo psáno, v první části se spíše seznamujeme s postavami, což mě místy nebavilo, ale to se opravdu stávalo málo. Nejlépe se mi četly kapitoly z pohledu Bena (celkově mám ráda knihy, které jsou psány z pohledu více postav). V druhé půlce bylo celkem dost akce, která bude pokračovat v druhém díle (instantní ukončení v půlce akce, které zde najdeme, mi přijde jako příliš očividné tlačení čtenáře ke koupit dalšího dílu a to nemám ráda, ale nevadí, dělá to dost autorů). Téma pirátů bylo celkem originální a svět se dle mého názoru též povedl. Kniha se mi tedy líbila, v žádné části jsem se vyloženě nenudila a určitě doporučuji i těm, kteří - stejně jako já - mají problém se čtením série Sníh nebo popel.

3 23.03.2019

Kniha se mi líbila. Jak zaznívá v jiných komentářích - některé pobídky byly velmi dobré, některé slabší. Kniha by si možná zasloužila jen 4*, ale já ji přečetla za odpoledne a myslím, že některé z povídek ve mě zanechají stopu.
Jednotlivé povídky bych hodnotila následovně:
Krev Imuriv - 3*, ale na to, jak konkrétní téma autorka dostala, se s tím poprala celkem obstojně
Jack - 2* - tato povídka se mi zdála asi nejhorší
Gwen a Art a Lance - 4* - líbilo se mi spojení krále Artuše s řeckou mytologií a psaní ve stylu SMS konverzace
Shirley & Jim - 3,5* - nápad velmi dobrý, ale něco mi v povídce chybělo
Chvála drobných radostí - 3* - u této povídky mě zmátl konec a musela jsem několik minut přemýšlet, jak to vlastně skončilo, ale jinak se povídka četla dobře a nápad byl zajímavý
Mořská čarodějnice - 4,5* - i přestože člověk nechce soudit povídku dle autora, jméno M. Meyerová samo o sobě nastavuje laťtku, velice povedená povídka
Krásný jed - 4,5* - výborné zpracování medúzy z asijského prostředí a skvěle vykreslené pocity hlavní postavy
Umíráček - 5* - Victoria Schwab je skvělá, tát povídka je akorát další ukázkou jejího talentu
Marigold - 5* - spojení viktoriánské Anglie a elfů zde utvořilo zajímavé pozadí a S. Shannon dodala příběh, který měl rychlý spád, moc povedené
Ty, ty, pořád jen ty - 5* - tuto povídku bych si klidně dokázala představit jen jako kapitolu v celé knize, která by pojednávala o Slate, velice mě zaujal nápad s různými drogami a syrovost příběhu
Julian proti všem pravidlům - 5* - tato povídka mi jako jediná připadala humorná (viz ujetá paní se psy) a docela jsem se u ní i zasmála, navíc mi byl Julian i velmi sympatický
Indigo a stín - 3* - hlavní hrdina se měl jmenovat spíše egoista, zklamal mě konec příběhu a, což je nejdůležitější, zápletka byla hned na začátku velice průhledná
Sera - 4,5* - u této povídky bylo také zadané striktní téma a autorka si s ním poradila výborně

3 16.06.2018

S autorkou jsem doposud neměla moc zkušeností - četla jsem pouze Kosti pod mechem, které se mi velmi líbily. Na sérii Krysy apokalypsy jsem byla zvědavá, jelikož anotace zní naprosto perfektně a i obálka knihy okamžitě naláká ke čtení.

Hned na začátku knihy je čtenář vhozen do děje, což osobně nemám ráda. Dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala v jednotlivých postavách, jménech a světu jako takovém. Prvních šedesát stran jsem tak z knihy moc neměla a místy se maličko do čtení i nutila. Naštěstí si to následně takříkajíc sedlo a následně jsem se chytila.

Doteď si u některých postav nejsem jistá, zda jsem si je oblíbila či nikoli, nicméně oceňuji, že má každá postava specifický charakter a není nutně čistě kladná či záporná.

Svět je vymyšlený opravdu velmi dobře - originální bytosti, výborně vykreslené fungování magie a popis historie světa jako takového.

Kniha je rozhodně čistokrevně fantasy a nemusí sednout každému, avšak já se už teď těším na další díl a jsem se čtením spokojena. Doporučuji.

2 10.12.2024