saryk93
komentáře u knih

Cartera mám hrozně ráda, ale tato kniha není úplně mým favoritem. První půlka mě nezaujala, dokonce jsem ji musela odložit a mezitím jsem přečetla jinou knížku. Když jsem se k ní potom vrátila a znovu jsem se začetla, bylo to fajn, druhá půlka byla hodně napínavá. Je to klasická carterovka, ale má i lepší knihy, z toho důvodu ubírám jednu hvězdu.


Knihu jsem dostala, jelikož jsem na autorku slyšela chválu a chtěla jsem vyzkoušet její knihy. Manžel vybral tuto a popravdě jsem z knihy dost zklamaná. Podle předchozích recenzí věřím, že dřívější autorčiny knihy jsou lepší, ale tato mě bohužel nezaujala. Jednak mě nebavilo hlavní téma knihy, peníze, majetek, dědictví, snobská rodina, ve které si nenajdete jedinou postavu, které byste fandili..Navíc zápletka byla místy zbytečně překombinovaná.
Druhak mě nebavil styl, kterým autorka píše. Prvních pár desítek stránek jsem si musela zvykat na krátké, jednoduché a úsečné věty.
A za třetí mě bohužel zklamalo i rozuzlení. Jelikož se v knize stále dokola opakovalo: "mohl to udělat kdokoliv, každý má motiv, nikdo nemá pořádné alibi a všichni lžou", žádný závěr by zřejmě už nedokázal překvapit.
Jediné, co mohu pochválit, je, že se kniha rychle četla (i díky krátkým kapitolám). Možná dám autorce ještě jednu šanci a zkusím nějakou její starší knihu, ale tato je za mě bohužel zklamáním..


Tohle byla opravdu prvotina autora? Protože to opravdu není znát, je to skvěle promyšlená, zamotaná a neuvěřitelně napínavá kniha, od první do poslední stránky! Předtím jsem četla Pacienta, který byl taky skvělý a jelikož jsem četla na všechny autorovy knihy jen pozitivní recenze, rozhodla jsem se pro Terapii a myslím, že tímto se Sebastian Fitzek stal oficiálně mým oblíbeným autorem. Vřele knihu doporučuji všem milovníkům psychothrillerů, kteří si libují v nečekaných zvratech.


(SPOILER) Nějak nevím, co si mám o knize myslet. O autorovi už jsem před delší dobou slyšela a většinou šlo hlavně o chválu. Když jsem se tedy ke knize dostala, rozhodla jsem se, že ji zkusím a uvidím, jestli pak budu pokračovat i Trhlinou. Tím, že je kniha psaná deníkovým stylem, se četla celkem dobře a rychle. Ale! Jelikož byla psaná právě ich formou z pohledu obyčejného, sprostého, do sebe zahleděného chlapa, ke kterému jsem si vlastně za celou dobu nenašla pořádně vztah, jsem si knihu tolik neužila..Asi mi Karikův styl psaní tolik nesedl. Ano, původní zápletka v první cca třetině knihy mi přišla celkem originální. Postupně ale hlavní hrdina dělal jednu botu za druhou a mně začal lézt víc a víc na nervy. Asi jako když koukáte na horor, křičíte na hlavního hrdinu, ať tam hlavně proboha neleze, vždyť je přece jasný, že vrah musí být přesně tam a čeká jen na něj! Nakonec si akorát řekněte "hmm, dobře ti tak".
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě závěr knihy nepřekvapil, vlastně jsem ji dočítala jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to s tou slepotou vlastně celé bylo a jak hlavní hrdina dopadne. Očekávala jsem tedy trochu happyend, naštěstí mě konec alespoň trochu příjemně překvapil, proto dávám vyšší počet hvězd, než jsem měla původně v plánu. Ale do Trhliny už se nejspíš pouštět nebudu..


Tak jak jsem ze začátku této série byla skeptická a trochu nechápala, proč mi ji babička pořád tak doporučovala, konec jsem zhltla vyloženě jedním dechem. Maximálně napínavý díl, je pravda, jak už tu bylo psáno, že provedení celé série bylo o dost slabší než samotný nápad, ale přesto hodnotím plným počtem, protože mě to opravdu bavilo. Oblíbila jsem si i hlavní postavy a neuvěřitelně romantický vztah mezi nimi. (kolik takových Dorranů se po zemi asi schovává..?) Trochu mě mrzí, že jsem celou sérii už dočetla, ale myslím, že v nejlepším třeba přestat a čtyři díly byly přesně akorát.


Koukám, že komentáře si zde dost protiřečí (buď je z knihy člověk nadšený, nebo mu leze krkem), za mě byl tento díl skvělý! Série je každým dílem lepší a lepší, narozdíl od předchozích dílů je tento třetí napínavý a poutavý od začátku až do konce. Přečetla jsem ho během pár dní (a to je u mě co říct, na čtení mám celkem málo času). Na jednu stranu chápu, že spoustě lidem vadí ta romantická dějová linka a údajně příliš zamilovaný Dorran S tímhle já ale nemám absolutně problém (možná proto, že vlastně jednoho takového Dorrana mám doma taky ), knihu to celkem příjemně oživí a příběh se netočí jen kolem apokalypsy. Včera večer jsem díl dočetla a dnes začínám číst poslední, na který se opravdu těším a jsem velmi zvědavá, jak vše dopadne.


Po prvním díle jsem byla dost zklamaná, jelikož jsem ji četla díky doporučení a vychvalování mé rodiny a měla jsem velké očekávání, které kniha bohužel nenaplnila. Začátek tohoto druhého dílu se nesl v podobném duchu, cca v druhé půlce ale děj nabral spád a já se hlavně konečně! dozvěděla, co se vlastně stalo! A musím říci, že mě ta "vědecká" část knihy opravdu bavila. Druhý díl obsahoval i pár nečekaných zvratů a já jsem nyní opravdu zvědavá na třetí, který začínám číst hned vzápětí a jsem ráda, že čtu sérii až po dokončení všech dílů a na pokračování nemusím čekat :)


Asi půjdu proti proudu, ale první polovina knihy se za mě zbytečně táhla a vše sázela jen na atmosféru a vztah mezi dvěma hlavními postavami. V půlce knihy se děj konečně rozjel a kniha mě začala bavit. Příběh jako takový je zajímavý, nicméně musím říci, že některé dějové prvky mi připadají mírně přehnané, místy až dětinské. Přesto mám v plánu pustit se i do dalších dílů, protože jsem zvědavá, jak příběh dopadne, třeba mě další díly překvapí trochu příjemnější než tento.


Můj nejméně oblíbený díl z mé nejoblíbenější knižní i filmové série. Místy za mě zbytečně roztahaný děj, v průběhu čtení knihy se mi narodil syn, takže jsem knihu četla opravdu dlouho, než jsem se prakticky "donutila" ji dočíst a posledních pár kapitol jsem zhltla téměř jedním dechem. Těším se na čtení dalšího dílu, každý z těch filmových jsem viděla mockrát a knihy beru (mimo jiné) jako skvělé doplnění informací a scén, které se do filmu nevešly. HP je prostě moje srdcovka.


(SPOILER) SPOILER
Dost náročné čtení. Celá atmosféra prostupující knihou byla dost zvláštní, těžká, až postapokalyptická. Lidé, těhotné ženy, děti, chované pouze na porážku, experimentování s lidmi, popis jatek (nápadně podobných těm "našim zvířecím"), který donutí člověka zamyslet se nad tím, jak pragmaticky až chladnokrevně my lidé vlastně dokážeme trápit a zabíjet pouze za účelem, abychom si mohli pochutnat na steaku..
Celou dobu mě zajímal hlavně konec, který byl pro mě nakonec ale bohužel celkem zklamáním. Jediný člověk, kterému zůstala kapka lidskosti, nakonec udělá něco takového? Čekala jsem všechno možné, ale toto tedy ne. Na knihu jsem se těšila, bylo mi jasné, že čtení nebude procházka růžovou zahradou, ale zanechalo to ve mně hlubší (a bohužel z větší části negativní) pocity, než jsem při prvním otevření knihy čekala.


Po dlouhé době dávám plný počet hvězd a z knihy jsem nadšená. Měla toho v sobě tolik, od zakulisnich historek, zajímavostí o natáčení i postav z HP, fotek (nejen) z Tomova osobního života. Ale nejvíc mile mě překvapila samotná Tomova osobnost. Skromnost a pokora z knihy sršela na všechny strany, moc mě bavil jeho smysl pro humor, styl vyprávění, jeho upřímnost i názory. Hrozně si mě touto knihou získal a jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost si tuto knihu přečíst a strávit několik hodin poznáváním herce, u kterého by mě nikdy nenapadlo, že bude takový sympaťák.


Ach jo, já se na tuhle knihu tak těšila..jak už tu bylo řečeno, vědět, že o Přátelích, které miluju odmala, tam bude tak málo, že téměř na každé stránce bude alespoň zmínka o drogách, že bude celá kniha psaná ve stylu "jsem osamocenej chudáček, co se nějakým nedopatřením dostal k drogám, všichni mě litujte " a HLAVNĚ, že kniha tak změní můj názor na tohoto herce, kterého jsem dříve považovala za jednoho z absolutně nejlepších.. nikdy už na svůj oblíbený seriál nebudu koukat stejným očima a za to Matthewa opravdu nesnáším..Jsem zklamaná, znechucená, knihu posílám dál a od Přátel si dám určitě několiměsícovou pauzu, než ze sebe všechny ty negativní pocity trochu dostanu.


Na tuto knihu jsem byla opravdu zvědavá. Baví mě totiž tato tematika a všichni více či méně ujetí sérioví vrazi. Všudypřítomná varování ke knize mě děsila i lákala zároveň a tak, když se mi kniha konečně dostala do ruky, jsem se na ni hned vrhla. Jak už tu zaznělo, je velmi čtivá, drsná (ale popravdě ne až tolik, jako jsem čekala), místy nechutná, syrová, detailní.. vyzdvihla bych skvěle vykreslený popis dětství vraha, který hrál v příběhu velkou roli a činil pro mě jeho jednání pochopitelnější. Vytkla bych některé zbytečné scény, popisy a občasný přehnaný slovník (např. teenagerů), ale jinak bych jí rozhodně všem podobně ujetým lidem, jako jsem já, určitě doporučila :)


Všemi vychvalovaná kniha o tématu, které mě velmi baví číst, neváhala jsem tedy a knihu si koupila. Ze začátku mi dost trvalo se do knihy začíst, ačkoliv je psaná jednoduchým (vlastně "deníkovým") stylem vyprávění starého člověka (jakoby jste poslouchali vlastního dědečka). Čte se to tedy velmi dobře a rychle, můj problém ovšem byl ze začátku ten, že jsem z nespočtu jiných knih na toto téma zvyklá na poněkud surovější a detailnější styl. Nutno si zde ale uvědomit, že se jedná o knihu psanou stoletým člověkem, jenž navíc nepsal ve svém rodném jazyce. Poté co jsem toto přijala, se mi kniha začala číst mnohem lépe. Příběh života Eddieho jako takový je zajímavý, není to však nic, co by mi něčím zásadním utkvělo v paměti. Co se mi ale líbilo moc, byl kontrast zla a krutosti, které v životě autor zažil s neuvěřitelným pozitivismem, který se i jako velmi starý muž snaží šířit světem. Posledních pár kapitol mě téměř dojalo a opět jsem si u tohoto žánru uvědomila, co vše je v životě vlastně důležité a to, co považujeme za obrovské životní problémy, jsou mnohdy vlastně naprosté malichernosti. Díky za tuto skoro až motivační knihu psanou člověkem, který opravdu ví, o čem je život.


Hodně silná knížka. Začátek byl za mě trochu toporný a chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Ale nakonec je za mě asi autorčina nejlepší. Vědomí, jak málo stačilo, a něco velmi podobného tu mohlo opravdu být, je hodně frustrující. A uvědomění, že v trochu mírnější verzi tu vlastně už téměř dva roky díky vládě a pandemii je, je téměř k pláči. Styl vyprávění, který je pro A.M. typický, zde zůstal, ale díky situaci, ve které se odehrává, je kniha mnohem originálnější, neotřelejší a bohužel i o dost depresivnější než předchozí autorčina tvorba. Jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost si Listopád přečíst a děkuji autorce za tento nápad a možnost nahlédnout do paralelní minulosti/současnosti, která ve finále té naší tolik vzdálená bohužel není.


První Dominikova kniha, která není celá věnovaná jen radostem a strastem jeho rodiny a byla to docela příjemná změna. Místy jsem se solidně zasmála, jak vše sedělo jak pr*** na hrnec, místy mi už popisy jeho za mě hodně přehnaných názorů a obav ohledně koronaviru lezly na nervy. Na druhou stranu tyto extrémy k Dominikově stylu psaní prostě patří a zjevně to dělá kvůli humoru. Celkový dojem z knihy je nicméně celkem fajn, je to příjemná oddechovka, u které se člověk pobaví a celou tuhle šílenou pandemickou situaci vezme alespoň na chvíli s humorem a nadsázkou (nejsmutnější na všem je fakt, že humorná nadsázka byla často víc než pravdivá).


(SPOILER) Jedním slovem wow. Všechny Carterovy knihy jsou skvělé a moc mě baví jeho styl a propracovanost profilů vraha. Tahle kniha byla ale něčím naprosto jiným a hodně příjemně mě to překvapilo. Konečně jsem měla možnost trochu nahlédnout do Hunterovo duše a sdílet s ním jiné emoce než jen odhodlání dopadnout vraha. Hodně oceňuji naprosto opačný motiv v knize, než je pro autora obvyklé. Pachatele v tomto případě známe od samého začátku a už jen postupně objevujeme veškeré zlo, které v sobě skrývá. Někdo tu
kritizoval popis scény v baru v momentě výbuchu. Jsem asi jiná, ale mně tahle kapitola přišla jako jedna z nejzajímavějších z celé knihy. Osobně jsem si ve chvíli, kdy bomba vybuchla, pomyslela, co přesně se s tělem člověka v ten okamžik asi stane.. V následující kapitole to bylo detailně a mistrovsky popsané a autor musel zajisté vynaložit obrovskou snahu, aby vše působilo autenticky a věrohodně, což velmi oceňuji. Naprosto nečekané zvraty, propracovanost všech motivů a konání vraha..to vše je pro Cartera typické a všichni to víme. Ale v tomto díle vše výše zmíněné dostalo naprosto nový význam. Za mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos četla. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že už mě zřejmě žádný z dílů Chrise Cartera nebude bavit tolik jako tento. Ale na druhou stranu..Carter umí překvapit.


Kniha od herce hrajícího jednu z mých oblíbených postav v jednom z mých oblíbených seriálů :) Popravdě jsem od knihy moc neočekávala, ale dost příjemně mě překvapila. Četla se dobře, jednalo se vlastně o takový deníček malého (mladého) indického kluka plný jeho vzpomínek na dětství, na pubertu, na první lásky, na první (nejen) kariérní úspěchy i neúspěchy. Je psaná chronologicky, sem tam je mezi kapitolami o životě nahlédnutí do indické kultury a menší životní postřehy, což mi nevadilo. Z knihy vyzařuje skromnost, pokora, vděčnost, láska a úcta k přátelům i rodině. Místy je úsměvná, dokázala mě i pobavit, sem tam jsem se mírně nudila, ale celkový dojem vůbec není špatný.


Další skvělá knížka od D.C. Celou dobu během čtení člověka obklopuje tíživá až depresivní atmosféra a neustále napjatě čeká, jestli už les bude konečně končit, jestli se Eileen najde živá, jestli to přežijou všichni ostatní a jestli vrahem bude nakonec opravdu "jen" člověk či něco nadpřirozeného. První polovina knihy byla tedy podle mě zbytečně vleklá, nicméně ta druhá, kde děj nabral obrátky, mě už bavila o dost vic, hlavně mi konečně začala být sympatická hlavní vyšetřovatelka Carla, která mi zpočátku lezla dost na nervy. Konec - jak už zde bylo řečeno, byl opravdu lehce předvídatelný a hlavně (alespoň za mě) už trošku klišé, ale přesto knihu hodnotím velmi kladně, obálka je taky skvělá a velmi se těším na další knihu od této autorky!


Dvě hvězdičky dávám pouze za propracovanost Christianovy postavy. Jinak to byl vlastně šestisetstránkový deníček puberťačky, která byla častokrát zralá na proplesknutí a neskutečně mi lezla na nervy. Sérii jsem dostala několik let zpět a tenkrát jsem zhltla všechny díly během několika dnů a bavilo mě to. Nyní jsem se donutila vše přečíst znova, abych si mohla vytvořit aktuální názor, napsat recenzi a knihy poslat dál.. Velké zklamání a poslední má snaha zkoušet tento žánr.
