sgjoli komentáře u knih

Tato kniha se ke mně dostala nečekaně, ale jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Byla to pro mne zajímavá zkušenost a rozšíření čtenářského obzoru. Ačkoliv musím přiznat, že si nejsem na 100 % jistá, že správně chápu, co přesně se autor snažil sdělit. A proto je moje hodnocení lehce snížené. Je to chyba asi spíše u mne, ale tak co se dá dělat.
Mezipřistání je vcelku neutěšené čtení. Rozvrácené, těžké osudy lidí, roztěkaná mysl hlavního hrdiny, nelehké osudy Gruzie jako takové. To vše se tady objevuje ve střípkovitém vyprávění hlavního hrdiny. Nečekejte úplně jednolitý děj, to tu nenajdete. Jedná se o soubor kratičkých próz (každá tak 2-5 stran), kratičkých sond do příběhu nějakého člověka (ať už hlavního hrdiny nebo někoho z jeho okolí).
Jednotlivé mikropříběhy mohou pro někoho vyznívat možná trochu chaoticky - autor zde skáče ze současnosti do minulosti a zpět bez nějakého bližšího časového určení. V tomto ohledu je to pro čtenáře dost neuchopitelné - chybí tu jakékoliv časové ukotvení. Skáče se tu i z místa na místo. Tu jsme v Tbilisi na sídlišti, tu ve vzpomínkách v Banátu, tu v Čechách na dovolené, tu v Polsku na letišti. Navíc se mi zdálo, že se tu objevuje až příliš tenká hranice mezi realitou a sny, realitou a fantazií, která se ne vždy snadno rozlišovala.
Netvrdím, že je to nutně špatně. To vůbec ne. Faktem ale je, že na čtenáře to klade dost vysoké nároky. A já si nejsem jistá, že jsem vše dokázala zcela plně pojmout. Ale to nutně z knihy nedělá špatný počin a určitě netvrdím, že se mi kniha nelíbila. Pojetí knihy se mi samo o sobě líbilo, ale paradoxně je také zdrojem mého "ale" - že jsem asi nedokázala mezi řádky najít vše podstatné.
Co ve mně zůstane asi ještě dlouho, je motiv útěku, kdy hlavní hrdina očividně před něčím utíká. Otázka je ale proč a především před čím? A proč nenalézá ukotvení?
Celkově se mi ale kniha líbila, užila jsem si a jsem ráda, že jsem se s tvorbou Matěje Hořavy mohla konečně seznámit. Za mne solidní 4 hvězdy a určitě vyzkouším i jeho předchozí knihu Pálenka.

72 27.12.2020

Tato kniha se ke mně dostala jako překvapení od Ježíška. Začala jsem číst hned po Štědrém dnu a už to neodložila, dokud jsem se nedostala na konec. Vím, není to vůbec vánoční čtení. Ale na tom nezáleží. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou.
Jedná se o velmi silný a bolavý příběh zaměřující se na obtížné a dost citlivé téma poruch příjmu potravy a s tím spojených depresí. Kniha sama o sobě byla velmi čtivá, do příběhu jsem se ponořila hned. Autorčin styl psaní mi byl sympatický. Kniha je psaná velmi citlivě (což je vzhledem k tématu víc než adekvátní), na čtenáře se velmi silně přenášejí emoce vyvěrající z knihy - bolest, strach, bezmoc, frustrace. Lítost nad tím, jak se hlavní hrdinka ztrácí před očima, bojuje se svými démony, volá o pomoc a nikdo jako by ji snad neslyšel. A nebo možná slyšel, ale nevnímal a nebyl ochoten podat pomocnou ruku.
Kniha je sice počtem stran velmi útlá, ale přináší v sobě velmi silný a bolestivý příběh, který rozhodně stojí za pozornost. Za sebe rozhodně mohu doporučit, pokud vás zajímá téma PPP a jak je toto téma zpracováváno v beletrii. Nemohu hodnotit jinak než 5 hvězdami, tato kniha se mne velmi dotkla.

75 25.12.2020

Přečíst tuto knihu mi nakonec trvalo déle, než jsem očekávala. Jednak proto, že román je napsaný dost rozvláčně, pozvolna a vyžaduje si pomalejší čtení, je tak napsaný. Je to záměr a v zásadě na tom není nic špatného. Ale bohužel se do toho mého pomalého čtení promítlo i to, že jsem nakonec většinu dní během čtení nebyla v tom nejlepším rozpoložení, abych si takovýto pozvolný příběh uměla užít a náležitě ho ocenit.
Jak už jsem psala, dějově to není nijak akční příběh plný dramatických zvrat, to rozhodně ne. Je to spíše lyrický příběh o krásách přírody, o sepětí člověka s přírodou a o lidských vztazích. Resp. jak člověka může ovlivnit to, když ho ostatní opustí, odmítají ho vzít mezi sebe a soudí člověka skrz prsty, skrz předsudky.
Ten motiv přírody je tady hodně silný, prostupuje celou knihou od začátku do konce. Místy mne kniha dokonce přinutila se podívat po různých informacích o zvířatech a rostlinách, které tu jsou zmiňovány, abych věděla, o čem je řeč. A v tomto ohledu mi kniha určitě rozšířila obzory.
Autorka si krásně hraje se slovy. Kniha je napsaná krásným poetickým jazykem, vytváří se tu krásná, pozvolná atmosféra plná živelné přírody. A také plná zoufalé potřeby hlavní hrdinky mít někoho po svém boku, kdo by ji neopustil.
Moje hodnocení je přesto nakonec průměrné. Dávám nyní 3-3,5 hvězdy. Nechápejte mne špatně. Kniha není vůbec špatná. Naopak si plně uvědomuji, že své kvality má. Ale bohužel faktem je, že se do mého hodnocení promítlo moje ne příliš valné rozpoložení. Za lepších okolností bych si asi knihu vychutnala více a hodnotila bych minimálně 4 hvězdami. Ale teď to bohužel neumím.

96 23.12.2020

Jak už to tak u povídkových souborů bývá, některé texty zaujmou více, některé zase trochu méně. Ale jsem ráda, že v případě této sbírky převažovaly ty, které se mi líbily více.
Autor si mne získal svým stylem psaní, který je velmi čtivý, poetický, jazykově vytříbený, ale přitom přístupný a srozumitelný. Zároveň si autor krásně hraje se slovy a i na malém počtu stran umí v jednotlivých povídkách vytvořit silný příběh, který se člověka dotkne.
Všem povídkám je společné to, že zobrazují pohnuté osudy obyčejných lidí. Texty začínají pokaždé nenápadně, ale končí jako silné životní příběhy s přesahem, který čtenáře nutí se zamyslet. Zároveň umí autor vytvořit uhrančivou atmosféru, dost často melancholickou, smutnou a tíživou. Tato kniha není úplně veselým čtením, ale já jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou.

80 17.12.2020

Stejně jako předchozí díl, tak i tady jsem se dočkala velmi milého a příjemného příběhu lidí z malé komunity, kde každý zná každého. A opět jsem si příjemně odpočinula.
Tak jako u prvního dílu, ani tady nečekejte nic převratného, co by vám mělo změnit život. Není to vysoká literatura a ani si na to autorka nehraje. Ale pokud hledáte něco příjemného, u čeho si odpočinete a co vás ještě vánočně naladí, tak tohle je určitě fajn volba.
Asi bych doporučovala číst tuto sérii popořadě. I když druhý díl nabízí samostatný, ucelený příběh, tak se tu mnohokrát naráží na události předchozí knihy, takže si umím představit, že by čtenář mohl být zmaten, pokud by první díl nečetl a pustil se rovnou do této knihy.
I tady se lady Osbaldestoneová ukazuje jako dochazovačka a pletichářka - a její vnoučata jakoby to podědila po ní. Bylo to velmi úsměvné a zábavné sledovat to intrikaření, které je však myšleno jen v tom nejlepším slova smyslu.
I zde najdeme motiv vzkvétající lásky. Možná by někomu ty vztahy mohly připadat dost ukvapené, ale já to nějak zvlášť neřešila. Nepřišlo mi to vysloveně špatné a umím to přejít.
Kniha je svým dějem dost jednoduchá, možná trochu naivní, stejně jako předchozí díl. Ale pokud hledáte něco odpočinkového, u čeho vypnete, tak v tom nevidím nic proti ničemu. Kniha je příjemně atmosférická, svižně napsaná a pohladí po duši.
Myslím, že tři hvězdy jsou zde adekvátní. Není to nic velkého a přelomového, ale na jedno přečtení k odpočinku před Vánoci - proč ne.

64 13.12.2020

Tato kniha byla velmi příjemným a odpočinkovým čtením na pár večerů.
Nečekejte určitě žádnou vysokou literaturu. Kniha si na nic velkého a vznešeného nehraje a v tom mi byla sympatická. Nenajdete tu patrně nic objevného či převratného. Nicméně pokud hledáte něco milého, u čeho vypnete a co vás vánočně naladí, tak tohle je dost fajn volba.
Hlavní hrdinka je dost zručná pletichářka a její vnoučata jí v tom ještě čile podporují. A mně to přišlo místy dost úsměvné. V tomto ohledu mi to přišlo vlastně jako dost zábavné čtení. :-)
Celkově se jedná o milé vyprávění o malé komunitě srdečných lidí, kde se každý zná s každým. A čtenář sleduje příjemnou (byť trochu jednoduchou, možná místy lehce naivní) zápletku o záchraně vánoční večeře. Výsledkem je příjemné čtení, které umí navodit příjemnou atmosféru, pěkně se čte a zabaví vás.
Byť tu máme určité náznaky milostného vzplanutí, nejedná se však o typickou přeslazenou vánoční romaťárnu plnou vánočního kýče. A v tom mi byla kniha dost sympatická. Je to spíše takový společenský román o utužování vztahů jedné komunity s dobrodružnou zápletkou.
Ale jelikož nejde o nic objevného, co by člověk měl potřebu číst opakovaně, hodnotím solidními třemi hvězdami. Na jedno přečtení to je určitě fajn volba, stojí to za to, ale není to ten typ příběhu, který by vám dlouhodobě utkvěl v paměti. Ty tři hvězdy tu jsou proto adekvátní. Kniha stojí za pozornost, pokud vás baví tento typ příběhů, ale na jedno přečtení to úplně stačí.

60 11.12.2020

Skořápku jsem poslouchala v dramatizaci pro Český rozhlas s lákavým obsazením. Provedení samotné se mi líbilo hodně, dramatizace samotná mne do příběhu vtáhla hned a pomohla mi si toto dílo vlastně užít.
Námět sám o sobě je zajímavý, bavil mne. Forma, kdy je příběh vyprávěn z pohledu nenarozeného dítěte, se mi zdála originální. Neumím říct, jak moc by mne to bavilo číst ve fyzické podobě, ale jako poslech při práci mi to přišlo jako příjemné zpestření a já jsem ráda, že jsem si rozšířila literární obzor.
Dějově to bylo dost drsné drama plné intrik, zvrácených vztahů, zvráceného myšlení, plné emocí (láska, nenávist, strach, výčitky, bolest, žárlivost) a vlastně to bylo i svým způsobem dost napínavé. Pro mne to ve výsledku bylo vcelku příjemným překvapením.

74 10.12.2020

Po dočtení knihy cítím trochu rozpaky.
Námět samotný zní skvěle a i dost děsivě. Zvlášť pro lidi, co mají děti, si myslím, že by to mohlo být o to větší psycho. Příběh je napsaný velmi svižně, odsýpá to od samého začátku a číst mne to vlastně bavilo. V knize jakoby nebylo nic pozitivního. Postavy zabředly do hrozného marastu, ze kterého jakoby se nemohly vymotat. A mně jich bylo dost líto.
Ale přesto nedovedu hodnotit zcela naplno. Od určitého momentu bylo rozuzlení okaté a předvídatelné, takže jsem nebyla nijak překvapená či šokovaná pointou. Skoro mi to bylo i jedno.
Možná to moje hodnocení je také ovlivněné tím, že jsem nedávno četla knihu Útočiště (J. Loubry), které bylo naprosto špičkové a vedle kterého jako by Řetěz působil slabě, skoro až jako odpočinkový, poklidný thriller.
Nečekejte tu potoky krve, vlastně nejde o nějak násilnou knihu. Ta hra, o níž tu jde, je psychologického rázu a s postavami se tu hraje jako s loutkami. Ale ve mně to nevyvolalo takové napětí, jak asi autor zamýšlel.
Bohužel mi tu dost haprovalo to, že za těmi únosy dětí vždy stojí obyčejní lidé, amatéři, kterým se však ty únosy povedly podezřele až příliš snadno. Tak to na mne působilo. Ano, pod strachem ze smrti dítěte udělají lidé leccos, ale neumím si představit, že by se každému únos povedl tak strašně snadno a na první dobrou. Zvlášť tehdy, když jsou tito amatérští únosci v maximálním stresu, tak mi přijde divné, že by pod tlakem nikdo nedělal chyby, nehroutil se nebo nešel na policii...
Nicméně co musím pochválit, je to, jak autor skvěle poukazuje na to, jak až moc snadno (a někdy lehkomyslně) na sociálních sítích sdílíme cizím lidem svoje životy, aniž bychom vždy na 100 % věděli, kdo nás sleduje. A jak moc tohle může být někdy nebezpečné.
Nicméně ve výsledku průměrné 3 hvězdy. Skvělý námět, svižně a čtivě napsané, četlo se to dobře. Ale asi jsem čekala trochu víc a také některé věci mi tam trochu nesedly.

70 09.12.2020

Bohužel půjdu v případě této knihy proti proudu, ale tento román odkládám jako nedočtený. Přiznávám - nejsem typický čtenář čistokrevné romantiky, romantiku běžně moc nečtu, ale před Vánoci si vánoční romanťárny přečtu s chutí. Ale do této knihy jsem se vůbec nedokázala začíst. Už po padesáti stránkách jsem cítila potřebu přeskakovat a to prostě není dobře.
Pokud hledáte příběh, kde na vás Vánoce dýchnou z každé stránky, tak tady se vám toho dostane požehnaně. Tu vánoční atmosféru jsem tu vnímala dost intenzivně. Autorka se v tom umí skutečně vyžívat a dát tu svoji lásku k Vánocům najevo prostřednictvím svých postav.
Ale na mne to už od začátku bylo až příliš prvoplánové, až příliš předvídatelné. A já na to asi nebyla správně naladěná. Prokousala jsem se na stranu 100 a autorka mne absolutně ničím nepřekvapila, nepřinesla mi nic, co bych neviděla už někde jinde. Děj byl až příliš snadno odhadnutelný. A já jsem se bohužel až příliš snadno přistihla, že se nudím a že mne ten příběh vlastně moc nebaví. Bohužel, no.
Takže nehodnotím ani hvězdami, když jsem nedočetla. Ale očividně jsem výjimka, takže asi mému komentáři nepřikládejte příliš váhu...

Jak jen se dá hodnotit kniha, která je zcela reálným odrazem něčího života? A o to víc života člověka, který dělá tak záslužnou práci jako je asistence dětem s autismem?
Jednotlivé texty jsou psané s nadhledem o věcech smutných i veselejších, o životě takovém, jaký je. Z knihy na mne ale především sálala láska, pokora a úcta. Kniha má v sobě tolik lidskosti, kolik to jen jde. A já smekám. Tohle se mne fakt dotklo.

91 06.12.2020

Zpočátku jsem netušila, co mohu od knihy čekat. A přiznám se, že se mi tato kniha zprvu nečetla nejlépe, hlavně pro to nářečí, kterým je to částečně vyprávěno. Kniha si mne ale nakonec získala, byť pomaleji a postupně.
Jedná se o střípkovité vyprávění, v němž se některé věci dozvídáte jakoby náhodou mezi řádky. Kniha si tak vyžaduje určitou pozornost a trpělivost, která se ale nakonec vyplatí.
Příběh je velmi zajímavou sondou do života několika postav a střetává se tu několik zajímavých protikladů. Na jedné straně stojí ti, co by rádi všechno zachovali při starém. A proti nim ti, co hledí kupředu a změn se nebojí. Jsou tu ti, kteří cítí potřebu se etnicky vymezovat, proti těm, co nevnímají svoji etnicitu jako něco zvláštního. Na jedné straně tu stojí postavy ambiciózní a dravé, jdoucí si bez skrupulí za svým. A proti nim tu vystupují lidé povahově jakoby slabí, se kterými se dá snadno manipulovat. A vzhledem k faktu, že tu významnou roli hraje politika a boj o moc, je to vlastně zajímavé sledovat, jak se kdo chová a co jsou někteří ochotni udělat pro to, aby dosáhli svého.
A jako tenká nit se tu celým vyprávěním vine otázka, kdo a proč zabil jednu z postav. Tato linka, tmelící všechny střípky do jedné mozaiky, knize dodává určitý nádech detektivního příběhu, kdy čtenáře průběžně napadají různé teorie, kdo je vlastně pachatelem. (S tím, že ale čistokrevnou detektivku v této knize fakt nehledejte.)
Tahle kniha asi nebude úplně pro každého. Jednak pro ten způsob vyprávění a jednak pro ta témata, která se tu řeší. A upřímně, do poloviny knihy jsem se také trochu bála, že asi nebudu úplně cílová skupina. Ale nakonec musím říct, že jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky. A že jsem si ji nakonec vcelku užila.

64 05.12.2020

Tato sbírka obsahuje příběhy z jiných autorčiných děl - konkrétně kapitoly s vánoční tématikou, jak napovídá název. Nebylo to špatné čtení, ale faktem je, že některé příběhy se mi líbily trochu více, některé trochu méně. Ale tak to prostě mám u takovýchto děl, které obsahují více různých textů najednou. Proto za mne to průměrné hodnocení. Nejvíce jsem si pak užila příběhy z Bullerbynu. :-) Nicméně to už je pak na preferencích každého čtenáře, co mu sedne nejvíce.
Knihu krásně dokreslují barevné ilustrace z pera úžasné Heleny Zmatlíkové, které jsem si jako vždy naprosto užila. :-)

57 04.12.2020

Tento příběh se mi velmi líbil a vůbec nevadí, že kniha samotná je určena hlavně dětem (na obálce psáno pro děti od 5 let). Příběh narození Ježíše je zde vyprávěn z pohledu tří králů, je to zaměřeno přímo na ně a na jejich cestu. Myslím, že příběh samotný je napsaný velmi poutavě a nenuceně - tak, aby to dítě dokázalo dobře vnímat a pochopit. Je to pěkně srozumitelné a působí to vlastně dost pohádkovým dojmem se špetkou jakéhosi nadpřirozena (mystična), které čtenáře umí vtáhnout do děje knihy. V určitých momentech jsem tu našla i jistý přesah v několika ponaučeních, které si dítě může z knihy odnést. Navíc je kniha opatřena krásnými celostránkovými ilustracemi, které se mi moc líbily. Myslím, že kniha by mohla zaujmout i dospělé čtenáře, kteří v době (před)vánoční hledají nějaké vskutku milé vyprávění hodící se do adventní doby.

50 04.12.2020

(SPOILER) Poslední Vánoce v Paříži jsou dost smutným, místy melancholickým čtením, ale přitom místy umí ukázat i zrnko naděje. Skrze dopisy několika postav se dostáváme do let 1914-1918 a zprostředkovaně prožíváme hrůzy první světové války. Díky dopisům se kniha čte velmi dobře, ačkoliv se jednotliví hrdinové vyjadřují k válečným hrůzám, jichž byli svědky. Ale ta epistolární forma tomu dodává jakýsi nádech lidskosti a osobního zaujetí.
Rozhodně se nenechte zmást tím názvem. Nejedná se rozhodně o typické vánoční čtení, v němž by bylo vše dokonalé, blýskavé a ideální, jak by mohl člověk na první pohled očekávat. Vánoce jsou zde chápány spíše jako určitý symbol, životní milník a naděje, k níž se postavy upínají. Rozhodně to není vyznačení doby, v níž se děj odehrává, a rozhodně kniha neoplývá blyštivou vánoční atmosférou.
Jedná se spíše o historickou romanci. Vztah dvou pisatelů tu hraje důležitou roli, ale zároveň není pojat kýčovitě a za každou cenu srdceryvně, aby ždímal emoce čtenářů, to ne. Za mne byla romantická linka pojata velmi decentně, elegantně a dost uvěřitelně, což oceňuji.
Zároveň mi přišlo skvělé, jak se zde autorky snažily zachytit pohled na válku z více stran - jak z pohledu žen, tak mužů. Jak z pohledu lidí, co jsou v zákopech, tak těch, co zůstali doma v zázemí. Navíc je tu zachycen náhled na zapojení žen do války a okrajově také na to, jak vypadal tisk, resp. to, jak tisk informoval o válečných událostech. To mi přišlo zajímavé.
Nakonec solidní 4 hvězdy. Kniha mne bavila, četla se mi dobře, ale pravdou je, že jsem asi četla lepší romány na toto téma...

77 03.12.2020

Tak tohle byla dost síla. Knihu jsem dočítala s těžkým srdcem, protože tahle kniha mne dost zasáhla a já jen zírám s vyvalenýma očima. Proč jen jsem se k tomuhle příběhu nedostala dříve?! Lustr pro papeže v sobě obsahuje lidské zlo v té nejsyrovější podobě a byť autor podotýká, že některé věci tu jsou vyfabulované, stejně text působí tak strašně realisticky, až to bolí. Kniha totiž vychází z reálných životních zkušeností a musím říct, že místy se to nečetlo dobře. Ne proto, že by byla kniha špatně napsaná, ale naopak. Všechny ty nespravedlnosti, mučení, zloba, násilí - to je tady tak realisticky napsané, že z toho člověka mrazí. Autor jde dost na dřeň a popisuje vše bez nějakých příkras. Syrově, drsně. Ta frustrace, bolest, beznaděj a zoufalství hlavního hrdiny tu vyplouvají na povrch - zprvu možná nenápadně, ale s blížícím se koncem čím dál intenzivněji.
Kniha je svým formátem krátké a možná zkratkovité dílo, ale se silným obsahem a ještě silnějším přesahem. Pravda, ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na to, že autor používá argot a ne vždy mohou být některá slova pro čtenáře nutně srozumitelná. Ale to nic nemění na tom, že kniha zachycuje drsnou realitu našich vcelku nedávných dějin.
Lustr pro papeže je dost depresivní dílo plné bolesti, které však stojí za pozornost a za přečtení. Pokud vás zajímá téma knihy a chtěli byste dát šanci nějakému současnému českému spisovateli, tak tohle rozhodně doporučuju.

102 30.11.2020

Ojojoj, tak po dočtení této knihy jsem dost na rozpacích a vlastně jsem trochu i smutná, protože nedokážu dát plné hodnocení jako u předchozích dílů. První dva díly série se mi moc líbily, ale tady cítím zklamání. Bohužel však nedokážu říct, do jaké míry je to vinou knihy a do jaké míry mnou samotnou.
Do knihy jsem se pustila dost brzy po vydání, ale ve výsledku jsem se se čtením potýkala nepochopitelně asi 14 dní, ač ta kniha není zas tak dlouhá. Měla jsem totiž potíže se místy pořádně začíst. Cítila jsem, že je pro mne text v některých pasážích těžkopádně napsaný. Některé pasáže se mi četly dobře, přišly mi napínavé, svižné, akční. Ale místy jsem se trápila a cítila jsem potřebu přeskakovat. A bohužel nevím proč. Přišlo mi to nudné? Nebyla jsem na knihu správně naladěná? Fakt nevím.
Pravdou také je, že zhruba v první třetině knihy jsem se cítila místy také zmatená. Odehrává se tu určitá dějová linka, u které nevím, jestli jsem to občas správně chápala. Přišlo mi to na hraně mezi snem a realitou. A pro mne ta hranice byla nejasná a příliš komplikovaná na orientaci. (Těžko mohu být konkrétnější, abych nespoilerovala.)
Celkově tak hodnotím průměrně. Dějově je tato série zakončená vcelku solidně, tato kniha přišla s uspokojivým závěrem. Ale faktem zůstává, že ač mne některé pasáže knihy bavily, místy jsem se prostě při čtení trápila. A je mi to líto.

61 28.11.2020

Filmového Grinche jsem viděla před lety a docela mne bavil. A já si říkala, že by nebylo od věci si přečíst i knižní předlohu. No a konečně jsem se k ní dostala a jsem víc než spokojená. Příběh je sice primárně psaný pro děti, ale to vůbec nevadí.
Verše se čtou velmi dobře a svojí hravostí a srozumitelností jsou přístupné skutečně každému bez rozdílu věku. Příběh obsahuje moc hezké poselství a celé to doplňují barevně sice jednoduché, ale i tak velmi povedené ilustrace.
Je to pro děti a já občas s tím hodnocením zápasím vzhledem ke svému věku, ale tady neváhám. Hodnotím 5 hvězdami, protože tohle jsem si užila. Grinch si určitě zaslouží svoji pozornost. Kniha umí navodit příjemnou atmosféru a "správně" nás před svátky naladit. Tohle určitě moc doporučuju.

65 28.11.2020

Tahle kniha je neuvěřitelný bizár, který si ale podle mne dokáže užít jak mladší čtenář, tak dospělý. Skvělý nápad, provedený ve verších, a ještě doplněný o krásně fantaskní, lehce makabrózní ilustrace - to vše jsem si tady užila. Určitě nečekejte typickou (před)vánoční pohádku. Typicky poklidná a ducha povznášející moc není, jak by člověk u vánočních příběhů typicky mohl čekat. Autor jde až do absurdna, ale přes tu temnou stránku vlastně dokázal dát dohromady svým způsobem hezký příběh, který je svižný a u kterého se člověk pobaví. Asi to nebude úplně čtení pro každého, člověk musí být tomuto druhu příběhů aspoň trochu nakloněn a otevřen, aby si je dokázal užít a ocenit je. Ale já jsem nadšená. Tohle je tak děsně divné, až je to strašně krásné!

66 28.11.2020

Tohle bylo strašně milé čtení. :-) Pravda, asi jsem už přeci jen moc stará, abych hodnotila naplno, ale ty 4 hvězdy jsou zasloužené. Kniha je napsaná krásným jazykem, dětem velmi přístupným. Příběh je sám o sobě moc hezký a tu (před)vánoční atmosféru jistě navodit umí. Navíc je příběh doplněn o moc krásné ilustrace, které děj moc hezky doplňují. Já myslím, že pro děti to je určitě moc fajn volba - ať už pro děti, co s čtením začínají, či pro nejmenší. kterým příběh přečtou rodiče. Určitě mohu doporučit. Moc pěkná kniha! :-)

65 28.11.2020

Útočiště je rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem letos přečetla. Po dlouhé době je to kniha, do níž jsem byla neuvěřitelně "zažraná", četla jsem v každé volné chvíli. A když jsem číst nemohla, pořád jsem na ni musela myslet. Tak moc se mi Útočiště dostalo pod kůži.
Tento román je neuvěřitelně čtivý a svižný od samého začátku. První polovina knihy možná působí trochu zmateně a chaoticky, ale to je záměr. Vůbec se tím nenechte odradit. A to, co autor předvádí v druhé polovině knihy? To mi naprosto vyrazilo dech! Tolik nečekaných zvratů, to už jsem dlouho nezažila. Autor si se čtenáři neskutečně zahrává a já mu to spolkla i s navijákem. Nepřestávám zírat. Tahle kniha je neuvěřitelné psycho a já tleskám! V hlavě se mi rojilo mnoho teorií, a když už jsem myslela, že jsem odhalila pointu, tak mi autor hned brzy ukázal, jak moc se mýlím!
Kniha je velmi napínavá, emocionálně velmi hutná, temná, se sklony do deprese, plná násilí a lidského zla. A ta skutečná pointa na konci mne dost překvapila, to jsem nečekala.
Útočiště jsem četla v elektronické podobě a chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Ale tahle kniha je tak fantasticky napsaná, že jsem se začetla nakonec velmi rychle. A tu tištěnou verzi si rozhodně pořídím do své knihovny, protože tohle byla pecka. Já jsem nadšená a moc doporučuju!

86 27.11.2020