sgjoli komentáře u knih

Už samotný film mi připadal jako naprostá slátanina, takže u knihy, která byla napsaná podle toho, jsem to prostě čekala, že to bude minimálně stejně hrozný. Nebo ještě horší. :-D No, a ono se mi to potvrdilo – byla to stejná ptákovina jako film. Kniha se od filmu liší jen mírně, a to v tom, že čtenářům je nabídnut trošinku širší pohled do životů některých postav – problém ale je, že jde o postavy zcela vedlejší, které s dějem souvisí jen málo, takže tam jsou vlastně úplně zbytečné. Jinak kniha nenabízí nic moc navíc a místy je to prostě dost nuda. Film – i když je přihlouplý – je o něco málo lepší, protože je vizuálně celkem slušně udělaný a působí o něco dramatičtěji a akčněji, než když si to člověk čte. Nevím, jestli to bylo tím, že už mám nakoukaný ten film, ale u knihy jsem některé scény prostě přeskakovala a nijak mi během čtení nechyběly. Takže tak, no. Film průměr, kniha podprůměr.

12 11.06.2016

Na začátku bylo těžké nesrovnávat knihu a seriál, ale nakonec jsem ráda, že se mi to „nesrovnávání“ podařilo zvládnout, protože i když seriál do určité míry vychází z knihy (stejné jsou některé postavy a některé dějové linky), jsou to dva zcela různé fenomény a každý nabízí člověku trochu něco jiného – liší se pojetím, zpracováním a do jisté míry i atmosférou. Nyní ke knize → vyprávění působí poněkud zkratkovitě, tak jako „zrychleně“. Vlastně spíš než o barvité a detailní vyprávění příběhu jde o jakési dokumentární zachycení vybraných pasáží ze života personálu jednotky MASH. To je přesně ono – spíš něž jako román působí kniha jako dokument okořeněný sarkasmem a ironií. Nicméně já si čtení zcela užívala. Přestože kniha mapuje nelehké období korejské války, je autorův styl psaní lehký a velmi přímočarý. Hooker zbytečně nic „neokecává“, jde přímo k jádru věci, s humorem sobě vlastním. Kniha vás snadno vtáhne do sebe a vy se bavíte od začátku do konce. Jsem spokojená!

22 11.06.2016

Od této knihy jsem vlastně nečekala takřka nic a nakonec jsem byla příjemně překvapena tím, jak dobře se mi to četlo a jak moc mne to bavilo. Trochu jsem se bála té kombinace humorných prvků s prvky paranormálními → ono to ale kupodivu fungovalo a vůbec mi nevadilo, že nadpřirozeno nebylo nijak vysvětleno a že se o to autor ani nijak nepokoušel. Nebylo to třeba, vysvětlení mi tam nijak nechybělo.
Autorův styl psaní je lehký, živý a přirozený – čtení opravdu velmi rychle utíká. Zároveň se autorovi podařilo vytvořit zajímavou atmosféru, která čtenáře ponechává v příjemném napětí, co se to tam na tom hradě vlastně děje a jak se s tím postavy vyrovnávají.
Některé deníkové zápisky hlavního hrdiny se mohou jevit zbytečně útržkovité a nesourodé a člověk se ptá, proč jsou vůbec napsané tak kusovitě, ale podle mého skvěle naznačovaly zoufalství a bezmoc, které postava zažívala. Ani mi nevadilo, že hlavní postava si občas sprostě zanadává, nějak mi to k tomu patřilo.
Pokud hledáte lehké, odpočinkové čtení, u kterého se pobavíte a u něhož nemusíte dlouze přemýšlet, co tím chtěl autor říct, tak bych řekla, že Deník kastelána je k tomu jako stvořený.

25 11.06.2016

Tak z této knihy jsem opravdu rozpačitá. Co se týče nápadu, námětu – rozhodně zní zajímavě a já byla fakt natěšená. Také jsem byla dost namlsaná Drákulou, který mne opravdu moc bavil a který patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec. Bohužel však musím říct, že jsem od Hadího zámku ani zdaleka nedostala to, co jsem od něj očekávala.
Úvodní slovo M. Gördena tvrdí, že oproti Drákulovi je Hadí zámek napínavější a čtivější díky tomu, že se tu Stoker vzdal dopisové a deníkové formy. Nemohu si pomoct, ale mně to teda napínavější a čtivější opravdu nepřišlo. Vlastně jsem se místy dost nudila a do čtení jsem se musela chvílemi nutit. Pořád jsem očekávala nějakou akci nebo nějaký zvrat, který by knize dodal „šťávu“, nějaký intenzivní zážitek (jaký jsem měla při čtení Drákuly), ale ono pořád nic nepřicházelo. A pak najednou byl konec a kde nic tu nic. Ve výsledku to tak bylo pro mne velké zklamání. Oproti Drákulovi mi Hadí zámek přijde o mnoho slabší a jedna velká nuda. Škoda, no.

12 11.06.2016

Už jsem to psala u prvního dílu této série – nejde o žádné literární veledílo, ale pokud hledáte lehkou oddechovku s prvky tajemna a nadpřirozena, tohle by mohlo být pro vás. Vašíček umí psát čtivě a chytlavě a já si čtení užila.

17 11.06.2016

Nevím, jestli byly první knihy nebo seriál, ale vlastně je mi to jedno, protože jsem si užila obojí. Není to žádný velký literární poklad, ale já od knihy dostala přesně to, co jsem očekávala – lehké, nenáročné a oddechové čtení s nádechem tajemna a nadpřirozena a občasně humorně laděnými rozhovory. Čtení jsem si rozhodně užila, bavilo mne to. :-)

16 11.06.2016

Anotace slibuje, že kniha je jakousi kombinací Sherlocka a Doctora Who – oba tyto fenomény miluju, a tak mne tahle kniha vskutku lákala. Zároveň jsem se však trochu bála, aby to nebylo jen nějaké laciné lákadlo a nakonec kde nic, tu nic. Ve výsledku mne ale kniha opravdu překvapila – hlavní postava Jackaby je skutečně mixem Sherlocka a Doctora a i dějově jsem měla dojem, jako by se tu tyto dva světly splétaly dohromady. Postava Abigail pak byla něco mezi doktorem Watsonem a společnicí ve stylu Doctora Who (asi mi nejvíc připomínala Claru). Kniha je čtivě napsaná, napínavá, akční, s prvky nadpřirozena a já jsem z ní zcela nadšená. Dost dobře si umím představit, že by kniha mohla být i zfilmovaná. Za mne rozhodně spokojenost a doufám, že u nás vyjde někdy pokračování. :-)

18 11.06.2016

Tato kniha často bývá přirovnává k dílům od Stephena Kinga, Ladislava Klímy a Gustava Meyrinka. U Kinga nevím, tak načteného ho nemám, ale pokud znáte Utrpení knížete Sternenhocha od Klímy a Golema od Meyrinka, tak tyto knihy vám Mysterium tremendum určitě bude připomínat.
V této Reinerově knize panuje naprosto úžasná napjatá, tísnivá atmosféra, v níž autor skvěle balancuje na hranici mezi snem a realitou – čtenář tak musí být neustále v pozoru, aby se mu dobře dařilo se orientovat, co se děje a která postava má co na svědomí. Je to výborně napsaný psychologický román, který se vám zaryje do paměti a zůstane vám v ní ještě dlouho po přečtení.
Knihu jsem si naprosto užila a určitě se k ní vrátím! Rozhodně považuju Mysterium tremendum za jednu z nejlepších věcí, co jsem v letošním roce přečetla.

19 04.06.2016

Další pecka od Johna Greena! Tentokrát se Greenovi podařilo skvěle zpracovat téma užívání si života a hledání důležitých životních priorit jedince bez ohledu na to, co od nás očekává společnost. Zároveň je zde výborně zachyceno téma toho, že člověk zná jiné lidi často jen do určité míry a ještě zkresleně. Ta hlavní myšlenka, že se spousta z nás až moc zabývá vlastními životy, že se kolikrát ani nesnažíme vžít do pozice druhých a vidět svět jejich očima, mne skutečně pohltila a nutila se zamyslet. Na Greenovi mne baví to, že dané téma vždycky zpracuje s lehkostí sobě vlastní, kniha je napsaná velmi čtivě a zajímavě, zároveň si ze čtení člověk něco odnese. Z mé strany rozhodně naprostá spokojenost a určitě se k Papírovým městům ještě někdy vrátím.

30 04.06.2016

Vražda v Mezopotámii je další z mých nejoblíbenějších příběhů o Poirotovi. Kromě toho, že se autorce opět podařilo sepsat detailně propracovaný a logicky vystavěný případ, tak mne na této knize také baví to, že se odehrává v atraktivním prostředí archeologických vykopávek. Toto prostředí se Agathě podařilo skvěle vykreslit a přiblížit, ale není se čemu divit – archeologické vykopávky byly autorce velmi blízké, a tak znalostí o nich využila. Zároveň mě bavila tísnivá tajuplná atmosféra doprovázející okolnosti smrti hlavní postavy. Já si čtení rozhodně užívala.

29 04.06.2016

Na této knize mne bavilo, jak se autorovi podařilo vylíčit vnitřní rozpor hlavní postavy. V době, kdy se Anna stala královnou, byla stále ještě dospívající dívkou, která – nebýt vdavek s nejmocnějším panovníkem Evropy – by pravděpodobně žila úplně jiný život, jako jiné šlechtičny té doby. Touha chovat se „normálně“ - nekrálovsky v ní bojuje s vědomím, že se musí přemoci a stále se musí mnoho učit, aby se osvědčila jako královna česká a budoucí císařovna římská. Tento rozpor mezi touhou žít jako normální dívka a mezi povinnostmi, které si musí coby panovnice osvojit, je provázen celou knihou. Přibský v knize úžasně a velmi citlivě popisuje Annin vnitřní přerod v dívky v ženu – zatímco zpočátku ji poznáváme jako dívku, která ještě do jisté míry tíhne k dětským zábavám, na konci knihy ji opouštíme jako vnitřně dozrávající ženu.
Osobně jsem si čtení této knihy nadmíru užila a určitě se k ní ještě v budoucnu vrátím.

15 04.06.2016

Vzhledem k tomu, že jde o young adult literaturu, musí člověk počítat s tím, že to nebude zas tak moc náročné čtení, ale i tak musím říct, že jsem si knihu vlastně dost užila. Nakonec jsem se dočkala celkem napínavého tajemného příběhu se zajímavou zápletkou a zajímavým vyústěním. Rozhodně jde o zajímavý napínák s mysteriózním nádechem, který dokáže čtenáře zaujmout. Vysvětlení všeho se nám dostane až na samém konci, takže jsme napínáni celou dobu. Sama jsem byla s rozuzlením spokojená, navíc se dá konec částečně považovat za do jisté míry otevřený, což mne osobně dost baví, ale chápu, že by to mohlo některé čtenáře trochu otrávit. Nicméně – co se týče mě samotné, bezvadně jsem si u knihy odpočinula, bylo to napínavé, tajemné a rychle mi to uběhlo. Což bylo přesně to, co jsem od knihy čekala. Za mne lepší průměr.

8 04.06.2016

Od této knihy jsem příliš mnoho nečekala, což asi bylo dobře, protože při případném nadšení bych asi narazila na zklamání. Takhle mohu být jen mile překvapená, že to nebylo zas tak mizerné, jak jsem se zpočátku bála.
Nápadově je to docela zajímavé, příběh je celkem čtivě napsaný, rychle to plyne, autor zbytečně nic neokecává (žádné zbytečné popisy přírody a čehokoliv dalšího, které by zdržovaly). Kniha nepřináší nic nového, originálního či neotřelého, co by vám nedávalo spát – to jistě ne. Je to takový ten klasický survival, kdy lidi musí něco udělat, aby přežili. V tomhle případě mi to trochu připadalo jako jakési křížení Hunger Games s Robinsonem Crusoe – postavy musí pro přežití plnit úkoly a jsou při tom na pustém ostrově uprostřed ničeho.
Jak jsem psala, není to nic objevného, spíš je to jen taková jednorázovka buď k odpočinku nebo pokud potřebujete zabít čas. Do určité míry je to dějově předvídatelné, ale přiznám se, že ten konec jsem teda nečekala. Celkově mi kniha přišla taková spíš povrchní – dějově by podle mého mohla být trochu rozsáhlejší, nápaditější, vynalézavější. Při čtení mi to tak ani nepřipadalo, ale po dočtení jsem měla takový neodbytný pocit, že se tam vlastně skoro nic nestalo. :-D Ve výsledku je to tak pro mne jen jakýsi průměr. Škoda, nápad dobrý, ale autor z toho mohl vytlouct daleko víc.

13 04.06.2016

Spouštěč byl mým prvním seznámením s Wulfem Dornem a jsem skutečně ráda, že jsem se nakonec odhodlala k tomu, abych se do knihy pustila. To byla naprosto neskutečná jízda!
Hlavní hrdinka byla skvěle vykreslená a její osud byl výborně popsaný. A ten zvrat v jejím životě jsem opravdu nečekala! Pro mne to bylo naprosto strhující a výborně popsané a detailně propracované! Celá kniha je čtivá, akční, napínavá, nenechá vás ani na chvilku vydechnout. Pořád se zde něco děje a je to napsané tak chytlavě, že se od čtení prostě neodtrhnete. Wulf Dorn rozhodně ví, jak zaujmout a napínat své čtenáře!

20 28.05.2016

„Holčička“ není ten typ knihy, u které se budete klepat strachy a po přečtení se budete bát být sami po tmě, to jistě ne. Nicméně jde minimálně o skvělý psychologický román a po jeho přečtení se přiznám, že bych vskutku nerada zůstala sama ztracená v lese, bez ohledu na to, že jsem o X let starší než hrdinka této knihy. :-D
Kniha je skvěle napsaná, je napínavá a přesvědčivě vykreslená, že má člověk skutečně pocit, jako by s tou holčičkou byl skutečně v lese a prožíval vše, co prožívá ona. Nevím, jak se to Kingovi povedlo, ale vyprávění z pohledu devítiletého dítěte se mu podařilo napsat naprosto věrohodně. Četla jsem knihu již dvakrát a určitě se k ní vrátím minimálně ještě jednou.

26 28.05.2016

Tahle kniha velmi neobvykle nahlíží na téma první světové války – konkrétně se zaměřuje na téma rozmáhající se vlny spiritismu, kdy se zdevastování a utrápení lidé snaží pomocí seancí spojit se svými padlými příbuznými. Námětově mne kniha zaujala již po přečtení anotace a já tak doufala, aby to ve výsledku nebylo nakonec zklamání. A nebylo! Popravdě jsem dostala víc, než jsem čekala.
Jedná se o výborně napsaný psychologický román s prvky hororu a nadpřirozena. Je velmi čtivě napsaný, je napínavý, detailně a logicky propracovaný, postavy skvěle vykreslené – a zvlášť hlavní hrdinka je velmi sympatická a člověk si ji velmi rychle oblíbí. Navíc ta atmosféra! Atmosféra je velmi intenzivní, mrazivá a napínavá – člověk se do příběhu ponoří, ani neví jak, a knihu neodloží, dokud se nedostane na samotný konec. Závěr je pak úžasně vygradovaný. Rozhoně všem doporučuju!

17 28.05.2016

Začátek této knihy je poněkud pomalejší, ale pak kniha nabere takový spád, že jsem se vůbec nemohla od čtení odtrhnout, jak mne vyprávění vtáhlo do sebe. Román je čtivý, napínavý a hlavně velmi realisticky napsaný. Námětově je to rozhodně zajímavé a vlastně i docela děsivě reálné – představa, že by se něco podobného mohlo odehrát i v reálu, je celkem mrazivá a strašidelná. Nicméně zpět ke knize – kniha je skvěle napsaná, napínavá, detailně propracovaná a já si ji naprosto užila.
Při čtení jsem si také vzpomněla na romány Tma a Tma 2.0 od Ondřeje Neffa, které jsou na stejné téma. Takže kdo jste nečetl a zajímá-li vás tato tématika, rozhodně je také doporučuju, stejně jako Vteřinu poté!

13 28.05.2016

Tato kniha je další takový z těch survivalů, kde parta lidí musí bojovat o svůj život – ať už bojují proti sobě nebo proti přírodě či čemukoliv jinému. Pro mne to byla jednorázovka, od které jsem nečekala nic moc velkého – pouze to, že příjemně zabiju dlouhou chvíli. A to jsem taky dostala. Bylo to akční, napínavé a já si to užila. Námětově to není nijak originální – vlastně mi to dost připomínalo Rollinsovu knihu Ledový ostrov, popř. film Věc (s Kurtem Russelem v hlavní roli), ale nestěžuju si – počítala jsem s tím dopředu.
Bylo to napsané velmi živě a čtivě, i když je pravda, že mne trochu trochu rozčilovaly některé postavy svojí povahou a chováním. Předpokládám však, že ty postavy tak byly napsané schválně, aby čtenářům lezly na nervy, nicméně já teda autora za to skoro proklínala.Nicméně i tak jsem si to užila a pokud máte rádi akční a napínavé survivaly odehrávající se v tvrdé nehostinné přírodě, určitě doporučuju!

15 28.05.2016

Krvavá Mary je další z těch knih, od které jsem původně nic nečekala, ale nakonec se z tohoto hororu vyklubalo celkem povedené dílo, které mne bavilo od začátku až do konce. Nemůžu tedy říct, že bych se vysloveně bála a byla z knihy vyděšená k smrti, to určitě ne, nicméně se jedná o zajímavě podané napínavé vyprávění s prvky nadpřirozena a mysteriózna a já se u toho bavila. Také kvituju, že kniha celkem příjemně plyne, není nijak zvlášť ukecaná – v tomto případě to je pro mne rozhodně velké plus. Samotný závěr byl pro mne trochu překvapivý a nečekaný.
Celkově příjemné překvapení, čekala jsem něco o dost horšího. A nebo začínám mít čím dál menší nároky.

10 28.05.2016

Od Přebytečných jsem původně vůbec nic nečekala a asi to bylo dobře, protože se mi „za odměnu“ dostalo příjemného překvapení. Tahle kniha má sice svoje mouchy (například uspěchaný konec a některé scény mohly být lépe propracované), ale zápletka byla zajímavá, postavy celkem sympatické, příběh čtivě napsaný a já si celkově čtení moc užila a bavila se u toho. Škoda, že to bylo myšleno jako young adult. Dost je to na tom poznat a člověk s tím holt musí počítat – pokud tento žánr nevyhledáváte, možná vás čtení nebude moc bavit. Já s tím problém neměla, ale říkám si, že kdyby byla kniha napsaná pro „dospělého čtenáře“, mohla by nabídnout daleko víc. Osobně bych si uměla představit detailnější propracování, které by nám celý svět přiblížilo více do hloubky, a také by se nabízelo napsat příběh trochu drsnějším či syrovějším stylem, který by podle mého určitě neuškodil, možná by spíš naopak knihu udělal o to zajímavější a sugestivnější. Nicméně v té podobě, jaké to je, beru knihu jako lepší průměr a fajn oddechovku.

10 28.05.2016