Silber komentáře u knih

(10/10) "Nečekám, že budu žít věčně, a nijak se tím netrápím, jsem však natolik slabý, že bych si přál, aby si mě lidé věčně pamatovali. Jenže jak málo z těch, kdo dosud žili, a to dokonce i z těch, kteří toho v životě dokázali mnohem víc než já, přetrvává v paměti světa byť jen jediné století po své smrti."
Samozřejmě, že nejsem věštec, ale myslím (a doufám), že na takového autora se snad bude vzpomínat navždy. V různých knihách, které obsahovaly nějaké Asimovovy komentáře, mi nemohlo ujít, že mě neobyčejně baví a autor mi tak byl vždy sympatický. Nejinak je tomu zde - ačkoliv o sobě tvrdí, že je egocentrista. To by mi však vadilo pouze v případě, že by se jednalo o egomaniaka toho typu, který si myslí, že je středem vesmíru, a ostatní tupci, co mu nesahají ani po kotníky. Asimov se sice nebojí sám sebe pochválit - ale zároveň mu není cizí přiznat, že se mu něco nepovedlo nebo udělal chybu, takže objektivita mu rozhodně nechybí. Kniha je napsaná poutavě a nejedenkrát jsem se u ní zasmál, takže opravdu nejde o nějaké suchopádné a nudné čtení. Asimovovy názory a morální postoje jsou mi blízké a je mi velice sympatický (i když mám potíže se dostat přes jednu věc, na kterou sám není hrdý a litoval toho). Pro příznivce jeho tvorby téměř povinnost, ale myslím, že by kniha měla šanci zaujmout i někoho, kdo od něj ještě nikdy nic nečetl.

1 11.02.2024

(10/10) Nádhera. V závěrečném díle je vidět, jak je série hezky promyšlená a musím říct, že mě konec dojal. Za ty tři knihy mi ty postavy hodně přirostly k srdci a jen těžko se mi s nimi loučilo – strašně moc bych uvítal, kdyby někoho napadlo udělat podle této trilogie seriál.
Moje komentáře by asi byly obsáhlejší, kdybych je nepsal až někde po půl roce, ale při snaze se rozvzpomenout mám skoro chuť si to přečíst znovu – byla to prostě jízda a proto sem se nakonec rozhodl sérii dát i na můj seznam Doporučených - především kvůli skvělým postavám, které mi nebyly lhostejné a byl jsem napjatý, jak to s nimi dopadne.

1 08.02.2024

(10/10) První díl byl možná ještě takový rozjížděcí, ale tady už se jede naplno. Mnohem víc jsem si oblíbil i zbylé členy týmu a jednu novou postavu, která sice není nejkladnější, ale stejně jí tak nějak nejde odolat. Závěr knihy je takový, že je prakticky nemožné nesáhnout po závěrečném dílu.

1 08.02.2024

(9/10) Tak tuhle sérii mi doslova vnutila kamarádka a dobře udělala! Ač jsou postavy trochu pubertální a technika cestování vesmírem v tomto příběhu se mi moc nezamlouvá (protože bych ji už kvůli věku nemohl využívat a díky autorům jsem se v relativně mladém věku začal cítit jako důchodce), rozjíždí se nám tu velice zajímavý děj, kde nechybí záhady ani napětí. Největší sympatie u mě mají Finnian a Zila (která by nejspíš vyhrála soutěž o nejkratší kapitolu ever).

2 08.02.2024

(10/10, přidávám do Doporučených)
Co dodat, ostuda, že jsem se k tak krátké knize dostával tak dlouho. Podobně mrazivé čtení jako 1984, tentokrát o tom, jak taková totalita může (pomalu a nenápadně) vzniknout.
Každopádně kreslená verze filmu mi v dětství způsobila menší trauma, protože jsem si myslel, že když v televizi dávají něco kresleného se zvířátky, tak to bude jistě nějaká pohádka. Jako dítě jsem to samozřejmě nechápal a obzvlášť po scéně s Boxerem jsem byl dost otřesen i když to jsem byl vlastně při čtení i teď.

22 08.02.2024

(8/10) „Kdykoli čistíte skvrnu, rybu, uklízíte dům, rádi byste si mysleli, že vylepšujete svět, ale ve skutečnosti jen věcem umožňujete se dále zhoršovat. Myslíte si, že když budete makat víc a rychleji, snad zadržíte chaos, ale pak jednoho dne vyměňujete žárovku v atriu, na kterou je záruka pět let, a dojde vám, že ji budete vyměňovat možná tak ještě desetkrát a je po vás.“
Palahniuk počtvrté a stále mě baví, i když si začínám myslet, že Klub rváčů už asi nepřekoná. Opět tu dostáváme poněkud rozporuplnou hlavní postavu a v Palahniukových knihách vídám podobné náměty – sebedestruktivní chování a děj posunující se i díky tomu, že v knize nevystupuje snad jediná normální osoba. Vše má vždy tendence se tak nějak vyhrotit (třeba ve Strašidlech, což bylo moje první setkání s autorem – tam jsem se tomu ještě divil). Nemyslím to ale zcela kriticky, protože právě tyhle podivnosti mě baví.

2 08.02.2024

(8/10) „Pokud se chystáte tohle číst, ušetřete si práci. Po pár stránkách budete chtít být jinde. Takže to pusťte z hlavy. Jděte pryč. Vypadněte, dokud jste živí a zdraví. Spaste se.“
Stejně jako třeba u Řady nešťastných příhod jsem na toto varování samozřejmě nedbal a četbu ve zdraví přežil. Rozhodně šlo o zvláštní, ale zajímavý zážitek (což se zatím dá říct o všech knihách, co jsem od tohoto autora četl).

2 08.02.2024

(10/10, přidávám do Doporučených)
„Jedině tehdy, když jsi o všechno přišel, říká Tyler, „jedině tehdy můžeš absolutně všechno.
„Možná, že sebezdokonalení není odpověď. Možná, že odpověď je sebezničení.“
Můj druhý Palahniuk. A protože jsem s komentářem otálel, tak jsem knihu mezitím přečetl dvakrát. Při prvním čtení mě poněkud mátlo přeskakování v ději v prvním půli knihy, zato při druhém mi to už ani nevadilo (mimoto film jsem si za ten rok a půl pustil třikrát). Zpočátku jsem tak nějak ani netušil, o čem to celé vůbec bude a chytlo mě to až v druhé půlce, kde se to celé začalo tak trochu zvrhávat. Nebudu zbytečně spoilerovat, tak spíš řeknu, že číst knihu zrovna ve chvíli, kdy je člověk naštvaný na celý systém, je poměrně zážitek a je to i nejspíš důvod, proč na mě tak zapůsobila. Každopádně se ji raději pokusím nebrat jako návod. Ale kdyby náhodou, tak alespoň vím, jak vyrobit žárovkovou bombu nebo napalm :)

3 08.02.2024

(10/10) "Každým kdo nebyl kvantovou teorií šokován, ji nepochopil." - Niels Bohr
Jako fanoušek sci-fi jsem se pokusil alespoň trochu zasvětit do tohohle tématu a myslím, že se to aspoň trochu povedlo, i když mi z toho jde hlava kolem. Kniha Vás nezahltí vzorci, kterým stejně nerozumím (i když jich pár ukáže) a je psaná vtipným stylem s různými ilustracemi, takže žádné nudné a suché čtení, které většina populace nemá šanci pochopit. Doporučuji buď nadaným dětem, které baví fyzika a hledají něco na úvod do tématu a nebo dospělým jako já, co o tom neví nic, ale z nějakého důvodu je to zajímá.
"Myslím, že mohu s klidem prohlásit, že kvantové mechanice nerozumí nikdo." - Richard Feynman

08.02.2024

(SPOILER) (9/10, ale přidávám do Doporučených) "Čím víc inteligentní budeš, Charlie, tím víc problémů budeš mít." Pokud je člověk intelektuálně podprůměrný, je možná ostatním pro smích, ale nemusí si to uvědomovat a může tak být i svým způsobem šťastný. Příliš inteligentní člověk si zas s ostatními nebude rozumět, což vyústí v osamělost a další nelichotivé pocity. A náš hlavní hrdina pozná oba tyto světy.

Před románem jsem ještě projel původní povídku, která už je sama o sobě poměrně úderná a člověk na ni jen tak nezapomene. Rozšířit ji do románové podoby považuji za vcelku dobrý nápad, člověk s Charliem více sžije, ale tím pádem je i to čtení těžší, zvlášť, když už víte, co se bude dít. Vlastně jsem se přistihl, že se čtení vyhýbám, nesoustředím se, odkládám knihu a koukám do telefonu, jen abych oddálil ten moment, kdy vše začne jít z kopce. Tahle část bohužel už není takové sci-fi, ale něco, co může ve stáří plíživě překvapit každého a o to děsivější to je. Přišlo mi to jako umírání, jen v tom smyslu, že tu neodchází přimo fyzické tělo, ale vzpomínky, vědomosti a tím v podstatě i osobnost - takže to svým způsobem smrt je. Být v takové situaci, asi bych měl chuť to skončit úplně a bojím se, že přede mnou jednou takové rozhodování třeba i skutečně bude. Proto mě z knihy mrazí a mám po dočtení vyloženě nepříjemný pocit. I tak ale knihu doporučuji přečíst.

13 06.02.2024

(SPOILER) (8,5/10) Tak jsem to konečně zvládl znovu přečíst! Kniha je jiná už v tom, že se tentokrát nevydáme do Bradavic, ale hledat zbývající viteály a to ještě s minimem informací a pocitem, že je tento úkol nad lidské síly. Ani se nedivím Harryho frustraci a pocitu, že ho Brumbál postavil před nemožný úkol, zvlášť, když se o Brumbálovi dovídáme i ne úplně kladné věci (i když jsem samozřejmě nečekal, že se vše odehrálo přesně tak, jak píše Holoubková - což se samozřejmě potvrdilo). Nakonec ale do sebe vše zapadne a spousta věcí se vysvětlí, i když to chtělo notnou dávku štěstí, aby celý plán vyšel. Bohužel i zde se musíme rozloučit s některými postavami a ač jsem možná měkota, možná bych i uvítal naivnější a víc dětský příběh jen proto, aby té smrti nebylo tolik. Jako dítě jsem tuhle sérii úplně miloval, dokud jsem nedostal "facku" v podobě likvidace mého oblíbence v pátém díle a od té doby to pro mě už nikdy nebylo úplně ono. Takže první čtyři díly budu mít vždycky raději. Ač jsem tu předtím neporovnával knihy s filmy, zde udělám výjimku a shrnu to tak, že už tak ve třetím filmu chybí docela zásadní informace a pak už mi filmy přijdou spíše jako trailer na knihu. Poslední dvojdíl je na tom možná o něco lépe, ale stejně se do něj nevešlo vše a tak nějak přemýšlím, zda to nečtenářům celé vůbec dává smysl. Pokud ano, stejně přišli o spoustu detailů, informací a oproti čtenářům to jsou úplní mudlové :)

6 01.02.2024

(SPOILER) (9/10) Tahle kniha se asi čte o něco lépe, než minulý díl, ale opět nám dáva jasně najevo, že to už není žádná pohádka, která vždy skončí zalitá sluncem. Dozvídáme se víc o minulosti Voldemorta a knihu odlehčuje snad jen řešení milostných vztahů, ze kterých se nám tu v jednu chvíli vyklube hotová telenovela.

5 24.01.2024

(8/10) Asi dobře, že tato série tak nějak akorát stárla se mnou, protože tohle mi už nepřijde jako četba pro úplně nejmenší. Tak třeba u scén s Umbridgeovou jsem měl dojem, jak když jsem místo Harryho Pottera z knihovny omylem vytáhl 1984 a ministerstvo kouzel vesele šíří dezinformace a ty, co mluví pravdu, označuje za lháře. V dospělosti mě takové čtení mrazí možná více, jak v těch patnácti, nebo kolik mi tenkrát bylo. I tak je to ale velice dobrá kniha, která ukazuje, že Harry rozhodně není neomylný a to horší hodnocení je čistě můj vrtoch za to, že se tu ke konci knihy stane něco, s čím se prostě odmítám vyrovnat. Bohužel až tak, že od tohohle dílu můj vztah k sérii prostě krapet ochladl a nikdy se už nedostal tam, kde byl dřív. Takže ten, co z dané události nemá doživotní trauma, si může jednu hvězdičku přičíst....

8 24.01.2024

(SPOILER) (9/10) Když odhlédnu od toho, že mi přijde trochu za vlasy přitažené, že nějaký pohár řekne, že se musíte účastnit turnaje a basta (i když bylo zcela jasné, že to někdo musel zmanipulovat), tak jde o další skvělý a promyšlený díl. Ale vážně - co by se stalo, kdyby se Harry odmítl zúčastnit, nebo si to někdo ze šampiónů na poslední chvíli rozmyslel? To by mě zajímalo :) Rozuzlení ohledně rodiny Skrkových bylo velice zajímavé a závěr jasně dává najevo, že tady nám končí legrace a jde do tuhého.

8 13.01.2024

(SPOILER) (10/10!) Prostě nejlepší díl. Dozvídáme se hodně zajímavých věcí, post učitele obrany proti černé magii konečně získává kvalifikovaná osoba a ten plot twist na konci nemá chybu. Tichošlápek a Křivonožka jsou prostě nejlepší :)

Jinak nechápu relativní oblíbenost Snapea, za kterou nejspíše stojí filmy a charismatický Alan Rickman. Doteď se spíše choval jako pitomec, co šikanuje všechny, kdo nepatří do jeho koleje a třeba Nevilla je mi upřímně líto. Jeho záskok za Lupina byl taky alarmující a být ředitel Bradavic, tak ho asi rovnou vyhodím.

6 10.01.2024

(9/10, tentokrát už zaoukrouhluji na 5*) Dursleyovi jsou vážně psychopati, po tomto díle jsem vážně přesvědčen, že v sirotčinci by Harrymu bylo líp. Naštěstí má však dobré přátele a druhé bradavické dobrodružství tak může začít. Druhý díl je podle mě napínavější, propracovanější a o něco temnější než předchozí, takže začínám propadat HP mánii, jak kdyby mi zas bylo 11 :D

9 10.01.2024

(SPOILER) (85%) Tak, konečně se mi snad podaří doplnit tenhle čtecí rest, a to, přečíst si sérii hezky za sebou najednou. Musím říct, že jako dospělému mi některé věci už přijdou trochu přitažené za vlasy, třeba ten školní trest v Zapovězeném lese - vždyť jim bylo 11, bože! A famfrpál je taky vskutku nebezpečná hra :D Takže se jeden skoro diví, že se rodičům na konci školního roku děcka vrátí celá :D
A ač by se teď mohlo zdát, že pro mě kouzlo knihy vyprchalo a dělám si z ní jen srandu, není tomu tak. Beru, že je kniha pro mladší čtenáře (a jako mladší jsem byl nadšený a tímhle stylem vůbec nepřemýšlel) a tyhle věci musím brát s rezervou. Děj je zajímavý, napínavý a především je tu úžasný kouzelnický svět, díky kterému jsem teď opět naštvaný, že mi nikdy nedorazil dopis z Bradavic. Takže, vzhůru na Tajemnou komnatu!

13 08.01.2024

Komentuji bohužel s hodně velkým časovým odstupem, takže spíše stručně. Nedokážu si představit, být v kůži autorky, z jejíhož kamaráda se nakonec vyklube sériový vrah. Na Tedu Bundym mě dost děsí to, že skutečně působil poměrně charismaticky a tomu jeho hraní si na nevinného by člověk téměř uvěřil. Kniha mě bavila a dobře se četla i když nepatří k nejtenčím, zájemcům o true crime mohu určitě doporučit.

2 08.01.2024

(nakonec dávám 8/10) Tak se po letech vrátím ke čtení a vyberu si nejspíš nejdivnější knihu, co jsem kdy četl. Od tohoto autora je má první, ač povídku Střeva znám již roky. Už ta sama o sobě je skvěle zvrácená, ale to je teprve začátek. (Ovšem co nemůžu nezmínit - tuto povídku jsem na internetu četl v jiném překladu a ten v knize mi pak díky tomu již tolik neseděl.)
Jak už to u povídkových sbírek bývá, některé povídky jsou silnější, jiné slabší, u některých mi zas přišlo, že by je autor měl ještě trochu rozvinout. U hlavní dějové linky sice úplně nevěřím, že by se sešla banda lidí, co by přemýšlela přesně takhle, ale musím říct, že to bylo zajímavé (nechci spoilovat). Na plný počet to za mě není, ale i tak oceňuji smršť prapodivných a zvrácených nápadů a přemýšlím, kam na to autor chodí. Takže si od něj určitě ještě něco přečtu.

1 31.01.2022

(8/10) Trochu smutnější pohádka s krásnými ilustracemi. Bohužel jsem knihu nějak pozapomněl ohodnotit ihned po čtení a od té doby už nějaký čas uplynul, takže momentálně už k tomu asi víc neřeknu.

11.01.2017