Siora komentáře u knih
(SPOILER) Nejprve jsem viděla seriál. Ten se mi moc líbil, ale kniha byla něco jiného. Škoda, že tvůrci audiovizuálního zpracování některé postavy úplně změnili. Původní postavy mi tam zapadají lépe. Kéž tak mít tolik odvahy jako Elizabeth Zottová. A díky Bohu, že časy se mění...
Podle mě je to hravý a trochu jiný pohled na prožívání tolik probíraného přítomného okamžiku s přesahem do posunování charakterových vlastností, které člověka mohou brzdit... Lépe řečeno vzorci chování, kterými se člověk brzdí často sám. A mně se to líbilo... Když přivřu oči nad americkými pohádkami. Napsáno velmi čtivě.
Orko, hele já nevím, jak to děláš... Ale ve tvých knihách vždycky najdu to, co zrovna potřebuju slyšet. I love you.
Tak to bylo divné... Tohle že je od pana Fulghuma? Kdyby to nemělo tak velké mezery a písmenka, těžko bych se prokousala ke konci. Naštěstí, že se tam mluvilo o sexu... To přece všechny zaujme. Pro mne zklamání. Nějak mi unikla pointa.
Trocha inspirace pro novoroční předsevzetí... :) "Budu pracovat lépe a radostněji!" Krásně vystihuje, kam až může zajít lidská povaha. Také ukazuje, jak důležité je, opakovat si historii a pamatovat si, jaké to bylo dříve, abychom na sebe nepřivolali něco, co zde už bylo, s mylným pocitem, že to bylo lepší...
Tak mi bylo řečeno, že Darcy neexistuje... Ještěže je tam ten Bingley. Skvělý román, nejvíce mne bavily skryté vtípky a palčivé poznámky. Postavu Lízy jsem znala jen z filmů, takto jsem ji poznala naprosto v jiném světle. Film má jednoduše méně prostoru pro vyjádření pocitů postavy. Za mě ****.
A jakože na tohle mám mít referát ve škole? Doporučená četba, fakt? Až takový pesimismus a nechutnost není asi pro mě. Nicméně rozšířilo mi to poněkud hanlivou slovní zásobu o pár pěkných přirovnání. Řekla bych, že je to důkaz toho, co s člověkem dělá fet.
Předsudky jsou předsudky. Nemám moc ráda, když se něco znovu otevírá a navazuje se na příběh po nějaké době. Do 100. stránky jsem byla rozpačitá, snad i zklamaná. Trvalo mi zvyknout si i na stylizaci do dramatu, ale potom jsem se začetla a nemohla jsem knihu odložit. Být zase zpět v tomto neobyčejném světě se mi neskutečně líbilo. Zapříčinilo to, že se cítím stará, když čtu o svých oblíbených hrdinech, kteří jsou třicátníci s dětmi. Ale ty vzpomínky ve mně prostě utkvěly. Neskutečná slabost pro postavu Cedrika a vzpomínka, jak jsem všechny zvraty prožívala s kamarády, i to přidává tomuto dílu. Skončilo to tam, kde to všechno začalo. Čteno v org. znění. Pro mě je to The Story That Lives. 5*
Nějak se mi do ní nechtělo, ale pak jsem nelitovala...až na konci. Když jsem ji zavřela naposledy.
No já nevím... u jedničky jsem nechápala, proč to vůbec čtu. U tohoto dílu tomu nebylo jinak. Prostě je to kniha, u které člověk nemusí přemýšlet. Nic vám nedá, nic hlubokého si z ní neodnesete a po pár měsících budete znát jen hrubý obsah. Je to dobré, když prostě chcete vypnout mozkové závity. Já osobně raději čtu knihy, které mi do života něco přinesou, něčím ho obohatí a dodají mu šmrnc. Mám raději knihy, nad kterými se musel autor víc než trochu zamyslet. Avšak i tuto knihu musel někdo napsat a jako odpad bych ji rozhodně neoznačila. Proto 1 *.
Stále nerozumím, jak jsem se k této knize dostala. Nechápu, že jsem se svolila k tomu si ji přečíst. (Asi si moje vnitřní bohyně něčeho šlehla.) Je DIVNÁ. Je to prostě ÚLET! 1* za odvahu autorčinu.
Překvapivě mi slzička neukápla, ale moc jsem se zasmála. Knihu/ film by si měl přečíst/ shlédnout každý. Měli bychom si vážit toho, co máme, protože pořád na tom můžeme být hůř. Skvělá kniha.
Úžasná kniha! Také jsem ji četla v originálním znění a bylo to báječné. Zasmála jsem se, pobrečela si, odpočinula si... :) Doporučuji....