Sixao komentáře u knih
Případy oddělení Q jsou výborné a ani tyhle dvě povídky nezklamaly. První byla poměrně vtipná. Představa Larse skákajícího na kmenu stromu... :) Těším se na pokračování s Carlem a Asadem, které by mělo vyjít letos.
Všechny autorovy detektivky jsem zhltala a teď se těším na každou novou knihu. Chápu to rozčarování spousty čtenářů, protože tento soubor povídek se délkou ani stylem nedá s Harrym srovnat. Pořád je tam ta Nesbovská zlověstnost číhající někde za rohem, rozuzlení všech příběhů je překvapivé a souhlasím, že dobře promyšlené. Bohužel děj delších povídek mě příliš neupoutal a často jsem čtení odkládala. Celkově hodnotím knihu jako průměr 3*.
Bylo to předvídatelné, ale v tom je právě kouzlo této odpočinkové literatury. Přenesla jsem se do oblíbeného letoviska a o to víc se těším na letošní dovolenou u moře v Chorvatsku.
Knihu jsem si přečetla hlavně ze zvědavosti. Docela mě to bavilo, jen na konci zůstalo až moc nezodpovězených otázek kolem celé té záhady s Nastereami a nezbude než si přečíst i další díl.
Na knížku jsem narazila náhodou a protože obsahuje ilustrace, hodí se mi do letošní výzvy. Krátká knížka plná neuvěřitelných dobrodružství na moři. Bratři Johny a Archie (staršímu je teprve 13) se při lovu tresek ztratí v mlze a několik dnů bez kompasu či jiných navigačních pomůcek při snaze vrátit se ke břehu bojují doslova o život. Následují další historky námořníků z rybolovu o zážitcích při boji s divokými živly. Rozšířila jsem si obzory, že nejen silný vítr a ledové kry ale i mlha může být pro rybáře vražedná.
Krásně předvídatelný romantický a odpočinkový příběh. Sexy francouz Luc svádí angličanku Hattie, která do Francie přijede organizovat svatbu. Přečetla jsem většinu dílů romantických útěků a v tomto fungovala chemie mezi ústřední dvojicí asi nejvíc ze všech. Přenesla jsem se do krásného prostředí francouzského venkova v létě. Hodně se tu i vaří, takže se výborně hodí k letošní ČT: kniha, která obsahuje recept
Na knihu jsem narazila náhodou a hodila se mi do čtenářské výzvy (prostředí vaší poslední dovolené). Zatímco jsem u jezera byla uprostřed léta, děj knihy se odehrává v zimě a z Triglavského národního parku se tak stává zcela jiné místo. Opuštěné a ve spojení s vyšetřováním vraždy temné až nehostinné. Taras i jeho kolegové mi byli sympatičtí svou uvěřitelností. Čtení mě moc bavilo.
Správně mrazivé a napínavé čtení, když za oknem zrovna začne padat sníh. Jedno z nejtemnějších severských krimi, které jsem v poslední době "přečetla". Hudba a styl přednesu audioknihy celou atmosféru jen podtrhlo. Jen ten závěr mě zklamal a motiv jednání hlavního pachatele mi připadal až moc vykonstruovaný a těžko uvěřitelný. Něco v tomto duchu se dalo předpokládat, jak napovídá i samotný název. Jen jsem pořád čekala, že oběti bude spojovat něco jiného. Resp. zloba se obrátila proti osobám, u kterých k tomu nebyl prakticky důvod.
Třetí díl se točí kolem zásadního rozhodnutí, kam po maturitě nastoupit na vysokou školu, od kterého se pak odvíjí další životní směřování. Lara Jean s Peterem mají plán studovat společně UVA, jenže osud zamíchá kartami trochu jinak. Lara řeší dilema, jestli se s Peterem rozejít nebo udržovat vztah na dálku. Stejně jako předchozí díly se kniha čte sama. Je to oddechovka, současně mě ale přiměla zamyslet se nad tím, do jaké míry ovlivňuje naše rozhodování potažmo životní cesty včetně kariéry, když máme vážnou známost už na střední.
Druhý díl jsem zhltla stejně rychle jako ten první, ale líbil se mi o trochu míň. Peter na mě působil samolibě a Gen ho měla obtočeného kolem prstu. Lara Jean mu to dlouho tolerovala. Hodně sympatický mi byl John a čekala jsem trochu jiný konec.
Odpočinková kniha, pár zajímavých postřehů, psáno vtipně a s nadsázkou, ale ve skutečnosti mi jen utvrdila názor, že v Británii není o co stát. Jejich způsob stravování, zdravotnictví, školství atd. Jako au-pair jsem také nikdy netoužila pracovat. Nezapomenu na dotaz pana profesera v hodině angličtiny někdy v průběhu studia na střední škole, "Miss XY, zvažujete po škole působit jako au-pair?" Hleděla jsem na něho vyděšeně, protože na takovouto otázku jsem nebyla vůbec připravená. Přiznám se, že jsem měla úplně jiné představy o rozvíjení své zajista "slibné" kariéry než zdokonalovat si angličtinu při hlídání britských potomků a zaplňování mezery na trhu v levných uklízecích službách. Navíc jsem v té době neměla k malým dětem žádný vztah. Nicméně jsem se v tu chvíli neubránila provinilému pocitu, že dělám zásadní životní chybu. O zkušenostech odvážných Češek, které se do Anglie vydaly, bych si na druhou stranu přečetla ráda a víc podrobně. Tady je to zmíněno jen okrajově.
Pár básniček mě zaujalo, kdybych si měla vybrat jednu, tak by to bylo Okno do zahrady. Ale myslím si, že děti to moc bavit nebude. Ze všeho nejvíc na knize obdivuji krásné ilustrace Pavla Čecha.
Yrsa knihu napsala v jejím tradičním stylu. Obyvatele Islandu popisuje často jako sobce až cyniky. Ale možná je to nutnost pro přežití v takové drsné zemi myslet především na sebe. Z prvních kapitol jsem byla trochu rozpačitá a byla jsem zvědavá, jak to všechno zapadá dohromady. Vysvětlení bylo překvapivě jednoduché, hlavníka viníka poháněl čistý pragmatismus. Oblíbená autorka nezklamala.
(SPOILER) Od knihy jsem čekala něco trochu jiného. V podstatě sledujeme Susanin životní příběh a otřesné zážitky, které vyústily v tragédii a vězení. Myšlení obětí domácího násilí bývá pokřivené ve vztahu ke svým trýznitelům. Hádky si dávají za vinu, partnera omlouvají a idealizují si ho. Odejít bývá těžké, protože často existuje finanční závislost, to vše se dá pochopit. Tohle ale už byla příliš silná káva a těžko věřit, že by z toho Susan dokázala tak snadno vyváznout se zdravým rozumem, obklopena přáteli a s milujícím partnerem po boku. Týral a zneužíval ji nejdříve otec, pak manžel, z časti i matka. Násilí, sex a zase násilí. Hlavně ta opakovaná krutost i v době těhotenství, která vedla k potratům, si myslím by ženu naprosto zlomila. Děti by také měly řadu psychických problémů. Je to brak se snahou šokovat. Nezachránil to ani pohádkový happyend. Čtenářská výzva splněna, další knihy od autorky mě nelákají.
Už ani nevím, jak jsem se ke knížce dostala. Stejně výborný román jako Lovci mamutů, které jsem četla někdy na základce. Esence dobrodružství.
Knihu jsem přečetla před 3 lety. Těžko hodnotit zpětně, protože ve mně vůbec nic nezanechala.
Historický román pro ženy, jehož děj se točí kolem procesů s čarodějnicemi. Nebylo to úplně špatné, Fleetwood jsem fandila, aby dalšího potomka konečně ve zdraví donosila. Jen kvůli tomu nemusela pořád jezdit míle a míle na koni. Děj by se dal stručně shrnout takto: "o tom jak mladá šlechtična v pokročilém stadiu těhotenství zachraňuje v sedle svého koně svou porodní bábu, které hrozí upálení na hranici". Kniha mě v neposlední (popravdě v první) řadě zaujala svou krásnou obálkou. Kytičky se mi navíc hodily do výzvy.
"Milovala Tomáše víc než vlastní život. Ale nemilovala ho víc než vlastní dceru." Jistě, dle propočtů desetiletá dcera bude mít za 5 let zcela jiné starosti. Ale každý jsme svého štěstí strůjce...
A ta jistota, že se dotyčný bude chtít vrátit, až to bude více vhod, nemám slov. Ze všech 30 knih, které jsem zatím letos přečetla, tato obsahuje nejvíc krystalických blábolů. Nevěra, spaní s ženatými muži, trable dětí po rozvodu rodičů a ve střídavé péči, trocha boje za rovnoprávnost žen a zase nevěra. Přetočený slovosled, opakující se fráze. Pokud je to z převážné části autobiografie, můj obdiv, že paní Bára zvládá ještě psát sdostatek knih. Ano, je to ze života ale žádné sympatie čtení těchto povídek ve mě nevyvolalo. Hvězdička za obálku a ilustrace. Bez lítosti můžu knížku věnovat dál a splnit tím poslední téma letošní výzvy.