St.Evelin komentáře u knih

Hlas. Pro většinu populace něco zcela samozřejmého, dostupného, běžného. Ale jaké to je, o tento dar přijít, dodržovat denní kvótu 100 slov nebo si nechat za každé další slovo udělit elektrickou ránu?
*
O tom a víc pojednává tahle dystopie. Skvěle se čte, děj odsípá, radost číst tuhle knihu! Kniha celým obsahem skvělá, ale ke konci se odehraje nepochopitelný twist v ději, který jsem teda moc nepochopila a trošku mi pokazil dojem z celé knihy (při odchodu z budovy, doběhnutí osob na parkovišti a zvláštní a rychlý odchod zpátky). Od tohoto okamžiku mi kniha přijde nedopracovana a odflaknuta, snad jakoby ji dopsal někdo jiný.
*
Není to obyčejná thrillerova dystopie, tahle kniha otevírá daleko víc témat, ať už je to feminismus, rovnoprávnost žen a mužů, fanatismus, politika, nálada ve společnosti... Protože... "Aby zvítězilo zlo, tak stačí, aby většina lidí nic nedělala."

3 29.01.2020

"Protože když neodpustíme našim milovaným, kdo nám pak ještě zbude? Co je láska, pokud ne to, že milujeme naše milované, i když si to nezaslouží?"
*
Snad proto, že život je souhra náhod, tak se mi tahle milá kniha dostala do rukou právě teď. Protože před půl rokem nebo za dva roky by nebyl ten pravý čas. A teď asi je. *
Kniha svádící k pohlazení je o hledání sebe sama. Ať je vám 20 nebo 50. Protože nikdy není pozdě najít své místo na světě. Nikdy není pozdě jít za svým snem, vzchopit se, postavit se světu čelem a zavolat:"Haló, já jsem tady!"
*
Kniha o lásce, naději i vášni. O lidské potřebě mít někoho vedle sebe, kdo nás vidí. O dětském světě bez kompromisů, ale naplno. O městečku Borg a jedné starší dámě, která našla, co hledala a dostala mnohem a mnohem víc.

9 25.01.2020

Knížka nemá jednu hlavní dějovou linku, prolínají se zde životní příběhy mnohých obyvatel jedné dědiny. Jejich problémy i radosti. Události jsou navíc popsány jednotlivými členy domácnosti, tak je zajímavé sledovat úhel pohledu chlapa a ženské.
*
Knížka je přesně jako její přebal - retro. Tak hezky a lidsky. Jasně, nářečí nebude asi pro každého, stejně jako postavy. Pro někoho možná vesničtí balíci, pro mě je to Pepa a Franta od vedle. Taková cesta do hlubin české vesnice.

Otevřená a intimní zpověď. O tom, že mentální anorexie není onemocněním dívek a chlapců v pubertě. O tom, že psychika je mocná a tahle nemoc vás může dostihnout klidně až později. A nepustí. A třeba ani po třicítce.
*
Pomyslnou tečku za příběhem tvoří doslov paní doktorky, který vás navede k několika zamýšlení a jen vás utvrdí v tom, že člověk, lidská bytost potřebuje lásku, respekt, obejmutí.

2 15.01.2020

Letošní plejádu knih začínám českou autorkou. Tato detailní a niterná sonda do psychiky jednotlivých členů rodiny mě osobně ne, že nenadchla, ale vlastně mě "jen" neoslovila, nezasáhla. Slova jen tak klouzala po povrchu a nezanechala nic. Jen mírně rozpaky.
*
Psychologický náhled na intimní rodinné vztahy, vyprávění syna a matky, kteří jednotlivé události popisují rozdílnou optikou. Zajímá perspektiva odlišných generací a jejich vhled na život vlastní i ostatních. Hlavním motivem je samota, která z knihy skoro až tryská. Jenže... Mě to vlastně vůbec nebavilo. První polovina knihy vůbec, začalo mě vyprávění zajímat asi v půlce popisu života syna. A strašně mi vadila ta hovorová čeština. Chápu, že se jazyk měl přizpůsobit víc čtenáři a přinést mu autentický zážitek, ale moje nervy! Žiju na pomezí Hané/Valašska/Slovácka, takže se snažím přizpůsobit, co mohu (během pár minut skočím nohama do nářečí, tam kde zrovna jsem) a sama se snažím mluvit spisovně, ale tohle... Tohle bylo prostě moc.

Kniha očima Marie III., která se vrací se svým otcem Františkem Antonínem a matkou Vivien z New Yorku zpět do Čech, aby otec mohl převzít zámek, který jim byl po pádu komunismu navrácen.
*
Typicky česká témata jako jsou emigrace, restituce, závist, lakota a dokonce i Helenka Vondráčková, jsou podána vesměs vtipně. Kniha má jasný cíl - pobavit širokou masu komerčních čtenářů a hádám, že tuto ambicí kniha plní. Žádné vraždy, sex, motivační citáty či násilí. Jen zábava.
*
Nicméně u této knihy pro mě platí: čeho je moc, toho je příliš. Scénář začal být časem předvídatelný a kniha mě přestávala bavit.

2 28.12.2019

Dva bratři, neústupní ve svých názorech, neskloněni před komunistickým režimem, dali slib svému otci. A sliby se mají plnit. Nejen i Vánocích. A o tom celá kniha vlastně je. O slibu a jednom rodinném mlýnu. O lidské povaze na pozadí komunismu.
*
Krásná a něžná kniha ???? možná jsem na měkko v tomto vánočním období, ale tato kniha, byť na pozadí totalitního režimu, mě hladila po duši. Ve své podstatě je kniha o lasce a rodinné sounáležitosti v rodině.
*
Osobně kvituji fakt, že historické dějiny nejsou popisovány až moc detailně a myslím, že by se kniha mohla objevit i v osnovách - jazyk je jednoduchý, postavy nejsou složité (trošku mi teda u bratrů vadilo, že jsou vlastně ÚPLNĚ stejní - je to vůbec možné?), dějová linka je přímá, nic zamotaného.

5 25.12.2019

Příběh podle skutečných událostí, podle jednoho smutného života již od dětství ????
Autorka popisuje krutost a strach, které se linou celým jejím tragickým životem. Životem, který už v dětství pokřivil agresivní otec svou tyranií a surovostí. Životem, ve kterém ji chlapci že sousedství sexuálně zneužívali. Životem, ve kterém ji již v osmi letech otec odtrhl od rodiny a milující maminky a dál na "převýchovu" k jeptiškám. V přísně katolickém Irsku Kathy prošla několika institucemi, které zaštiťovala církev, ale lásku, pochopení, pomocnou ruku zde nenašla.
Strastiplná pouť pokračovala psychiatrii, těhotenstvím v dospívání, otrockou práci v prádelně, sexuálním zneužívánįm,vězením...
*
Syrový příběh lidské krutosti a zvěrstva páchaného na těch nejslabších a bezbranných. Na těch, které bychom měli milovat, vychovávat, hýčkat. To vše pod záštitou bohulibé instituce, církve. A z toho je mi osobně na blití. Pro mě další střípek dokazující, že církev je prostě banda pokrytců, kteří pod záštitou charity a dobrosrdečnosti, páchají jedny z nejohavnějších zvěrstev.

2 17.12.2019

Růže bílá, černý les mě pohladila po duši, zahrála na srdci. Krásný (až romantický) příběh dvou lidí, kteří stojí na opačných stranách válečné barikády. Franka zůstala sama, bez rodiny, do toho parašutista s uniformě Luftwaffe. V černém lese, oba sami a oba potřebují zachránit, ale každý jinak. Jenže, tahle válka a gestapo je kruté. Zachrání se? A kdo zachrání koho?
Moc mě potěšilo (a příjemně překvapilo), že téma druhé světové války je vlastně jen pozadím celého příběhu, které spíše dotváří atmosféru. Nic prvoplánového, nic srdceryvného. Příjemné osvěžení na literárním a knižním poli.

8 02.12.2019

Harry Hole je láska. Už po dvanácté ???? I tentokrát se Harrymu nevyhnula poradna kocovina a bolest hlavy, ale tohle probuzení mu dalo pořádně na prdel. A nejen jemu!
*
Čekala jsem hodně, takové ty motýlky v břiše, jako dlouho očekávané setkání, na které se těšíte. Jenže z počátečního příjemného obejmutí se s další a další stránkou stával silný stisk škrtiče, kdy jsem se nemohla ani nadechnout.
*
Smekám před umem autora psát, vše vyšperkovat do detailů, udržet napětí. Takhle kniha mě donutila usmívat se, být smutná, plakat. Ano, Harry je prostě láska.

12 26.11.2019

Jen co otevřeš oči, oblékneš si imaginární uniformu generála a vyrážíš na frontu vstříct nepřátelské linii.
Jo, takhle by to možná taky šlo, jen s tím rozdílem, že v této knize je bitevním polem společný prostor v rodinném domě a nepřátelskou linií představují dva puberťáci.
*
Zajimy úhel pohledu na pubertu svých dětí očima otce. Místy knížka bolavá, jindy úsměvná. Nečekala jsem mnoho, ale dostala jsem víc.
Po všech těch pozitivních knihách o výchově, které jsou plné lásky, porozumění, respektu a té správné výchovy, mi takhle kniha vyloženě spravila náladu. Dokonalé, bez příkrasy. Nicméně, bez vady kniha určitě není. Za mě osobně je hodně na škodu, že na těch pár stran se autor, krom tématu dospívání, snažil vecpat i další (nelehká) témata (krize středního věku, neporozumění v manželství, terorismus).

3 18.11.2019

Kniha nás provází psychickým rozpoložením může středního věku těsně před padesátkou a jeho bilancováním o svém životě. Vzpomíná na své bývalé lásky, na své studium na zemědělské fakultě, na své spolužáky. Kromě sexuálních vzpomínek zde ovšem jako protiklad nalezneme až sentimentální a melancholické úvahy a vzpomínky nad svou bývalou milenkou Camille, bez které nemůže být.
Možná je to racionální úvaha, možná vzpomínky, možná jen hormonální nerovnováha způsobena užíváním antidepresiv.
*
Kniha mi dala zabrat (pár stran o četla jsem ji snad deset dní!), překlad mi přišel mnohdy až kostrbatý a postava hlavního uknouraneho hrdiny tomu taky nepřidala. Navíc už na začátku způsob ukončení vztahu mi přišel až nereálně zbabělý a vzal mi elán do dalšího cteni.

4 11.11.2019

V jednotlivých příbězích popisuje samotný proces terapie pomocí psychoanalýzy. Za ovšem není samospásná a je potřeba někdy volit méně konvenční přístup (což, obzvláště, po válce nebylo v lékařských kruzích úplně obvyklé). V knize se střídá líčení terapie, odborné poznámky k ní, ale také popis událostí z minulosti klientů.
*
Kniha se mi četla dost těžkopádně, přiznám se, že jsem ji měla rozečtenou přes dva roky! Vrátila jsem se k ní, protože já prostě knihy dočítám. Někdo by řekl ztráta času, ale tak to prostě mám, no. Docela mě zlobilo autoro sebevědomí (já jsem udělal toto, kolegové by se do toho nepustili, ale díky tomu jsem přišel na to a na to...). Tento "stín" byl vyvážen posledním příběhem a popis toho, že i samotný psychoanalytik je jen člověk a psychika je mocná čarodějka.

2 16.10.2019

Přiznám se bez mučení, že moc (vlastně vůbec) nechápu nadšeně ohlasy na tuto detektivku. Ano, je tam krásně prostředí, začátek jak z klasické anglické detektivky, inspirace od Agathy Christie očividná. Kniha ubíhá (není ani nijak tlustá, takže otázka jednoho dne, no problém), ale... Měla jsem mnohdy pocit jako že: "co?" Prostě konec dialogu jen tak ????????‍♀️ dialogy nejsou bůh ví jak náročné, takže mi mnohdy vyletělo obočí vzhůru a hlava se kyvala že strany na stranu.
*
Na pár stranách pak autorka nechá umřít další 3 lidí, rozuzlení se vleze na další dvě a lidově jak se říká "čau, tvá Máňa". Jak jsem u knihy Manželé od vedle byla nadšená, tak teď za mě NE ???? Celá kniha na mě působí spíš nedokončeně, odfláknutě. Možná jako by šla do tisku druhá verze rukopisu a ne ta finální ????????‍♀️ Jako by autorka chtěla využít své slávy z dvou předešlých knih a vydělat na tom co nejvíce ????
*
Pokud máte rádi detektivky alespoň malinko náročné, u kterých rádi přemýšlíte a kombinujete, pak tuto ne. Tady vám autorka na vlastní myšlení prostor nedá. Vše je jednoduché, na úhybné manévry a kombinatoriku není prostor. Ve finále vám naservíruje, kdo je vrah a proč a vám je líto, že v knize nebyla žádná indicie, podle které byste si mohli na detektiva zahrát i vy.

2 30.09.2019

Erika a její další pokračování, tentokrát již šesté. Zavražděná tanečnice burlesky, plynová maska, diamantové náušnice, další napadení, soused voyer. Souvisí to spolu alespoň trošku? Nebo hodně anebo vlastně vůbec? Do toho trable v soukromém životě a máte recept na další dobrou detektivku.
*
Další fajn kniha na podzimní večery při čaji jak dělaná.
Já osobně bych uvítala detailnější popisy opulentních kostýmů a celého prostředí burlesky, stejně tak bych se možná zaměřila i na větší propojení minulosti vraha a použité rekvizity při vraždě, to by byla úplná třešnička na dortu.

5 26.09.2019

*** o stahuje spoiler ***

Co všechno se dá najít v lese? Sára, byť mladá žena, tak žije poustevnickým životem na Šumavě, bydlí v téměř rozpadlé chatě a živí se sběrem hub.
*
Proč? Proč mladá dívka bydlí sama? Proč se živí sběrem hub a proč se s nikým nekamarádí? A proč jen sem tam vyrazí do Plzně na pravidelnou konzultaci ke své psychiatricce?
*
Viktorie Hanišová si jako ústřední motiv opět vybrala spletitost, záludnost, křehkost a komplikovanost vztahu máma-dcera, ovšem opět v jiném provedení. Problémem, ostrou hranou je tentokrát téma sexuálního zneužívání v rámci úzké rodiny, konkrétně otcem.
*
Kniha o rodině, jejich vazbách, o tom, jak lze pevné tisknout a zavírat oči před tím, co vidět nechceme, o tom, kolik toho dokáže unést dětská bolavá duše, o tom, jakou zkázu zavřené oči těch nejbližších mohou zanechat, o houbách a taky krásné šumavské přírodě.
*
První část knihy byla fajn, Sára, její bratři, táta, chata, líbilo se mi, jak chodí houbarit, tráví spolu čas. Nenápadný alkoholismus mámy, věc v dnešní době už ne tak jedinečná (bohužel). Prostě příjemné čtení o takové obyčejné rodině. Od pasáže o zneužívání pro mne byla kniha bolavou . Moc jsem Sisi přála, aby dokázala sebrat síly... K podpisu smlouvy, k odstěhovani, k Vojtovi, k vzepření se,... Vlastně k čemukoli, v co věřila, k čemu by se odhodlala. Strašně jsem doufala, že to zvládne, že se odhodlá... A díky otevřenému konci (jak jinak) věřím, že poslední zbytky sil sebrala.
*
Co se dá najít v lese? Odpuštění? Rozhřešení? Klid? Smíření?

3 17.09.2019

Mnozí tuto knihu považuji za jakousi bibli běhu. A vlastně možná ano, dá se říci, že je to vlastně taky taková pohádka
Věřím, že spousta události se stala, některé možná maličko jinak, těžko říct. Ať tak nebo tak, tak mně osobně velice bavilo číst pasáže o běhu, Emilu Zátopkovi, o sportovním gigantu Nike, o chůzí a běhu na boso (barefoot), o lovu antilopy uštváním. Za mě opravdu zajímavá kniha, která se "potkala" s mou aktuální potřebou a chutí začít běhat.

Hlavní hrdinkou je Jasmin, která má hodnost poručíka ve švédské armádě a v Kosovu je velitelkou jednotky. Při jednom z bojů ztratí Jasmin dva ze svých mužů a sama je velmi vážně zraněná - její srdce se na dlouhých 100 vteřin zastaví...
*
Co se stalo během té minuty a 40 vteřin? Viděla Jasmin světlo na konci tunelu? Promítl se jí zrychlené celý její život? Nebo naopak zažila úplně něco jiného?
*
Nebyl ten zážitek spíš podobný přístavnímu městu plnému násilí, kde kvete mafie a obchodování s vizy zpet? A co se stane, když se do přístavního města vlivem autonehody dostane i vás maly syn? A je hřiště klidným místem pro odpočinek nebo naopak bojem o přežití?
*
Za mě super mysteriózní thriller, četlo se mi skvěle, těch 400 stran jsem zhltla za dva dny (i se 2 malými dětmi ????). Od dua Lars Kepler je to sice něco nového (ano, Joona je i moje tajná láska), ale rozhodně nemůžu říct, že by to bylo něco horšího, slabšího. S tématem posmrtný život si poradili po svém a mě se jejich způsob velmi líbil.

4 28.08.2019

Kniha přináší čtenáři příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka z největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Hned na začátku je ovšem potřeba říci, že se jedná spíše o historickou studií než beletrii o holocaustu, na kterou jsme s polic knihkupectví zvyklí. Chybí notoricky známé popisy brutálních praktik, oproti tomu se kniha soustředí spíše na propojení jednotlivých souvislostí. Nicméně, detailní popisy události okolo IG Farben mi přišly až zdlouhavé a špatně se mi četly.
*
Samozřejmě že Victor Capesius nebyl tou nejohavnější bestií v celé mašinérii války, holokaustu a Osvětimi, ale jeho postava až dokonale vystihuje optiku lidí, kteří vnímali válku jako dokonalou příležitost k výdělku. A z toho mrazí. Samotnou postavu a osobnost Capesia dle mého dokonale vystihují poslední dvě věty: "Nakonec si vybral cestu zbabělce, raději žil a zemřel v popírání. A to slouží k jeho věčné hanbě."

6 13.08.2019

Hlavním tématem knihy se zdát být adopce, ale mě v hlavě rezonují další a další témata, kterých se kniha dotýká (někdy méně, jindy více) a vlastně ani neodvažuji hádat, na který jev chtěla autorka poukázat.
*
Julie je mladá, zcestovalá, vzdělaná žena, která bohužel po potratu další děti mít nemůže. A její sen, blonďatá holčička Anežka, se vzdaluje mílovými kroky. Tvrdohlavá Julie, vždy připravena splnit svůj úkol, který si vytyčí, najde skulinku a bere si do péče Agnes.
*
Malé nechtěné romské miminko. Ale pocit štěstí a naplnění nepřichází. Místo toho se Julie ocitá na kolotoči plném lží, který se s přibývajícími léty točí rychleji a rychleji.
*
Vůbec nevím, jestli ústředním tématem je právě adopce. Můžeme se zahloubat do spletitého vztahu matka-dcera, který nebývá zpravidla jednoduchý ani u biologických rodičů. Stejně tak se můžeme utápět v tématu matka samoživitelka nebo naopak v tématu "co bychom měli, co se od nás očekává". Na své si přijdou i ti, kteří si rádi přečtou něco o přísných rodičích, kteří mají jasno v tom, co jejich potom bude studovat a to bez ohledu na to, co chce dítě.
*
Jako mámu mi vadilo, jak se k malému dítěti hlavní hrdinka chová. Ano, i já s prvním dítětem spadla z hrušky na zem a na růžovém obláčku jsem se opravdu nevznasela (ten satan NESPAL! N-I-K-D-Y????!!!). Mě kniha utvrdila v tom, že když člověk něco opravdu moc chce, tak toho mnohdy dosáhne. Ale že ta cena, kterou za to zaplatí může být až noc vysoká. A že ne všechny ženy jsou zřízeny proto být matkou. A že i děti si zaslouží, abychom jim naslouchali ???????? a že si máme opravdu dávat pozor na to, co si přejeme. Protože se nám to může splnit ???? Tato kniha ve mě zůstane dlouho.

2 24.07.2019