stanislav0373 komentáře u knih
Klasika, kterou snad netřeba komentovat. Je sice ostuda, že jsem četl až teď, nicméně u díla z poloviny 20. století to snad až tak nevadí. A popravdě, nedivím se, že se jedná o klasiku, vždyť nadčasovost problémů lidstva, dobrodružná linka příběhu a velice zajímaví Trifidi...
Tak tohle bylo hodně temné, vtíravé, beznadějné, dusivé a bůh ví co všechno, jen ne milé a pozitivní. Autorka nám nevykreslila hlavní postavy, ale jejich duše. Obnažila zákoutí, která by si každý přál mít nadosmrti skryta. Protože když se o tom nemluví, neexistuje to...
A já za to děkuji, opravdu skvělé, jak jen v rámci tématu může býti.
Opět skvělý příběh z pera Andyho Weira nám ukazuje, že vesmír je kouzelné místo a člověk i přes svá negtiva nemusí být úplně odepsaný...
Autora jsem si oblíbil pro propracované příběhové linky, reálné postavy a skutečnost, že fyzika sedmé třídy základní školy vám v případě, že nejste úplný kretén, může zachránit život...
Audiokniha načtená přímo autorem poslouchaná během jedné dlouhé jízdy autem.
Příjemný, inteligentní humor, drobné hrátky s jazykem i zamyšlení se nad věcmi, které neřešíme, dokud nám nevlají myšlenky při něčem, jako je třeba řízení...
Dokud jsem si nepřečetl tuto knihu, nevěděl jsem, že potřebuji sluhu...Saturnina.:-)
Jako dítě jsem viděl horror na motivy Řbitova a zanechalo to ve mě poněkud hlubší stopu, nežli bych byl si kdy dokázal představit... Novým zpracováním jsem se proto vyhýbal, i když jsem věděl, o čem to je. Teď na mě ale zaútočila Čtenářská výzva a jediná kniha, o které vím, že je kočka a rodina ji má ráda (tedy jsem si to alespoň myslel) je tato. Inu jářku, nastal čas se vypořádat s rezidui strachu z dětství...
Na Kinga mi přijde začátek celkem rychlý, i když je to možná zkresleno tím, že jsem věděl, do čeho jdu. Na druhou stranu je potřeba vyzdvihnout, že jakmile se dozvíme o pohřebišti, začne se čtenáři vzadu v hlavě klubat pocit, že je něco špatně, ač se může zdát, že opak je pravdou... Následující popisy a sled věcí je pak jen chuťovkou, která nenechá čtenáře vydechnout a donutí ho přemýšlet o smrti a smíření s ní v širších souvislostech. Stejně tak nastaví zrcadlo, ve kterém uvidíte, jak křehká je hranice mezi štěstím a zoufalstvím a co všechno si zlomený člověk dokáže před sebou obhájit.
Neskutečná hutnost myšlenek na malém prostoru. Ne nadarmo se řadí mezi nestárnoucí klasiku.
Naprosto skvělá kniha. Odráží smutnou dobu do tváří hlavních hrdinů a hrdinek, pomáhá nám pochopit myšlenkové pochody jednotlivých skupin obyvatel a provádí nás regionem, jehož osud nebyl nikdy jednoduchý.
I přes určitou tíži, tklivost je v tomto románu mnoho věcí, které člověka rozveselí, povzbudí či mu alespoň pomohou srovnat problémy dneška s těmi, kterými si museli projít lidé do roku 1945.
Doporučuji všem.
Muž jménem Ove... z počátku nerudný stařík, ze kterého jsem chtěl každou chvíli vyletět z kůže... Postupem času však měníte úhly pohledu a dojde vám, že ne vše je takové, jak se zdá. Neuvěřitelný kolotoč emocí a situací, u kterých nevíte, jakou budou mít příchuť. Povětšinou se však neubráníte hořko-sladké kombinaci s jemným humorem.
Za mě jedna top knih, chtě nechtě nutící k zamyšlení. Já třeba zjistil, že i před čtyřicítkou dokážu mít chování šedesátníka morouse...
Opět skvěle napsaný a dotažený příběh, ve které vám tentokrát hned na začátku vyletí tlak. Pokud bych měl knihu charakterizovat pár pojmy, byly by to: emoce, emoce, emoce a usilovné přemýšlení nad tím, kdo, proč a jak. A stejně budete vedle :-)
PS: Jo, je to jasný, Nesbo nemá Harryho rád...
Skvělá kniha o kraji, ve kterém jsem prožil mnoho šťastných let.
Audiokniha načtená Vilmou Cibulkovou posunula tento román ještě o kousek výš. Neuvěřitelný cit pro jazyk obou krásných dam, perfektně vykreslené postavy a úžasný popis všedních i nevšedních dnů hlavních postav se v tomto románu snoubí s láskou ke krajině a způsobu života tehdejších lidí. Sám jsem byl zvědav, jak bude popsána 1. světová válka a Sedmidenní válka o Těšínsko. A byl jsem mile překvapen, ba přímo potěšen.
Druhý díl určitě zase jako audio, hlas Vilmy Cibulkové jsem si skutečně zamiloval...
Za mě perfektní kniha na tyto dlouhé večery, které si po podobném čtení přímo říkají. I když se nejedná o literaturu faktu, ale o román (což správně autorka zmiňuje hned na začátku), je příběh ve značné míře uvěřitelný. Prolínání nedávné minulosti s událostmi od padesátých let, doplněn dobovými texty a korespondencí, čtenáři nádherně dokreslí celou dobu a vývoj v Československu.
Během čtení ve mě kniha vyvolala mnoho různých emocí a stavů: smutek, beznaděj, vztek, ale i naději, úsměv a překvapení. Osobně si myslím, že je to spíše kniha pro ženy, nicméně svou zajímavostí může sednout komukoliv.
Je půl třetí ráno a já právě dočetl tuhle naprosto úžasnou knihu. V drtivé většině případů si nechávám své dojmy až na ráno, či "brzké" odpoledne, nicméně v tomto případě je to zcela nemožné, neboť se jedná o tak famózní kousek, že by mě hanba fackovala vám to utajit.
Příběh se rozjíždí v poměrně zběsilém rytmu už od prvních stran a toto tempo velice živě eskaluje. Naštěstí se občas naskytne chvíle (moc jich ale není, prosím počítejte s tím), kdy můžete knihu na chvíli odložit za účelem provedením zcela nezbytných potřeb (= dojít si cestou na WC pro víno) a vzápětí se pak vrátit zcela pohrouženi do světa starší agentky "SLAYER" (jo, jmenuje se Sayer, ale jsem metloš... nemám na výběr. Slayer i Sayer jsou už teď legendy). Skutečně, i když je v knize přehršle žen, je psána s ohledem na mužské čtenáře, takže i když se dozvíme relativně mnoho o soukromí naší detektivky a jejího okolí, není příběh nastaven o balast v podobě různých citových, růžových a puntíkům podobných s příběhem nesouvisejících věcí, které by naši pozornost zbytečně směrovali mimo.
Sakum prdum je druhý díl se slečnou motorkářkou o kus lepší než první a já jen doufám, že tato série bude mít alespoň deset dílů, protože mě neskutečně baví!
PS: během čtení jsem si pro sichr některé informace googlil a musím uznat, že nikde žádná fikce. Vše je na reálných základech... O to možná horší pomyslet, že...ale to si přečtěte sami. :-)
Pro mě srdeční záležitost...A asi nejlepší kniha, u které si asi 100x řeknete: "Kdo je sakra vrah?"
Tohle byla naprostá lahoda! Lehce svérázný Robinson, jehož matka měla pletky s MacGyverem, ještě než se vydal do splachovací brány...
Děj to mělo svižný, napínavý a místy jsem se opravdu nasmál. Nemám nic, co bych tomu mohl vytknout!
Hodnocení: 5 pirát ninjů!
I když... posloucháno jako audiokniha. Perfektně načteno, člověk se hned ponoří do děje... ale ty přechody kapitol? Poslouchal to někdo? Bych člověku, který tam schválil ty klávesové přechod ve vysokých tónech nejraději zafackoval uši do hlavy...
Naprosto bravurní, humorná a ve všech směrech fantastická kniha, při které jsem se bavil téměř pořád. Vážná, globální témata jsou tu ilustrována příjemnou satirou a humorné situace na nás koukají z každého koutu. Přitom ale máte kolikrát pocit, že v reálu bychom se měli spíše zamyslet... Nicméně, tuhle zběsilou bitvu mezi dobrem, zlem a člověkem si nemůžete neužít!
Už při čtení "Oveho" jsem tušil, že je pan Backman autor vskutku originální a nadaný pohrát si s emocemi svého čtenáře. V Medvědíně tomu není jinak.
Příběh začíná pozvolna (včetně spoileru hned na začátku, ale opravdu tam patří), poznáváme malé město, vzorky jeho obyvatel, stručnou minulost a samozřejmě i jeho chloubu: hokejový tým! Necháme se lehce ukolébat, užíváme si atmosféru městečka, prožíváme drobné příhody rodin Medvědína, malé půtky, velká gesta... Pak se ale vše zlomí a naše emoce lítají od mantinelu k mantinelu, zloba, bezmoc, vztek, strach, hrdost...
Následuje pak zajímavý závěr, lehce chaotický, tajemný, přesto příjemný, byť ne vše je v něm pozitivní.
Grandiózně načtená kniha Pavlem Soukupem, kterého mám rád nejen kvůli hlasu.
Tak tohle bylo velice příjemné překvapení. Skvělý příběh, odehrávající se v Orlických horách, postupně odhaluje temné tajemství malé vesničky. Perfektně naspáno.
I když mi to občas připomnělo Kariku, Kinga, Tudora či Chboskiho, přeci jen se nejedná o žádný "český remake" ale skutečnou a nefalšovanou mrazivou knihu z českého prostředí.
Robert Hunter po osmé, ale přesto si drží vysokou laťku. Za mě bohužel trošku slabší díl, nicméně žádné zklamání. Zcela nepokrytě musím uznat, že mě baví ty nové a neotřelé způsoby smrti. Žádné "bum prásk pích a plesk", ale pořádná řezničina se vším všudy. Samozřejmě jen na stranách knih, jinak jsem pacifista...většinou.