StanLeee komentáře u knih
Jak je uvedeno níže, čtivě podaná kniha kombinující prvky popularně naučné knihy a biografie Bedřicha Hrozného. Zatímco v případě nástinu chetitských dějin a jejich písma, včetně samotného odkrývání a "dešifrování" dobových pramenů je čtenáři předkládáno množství slepých uliček výzkumu a nutnost vytrvat, v případě osobnosti Bedřicha Hrozného jsou mimo zapálení pro danou problematiku prezentovány také vlastnosti, z nichž by se značná část současného akademického prostředí, vrcholných akademiků nevyjímaje, měla vzít příklad. A to jak z hlediska výzkumného, tak z hlediska přístupu k jiným.
Finské, resp. skandinávské humoristické/tragikomické pojetí fráze "Všechny cesty vedou do Říma", ve kterém se "na konci světa" setkají různé nátury s nestejným přístupem k životu.
Povinná četba pro všechny věřící i nevěřící :-)
Akademikem a akademicky psaný text popisující akademickou anarchii a akademické nesvobody dnešního "moderního" vysokého školství v jehož rámci je nejsprávnější barva šedá, neboť potenciál uchazečů kompenzuje absolutistické a nesebekritcké myšlení většiny akademiků publikujících své výstupy převážně na základě hierarchicky strukturované a vedené "spolupráce" a to zcela bez ohledu na faktické kvality a aktivity většiny z autorů prací.
V rámci náročnějšího textu lze mj. najít i pár frází či "citátů" přímo popisujících současný stav nemalé části "vzdělávacích institucí".
Např. "Vždy, když se dnes mluví o vědění, jde vždy o něco jiného než o pochopení"
Či: "Ať už bude (zkrácené) studium vypadat jakkoliv, nárokům na vědeckost a schopnost kritického myšlení nebude moci dostát. ... V základním studiu poklesne vědecká úroveň, počet absolventů vysokých škol naopak stoupne, pro zájemce o vědu nebo opravdu dobré vzdělání se studium prodraží a prodlouží...
Velmi čtivě až vypravěcky podaný pohled autora na jeho dobu a minulost jí předcházející (a to ne v krátkém časovém úseku). Výtisku zahrnujícímu jak latinský originál, tak slovenský překlad přidávají na kvalitě faktografické korekce, představující opravný mechanismus korigující autorovu případnou zaujatost. Obdobně jako u kvalitou podobných publikací se čtenář dozvídá mj. i věci, nad nimiž uvažoval či hledal cestu.
Zábavné čtení okořeněné černým humorem a ironií :-)
Vedle samotného "cestopisu" Gaia Julia Caesara, jakožto autora, dílo do značné míry nastiňuje etnickou strukturu osídlení tehdejší Evropy, zejména Galie, částečně Británie či území Barbarika, resp. jeho z pohledu římské republiky území ležících za Rýnem.
I přes svůj (pro některé čtenáře přílišný) rozsah představuje tato publikace Martina Hurbaniče dílo sbližující zájemci takřka dokonale kapitolu historie regionu zdánlivě nesouvisejícího s vývojem pozdější středověké střední Evropy.
Právě tato skutečnost, tak prakticky každému, kdo tuto knihu přečte, jistě přinese alespoň zrnko nový informací.
Z hlediska osudů členů rodiny Františka Ferdinanda d'Este po rozpadu Rakousko-Uherska prakticky dokonalá publikace, díky níž se čtenář seznámí s fakty o nichž se jen tak nedozví.
Ne příliš známá avšak o to cennější kniha popisující vzájemné politické vztahy zemí Koruny české, Uherského království a rakouských zemí a tamních vládců na přelomu středověku a novověku z pohledu Jana Filipce. Diplomata a častého vyslance uherského krále Matyáše Korvnína a jeho následníka a bývalého konkurenta na českém trůně Vladislava Jagellonského. Po boku mezinárodních vztahů kniha popisuje i význam této osobnosti v poměrech v rámci českého i uherského království samotného.
Zajímavá a kvalitní publikace přibližující čtenáři mj. význam a roli tzv. vedlejších zemí Koruny české po skonu posledního Lucemburka na českém trůnu, Zikmunda Lucemburského, a před nástupem Habsburků na český (a uherský) trůn v r. 1526.
Po boku významu obojí Lužice a slezských knížectví pro vládce zemí Koruny české informuje publikace o rozdílných formách správy Horní Lužice, Dolní Lužice a slezských knížectví tamními stavy a leníky českých (popř. uherských) králů.
V neposlední řadě nabízí dílčí kapitoly také náhled do náboženského vývoje uvedených území a to do určité míry i roli náboženství jako prekurzoru následného politického vývoje.
Čtivě podaná publikace reflektující nejen význam panování Kateřiny Veliké pro tehdejší carskou Rus, ale také osobní život této panovnice a současnice Marie Terezie či např. pruského krále Fridricha II. vnímaného oběma panovnicemi z logických důvodů negativně. Jak soukromé, tak politické linie života Kateřiny vycházejí mj. z osobních memoárů Kateřiny Veliké, což přispívá k originalitě této publikace.
Kniha čtenářům přibližuje nejen politický, ale také kulturně-společenský a náboženský vývoj oblasti jižní Itálie, jež na rozdíl od Itálie severní nepředstavovala roztříštěnou mozaiku městských států. Rovněž v případě osob podílejících se na správě a ovlivňujících samotný vývoj jihoitalských oblastí během jednotlivých staletí zpřístupňuje překlad Astaritova díla informace, jež ve výraznějším množstí do Češtiny přeložených publikací doposud dohledatelný nebyl. Společně se všeobecnými znaky vývoje tohoto regionu popisuje kniha naopak také dobová regionální specifika.
Silný příběh / silné příběhy poukazující na význam zkušeností z dětství v pozdějších obdobích života.
Stručná avšak zároveň na informace bohatá publikace seznamující čtenáře s enigmatickým světem Etrusků a jejich charakteristik, specifik či tradic.
"Koně podle tehdejší mytologie táhli slunce po obloze během dne, zatímco v noci, podobně jako v pozdější nordické mytologii, putovalo modré slunce noci mořem v bárce tažené ptáky, aby se příštího jitra opět dostalo zpátky na východ."
Precizní dílo, v němž má čtenář možnost zjistit mj. informace, jež v jiných českých či slovenských monografiích nenajde.
Útlejší knížka popisující příběh zajímavějšího archeologického nálezu od jeho objevení, zpracování a analýz až po rekonstrukci a vystavení. A to v kontextu pravděpodobných spojitostí s dobou, z níž zůstal do dnešních dní zachován.
Kniha nastiňuje vývoj blízko-východních civilizací a jejich vztahů během 15.-12. stol. př. n. l., přičemž právě během 12. stol. př. n. l., tzn. na konci doby bronzové, došlo k doloženému rozvratu či úpadku tehdejších kultur a společenstev obývajících zmíněné oblasti. Jako nosný pilíř této publikace je v této publikaci, logicky vzhledem k množství archeologických dokladů i všeobecnější známosti, vybrána civilizace starověkého faraonského Egypta, jehož vlivy pronikaly i do zmíněného blízkého východu, regionu obývaného a ovládaného zpravidla méně známými, nikoliv však méně významnými královstvími jako např. Mitanni, Ugarit, Chetitským, Asyrským, Babylonským či sousední Mykénskou kulturou ovládající území dnešího Řecka či Kypru.
Kladem i záporem souběžně je u této publikace proměnlivá dynamika a "příběhovost" textu. Určitým nedostatkem je níže uvedená všeobecnost, resp. generalizace na základě převažujícím dokladům staroegypstké provience, což lze k obecně nižšímu množtsví dochovaných dokladů z jiných oblastí pochopit. Menším nedostatkem je občasný doslovný překlad textu.
Pro samotné pochopení dílčích části knihy je dobré znát alespoň základy politických dějin tzv. Nové říše starověkého Egypta, či před otevřením této knihy nahlédnout do publikací či článků představujících čtenářům kapitoly z dějin ostatních ze zmíněných říší pozdní doby bronzové a začátků doby železné.
Včetně případně nově získáných znalostí a informací může kniha nabídnout čtenáři i relativně pestrou škálu zdrojů z nichž tato syntéza vznikla.
Celkové hodnocení 3,75 z 5.
Dovolím si poněkud nesouhlasit s prvním komentářem. Publikace je dle mého názoru čtivá, akorát vzhledem ke své šíři i hloubce vyžaduje občas buďto déledobější či aktivnější zájem o problematiku nebo jiné souběžně pročítané zdroje doplňující mezery české i nečeské historiografie.
Zároveň nelze pochopit historii, resp. příčiny a důsledky dění, čtením tzv. od středu.