steppen-wolf komentáře u knih
V souvislosti s četbou a komentáři k Remarqueovi (ksakru, jak se to skloňuje?) a jeho Západní frontě jsem si vzpomněl na tuto úžasnou knížku, kterou jsem četl před pár lety, ale na kterou mi zůstaly velmi živé vzpomínky. Nejedná se o odbornou knihu o I. světové válce, i když se to na první pohled, ale o velmi čtivou, živě drastickou literaturu faktu pojednávající o hrůznosti a nelidskosti katastrofálního válečného konfliktu, který je v současném povědomí tak trochu ve stínu toho druhého, zřejmě horšího. To vše z pohledu zaníceného humanisty.
Všichni trošku slušnější a vzdělanější lidé vědí, jakým netvorem byl Hitler, jakou zrůdností je nacismus a jak takřka apokalyptickou tragédií byla druhá světová válka, a je to tak správné. Jenže díky tomuto vědomí nám tak trochu mizí ze zřetele míra brutality, dehumanizace a ničivosti světové války s číslem jedna. Tato kniha Vám jí připomene s plnou silou. Vzpomínám se, jak pro mě před lety znamenala šok a jak jsme na základě její četby zaníceně debatovali s podobně "postiženými" jedinci o tom, zda byla první, nebo druhá světová válka opravdu horší a jestli třeba z pohledu frontového vojáka nebyla lepší ta první... Dneska už si uvědomuji absurditu podobných debat a žebříčků, ale i tak je mi především díky této knize jasné, že peklo, které prožívali vojáci na Sommě, či u Verdenu si třeba se stalingradským kotlem nijak nezadalo.
Kniha jako taková má strukturu podobnou odborné monografie o I. světové válce, od ní jí však oddaluje autorčina osobní zaujatost, která však v tomto případě vůbec není na škodu.
Jako seznámení s I. světovou, doplněk k Remarquovi a jiným tematicky podobným knihám, či jako doplněk k četbě odborné literatury o daném období doporučuji velmi vřele.
První sbírka povídek o Zaklínači, jejichž příběhy mají ještě nejblíže ke klasické hrdinské fantasy. Většina povídek se soustřeďuje na jednoduchý dobrodružný děj a akci, ale najdeme zde už i autorův typický nepatetický, "současný" styl psaní, košaté dialogy a velmi živou imaginaci. Proto se povídky výborně čtou a v rámci klasické sword and sorcery jsou mimořádné. Kromě toho sbírka obsahuje také povídku Otázka ceny, obsahující prazáklad budoucí mohutné Ságy, začínající románem Krev elfů. Jedna se o ten úplně nejprvnější prolog, vyprávění o událostech, jež vedly k narození Ciri a jejímu osudovému zaslíbení Geraltovi z Rivie. Nenápadné semínko, ze kterého vyrostl mohutný, rozkošatělý strom.
Kniha je výborná - a přitom to pořád ještě není Sapkowski v nejlepší formě.
Nepochopitelně nízké hodnocení!! Pravděpodobně ho četli nesprávní čtenáři, což je chyba i českého vydavatele, protože v jeho podání kniha působí jako laciný horor. A on je to přitom dost hluboký ponor do problematiky střetnutí odlišných, vzájemně nesrozumitelných kultur.
Největší odvaz v dějinách české SF? Místy skoro jo... :) První Neff, a hned jeden z nejlepších.
Neskutečně depresivní kniha. Metafora údělu člověka žijícího osaměle v odlidštěné civilizaci? Anebo "jen" obraz jednitlivce, bojujícího o přežití v extrémní situaci? Možná obojí. Kniha je provokativní a očividně psaná se záměrem popíchnout a donutit k přemýšlení, přes hloubku poselství a zajímavost námětu jsem se však z nějakého důvodu nedokázal začíst. Jakoby knize chyběl onen nepopsatelný "drive", který jí dělá strhující a zůstaly "jen" myšlenky. Proč jinak psát beletrii a netvořit jen filozofické eseje? Uvědomuji si však, že to může být můj subjektivní dojem. Kvůli neotřelému námětu a závažnosti toho, o čem Ballard píše dávám vysoké hodnocení, srdcová záležitost to však není...
A četl jsem to poprvé jako dospělý!! (Jako dítě jsem Foglara neměl rád, protože jsem nesnášel všechny knížky, kde se nejezdilo na koni, objevovali auta, moderní stroje a zavánělo to současností. Z techniky jsem bral jen futurologické kosmické lodě ze SF). A líbilo se mi to! I když je mi přes třicet. A je mi fuk, co si o tom myslíte!! :-P :-))
První a nejlepší Kulhánek, a zároveň jediný, jež má nezadatelné právo na existenci. Vše ostatní byla již jen nastavovaná kaše - čtivá a chytře vymyšlená, ale v kontextu kulhánkovského kultu nepochopitelná, Vládci strachu si však svou kultovnost zaslouží.
Vynikající a velmi nedoceněná fantasy, přehlédnutý drahokam žánru. Až nebudu tolik unavený, napíšu jistě víc. :)
Úplně první kniha jakou jsem kdy četl. Alespoň pokud si pamatuji, Ve druhé třídě? Netuším.... Nemohu hodnotit hvězdičkami, to nejde!!
Dojem který zůstal? Krásná napínavá, poučná populárně naučná kniha pro snící kluky...
Jak jsem zmiňoval v komentáři ke sbírce povídek Conan Barbar: Howard byl přes svůj talent brakový spisovatel, a tady, na ploše románu se to plně projevilo. Conan je stále mužný a chlapácký, obrazotvornost, s jakou nám autor líčí svůj vysněný starověký svět je stále obdivuhodná, ale schematičnost, naivita a laciná a nenápaditá fabule, jež se dala v malé povídkové ploše částečně schovat, je v rozsáhlém prostoru románu již příliš výrazná.
To kika 13: Ano poučné a k přemýšlení. Proto dávám za 5. Můj názor shrnuje Paulhunter a eviah.
Čekal jsem, že to dle pověsti bude větší "nářez." Miluji britský humor, stejně jako nesnáším maloměšťáky, zaprděnce a "konzervativce," ("rozumní" konzervativci prominou, snad chápete koho tím myslím) , obdivuji všechny autory, kteří se do nich s humorem pouštějí, ale tato kniha mi přišla příliš opatrná jak z hlediska humoru, tak protestu. Jakoby autor chtěl protestovat proti "zasmrádlým" společenským pořádkům, ale přitom nechtěl nikoho urazit. To, ale obvykle nejde.
Vždycky mu bude sympatičtější třeba dětsky vzteklý Holden Caufield z "Kdo chytá v žitě." Ten si servítky nebere...
Když jsem tuto knihu recenzoval pro Pevnost (č. 08, 2010), napsal jsem v jejím závěrečném hodnocení následující: "Ve snaze být temnější, děsivější, akčnější a krvavější autor bohužel přepjal strunu a zavedl svůj příběh někam, kam už jej čtenáři asi nebudou chtít následovat." Jak naivní jsem tehdy byl! Jak jsem se mýlil! Naprosto jsem podcenil trend, kdy se brutalita, deprese, cynismus a násilí stávají standardním, či dokonce požadovaným artiklem odpočinkové a zábavné prózy. Cesta stínů tento trend sleduje tak, jak jej u nás napodobují Pavlovští, Moudří a další "Kulhánovi děti." Jinak autor odvedl obvyklou práci řemeslně zdatného vypravěče napínavé prózy, nic originálního nepřinesl, ale kniha odsýpá, akce má drive, napětí nechybí. Kniha je nepochybně svým způsobem "nechutná" ( záměrně), ale dát jí odpad je podle mého názoru nespravedlivé. Fanouškům podobné literatury dá kniha přesně to, co od ní očekávají. 60%
P.S. Jen by mě ale zajímalo, kdy se začneme za dlouhých zimních večerů bavit třeba čtením o mučení nevinných a znásilňování dětí...
Nejen pro milovníky jazzu, ale pro vážné zájemce o hudbu a kulturu jako takovou kniha povinná. Pokud vím, v Česku, kde je jazz na okraji zájmu je tato kniha naprosto ojedinělá i proto je tak důležitá. Snad si brzy najdu čas a komentář podrobně rozšířím...
Jsem třicátník, co v dětství četl ABC (80. a 90. léta). Hodnocení této kníhy je čirá vzpomínka na dětství. Nemohu jinak....
Jedním slovem: dobré. Samozřejmě, že chabé maskování pseudonymem nepomohlo, od začátku jsem věděl co je autor zač a dozvědět se jak píše King mladší bylo i součástí mé motivace proč jsem knihu četl. Srovnávání s otcem se prostě nelze vyhnout. Hill píše trochu jinak než King, má jasný, přímočarý jednoduchý styl, ale nemá takový emocionální a intuitivní "tah na branku" jako jeho otec. Je to autor "mechanik", který příběh promyšleně konstruuje, zatímco King je "intuik" píšící jak mu zobák narost.
Ačkoliv se jedná o duchařinu, zapomeňte ta tajuplné kroky na chodbě, tmavé kouty a tajuplné mrazení v zádech. Hill "straší" přímočarostí, sugestivní obrazy, drastičností. Asi proto mi kniha nepřipadala jako horor, ale spíše čtivý, napínavý thriller. Trochu pravého hororového děsu jsem zaznamenal až při nesmírně depresivním, syrovém závěru. Ale asi mám jinak nastavený smysl pro to, co je "hororové" a co "thrillerové." Myslím, jinak, než většina ostatních čtenářů. Ale to neznamená, že jsem se u knihy nudil, nebo že mě nebavila. Naopak. Přečtená jedním dechem, za dva dny. Navíc je kniha velmi silně ovlivněná rockovou kulturou, a to já rád - dává to knize zvláštní "šťávu" (po celou dobu četby jsem měl si k ní pouštět staré hard rockové a metalové fláky:) ). Nesouhlasím s tím, že je děj chaotický a motivace postav nejasná - není to pravda, děj je naopak velmi dobře promyšlený a jasný, postavy celou dobu moc dobře vědí co chtějí, a co se týká náhlých zvratů, spontánních reakcí a náhlých změn v motivacích, tak ty plynou z extrémních situací, ve které se hrdinové ocitají a mají své opodstatněný.
Na horor jsou zde docela dobře propracované postavy, oba hlavní hrdinové mají opravdu hodně za sebou, hodně nezpracované temnoty v sobě a oba jsou spíš pěkní parchanti, než sympaťáci, především Jude. Mají v sobě ale i ono "dobré jádro" a čtenář pro ně jistě bude mít pochopení. :)
Jen ten závěr opravdu mohl být méně happyendový. Aspoň nějaké ztráty a jizvy na duši by měly být na hrdinech po prožitých hrůzách patrné,
P.S. Ještě dodatek. Po dopsání komentáře mě napadlo, kde by mohl být zakopaný pes. Hill je ve svých popisech až příliš doslovný. Žádné náznaky, žádné tajemno, vše naservírováno příliš "po lopatě." Proto ten nedostatek mrazení...
Jeden ze slabších Kingů. Přes veškerý odér špičkového Kingova vypravěčství se jedná v podstatě o triviální upírskou historku. Jenžě to si čtenář uvědomí až delší dobu po přečtení. Protože když je KIng špatný, je pořád úúúžasný:)
První česká space opera, aspoň myslím. Ve své době naprostá špička. Jako kluk jsem se velmi bál a rozhodně si jí budu chtít přečíst znovu.
Slabší Strugačtí, ale vtipné dialogy a detektivní atmosféra z ní dělají příjemnou knihu i tak.