StihOMam komentáře u knih
Když se člověk musí usmát už při vzpomínce na název knihy, respektive povídky, je něco dobře. A tady to bylo sakra dobré. Pan Svěrák mě neskutečně potěšil i pohladil po duši. Je velice uspokojivé vědět, že někdo takový stále je mezi námi.
U povídek je dobré, že když vás jedna neosloví, zvedne to na průměr druhá. Je pravděpodobné, že každý z nás se najde v něčem jiném. Nejsem výjimka. Ani tato kniha ne. A protože mě úryvek z jedné postihl na celý život, dávám za uspokojivé tři.
Četba příjemná, celkem vtipné povídání. Ne že by z toho člověk šel do kolen, ale ani mrhání časem to nebylo. Průměr.
A to mě bavilo! Léčba neklidem se autorovi povedla a já mu za to prostě děkuji.
Zdanlive samostatnou a silnou zenu dokaze odzbrojit a ucinit zcela bezmocnou jeji vlastni dite. Silu sveho rozhodnuti byt matkou samozivitelkou v kontrastu se vsednimi problemy nevnima. Tato komplikovana hlavni postava vycniva nejenom ve sve rodine, ale i dobe, kterou autorka bravurne, symbolicky i otevřeně popisuje, respektive kritizuje. Skoda, ze je neanglicky mluvicimu ctenari uprena i dalsi tvorba M. Drabble, protoze stoji za to.
Logické pokračování u nás oblíbeného autora. Děti konečně někoho poslouchají!
Máte-li doma tříleťáka (nebo čtyřleťáka), máte mít doma i tuto knížku. Děti jí snadno porozumí, kapitoly jsou skutečně z jejich života a rády pak aplikují teorii na praxi. Nikdy by mě nenapadlo, že etiketa bude pro moje dcery blízkou kamarádkou a oblíbí si ji natolik, že ji budou rády poslouchat i na CD na dobrou noc nebo v autě. Díky, pane Špačku!
Tato kniha je skutečně kulturním zážitkem. Pokud jste ji ještě nečetli, sáhněte po ní. Jana Šrámková nabízí neskutečný jazyk a vcelku jednoduchý, lež jímavý příběh vyprávěný zcela nevšedně. Třešinka na dortu pro literární nadšence.
S touto knihou mi došlo, proč je autor PAN Kafka. Byla pro mě těžká; na strávení, na čtení mezi řádky, občas na čtení řádků samotných, na zasazení do souvilostí, na opuštění myšlenek na knihu při jejím zavření. Nicméně její nadčasovost i styl vyprávění pohladily můj hlad po literatuře dostateně na to, aby tento kousek stál v přední řadě mé knihovny.
Cestování mám nejraději na vlastní kůži, ale hodnocení této knihy mě svedlo ke čtení. Několik myšlenek se mi velice líbilo. Některé postavy byly zajímavě vykreslené, prostředí občas i okouzlující. Závěr byl pro mne nejpříjemnější zážitek. Nicméně pořád ve mně zůstává jisté ALE, které mě zejména v první půli knihy rušilo. Určitě i ve mně vzbudila kniha dobrý dojem, bohužel ne tak silný, aby si zasloužila být mezi top knihami, ke kterým je potřeba se ještě někdy vrátit.
Celý příběh se mi jevil jako chabý pokus nabídnout české čtenářce alternativu erotického románu, který zrovna frčel. U mě neuspěl.
Sladké, naivní, předvídatelné, pro někoho patrně romantické, okořeněné trochou tajuplného nádechu nevysvětlitelného. Slabší z Potter série románů o lásce, naději a vysněném princi. Avšak i nenáročná oddechovka může být pro někoho dobrým společníkem v nemoci a v posteli.
Odpočinková četba, která chytne natolik, že ji za dva dny zhltnete i při normálním všedním chodu. Příběh se mi líbil, nabízel něco nového, originálního a chytlavého. V tomto prvním díle mě fotografický doprovod nikterak nerušil a připadal mi jako osvěžující doplněk. Podtrhoval zajímost samotných postav a možná trochu manipuloval s čtenářovou představivostí, ale nerušeně, nevlezle. Za mě palec nahoru
Dojemný a bolestný příběh malé dívky se mi do ruky dostal pouhou náhodou, naštěstí bez předchozích komentářů, tedy i bez předsudků nebo očekávání. Asi nezapomenutelné čtení.
Pravidla moštárny mi přijdou přirozeným příběhem, kterému z ničehonic stoprocentně věřím a s napětím sleduji, hltám, chci víc. Až neirvingovsky vykreslené postavy si našly místo v mém srdci a čestné místo v knihovně. Tohle je láska na celý život. Tohle je kniha, kterou nechci vidět ve filmové podobě, protože by mi všechno zkazila.
Kniha se dá přečíst, je bohatá, ale .... právě.
Ale.
Olga posbírala neuvěřitelné příběhy, které život smutně vypráví.
Když si člověk přečte o trápení druhých v takové míře, cítí se najednou šťasten a vděčen za všechno, co ho obklopuje.
Kdo se chce vyvíjet nejenom fyzicky, jistě četl a pochopil.
Moje slabina. Dodnes se vidím dočítat knihu v autě při cestě na dovolenou jako dvanáctileté, rozervané, uplakané dítě s malou dušinkou. Trpký příběh, který mám zcela zarytý pod kůží. Myslím, že formoval nejen mé čtenářské vnímání, ale i mou duši.