TaJeMa komentáře u knih
Tato kniha je skvostem v mé knihovně, je to jedna z nejhezčích knih, co jsem kdy četla. Delší komentář není potřeba, stačí se usadit a začít číst.
Tak to byla nádhera. Kniha značně obsáhlá, ale po prvních stránkách zjistíte, že to je její přednost, že si tu parádu budete užívat a jen tak neskončí.
Kdyby mi někdo řekl, že je to špionážní kniha, asi bych váhala. Ale je to propracovaná pecka, nic jiného se nedá prostě říct.
Kam se hrabou novodobé detektivky ( Nesbo, který se už nedá číst...) a podobné druhy.
Vřele doporučuji!!!
Další "rychlé prachy". Jako všechny knihy paní Mornštajnové, i tato je čtení maximálně na dva dny. Co z toho lze odvodit? Autorka si vybírá lákavá témata, kdy ví, že tím osloví spoustu lidí. Lidé mají rádi útlé knihy, žádné dlouhosáhlé romány, jen ať to "odsejpá", takže to vede zákonitě k tomu, že příběh klouže po povrchu a to nejen v této poslední knize. Kvalita literatury zde absolutně chybí. Takový příběh, co jste v tomto případě nuceni číst pár hodin, stihnete senzacechtivě vyposlechnout v čekárně u doktora, na lavičce v parku.. a na téhle úrovni se pro mě autorka pohybuje. Přečetla jsem celkem její 4 knihy a tahle byla rozhodně poslední. Škoda, že dnes není úspěšnost zdaleka přímo úměrná kvalitě literatury.
Tak tohle jsem nepochopila. Přečetla jsem to jen proto, že se jedná o českou autorku, ale po přečtení toho "směšného braku" žádnou její knihu již radši nezkusím.
Komu ta kniha byla určena? Dětem? Ne, téma tomu neodpovídá, pouze styl psaní.
Těm, co rádi čtou detektivky? Proboha, vždyť tam téma vraždy a vyšetřování bylo tak okrajové téma, že tam vlastně nebylo.
Temný kraj, proč? Nenávist; jeden člověk, co je vychytralý a neurvalý. Ale roli tam neměl téměř žádnou.
Setkání dcery, matky a babičky v tomto kraji opět vykresleno tak, že jsem se už musela smát a jestli někdo čeká jakési odhalení, je to plytké, prostě NIC.
Tohle byla ztráta času.
Krásná kniha, u které je potřeba překonat prvních zhruba 50 slabších stran, kdy vypravěčka na mne působila až příliš naivně a dokonce jsem chvíli zvažovala, že knihu odložím, což nedělám často, dávám příběhu šanci. Nakonec jsem byla odměněna hlubokým příběhem, konec velice emotivní, smutné, krásné.
Tak tohle se mi nelíbilo. Vše bylo napsané jen po povrchu, vztahy, válka, prostě vše. Nemá cenu se zeširoka rozepisovat, co bylo nezajímavé, protože z mého pohledu celá kniha byla nezajímavá. A to jsem z Plzně a i tak mě příběh této osoby nechává zcela chladným.
Vůbec nevím, co mám napsat. Kniha, u níž si chvílemi říkáte, že je o ničem, příběhy dětí snad naivní, ale pozvolna se odlupují slupky a vy musíte ty slupky dál a dál oloupávat, až se dostanete k jádru. A nepřestanete, dokud knihu nedočtete. A na závěr? Slzy.
Už jsem četla knihu Klára a slunce, tohle je druhá kniha od tohoto autora a musím se opět poklonit. Je to kniha, o které budete dlouho přemýšlet a nezapomenete ani po dlouhé době, o čem byla.
Co říct k této knize? Nečekejte prvoplánový příběh o lásce.
Kdo četl autorovu prvotinu, musí v knize nacházet jeho nesporný básnický talent.
Kniha je protknutá básněmi, autor používá neotřelá slovní spojení, dokáže nádherně popsat běžné věci, nijak se nepodbízí každému. Zůstává sám sebou a to především básníkem. Ale i zde se rozvíjí příběh jedné všední lásky, próza se obléká do poezie a poezie do prózy.
Není to kniha pro každého, ale je to kniha, která pohladí.
Té knize bych ubrala 100 stránek a nic by se nezměnilo; některé dialogy se daly vynechat a nebo zkrátit. Ale to je asi jediný kámen úrazu a dost možná odradí dost čtenářů. Jinak je kniha velice čtivá, posledních 100 stran musíte přečíst v jednom kuse a po přečtení budete ještě dlouho dumat nad tím, co ti lidé zavinili a čemu mohli předejít, nebýt jejich sebestřednosti, zaujatosti a škatulkování na dobré a ty nejhorší. Doporučuji.
Podle mého kniha určitě stojí za přečtení. Ano, jsou tam obsáhlejší, místy až nudné pasáže, první polovina knihy je pomalejší, ale mistrně popisuje postupnou zvrácenost pohledu hlavní představitelky na život, rodinu, její snění o lepším životě ve vyšší společnosti, o lásce, kterou doma nepociťuje, toužíc vždy po tom, co nemá. V druhé polovině její zvrácenost graduje a nevím, zda se najde čtenář, který by ji litoval.
Za mě perfektně popsaná zkaženost osoby, která za svůj osud může jen a jen sama.
Tak jsem tuto knihu dočetla jen s velkým přemáháním. Nechápu tu omáčku kolem příběhu, popisování zcela nesmyslných příhod, které tam byly vepsány asi proto, aby kniha neměla jen sto stran. Přitom potenciál by ta kniha měla mít, námět je dobrý. Eliščin postupný rozvrat osobnosti mohl být napsán mnohem lépe. Otevřený konec tu skoro všichni kritizují, kupodivu ten by mně až tak nevadil, kdyby mě to vtáhlo do děje, dokázalo vzbudit nějaké emoce. Nic.
Znáte ten pocit, že se knize vyhýbáte, než se rozhodnete, že ji tedy konečně přečtete. Tak jsem začala a okamžitě jsem byla do příběhu vtažena. Jsou zde psány příspěvky typu " luxusní štětky" apod., na mě to udělalo opačný dojem. Do té doby jsem zaujímala názor, že Gejša = prostitutka, ale tak to úplně není. Vyprávění hlavní hrdinky a jejího života je strhující od začátku až do konce, je nutno si uvědomit, v jaké době se příběh odehrával, v jaké zemi, s jakými zvyklostmi. Co měly tedy ty dívenky dělat, když pro ně žádná jiná budoucnost nebyla? Od malička byly k něčemu vedeny a bylo jim vštěpována jejich budoucnost jako to jediné, pro co jsou na světě. Proč tedy mluvit o hloupých husách či lepších šlapkách?
Za mě vynikající kniha, krásně popsané způsoby života od dětství až po dospělost. Je tam popsáno tolik zajímavých věcí, o kterých jsem neměla tušení.
Nechápu; nedočteno, odloženo zhruba v polovině. Víc jsem nedokázala.
Knihu jsem četla v září 2020; už si ji skoro nepamatuju, jen vím, že jsem byla ráda, že jsem knihu dočetla a dala k prodeji do antikvariátu. Připojuji se ke komentářům, že kniha je povrchní, zapomenutelná, nevýrazná.
Pro mne zážitek.
Co někdo nazývá táhlými popisy, já považuju za mistrovskou schopnost popsat "táhle" vnitřní pocity, zcela běžné věci, naprosto neskutečně.
Přitom to tak i cítíme, ale vyjádřit slovy bychom to ani z poloviny neuměli.
Celá kniha mě dojala, konec k slzám.
Překonejte prvních 100 stran docela nezáživného guláše; ale tím špatná kritika končí. Zbytek knihy smazal i negativní emoce ze začátku, následuje nádherně napsaný příběh.
Opravdu krásná kniha. Právě jsem ji dočetla, takže píšu hodnocení se slzami v očích.
Moc hezké, odpočinkové. Příjemné čtení a těch 500 stran uteče neskutečně rychle.
Tedy.....když se to vezme kolem a kolem, skoro nic tak strašného se tam nestalo. Žádné mohutné bitvy, žádný sentiment. Ale jak to bylo bravurně napsáno, prostě paráda.
Ta kniha má vše, co postrádám dnes u současných autorů, až na výjimky. Velice čtivé, krásně popsané postavy a zvláště bezcharakterní hlavní hrdina. Mohu jen doporučit.