Taťka Hraboš komentáře u knih

(SPOILER) Jakýsi restart série. Jako bychom byli zase na začátku, jen se nám Will v podstatě převtělil v Halta (či naopak?) a místo Willa tu máme Maddie (má to nějakou souvislost s anglickým „mad“?). Ale je pravda, že zápas s pubertální princeznou má své kouzlo, i když takový krutý trest, jaký pro ni vymysleli její rodiče – zbavení všech princeznovských výsad – si asi nezasloužila. Dnešní pubertou postižení výrostci tropí v průměru horší věci (na druhé straně ale naštěstí nemají ony princeznovské výsady). A zdá se mi, že to Flanagan tentokrát vzal o něco poctivěji, pečlivěji, i když na můj vkus bylo v knize příliš mnoho technických popisů (opravdu bylo třeba čtenáře podrobně seznamovat s jednotlivými technikami napínání tětivy?). V závěru ovšem opět Willa udělal opět poněkud neschopného (Myslíte, že jako trénovaný běžec a výborný střelec se opravdu tou partičkou zloduchů s jedinou kuší musel nechat obklíčit? Já ne.), aby nechal zazářit Maddie, která už zřejmě po pár měsících výcviku zvládla to, co on po mnoha letech zkušeností ne. A Will opět musel být zachraňován. Po kolikáté už? ;-)

6 07.02.2022

(SPOILER) Mám rád styl psaní O. S. Carda. Píše tak nějak přirozeně, nechybí mu humor, čtenáři se nevnucuje, nevyužívá osvědčených literátských triků, jak třeba vyvolat napětí, a přesto ho tam nenásilně dostane. Tady je to typicky v jedné z posledních scén knihy, při níž má Alvin podstoupit malou, ale důležitou domácí operaci. Vlastně je ta pasáž spíše groteskní, ale stejně mi při ní trochu lezl mráz po zádech. V téhle knize si autor zřejmě trochu vyřizuje účty s náboženskými (a jakýmikoli jinými) fanatiky a ukazuje, jak snadno se dají zneužít dokonce ke zcela opačnému cíli, než si myslí, že sledují (nejsem věřící, ale podle skutků jejich by opravdu starozákonní Bůh a Ďábel byli stěží k rozeznání). Snad jediné, co mi občas vadilo, byla někdy přílišná rozvláčnost, "ukecanost" knihy. A taky by neškodilo mít podrobnější znalosti rané historie USA, s níž si autor tvořivě pohrává.

5 06.02.2022

Ze všech knih, které jsem zatím ze série četl, ta nejlepší. Vyvážená, bez slabých míst, autor v ní plně využil svého přebohatého repertoáru výrazových prostředků. Takhle nějak by se měly dělat učebnice pro děti. Možná tu svou roli hrálo i to, že Keltové byli opravdu mimořádně zajímavý národ, a ačkoli nám zřejmě z velké části v krvi kolují jejich geny, nic moc se o nich člověk ve škole nedozví.

6 02.02.2022

(SPOILER) Knihu jsem bral do ruky s vědomím, že autor sice není žádným sběratelem literárních cen, ale mezi čtenáři má podle hodnocení velmi dobrou pověst. Předpokládal jsem, že to bude mainstreamové čtení, které sice neurazí, ale náročnějšího čtenáře ani moc nezaujme. Nakonec jsem nebyl zklamaný a nelitoval ztraceného času. Můj původní předpoklad se sice do určité míry naplnil, ale kdybych to přirovnal k hudbě, řekl bych, že to sice byl pop, ovšem docela kvalitní a hlavně chytlavý. Postavy Follett nemá kdovíjak psychologicky zvládnuté, některé mi připady trochu ploché, jiné příliš černobílé (dobro a zlo tu má – až na výjimky – zcela jasné pozice), tam, kde se autor snažil jít více do hloubky, tam se zase nezřídka chovaly nelogicky, v rozporu se svou povahou a charakterem (především hlavní ženská postava), ale síla knihy je hlavně ve výborně vymyšleném příběhu a dobře popsaném prostředí a době, v nichž se příběh odehrává. Za ty zápletky a obraty v ději by se nemusel stydět ani autor Hry o trůny. Ona to ostatně taková hra o trůny je (od těch lokálních až po ten anglický). Jen v poslední třetině bohužel dostala kniha v jedné dějové linii takřka charakter červené knihovny (snad se autor bál, že pouhá „zahraniční“ cesta jednoho z hlavních hrdinů nebude pro čtenáře dost poutavá) a nějak moc přibylo různých osudových náhod, které autorovi umožnily dovést příběh ke kýženému, protože čtenáři tolik oblíbenému, dobrému konci. Původně jsem uvažoval i o pěti hvězdičkách, ale poslední třetina knihy moje hodnocení snížila.

10 31.01.2022

Jak už tady (asi nejednou) někdo zmínil, kniha má vlastně zavádějící název. O době kamenné je totiž vlastně jen první polovina. Další čtvrtina je o archeologii a ta poslední hlavně o Stonehenge, což je svým způsobem škoda (Že by autorovi došla materie? Tomu se mi moc nechce věřit). Ne že by ani ta poslední dvě témata nebyla zajímavá a docela pěkně pojatá, ale s první polovinou - plnou kromě hezky naservírovaných informací i spoustou výborných "kameňáků" (vida, že by se původ tohoto slova měl hledat právě v tomto období vývoje lidstva?) - se to nedalo srovnat. Proto jen ty čtyři hvězdičky.

4 25.01.2022

Vítám každou knihu pro děti, která se je snaží zajímavým způsobem přivést k zájmu o skutečný svět okolo nás – ať už jsou to jeho dějiny, zeměpis nebo příroda a její zákonitosti. Série Děsivé dějiny to sice místy činí trochu nevybíravým, šokujícím a až nechutným způsobem, ale – co si budeme nalhávat – svět a jeho dějiny takové skutečně byly a jsou. Na druhé straně jsou ale všechny knížky plné kouzelného (především kresleného) humoru, který tu „děsivost“ víc než dobře vyvažuje. Nejsem si sice jistý, nakolik se dá spolehnout na správnost historických údajů, jelikož mé znalosti nejdou většinou za hranice školních učebnic, ale i tak dávám palec nahoru. Krutí Římané zjevně nejsou nejzdařilejším počinem celé série, ale připsal bych to i složitosti zpracování látky vzhledem k jejímu množství, a proto poměrně úzkému zaměření knihy právě na ty projevy krutosti (koneckonců v sérii jsou tuším ještě dvě knížky Římanům věnované).

3 18.01.2022

Pan doktor je bezpochyby nesmírně schopný člověk, a pokud bych měl někdy problém vyžadující neurochirurgický zákrok, rozhodně bych neměl nic proti tomu, aby jej provedl zrovna on. Nicméně lidsky mi už tolik nesedl. To množství pochvalných výroků na adresu sebe samotného, nadšení, s nímž vypráví o své nedisciplinovanosti v dětství a mládí či lajdáctví při vysokoškolském studiu, opomíjení vlastní rodiny a vlastně všeho, co není jeho prací či koníčkem, jednoznačné, takřka černobílé vidění některých zdaleka ne tak jednoduchých problémů, včetně kategorického odmítání psychosomatického přístupu v medicíně, i když vlastně sám uznává a jakoby se tím i trošku chlubil, že kromě toho svého oboru toho z medicíny moc neví. Na druhé straně - člověk asi musí být opravdu svéráz, aby se pustil do takto náročného a nebezpečného oboru – vždyť skoro každý lékař je pořád jednou nohou v kriminále, když se něco nepovede, a zrovna tady ty důsledky bývají nejhorší. Každopádně je to ovšem kniha, kterou se vyplatí si přečíst – i pro to množství zajímavých a někdy i docela překvapivých informací.

18 04.01.2022

Asi už jsem z téhle série unavený. Pochybuji, že by to bylo snižující se kvalitou knih, autor si pořád drží svou úroveň, ale některé - stále se opakující - nedostatky mi dojem z četby kazí. Hlavně to, jak Flanagan často ze svých hrdinů udělá nejprve blbce, kteří nevidí, co je čtenáři zcela jasné, aby pak mohl nechat vyniknout jejich zázračné schopnosti v boji (tady je to nejmarkantnější v příběhu Svatební tanec). Možná chce ukázat, že i hraničáři jsou jen lidé, kteří dělají chyby - lidštější by ovšem bylo, kdyby se občas netrefili šípem, než když selžou v základních myšlenkových pochodech. Ale vcelku to zase bylo fajn a napínavé čtení a dětský čtenář (pro kterého je kniha určena) na tom podobné mouchy určitě nacházet nebude.

7 02.01.2022

Přiznám se, že i když mám autorčiny knihy rád, tady mě úplně nepřesvědčila. Dokážu pochopit přerod hlavní hrdinky, která se náhle ocitne v úplně jiném prostředí, než ve kterém prožila celý předchozí život, a ještě k tomu za velmi specifických okolností, ale na můj vkus byla ta změna příliš překotná. A už vůbec si nedokážu představit, že by na hrdinku mohly mít tak zásadní vliv japonské zahrady a chrámy (i když připouštím, že sám mám asi týdenní zkušenost jen s těmi čínskými a několika českými napodobeninami). Ta alespoň chabá znalost japonských zahrad mi chyběla. Barberyová jako obvykle mohutně pracuje s čtenářovou představivostí; já jsem v tomto prostě selhával - nedokázal jsem si rozdílnost jednotlivých zahrad vůbec uvědomit, slévaly se mi v jeden celkový dojem. Škoda, možná bych pak knihu dokázal více docenit.

4 17.12.2021

(SPOILER) Kniha se zvláštním obsahem a kompozicí, ale velmi poutavě napsaná. Vlastně se jedná o několik příběhů různých postav, které na sebe tu úzce, tu volněji navazují. Základem knihy je ovšem šílený příběh Carlose Wiedera – letce a svébytného umělce a současně sériového vraha a modelového psychopata bez soucitu, strachu, sebereflexe, zato s – umně maskovanou – narcistickou potřebou být středem pozornosti. Šokující byl způsob vyprávění příběhu – poeticky a přitom věcně, střízlivě podáno, jako by se vlastně ani nic zvláštního nestalo; stejný způsob, jak se až na pár výjimek ke zločinům C. W. postavila většina těch, jimž dotyčný svoje skutky prostřednictvím svého „umění“ sám odhalil, i oficiální chilské orgány (za vlády generála Pinocheta). Nechci spekulovat, zda taková byla tehdejší chilská realita; pokud ano, pak buďme rádi za tu naši (v níž privilegovaným prochází jen majetkové zločiny).

3 15.12.2021

Martina jsem zatím znal jen jako autora fantasy a i tuto knihu jsem si půjčil s předpokladem, že půjde o sbírku povídek v uvedeném žánru. Jaké bylo moje překvapení, že se jedná o scifi a nadto výborné (hlavně s přihlédnutím k tomu, že jsou to povídky z počátků autorovy tvorby). Ten ošklivý tlustý chlapík má prostě úžasnou fantazii a skvělé vypravěčské schopnosti. Ale začínám ztrácet naději, že se někdy dočkáme konce jeho opus magnum. Takže je namístě brát zavděk jeho menšími a méně známými díly jako je toto. Zklamání čtenáře určitě nečeká.

8 10.12.2021

(SPOILER) Tentokrát nemůžu s čistým svědomím udělit pět bodů. Zavést hrdiny do Nihon-džinu (vzorem bylo zřejmě Japonsko) byl určitě dobrý nápad, opět se děti seznámily s jinou zemí, její kulturou, strukturou společnosti a zvyky, i postava císaře a jeho přátelství s Horácem příběh určitě obohatily (i když jakmile na scénu vstupuje Will a spol., stává se z císaře bohužel pouhý statista). Ale pak tu byla řada nedomyšleností, třeba noční akce obou dívek u Hasanuů (hloupost, nikoli odvaha) anebo toskanská bojová taktika (opravdu si někdo může myslet, že to může fungovat?). Taky mi nějak nedošlo, proč autor do děje zapojil i Seletina (ne že bych jinak proti jeho postavě něco měl). Asi není úplně jednoduché produkovat stále další a další díly a přitom je důkladně po všech stránkách promýšlet.

3 08.12.2021

Ani nadšení, ale ani zklamání z této kultovní knihy, prostě takové hodně smíšené pocity. Nedokážu číst naprosto objektivně, hledět jen na literární kvality (které tahle kniha bezesporu má), a přitom se nenechat ovlivnit tím, jak na mě působí prostředí, v němž se příběh odehrává, a hlavně jeho hrdinové a jejich hodnotový žebříček. Nicméně přesto se mi kniha četla docela dobře – někdy lépe, někdy hůře, podle toho, jak autor obdivuhodně dokázal měnit styly (nedokázal jsem jen překousnout některé přepisy dialogů s výrazy typu „gdyš“, připadalo mi to zbytečné).

3 06.12.2021

Ke knize jsem přistupoval trochu s nedůvěrou, protože Cimrman, to je přece u nás parta kolem Svěráka a Smoljaka (ale věděl jsem, že kdysi byli všichni jedna parta, jen se názorově rozešli). I Šebánek a spol. ovšem typický cimrmanovský humor umí, jen ten svěrákovsko-smoljakovský je možná o něco jemnější, autoři této knihy častěji sklouzávají až do trochu laciné absurdity. Oceňuji, že formát knize dovolil nemalou přidanou hodnotu v podobě fotografií (kde oni na všechny ty samy o sobě zajímavé fotografie přišli?). Takže nakonec jsem byl příjemně překvapen a vřele doporučuji se i s prací této cimrmanologické větve seznámit; tahle kniha je k tomu velmi vhodným prostředkem.

7 29.11.2021

Upřímně řečeno nechápu zdejší mizerné hodnocení knihy. Asi ji vzali do ruky prozatím hlavně lidé, kteří od knihy žánru fantasy čekají úplně něco jiného. Já osobně jsem byl jednoduše okouzlen. Je to oslava přírody a umění, fantazie, tvořivosti, lásky a obětavosti. Psáno krásným, poetickým jazykem, evokujícím dojem malby nebo hudební skladby. Všechny charaktery jsou jedinečné a až na hlavního (a jediného konkrétního) záporného hrdinu jim člověk musí fandit a obdivovat je. Je víc než pravděpodobné, že tahle kniha byla míněna jako úvodní díl budoucí série, tak jen doufám, že ji autorka skutečně dokončí a že vyjde i u nás.

10 24.11.2021

Je to už bezmála třicet let, co jsem ve dvou knihách nakoukl do světa Terryho Pratchetta a jeho Úžasné Zeměplochy. Od té doby jsem se s autorem míjel, ale když jsem natrefil na tuto knihu za více než příznivou cenu, neodolal jsem a pořídil si ji do knihovny. S Úžasnou Zeměplochou nemá nic společného, proto je podle mě velmi dobře stravitelná i pro čtenáře, kterým jinak fantasy v Pratchettově podání nic neříká. Vlastně není pravda, že by neměla společného nic – to podstatné, co z Pratchetta dělá mistra žánru, v sobě samozřejmě má – je to výborně odvyprávěný, dobře promyšlený a skvělým humorem proložený příběh, v podstatě pro jakoukoli věkovou kategorii.

8 18.11.2021

Pěkná kniha, ale na plný počet hvězdiček to u mě není. Ze začátku jsem byl nadšen zvoleným formátem, po čase mě ale začal unavovat a dal bych spíše přednost klasickému vyprávění (až na ty komentáře k fotografiím). Osobně by pro mě – jako nadšeného fanouška fotografie a amatérského fotografa – zvedly hodnotu knihy právě ty fotografie, které autorka popisuje. Jak sama přiznala, každá existuje, jen mají rozličné autory (vlastně autorky) a asi by se moc neslučovalo s autorským právem, kdyby se v knize ocitly. Jinak mě na knize zaujal hlavně psychologický aspekt – výborně vystižený vztah mezi zálibou a prací pohlcenou matkou a její dcerou. Je to zvláštní, ale i z mých vlastních osobních a pracovních zkušeností plyne, že téměř dokonalé, mnohdy doživotní odcizení nebo dokonce nepřátelství vzniká mnohem častěji mezi matkou a dcerou než v jiných rodičovsko-potomkovských konstelacích.

7 12.11.2021

Jedinou vadou knihy asi je, že se tváří jako učebnice, ale v žádném případě jí není (pokud za učebnici nepovažujeme každou knihu, z níž se toho můžeme hodně dozvědět). Jenže výraz „prvouka“ se panu doktorovi prostě líbí :-) . Jinak je to výborná kniha, v níž se i pro laika přístupným způsobem probírá překvapivě dlouhá řada různých zajímavých témat – namátkou problémy se spánkem, vliv střevního mikrobiomu na naši psychiku nebo placebo a nocebo efekt (tohle téma mě obzvláště zaujalo, protože nastoluje zajímavou etickou otázku – říci pacientovi plnou pravdu, která mu může přitížit nebo jej i zabít, anebo mu lhát a tím napomoci jeho vyléčení? Etických problémů v medicíně se ale kniha dotýká jen občas a velmi okrajově.). Všechny informace jsou samozřejmě důkladně podloženy odkazy na literaturu a studie, převážně zahraniční.

7 05.11.2021

Kniha spíše pro literární gurmány než pro širokou čtenářskou obec. Výbornou jazykovou úroveň totiž „sráží“ chaotičnost knihy, prolínání minulosti a současnosti. Ty uvozovky u slova „sráží“ jsou zcela na místě, protože ten „chaos“ naprosto odpovídá myšlení a chování hlavní postavy a je na čtenáři, aby se s tím nějak vyrovnal. Je to kniha už na první začtení velmi depresivní, hlavní hrdinka hledá cestu z pasti, kterou si svým dosavadním životem sama postavila. Na druhé straně, dokud je člověk na světě, jiskérka naděje se vždycky vykřesat dá, jen chtít.

6 02.11.2021

Velkou část knihy tvoří vlastně komorní příběh pěti postav, přesto je napínavá a prošpikovaná tím, co autor umí nejlépe – tedy pořádnou akcí. Nebyl by to ale Flanagan, kdyby v každém díle nepřidal něco nového a efektního – tady je to především závěr v novém, velmi atraktivním prostředí, které nebudu zmiňovat, abych příliš nespojloval. Opět je tu přítomen i etický a edukační prvek – ten první snad nejvíce v obětavosti péče obou mladíků o Halta, ten druhý třeba v připomenutí, že sebestatečnější hrdina může mít slabé místo, za které se ale nemusí stydět. PS: Když tady čtu některé odmítavé komentáře, neodpustím si připomenutí, že se jedná o sérii pro děti - dle mého mínění tak pro první stupeň ZŠ. Možná by si stěžovatelé mohli najít místo této série četbu odpovídající jejich věku a úrovni ;-) .

5 01.11.2021