Terezaazeret komentáře u knih
Omlouvám se za negativní názor, ale nepřipadalo mi to ani trochu vtipné. Křeč a nuda, tak bych knihu, které se dalo v reklamách zbytečně moc prostoru, popsala.
Na Halině je skvělé, že vždycky přesně víte, do čeho jdete. Její humor je pořád stejný, jako byste zapnuly reprízu Banánových rybiček. A tak, když mám chuť na jemný, lehce moudrý humor bodré, ženy, která netlačí na pilu, protože nemusí, je totiž vtipná, sáhnu po její knize. A protože mě první vlna pandemie zasáhla svou nudou, sáhla jsem po této knize, která korona dění celkem mile reflektuje.
Tohle je opravdu strašný blábol. Mizerně napsané, mizerný příběh, ne moc dobře vykreslené postavy, nesmyslné úvahy a faktické chyby. Nedejte na masivní reklamu. Tohle byl ultrashit.
Mám pro Petřino psaní slabost. Tahle pohádka nepotěšila jen mé dítě, ale i mě při čtení. Díky za to.
Ne a ne se začíst, najít v sobě puzení číst dál a brát knihu opakovaně do ruky. Jejímu kouzlu jsem prostě nepropadla.
Druhá autorčina kniha, kterou jsem četla a moc mě bavila. Líbilo se mi, že příběh orámovala jedním dnem. Kniha je rozdělená do 24 kapitol, po hodinách. V každé kapitole se seznámíme s příběhem určité postavy, nabízí se, že se jejich životy nebo osudy prolnou, jak tomu často bývá, ale to se nakonec nestane, jediné, co mají společné je, že se sejnou na místě v okamžik, na který všichni čekali. Teda vlastně ne všichni tam dorazí, ale nechci spoilovat. Příběh mě moc bavil, místy jsem se dojala. Jestli hledá tip na dobrou knihu, tak tohle je můj tip.
Líbí se mi autorčin styl psaní, píše jednoduchým jazykem, vůbec to nedrhne, vplujete. do příběhu a běží vám před očima jako film. V knize nedochází k překvapivým zvratům, je to spíš klasické vyprávění, žádná vypočítavost spočívající v nastudování knih o tvůrčím psaní. To se mi na tom líbí. NEsnaží se urputně zaujmout, prostě vypráví a nenudí. A obohatí člověka o nové informace o osobnosti, o níž jsem dřív neslyšela. Velké doporučení.
Není to moje největší srdcovka od tohoto autora, ale špatné to nebylo. Dobrá psychologie postav, hezky pospaná doba, reálie. Odlehčeně napsané, hluboké.
Kdyby šlo o krátký fejeton v časopise, bylo by to skvělé, na knihu mi to přišlo málo.
Moc se mi líbily kulisy příběhu. Oceňuji, když si autor vybere jiné, než domácí prostředí. Díky tomu jsem snadno vklouzla do děje.
O této knize jsem se dozvěděla náhodou tady, na Databázi a je skvělá.
Už podle anotace jsem si pomyslela, že mě kniha bavit nebude a nespletla jsem se. Ano, hlavní hrdinka je sice vyjimecna nebo alespon castecne, kniha ovsem nikoliv. Jde o plejadu nudnych postav zasazenou do nic nerikajiciho prostredi a rozehranou za pomoci nudneho scenare, behem nehoz se nic nestane. Nenalette na pochvalne recenze, jak znamo, kvalita reklamu nepotrebuje. :-)
Tahle knížka byla pěkná. Prostě a sdělně napsaná. O tom, že je třeba si pomáhat.
Na knihu jsem se moc těšila, vždyť se o ní tolik mluvilo. Pak mě ale zklamal příběh a vyprávěcí styl. Kniha je dle mého názoru nečtivá a příběh ne moc rozvinutý, přesto, že obsahuje hned několik dějových linií. Konec nedotažený.
Jiné autorčiny knihy mě bavily, ale v tomto případě mám pocit, že se dost opakuje, aniž by musela. Knihu jsem ani nedočetla. Postavy, jako třeba Hana, Adam nebo Eva jsou šablonovité a předvídatelné.
Sudety. Už jenom to slovo mi připadá záhadné, evokuje mi něco tajemného. Eugenie mě tolik nebavila, ale tuhle knihu jsem si moc užila po všech stránkách. Některé pasáže mi připadaly zbytečně dlouhé, ale jinak je to krásné.
Když jsem se poprvé setkala s touto knihou sama, nebavila mě. Když jsem ji začala číst svým dětem, naprosto jsem jí propadla. Nejvíc na ní oceňuji to hluboce zakořeněné dobro v malém Mikulášovi, protože toho je všude nedostatek.
Je to stará literatura, ale mám styl vyprávění tohoto autora ráda. Čtení o lidech na okraji bývá těžké, Steinbeck ale přináší i katarzi. Jsem spokojená s oběma novelami.