Terezka_U komentáře u knih

Smutek, radost a vděčnost... tak by se asi daly shrnout mé pocity při čtení. Smutek nad nešťastnými osudy postav. Radost z dynamického děje a perfektně zachyceného vývoje postav. A vděčnost za to, že nemusím žít v této době. Opravdu by si to měl přečíst každý, kdo má pocit, že se teď máme špatně.

Zkrácená verze mi nijak nevadila. Naopak mám pocit, že vynechání dlouhých popisných pasáží charakteristických pro realismus, přispělo ke čtivosti a napínavosti.

31.08.2023

Stylem mi to přišlo, jako když vezmete některé prvky od Keplera a jiné od Nesba a spojíte je dohromady. Děj je napínavý a má spád. Hlavní vyšetřovací duo je zvoleno perfektně. Závěr byl pro mě překvapivý i přesto, že jsem od začátku trochu tušila, jakým směrem se mám po vrahovi dívat. Doporučuji všem, kteří mají rádi krimi knížky.

8 22.08.2023

Výkladové pasáže obsahují hodně užitečných informací, od kterých se dá při přípravě na pohovor odrazit. Méně už mě zaujaly ukázkové odpovědi na otázky - je potřeba je brát s velkou rezervou a spíše se zamýšlet nad tím, co takovou otázkou může tazatel zamýšlet.

17.08.2023

Co se týká knih z oblasti osobního rozvoje, tak je to jedna z těch lepších, přesto mi po jejím dočtení zůstaly rozporuplné pocity. Kniha se dobře čte, autor uvádí mnoho zajímavých příběhů, a dalo by se zde najít několik pravidel, které mají potenciál pomoci lidem s rozvojem. Mám ale dojem, že pokud by se člověk začal řídit vším, co autor uvádí, zbyde z něj jen robot opakující činnosti bez zjevného důvodu. Chybí mi zde hlubší zamyšlení nad smyslem návyků. Osobně to pro sebe beru jako spíše takovou nabídku toho, co můžu vyzkoušet, než komplexní návod.

(SPOILER) Bylo to fajn oddechové čtení, které mě ale ve finále zasáhlo možná více, než jsem čekala. Bála jsem se, že z konce zbyde velké klišé, ale nestalo se tak. Tím mě autorka velmi potěšila.

Za mě výrazně lepší než Daisy Jones. Jen těch plamenů jsem podle názvu čekala víc, ale to byl asi záměr :).

2 18.07.2023

Perfektně zpracovaná knížka. Nejde se zde příliš do hloubky, takže je to vhodné pro lidi, kteří chtějí hlavně získat všeobecný přehled. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, o kterých jsem neměla ani ponětí. Doufám, že autorka zpracuje i další historická období.

3 17.07.2023

Už rozumím, proč je i po tolika letech od vydání stále velmi oblíbená. Líbila se mi lehkost, s jakou Mika Waltari píše, a velmi mile mě překvapilo množství komických pasáží, které bych v knize tohoto typu nečekala. Nenásilným způsobem jsem se navíc dozvěděla i něco málo z historie. Skvělá knížka.

12 17.07.2023

Knížka mě zaujala svým námětem, který je velmi netradiční a kreativní. Děj má spád a je zde plno napínavých momentů, díky kterým mi dělalo problém odtrhnout se od čtení. Na druhou stranu mi chybělo detailnější rozpracování postav a podrobnější popis děje. Oproti seriálu je knížka podstatě stručnější a chybí zde hlavně části, které by se věnovaly podrobněji tomu, proč postavy jednají tak, jak jednají.

Když to celé sečtu, tak se jedná spíše o lepší průměr. Možná bych hodnotila jinak, kdybych neviděla napřed seriál, který je podle mě fantastický.

5 17.07.2023

Knížku jsem si přečetla, abych splnila čtenářskou výzvu. Moc jsem od ní nečekala a ani jsem se na ní kdovíjak netěšila... pak jsem ale začala číst a byla jsme nadšená. Andy Weir dokázal krásně dávkovat vědecké pasáže v takové míře, že mě nezačaly nudit a mohla jsme si užívat emočně nabitý děj. Navíc Rocky byl prostě sympaťák :)

23 22.06.2023

Je to taková jednohubka na víkend. Nenáročná kniha, která pohladí po duši. Jen mě mrzelo, že se u některých témat nepustila autorka více do hloubky. Myslím, že by to románu prospělo.

2 01.06.2023

Autorka měla zajímavý a velmi netradiční nápad. Bohužel se mi zdá, že se příliš nepovedlo zpracování. Je tam mnoho nedomyšlených věcí a vytvořený svět nedrží příliš pohromadě. Obsahově by to vystačilo spíše na povídku než román. Pak bych možná i byla spokojenější. Takto mi zde ale chybělo více detailů, více zajímavých postav a zkrátka více děje.

Pro člověka, který se ale zatím nezamýšlel nad morální stránkou jezení masa, to může být oči otevírající zážitek. To byl podle mě i autorčin záměr, takže přece jen ty dvě hvězdičky dám.

7 01.06.2023

Kdybych mohla dát šest hvězdiček, tak by to bylo stejně pořád málo. Hned po Haně bych tuhle knížku zařadila jako druhou nejlepší od paní Mornštajnové. Metafora lesa mě dostala. Mám husí kůži.

13 19.04.2023

Mám z toho trochu rozporuplné pocity.

Na jednu stranu se knížka velmi dobře četla a kromě emancipace žen otevírala i další důležitá témata, jako je například svoboda vyjádření, náboženství a problematické rodinné vztahy.

Na druhou stranu zde byly scény, které byly přitažené za vlasy a z vážně míněné knihy dělaly grotesku (pes učící se jazyk, čtyřletá dívka se slovníkem jako kniha, ...). Ani hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická. Její absolutní pohrdání autoritami bylo chvílemi dětinské a někdy působilo spíše jako projev autismu, než jako projev emancipace.

Za mě je to tedy dohromady takový lepší průměr a se zvědavostí si ráda přečtu i případné další knihy autorky.

8 17.04.2023

Byla to taková emoční horská dráha - akorát místo nahoru a dolu to bylo celou dobu dole a jen to se mnou mrskalo ze strany na stranu. Čekala jsem hodně a dostala jsem ještě víc.

11 17.04.2023

Téma lásky zpracované z několika pohledů a spojené do celistvého příběhu díky vyprávění Emy. Je to netradičně pojatá knížka, která je úžasně čtivá. Přišla jsem si pro pěkný příběh a odešla jsem i s mnoha zajímavými myšlenkami. Těším se na další díla autorky.

4 26.03.2023

Knížka je čtivá a krásně si hraje s psychologií postav. Oproti jiným knížkám autorky mě ale zaujala o něco méně. Přičítám to hlavně tomu, že jsem příliš nerozuměla politickým událostem v pozadí a některé části proto pro mě byly trochu zmatené.

2 20.03.2023

Bylo pro mě obtížné sledovat děj. Často jsem se ztrácela a musela jsem se v knize vracet.

2 15.11.2022

Je to naučná literatura a tak je potřeba k tomu přistupovat. Není to oddechové čtení před spaním. Četla jsme to v době, když jsme na střední škole probírali filozofii. Díky tomu jsem se mnohem lépe orientovala.

2 15.11.2022

(SPOILER) Už je to pár dní, co jsme knížku dočetla, ale pořád na ni nemohu přestat myslet.

V první polovině knihy se děj soustředí na Ifemelu, která se z Nigérie přestěhovala do Ameriky a pokouší se zde začít nový život. K Ifemelu jsem měla ambivalentní pocity - měla jsem ji ráda a přála jsem jí šťastný konec, přesto v jejím chování byla jistá povýšenost, která mi vadila. Často odsuzovala kamarády Baina a Curta za jejich snobství, sama od nich ale tohle chování pochytila. Krásnou ukázkou její přeměny pak byla jednak scéna z kadeřnického salonu a nebo i její vnímání Nigérie po návratu z Ameriky.

Ve druhé polovině se dočítáme o Obinzem, bývalém příteli Ifemelu, který se snaží získat vízum v Anglii. Tady pro mě nastala asi ta nejzajímavější část knihy. Je totiž zajímavé sledovat rozdíl v přístupu Ameriky a Anglie k přistěhovalcům s tmavou barvou pleti. V Americe barva pleti hrála velkou roli i přesto, že samotní bílí Američané by tvrdili opak. V Anglii naopak tohle téma úplně ustoupilo do pozadí.

V poslední části knihy nás autorka beze zpět do Nigérie, kde se po letech opět střetává Ifemelu a Obinze. Obinze ale stojí na rozcestí a musí se rozhodnout, jestli půjde za svým srdcem, nebo raději zůstane věrný své manželce.

Celkově tuhle knihu hodnotím velmi kladně a věřím, že to nebude má poslední kniha od autorky.

2 15.11.2022

Knihu jsem četla dvakrát. Napoprvé jsem ji protrpěla a jen jsem odpočítávala stránky do konce. Byla jsem na ni zkrátka v tu dobu ještě moc mladá (byla to tak 7. třída). Před maturitou jsem si ji víceméně z donucené přečetla znovu a byla jsme velmi mile překvapená. Vůbec to nebylo tak nudné, jak jsem si pamatovala. Moc pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.

14 14.11.2022