Teriiii komentáře u knih

Za knihu Letní bouřky moc děkuji autorkám @szabi.writers, že mě oslovily v rámci spolupráce.
Kniha to byla skvělá. Perfektní na léto, perfektní oddechovka, ale zároveň trochu drama. Dva nejlepší kamarádi, Paulie a Floyd, byli naprosto suproví, i když oba trošku zabednění, protože se prostě nepochopili a byli oba moc tvrdohlaví, než aby si spolu promluvili. A tak se s nimi to nedorozumění táhlo. V jednu chvíli už jsem měla chuť je opravdu vzít a dotáhnout k sobě násilím.
Zároveň ale nedokážu říct, kterého z kluků jsem si oblíbila víc. Oba jsou originální, oba dělali chyby, na které dopláceli. Měla jsem je v průběhu příběhu prostě ráda úplně stejně.
Co se týká prostředí, kde se příběh odehrává, byla jsem moc spokojená. Strašně se mi líbily názvy ulic, protože v místě, kde bydlím, je nová čtvrť, a tam jsou taky názvy jako Jahodová, Meruňková, Borůvková a podobně a mně se to strašně líbí. Taky se mi líbilo, že jednou bouřkou příběh začal a druhou skončil. Čekala jsem tedy bouřek víc, ale potom jsem tak nějak došla k názoru, že název knihy vůbec nemusí mít spojitost s bouřkami jako takovými, ale s těmi problémy, které ty dva kluky celou knihu provázely. Celé jejich léto byla vlastně jedna velká bouřka.
Moc se mi taky líbil kluků pes a jejich dohadování o jméně nemělo chybu (já jsem pro Škorpióna ).
Přiznám se, že ježdění na kolech není úplně moje parketa, takže jsem nerozuměla té vášni, kterou v tom kluci měli, ale absolutně mi to nevadilo. Ale ten paintball ve městě? Boží! Zajímalo by mě, jestli takováhle tradice někde opravdu je, protože chodit pak třeba týden městem plným barev naprosto na všem? To musí být dobrá šílenost.
Ve výsledku musím říct, že mě kniha ani v nejmenším nezklamala, ale zároveň mám od holek jiného favorita, který v mém žebříčku vede. Bylo to něco úplně jiného, než na co jsem od holek zvyklá, možná když řeknu příliš nevinné? Vzhledem k tvorbě autorek Pospíšilových je to asi vhodné slovo.
Ještě jednou děkuji za krásný příběh a už teď se těším na vaši další tvorbu.

2 20.08.2023

Dlouho jsem téhle knize odolávala, až jsem to nakonec taky zkusila. A Ne, nelituji přečtení.
Někdo Armentrout přirovnává k Maas, ale tam bych asi byla trochu opatrná. Za mě tohle není druhá Maas ani v nejmenším, což ale neznamená, že nepíše pěkně a velice čtivě. Kde si obě autorky mohou ale podat ruce, to je nahuštění akce až ke konci knihy.
Ale popořadě!
Hned na začátek musím říct, že jsem díky instagramu měla velkou část knihy vyspoilerovanou. Takže překvapení se moc nekonala. Velká škoda! Kdybych nevěděla hned na začátku, kdo je Hawke, byla bych asi víc napjatá a do čtení se daleko víc ponořila. Nevím, jestli to bylo i tím, ale zároveň jsem nějak nemohla hlavním postavám přijít na chuť. Všichni milují Hawkeho (netuším, jak se to jméno správně skloňuje ), já jsem z něho úplně odvařená nebyla se přiznám. A ne, netuším, kde se stala chyba.
První polovina knihy je navíc hodně vysvětlovací, hodně seznamovací a hooodně o budování nějakých vztahů mezi postavami, takže akce je tam téměř na nule. Potom se to ale rozjede a musím říct, že to bylo skvělé. Pak už jsem jen hltala stránku za stránkou a najednou byl konec.
Co mě trochu ale rušilo, jsou celkem detailní sexuální scény. V druhém dílu je jich dokonce prý ještě víc, tak už mě snad rušit nebudou.

3 28.07.2023

Neexistence je hodně specifická kniha. Jak stojí v samotné anotaci, je to romantický, drsný a filozofický příběh, který vám uštědří pořádnou facku. Nemůžu jinak, než souhlasit, protože tu facku jsem při čtení rozhodně dostala.
Autorky vypráví příběh o dvou klucích, kteří jsou každý úplně jiný. Jeden se neštítí ničeho - je vulgární, užívá si, rve se, opíjí, bere drogy a všechno je mu totálně u p*dele. Druhý z nich by naopak mohl mít na hlavě svatozář.
Tedy jen do doby, než si jejich životy propletou.
Není to příběh pro každého. Autorky se s tím nemazlily a prostě ukázaly taky jinou realitu života a popsaly ji dost názorně. Příběh obsahuje sexuální scény i detailní popis braní drog. Ani to mě neodradilo a musím říct, že nelituji přečtení ani v nejmenším. Svým způsobem se totiž postupně dokážete vžít do obou hlavních hrdinů a v různých situacích, dokážete chápat vždy alespoň jednoho z nich. V příběhu se taky moje sympatie často střídaly a přeskakovaly z Kennetha na Eliase a zase zpátky. Oba kluci totiž mají něco do sebe, oba mají nějaké své vnitřní démony a každý se s nimi vypořádává po svém. Já si víc svým způsobem ale oblíbila Kennetha, hlavně ve druhé části knihy.
Celkově se mi druhá část knihy četla lépe, což hodně přisuzuji tomu, že kluci v ní mi byli věkově daleko blíž.
Jinak je styl autorek stále stejně čtivý, dokáže vtáhnout a vy prostě musíte číst, dokud nejste na konci. Měla jsem to tak s Pátou minutou a bylo to tak i v Neexistenci, i když téma knihy je hodně náročné a nesedne každému.
Co ale taky musím na závěr říct je, že vztah Eliase a Kennetha je šíleně toxický a rozhodně bych se nechtěla ocitnout na jejich místě. Což ve mně vyvolává zároveň i myšlenku, že by se kniha neměla dostat do rukou dětí. Ono bude stačit, když si přečtete prvních pár vět a budete vědět, jestli to je kniha pro vás nebo ne.

Láska z tebe udělala sráče.

6 11.07.2023

Začátek měla tahle kniha výborný. Hned vás zatáhla do akce a až během ní začala vysvětlovat, v jakem světě se to vlastně nacházíte. Bomba! Ten svět je skvělej. Je originální a návrat k upírům mě zase jednou potěšil. Samotná Města chladu stála na výborném základu a vše dávalo tak nějak smysl.
Hlavní hrdinka Tana je naprosto obyčejná holka. Která se prostě připlete ve špatnou dobu na špatné místo. Líbilo se mi, že to není žádná superhrdinka. Naopak byla svým způsobem lidská. Neuměla se prát, ne vždycky ji to úplně pálilo, nedokázala se vždycky ovládat.
Pak tu byl Tanin ex-přítel, jehož jméno už si nevybavuji, který mi většinu času jen strašně lezl na nervy.
A nakonec Gavriel. Nejlepší postava celé knihy. To, jak ho opřádá takové to tajemno, že vlastně o něm nic nevíte, ale stejně ho máte rádi, mě moc bavilo. Co ale autorce nedokážu odpustit je, jak ho na víc jak 100 stránek úplně vyšachovala z děje. Udělala to s Cardanem v Krutém princi a udělala to i tady, což je důvod, proč já s touhle autorkou už napořád asi končím.
Konec mě poměrně naštval. Jedna věc byla, že děj nijak zvlášť negradoval a druhá, že není uzavřený konec a že vlastně nechápu název celé knihy.
Je to škoda. Nakonec jsem čekala od Holly něco víc.

1 08.07.2023

Tak tohle byla bomba. Upřímně se jsem na tuhle knížku byla hodně zvědavá a zároveň měla obavy, protože to není úplně můj žánr, ale bála jsem se zbytečně. Ačkoliv to není fantasy, jak jsem si podle obálky při vydání myslela, bylo to výborné. Čtivé, zajímavé, láká vás to číst dál a dál a odhalovat všechna ta tajemství.
Co musím hodně pochválit, jsou někdy extrémně krátké kapitoly. Kapitola byla třeba i jen na dvě stránky nebo na stránku a půl a ačkoliv to takhle zní zvláštně, jenom to knize prospělo. Díky tomu jsem totiž pořád byla v tempu.
Dále chválím postavy. Hlavní hrdinka Avery byla moc fajn a nijak mě nevytáčela, což beru za velké plus. Ale chlapci? Jameson, Grayson, Alexander a Nash. Čtyři bratři, čtyři velice chytré mozky. Musím říct, že jako první jsem si oblíbila víc Jamese, ale postupem času jsem se od něho odkláněla ke Grayovi, i když byl skoro celou knihu strašně tajemný a odtažitý. Xander je za mě ještě takové mládě.
Dalším plusem jsou stoprocentně hádanky. Už od začátku chcete vědět, kde Tobias Hawthorne k Avery přišel, proč ji zahrnul do závěti, proč získá neznámá holka víc než jeho rodina. A tak čtete, hledáte, hádáte a fakt přemýšlíte.
Po dočtení jsem zůstala s otevřenou pusou a mozek mi jel na plné obrátky, protože ten konec? Mazec, i když jsem to tušila celou dobu.

6 08.07.2023

Démoni, Strážci a někdo, kdo nepatří nikam. To je svět a postavy, které Armentrout stvořila v této knížce, do které jsem se pouštěla s nadšením a vidinou milostného trojúhelníku, na který jsem se po dlouhé době vyloženě těšila. Protože dobře napsaný milostný trojúhelník, to já můžu.
Hlavní hrdinka Layla je napůl démon a napůl Strážce a jako by to nestačilo, ještě má tu smůlu, že jediným polibek dokáže sebrat duši těm, kteří ji mají. A tím je zabít. Je asi jasné, že to v životě nemá zrovna jednoduché. A aby toho nebylo málo, je dlouho zamilovaná do někoho, kdo tu duši má To ještě ale netušila, že zároveň potká někoho, kdo žádnou duší neoplývá.
Co vám budu povídat, začátek vypadal opravdu slibně. Armentrout píše velice čtivý stylem a zároveň vás velice jednoduše pobaví některými dialogy hlavních postav. Já se bohužel do knížky ale nemohla úplně ponořit. Pořád jsem tak plula po povrchu a ne a ne se pořádně začíst. Nestihla jsem to bohužel ani do konce knížky. Zároveň jsem zjistila, že mi hlavní postavy moc nepřirostly k srdci. Byly dobré, ale nebylo to takové to zamilovaní se.
Co mi ve finále vadilo hodně a zjistila jsem, že to mám u mnoha podobných fantasy knih, bylo, že romantická linka tu má převahu před tou fantasy. Nebylo to úplně nejhorší, co jsem četla, ale nějakým způsobem mi to poslední dobou nesedí. Když už to je fantasy, chtěla bych tam víc toho fantasy a až jako bonus romantickou linku.
I přesto všechno mě ale knížka bavila. Zasmála jsem se u ní, odpočinula si a na konci litovala, že je konec, který ve finále byl opravdu dobrý.

3 08.07.2023

Tohle bylo skvělé! Romantické a tak strašně vtipné!
Dlouho jsem se u knihy nesmála jako u téhle. Olive byla strašně vtipná hlavní hrdinka, ve které jsem se často viděla. Druhá hlavní postava Adam si mě taky získal okamžitě, protože na něm bylo jasně vidět, že i když na ostatní je pěkný morous, u Olive to nějakým zázračným způsobem zvládá. A vás samozřejmě zajímá proč. Já to teda věděla od začátku, ale někdo třeba ne.
Moc se mi líbily i vedlejší postavy. Nejvíc asi Malcolm a jeho posedlost doktorem Holdenem, který byl taky úžasný a moc jsem si ho ve finále oblíbila. Za zmínku určitě ale stojí i Tom, který byl moc dobře napsaný. Tak dobře, že nejde si ho v prvních chvílích v příběhu neoblíbit. Co mi občas bylo proti srsti bylo naléhání Anh, kamarádky Olive, která ji nevědomky tlačila do opravdu nepříjemných situací. Ale je jí odpuštěno, protože ona chudák nic nevěděla.
Jinak se v knize dočtete o mnoha vtipných situacích (scéna s opalovacím krémem byla TOP ), ale i na druhou stranu vážných tématech, za které má ode mě autorka určitě palec nahoru. Stejně tak miluju tu realitu univerzitního života a toho, jak autorka přesně ví, o čem v biologii mluví. Bylo to perfektní a krásně to dokreslovalo celou atmosféru knihy.
Co mě trochu mrzí, tak to je bonusová kapitola, která v příběhu vůbec nemusela být. Já osobně bych ji tam nedávala, ale za to určitě strhávat body nebudu.
Prostě obrovské doporučení!

10 08.07.2023

Stalo se vám někdy, že vás kniha bavila, ale prostě jste i tak neměli nutkání se k ní vracet? U mě to byla přesně tahle kniha. Šíleně mě bavila, ale zároveň tam nebylo to nutkání se k ní okamžitě vrátit a hned ji číst. Byl to hodně zvláštní vztah, který jsem zažila asi tak po druhé v životě.
Tak se stalo, že půlku tenhle knihy jsem přečetla v prosinci 2022 a zbytek dotáhla v únoru 2023. Naštěstí to můj čtenářský zážitek nijak nepoznamenalo a já vám můžu druhý díl s naprostým klidem doporučit.
Nejde o žádný vycpávkový díl, jak to někdy u sérií bývá. Tohle je plnohodnotná kniha, kde se setkáváte se starými známými postavami, ale zároveň poznáváte nové, které mě osobně moc bavily! Konkrétně jde o Kiviny sourozence - bratra a sestru. Zároveň ale poznáváte královskou rodinu a prince Caldona, který je výborný! Jeho humor a celkově jeho osobnost je úžasná. Trošku mě teda mrzelo, že upozadil Jarena, ale asi to tak mělo být.
Romantická linka je tu hodně slow burn, ale mně to vlastně vůbec nevadilo. To fantasy je v knize hlavní, respektive ten děj, a romantická linka je jen příjemný bonus.
Děj je plný tajemství, intrik a nevyřčených pravd, které pomalu lezou na povrch.
Nechci moc spoilerovat, protože už se jedná o druhý díl, proto dál už jen řeknu, že to bylo stejně čtivé jako první díl a stejně debilně ukončené jako první díl! Nic ve zlém, ale co to jako sakra bylo?!
Velké těšení na závěrečný díl!

2 08.07.2023

(SPOILER) Tohle bylo velice příjemné překvapení. Z několika stran mi byla Ranhojička doporučována, tak jsem ji zkusila a rozhodně nelituji.
Z mého úhlu pohledu je to jiná fantasy, než které teď frčí. Nenajdete tam stovky různých fantasy bytostí a stovky fantasy prvků a detailně rozepsané milostné scény. Troufám si říct, že tady jde spíš o příběh. Když jsem po knize sahala, neměla jsem téměř žádná očekávání, netušila jsem, co bude Kiva ve věznici dělat, co se bude dít. Pak jsem se rozpomněla, že bude podstupovat nějaké zkoušky a trochu jsem se bála, jestli to nebude nuda. Nebyla. Zkoušky samy o sobě nebyly nijak originální si myslím, ale to, jak se z nich Kiva vždy dostala, to už zajímavé bylo. Bavilo mě čekat, co ji pomůže tentokrát a jestli vůbec.
Do toho se dozvídáte něco málo z minulosti, Kiva řeší záhadnou nemoc, na kterou umírá strašná spousta věznů, sbližuje se s nováčkem Jaranem a ještě k tomu nemůže přijít na to, jakou nemocí trpí samotná královna rebelů. Není toho málo, a proto mě kniha asi tak moc bavila.
Zalindov je originální prostředí (vězení) a fantasy prvek je jen takový poměrně drobný oproti jiným knihám, ale mně bohatě stačil. Moc doporučuji!

3 08.07.2023

Začátek téhle knihy byl pro mě trochu rozpačitý. Autorka se totiž s vámi nemaže a rovnou vás hodí do vody a starejte se. Přiznávám, trochu jsem se v tom plácala, tím spíš, když v prologu poznáte dvě postavy a první kapitola a následně ty všechny další jsou o někom jiném. Když se do toho ale pomalu začnete dostávat a postupně chápat souvislosti, ještě se rádi k prologu vrátíte. Já ho četla asi 3x, aby mi nic neuniklo.
Hlavním hrdinou tohohle příběhu je chlapec Will. Poznáte ho v první kapitole, kde vám pomalu začne dávat indície, co se mu stalo a proč je tam kde je. Na útěku. Ale není jediným hlavním hrdinou, druhým je dívka Violet, ke které jsem si hledala cestu delší dobu, ale nakonec si ji taky oblíbila. Je tu ale i spoustu vedlejších postav, které jsem si moc oblíbila jako třeba Cyprian, Justice nebo James. Jamese jsem považovala za nejzajímavější postavu celé knihy a na konci se k němu přidal i sám Will.
Děj jako takový je hodně zajímavý, protože se ocitáte v tuším 19. století. V Londýně, kde lidé o existence magie nemají ani tušení. Jediní, kdo si pamatují dobu, kdy ve světě vládla magie, jsou takzvaní Správci, který se snaží zabránit tomu, aby znovu povstal Temný pán. Řekla bych, že prvních 200 stran je hodně vysvětlovacích, ale potom je to už jen jízda.
Střídá se zvrat za zvratem a já prostě nemohla dát knihu z ruky. Četla jsem ji pořád, každou volnou chvilku. A ten konec? Jako nápověd tam bylo spoustu, když si to zpětné procházím, ale stejně mi to nedošlo.
Šíleně se těším na další. To čekání bude mučení. Prostě doporučuji!

08.07.2023

Jsem trochu zklamaná. Po Kouzlech rodu Thornů jsem s očekáváním Vespertinu vyhlížela a bohužel se mi to asi vymstilo.
Moc chválím úžasný a hlavně originální svět a styl psaní, který mě chytil pravě už u Kouzel. Bohužel mi ale moc nesedl ten zbytek. Jak kniha parádně začala, ve svém středu děj hodně stagnoval a pořád se točil kolem stejných scén. Čtení mě tak úplně nedokázalo vtáhnout.
Taky mi chyběla romantická linka. Nejsem ten typ čtenáře, který ji potřebuje všude, ale tady jsem ji tak nějak očekávala a ono nic. I když mi teda přišlo, že se tam pořád tak nějak rýsuje už od začátku.
Bohužel zklamání.
3,5/5*

07.06.2022

Před chviličkou dočteno a musím teda říct, že ačkoliv konec překvapil a celou dobu jsem nevěděla, kam to všechno směřuje a co Shusterman chystá, jsem trošičku zklamaná. Čekala jsem úplně jiné pokračování, než kterého se mi dostalo a ačkoliv jsem se snažila si příběh užít a prožít ho jako ve Smrtce, v některých částech knihy jsem se prostě nudila.
Postavy, o kterých jsem číst chtěla, se objevovaly minimálně. Naopak přibyly nové postavy, u kterých jsem nechápala, proč tam jsou a konec mi moc odpovědí teda taky nedal.
Číst dál určitě budu, sérii dočtu, jen po Smrtce, která nasadila laťku opravdu vysoko, přišlo menší zklamání.
Za mě moc politikaření a intrikaření a odpovědi vlastně nikde. Sem tam nějaké na konci.
4*

2 28.01.2022

Dala jsem si rereading Smrtky po asi dvou nebo dokonce třech letech, abych mohla plynule navázat na Nimbus a Zvon, který jsem ještě nečetla.
Při prvním čtení jsem byla nadšená ze všeho, při druhé jsem byla nadšená ze všeho až na romantickou linku, která ani nevím, kdy vlastně vznikla. Chápu, že spolu Citra a Rowan byli dlouhou dobu, ale mně tam asi chyběl ten popis, kde by bylo napsané, jak se tvoří ta náklonnost jednoho k druhému. To bylo asi ale jediné, co bych knize vytkla. Jinak stále musím obdivovat svět, který Neal Shusterman vytvořil. A také chválím postavu Rowana, protože ten prošel od začátku knihy do jejího konce obrovským vývojem.
4,5*

11 25.01.2022

Moje první setkání s Brandonem Sandersonem a určitě nebude poslední. Tohle bylo opravdu skvělý! Nejdřív jsem bála, že mi sci-fi nesedne, protože mám za sebou několik nezdarů v tomhle žánru, ale bála jsem se zbytečně. Sanderson píše úžasně čtivě a umí vtáhnout do děje. A to prostě chcete! Moc doporučuji a já už se těším na další díl.

2 08.09.2021

Bohužel, za mě špatný. Doufala jsem, že to třeba nebude takové, jako jsem slyšela... Bylo.
Na knize je strašně moc vidět, že autorka je nevypsaná a celá knížka na mě působila jako první pokus náctileté slečny na Wattpadu. Trápila jsem se celou dobu čtení, vrtěla hlavou nad chováním postav, hlavně nad hlavní hrdinkou, která mi mnohdy přišla spíše jako dítě v mateřské škole. Nejlepší kamarád Travis úplně bez charakteru, úhlavní nepřítel Liam... No, něčeho jsem se tam dočkala. Rozhodně jsem toho o něm věděla víc než o Travisovi. A Ava? Děkuji, další díl číst nebudu.
V celé knížce naprosto chybí popis. Ale úplně. Je to celé postavené vlastně jen na myšlenkových pochodech hlavní hrdinky, které mi někdy vůbec nedávaly smysl.
Pro mladší náctileté asi ano, ale jinak musím říct ne.
A ještě musím zmínit formát knížky, který je naprosto příšerný a udržet ho otevřený je nadlidský výkon.

3 08.07.2021

Za mě pohodové čtení, skvělý oddech na léto. Autorka píše úplně úžasně čtivě a oceňuji, že se dokázala také jemně dotknout témat, která jsou pro dospívání naprosto přirozená.
Jediné, co zamrzelo, je ta anotace. Velká škoda, že s tím autorka třeba dál nepracovala v jiném stylu, než jak knížka skončila. Jinak ale paráda. Dostala jsem, co jsem očekávala.
4,5*

10 08.07.2021

Nejočekávanější kniha roku 2021 nezklamala ani v nejmenším!
Začátek je pomalejší a připadala jsem si chvíli zase jako na začátku Naslouchače, ale naprosto do Nasterey pasoval. Trošičku vyjukaná jsem tedy byla, když se Ilan vrátila k pětadvacítce, protože to prostě nebyli oni, ale to se postupem děje jen a jen zlepšovalo.
Zanadávala jsem si, pobrečela jsem si, ze všech těch čísel a počtů mi šla hlava kolem a byla jsem mnohokrát v šoku, hlavně na posledních sto stranách.
Opravdu smekám před paní Stehlíkovou, protože to je opravdu paní spisovatelka a já jsem hrdá, že něco tak úžasného napsala Češka. Moc se těším na další díl a upřímně doufám, že bude k mání za kratší dobu, než jsme čekali na Nastereu.
"Nezáleží na tom, kým seš, ale kým chceš být."
100%

10 11.05.2021

Za mě doporučuji neočekávat příliš.

Knížka to byla super čtivá, s krásně vykreslenými charaktery a měnící se psychikou všech postav. Nápad měla autorka určitě taky skvělý, který stojí za zamyšlení. Přesto mi to celé nepřišlo jako velké "bum".
Prokletý rok má několik chybiček a jednou z nich je určitě to, že je to samostatná kniha. Díky tomu jsem se nedokázala vcítit do některých postav, protože dostaly strašně málo prostoru a poté mě některé události nezasáhly tak, jak mohly při větším rozepsaní.
Pro mě bylo v knize i málo popisu světa, města, kde Tierney žila. Les byl popsány dobře, ale město třeba vůbec. Myslím, že je to velká škoda.

Jak říkám, neočekávejte příliš. Já měla obrovská očekávání a následně díky tomu byla lehce zklamaná. :)

1 14.02.2020

Asi jsem se nechala příliš strhnout nadšenými hodnoceními tady na databázi. Knížku jsem bohužel ani nedočetla. Skončila jsem někde kolem strany 300 tuším, což byl přesně moment, kdy jsem si uvědomila, že se žádného zvratu nedočkám.
Kniha se čte krásně, je to oddechové čtení, moc hezky napsané/přeložené, ale to nemění nic na faktu, že se tam vlastně nic neděje. Nic, co by mě u příběhu udrželo. Žádné napětí. Ani Kaidan mi bohužel nepřišel příliš sympatický.
Plusové body kniha dostává za super nápad s rozdělením knížat a za pěkný styl vyprávění.
2 *

2 11.01.2020

Stejně krásné jako první díl. A jsem neskutečně ráda za to, že děj byl takový, jaký byl. Skvěle se to četlo, někdy jsem měla o Jamieho strach, potom naopak mi bylo neskutečně líto Wese, ale pořád jsem jim držela pěsti až do konce. :)
S koncem jsem naprosto spokojená. O nich dvou bych klidně četla dalších pět knih a nevadilo by mi to. Spíš bych si je oba zamilovala ještě víc, takže kdyby autorky napsaly opět něco podobného, nezlobila bych se.
Plný počet hvězd je samozřejmost. :)

8 29.11.2019