Teru
komentáře u knih
Atlas mraků
David Mitchell
Člověk v životě potká jen málo knih, které by mohl číst stále dokola a vždy objevit něco nového a být po jejím přečtění literárně naplněn. Je příjemné konstatovat, že právě tato kniha je jednou z nich.
Proces
Franz Kafka
Po dočtení očekávejte existenciální krizi. Zvláště čtete-li v německém originále.
Střet králů
George R. R. Martin
Jsem ráda, že jsem knihu četla až potom, co jsme shlédla druhou řadu seriálu. Byla jsem tak schopná si vychutnat všechna překvapení, která jsou v televizním ztvárnění téměř stejná jako v tom knižním a zároveň jsem nemusela celou dobu děj podvědomě porovnávat s psanou předlohou. I přes dlouhá líčení a popisy je i druhý díl, stejně tak jako první, úžasné literární dílo a mně nezbývá, než smeknout před autorovou trpělivostí a smyslem pro napětí a prolínání dějů a pustit se do dalšího dílu.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Jsem z této knihy tak rozpačitá, že ani pořádně nevím, jak ji ohodnotit. Ne, že by mě snad pohoršovala, to ne, jsem zvyklá na všelijaké úchylárny a úlisnosti, ale ono se na ní krom bohatosti slovní zásoby, co se sexu týče, ani nic moc hodnotit nedá, protože i to obyčejné porno 21. století má více děje. Nicméně, budu knihu brát minimálně jako zajímavou zkušenost v mém literárním životě, protože nějakou podobnou hned tak jen nenajdu. Také mi po celou dobu čtení vrtala hlavou otázka, jakto, že slečna Beatrice či ostatní paničky neotěhotní a proč nakonec umírá na tuberu, i když by ve skutečnosti mnohem příhodnější byl syfilis.
Miláčkové
Jacqueline Wilson
Jacqueline mě ani v mých 17ti letech nezklamala. Čtivé, pěkné, zaobalené do krásného vyústění příběhu a to ani nezmiňuji lákavou tématiku. Zkrátka, tato spisovatelka mě snad nikdy neomrzí a nezklame. Taková oddychová četba v pravém slova smyslu.
Padesát odstínů temnoty
E. L. James (p)
K prvnímu dílu jsem se snažila být shovívavá, přecejen mne alespoň upoutal natolik, že jsem jej během tří dní měla přelouskaný. Nicméně k dílu druhému už tak shovívavá být nemůžu. Co si budeme povídat, Anastazie je s tím svým neustálým "Miluji Tě Christiane" otravná, Christian je se svým "Jsi má, nikdy mě nesmíš opustit" snad ještě otravnější a dějová linie je spíš pouhá linie, protože kdovíjakým dějem také neoplývá. I sexuální scény jsou téměř stále se opakující, až na pár výjimek (kulečník, atd.) Jsem upřímně zvědavá, jestli bude třetí díl absolutní propadák a nebo mne překvapí.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Upřímně chápu všechny, kteří tuto knihu bytostně odsuzují a nazývají ji "odpadem". Nicméně dle mého skromného názoru není toto literární dílo vůbec tak zlé, za jaké se považuje. Za prvé, asi po roce jsem znovu narazila na knížku, od které jsem se nemohla odtrhnout (a - co si budeme povídat, možná, že erotické scény na tom přecejenom měly nějakou zásluhu) a sama o sobě je kniha velmi čtivá.Za druhé, celé to erotično provázející knihu není nijak přehnaně chlípné či úlisné, alespoň mně tak nepřipadalo. Za třetí, celkový příběh je více méně o ničem, ale celý koncept s psychicky narušeným Greyem se mi zdál zajímavý a probouzí ve čtenářovi další zvídavost a tím jej nutí číst dál.Když to tedy shrnu, mé hodnocení je především takové, jaké je, protože se autorka odvážila probádat dosud neprobádané krajiny literatury a posunula tak červenou knihovnu do moderních soudobých dimenzí.
Díry aneb Tajemství Zeleného jezera
Louis Sachar
Knihu jsem četla, protože to byla naše povinná četba na angličtinu. Musím přiznat, že jsem si nejdříve myslela, že to bude nezáživný příběh spíše pro chlapce, ale hned po pár prvních kapitolách mi bylo jasné, že to bude naprosto odlišné. Skvělá kniha, která vždy udržuje čtenářovo napětí a tím pádem ho stále nutí číst dál.
Antigona
Sofoklés
Skvělé drama plné velkých myšlenek, jehož téma je aktuální i v dnešní době. Myslím, že příběh člověka, který zemře kvůli svému přesvědčení nebo myšlence se vždycky bude těšit oblibě čtenářů.
Antigona
Jean Anouilh
Tato verze Antigony se mi osobně líbila mnohem více než původní drama od Sofokla. Nejen, že je pro čtenáře srozumitelnější, zároveň jí dodává i na dynamičnosti a nadhledu nová postava "vypravěče", který děj vždy posune během několika řádek dál a zároveň dá i čtenářovi výhled na to, co se bude dít na příštích několika stranách, aniž by vše prozradil.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Úžasný zážitek, už se nemůžu dočkat až si přečtu následující díly.Děkuji, pane Martine.
Idiot
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Myslím, že tato kniha není ani tak o příběhu, ve kterém vykresluje autor tehdejší ruskou společnost, ale spíš jsem si jako čtenář užívala Myškinova vyprávění, jeho dětský a nezkažený pohled na svět, upřímnost a způsob života, který donutí člověka k zamyšlení a celkový témě propastný kontrast mezi ním a většinovou společností.
Pokud pominu občas až zbytečně dlouhý popis a dlouhá ruská jména, která se snadno zaměňují, nesoustředí-li se člověk jen na knihu, kniha se mi opravdu líbila.
Konec punku v Helsinkách
Jaroslav Rudiš
Tahle kniha mne jen utvrdila v mém přesvědčení, že Rudiš patří mezi současné nejlepší české autory.
Kniha, která je vtipná, má spád a skvělý nádech ironie. Danke za ní.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Kniha, kterou jsem si více méně chtěla přečíst jen z takové "povinnosti" , jelikož Hobit je/byla moje přezdívka.
Musím uznat, že se mi opravdu moc líbila. Myslím, že snad nebylo jediné místo, kde bych si řekla, že je to nudná část. Naopak, člověk jen žasne a s potěšením dále dychtí po dalších stránkách.
Nezbývá nic, než jen doporučit, Hobitovo neobvyklé dobrodružství za to jistě stojí!
Pásmo a jiné verše
Guillaume Apollinaire
Tuhle knížku beru jako svůj osobní poklad. Našla jsem jí v antikvariátu, ujala jsem se jí, trošku jí dala do pořádku a když jsem potom navíc zjistila, že vevnitř je dokonce výstřižek z novin s básní Zvony a ilustrací Jeana Cocteaua, byla jsem štěstím bez sebe.
Hektorova cesta aneb hledání štěstí
Francois Lelord
Pěkná, lehce a jednoduše psaná knížka, která mi ale téměř nic nového nepřinesla.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Nemůžu si pomoct, ale celá kniha na mě působí tak morbidně, až mi to přijde legrační.
Určitě má na tom podíl netypický způsob vyprávění, který je plný nevšedních výrazů a hlavně linie neustálého se opakování určitých poznatků a událostí.
Hyenistický příběh snadno ovlivnitelného pana Kopfrkingla podaný škrobenou ulízlostí přesně ukazuje lidskou posedlost, a začal-li by Kopfrkingl na konci knihy i pít, napsala bych i lidskou přelétavost, vyhrocenou vzhledem k době, ve které se příběh odehrává. Přijde mi smutné, že tak zrůdní lidé tehdy třeba doopravdy byli a přišlo jim to naprosto v pořádku.
Jinak mne kniha nijak zvlášť nenadchla, těším se, až se podívám na film, protože Rudolf Hrušínský určitě zaručuje skvělou hereckou podívanou.
