TheDoll komentáře u knih

Dilema. Teď je to asi tři minuty od dočtení knihy a ze závěru mám dobrý pocit, konec mě bavil. Děkuji za lov. Jenže to předtím...

Tak jednak mi děj přišel předvídatelný a závěr jsem tak nějak čekala (přesto mě bavil). Nevím čím to je, ale při čtení jsem vůbec necítila napětí. Přitom ten konec byl tak akční a nabitý a živý. V průběhu děje se tam děly příšerné věci, jenže mě nějakým způsobem nevzrušovaly. Postavy byly zajímavé, ale neseděly mi... a osobní život Beatrice jsem nemusela znát až tak detailně. Linka Evelyn mi přišla zajímavá, ale zbytečná.

No. Dávám tři hvězdičky. To je takový hezký střed. Sice mě kniha zas tak nebavila (dočetla jsem si, protože jsem chtěla vědět, jestli vyjde má předpověď), ale musím uznat, že měla jedinečnou atmosféru a zajímavou zápletku (geocaching jsem nikdy nezkusila a po knížce radši ani nezkusím).

Autorka rozhodně umí psát a já si říkám, že asi dám šanci ještě nějaké její knížce... možná jsem jen sáhla po kousku, který nebyl pro mě.

2 10.02.2023

Ach, krásná kniha, na kterou budu vzpomínat. Měla krásně vykreslený děj, prostor i postavy. Naprosto mě to pohltilo. Téma bylo zajímavé.

Prolínání s "administrativními dokumenty" mi dělalo vrásky na čele, ale v souhrnu to nemůžu vytknout, jen se mi tím občas nechtělo prokousávat.

Ačkoli kniha začíná vraždou a pojednává o neklidném životě Surmeny, Dory a Jakoubka a jejich životních zvratech, z knížky jsem měla docela poklidný pocit. No pak se začalo objevovat temno a vyčuhovalo čím dál víc z více koutů...

20 04.02.2023

(SPOILER) Autorův styl psaní mě velmi baví. Postavy vykresluje dobře a má zajímavé nápady. Do děje jsem se dostala rychle.
Jediné, co můžu vytknout, je předvídatelnost děje. Možná se to týká jen mě a možná je to náhoda, ale tušila jsem, jak to dopadne...

SPOILER
Na druhou stranu - tlaková komora?! A tak šílená smrt, pokud by k ní došlo? Tak to mě velmi zaujalo, kreativní způsob.

16 03.02.2023

Knížku jsem sama sobě objednala k Vánocům, protože si zasloužím dárek. Začala jsem ji číst v tom období, kdy začíná ubývat noci, ale přece jen je večer už tma a můžeme se začíst do knížky s čajem v ruce (v hrníčku, nepiji z ruky). Dávkovala jsem si ji, abych si mohla nové poznatky hezký rozžvýkat v hlavě... a jsem na konci.

Co k tomu říct. Je to něžný text. Přirozeně psaný, to nemusí všem sedět. Je útržkovitý, ale já to jaksi dokázala snést. Je tam plno zajímavých a inspirativních myšlenek. Autorka čerpá ze svého života a to je příjemné.

Doplňující ilustrace jsou prostě krásné.

Titulní stranu jsem první den pořád hladila, mám ráda využití textilu na knížky.

Asi to není kniha úplně pro každého, ale pokud má někdo autorku a její přístup k životu rád, tak knížku doporučuji.

1 30.01.2023

Po knížce jsem sáhla v knihkupectví náhodou, autorku ani knihu jsem neznala. Zaujala mě anotace a taky jedna strana, kterou jsem si na místě přečetla. Z té jsem měla pocit, že půjde o paranormálno.
No, nešlo. Ale to mi vůbec nevadilo. Knížka mě chytla, měla jsem ji asi za týden ježdění vlakem přečtenou. Nebylo to nic náročného, spíš taková oddechovka. Rozuzlení jsem si představovala trochu jinak, tohle bylo takové...

K hlavní postavě - nechtěla bych ji za kamarádku. Ani známou. Asi ani za kolegyni. Ale nějak mi do toho všeho seděla.

Musím podotknout takové zvláštní propojení, kdy jsem se na příběh (nebo on na mě) dokázala napojit tak, až jsem příběh viděla živě a přirozeně. To se mi stává často, ale tohle byl specifický zážitek.

Pokud by po mně někdo chtěl tip na něco dynamického a dramatického, tak bych mu tuhle knihu asi nedoporučila. Ovšem pokud by někdo chtěl něco trochu zamotaného ke kafi nebo do vlaku...

3 13.01.2023

Srdcovka. Ačkoli mě ta nespravedlnost vždycky rozhořčí, mám příběh moc ráda. I jako film (1996), i jako představení v Městském divadle Brno.
Myslím, že příběh je aktuální v každé době. Dnes nás tedy nikdo nemůže pověsit za čarodějnictví, no ale pomsta, to je nestárnoucí téma... a touha(?). Nevěra. Majetek. Vztahy. Soudnost?

3 06.01.2023

Foukneš do pěny mě docela zklamalo, zřejmě na základě toho, že jsem čekala něco, co od autorky znám. Jenže tentokrát mi styl jejího psaní přišel cizí. Čtivé to celkem bylo, to ano, jinak bych to nedočetla, ale motivoval mě spíš nízký počet stran.

Můžu ocenit ústřední myšlenku, bavilo mě jak Vladěna prostě jede a jede... až jsem čekala, jestli na konci sjede do moře, když už není kam jet, protože pevnina končí. Jenže Vladěna byla zároveň úplně deformovaná svým životem a nemohla jsem ji chvilkama vystát.

Napadla mě akorát myšlenka, že bych to možná vnímala jinak, kdybych třeba měla vlastní Robin nebo vlastního Josefa... nebo vlastní Pepu. Třeba knížku za 25 let vytáhnu.

2 01.01.2023

Knížku jsem četla natřikrát. Dvakrát mě prostě neoslovila, tak jsem to po pár stranách vzdala. Hlavně proto, že mi přišlo, že se ty jednotlivé dějové linky neprolínají. No, třetí pokus už vyšel. A prolínají. Posledních (třeba) 100 stran jsem hltala každé slovo. Poslední shledání Jany a Josefa mi vehnalo slzy do očí (ale ne z očí).

EDIT 22/1/2024: Po knize jsem sáhla, protože mě reálný příběh trojice studentů velmi zaujal. A začátek knihy jsem četla aspoň třikrát... nikdy jsem se nedokázala dostat dál než třeba za dvacet stran. Vůbec mě to nedokázalo upoutat. Pak jsem si jednou řekla, že se tím prostě prokoušu a... přečetla jsem to za jeden večer. Ani nevím proč. Vlastně mi to nebylo moc sympatické. Ale líbilo se mi, jak bylo prostředí vykreslené a příběh gradující. Postavy mi bohužel moc sympatické nebyly, tak mi aspoň nepřirostly k srdci. Ale stejně mě ten závěr velmi rozesmutněl. No nebyla to nejlepší kniha mého života, ale stejně si ji i rok od přečtení živě vybavuji. Jestli se vrhnu na Návrat, to nevím, upřímně se bojím, že bych dostala depku.

1 28.12.2022

Od Dvořákové jsem si chtěla něco přečíst už nějakou dobu, když je tak populární. Po téhle knížce jsem sáhla čistě kvůli tomu, že byla tenká.

Těch 182 stran jsem dala za jeden večer. Přistihla jsem se, že až za posledním přečteným slovem jsem se nadechla. Z děje mrazilo, ale byl skvělé postavený. Nemohla jsem se odtrhnout. Bavila mě psychologie postav.

Bylo to tak realistické... bliklo mi a mně došlo, že možná si spousta lidí v mém okolí prošla nevím podobným a třeba ani neví, že to bylo špatně. Protože Barča, ačkoli si uvědomovala, že její bití není správné, pořád žila v nějaké bublině, ve které jí znemožňovali se bránit. Obávám se, že dneska budu usínat s myšlenkou na všechny Barči světa.

Celou knihu jsem doufala, že aspoň konec bude dobrý. A on... je dobrý, možná jen není šťastný. Tak bych to řekla.

A mimochodem krásná ilustrace.

Úžasná knížka s příšerným příběhem.

19 23.12.2022

Pochválit můžu zajímavé postavy, čtivost a některé zvraty v ději. Jinak mi bohužel děj ale přišel plochý a postavy mi vlastně byly nesympatické. Asi bych se do ní už znovu nepustila. Možná kouknu na film...

4 30.11.2022

Knížku jsem dostala jako dárek. Nevím, proč osmý díl ze série. Po zjištění kolik dějových linek a postav se tam nachází jsem byla ráda, že jsem si ji nekoupila, ale dostala. Putovala do knihovny.
No, letos na podzim jsem o autorovi slyšela a zjistila, že je docela populární. Zauvažovala jsem, jestli bych si neměla knížku přečíst. Prvních asi 200 stran jsem prokousávala a uvažovala o odložení knížky. Pak to pro mě začalo být poutavější, ačkoli téma hlavní dějové linky jinak nevyhledávám. Bavila mě linka Alexandra, ale její konec mě trochu zklamal. I linka Joana mě přestala bavit.
Každopádně, musím uznat, že pozornost si knížka získala, když jsem ji přečetla celou a s blížícím závěrem jsem byla opravdu napnutá. Linky se hezky prolínaly. Nejde o špatné čtení, o knihu mého srdce ale nejde. I přesto přemýšlím, že sáhnu po jiné knize se série (ideálně první). Autor totiž píše dobře, jen tímto dílem asi nemířil na mě.

3 24.11.2022

Ačkoli už jsem vyrostla z cílové skupiny knížky, sáhla jsem po ní v rámci čtenářské výzvy. Příběh jsem si přesně nepamatovala, ale vím, že mě Brezinovy knihy velmi bavily. A ano, potvrdila jsem si, že autor píše čtivě. No, nebudu lhát, dnes už pro mě byl děj chvílemi spíš úsměvný :), ale i tak mě knížka bavila a s napětím jsem čekala na rozuzlení.

13.11.2022

Z knížky, která mě zezačátku moc nebavila, se vyklubal jeden z nejlepších titulů od Kathy Reichs. Hlavní případ byl zajímavý svým závěrem. Lassieho osud byl tak akorát ozvláštňující. Mimořádně mě bavila linka týkající se profesního života Brennanové, Brielovou bych asi těžko rozdýchávala. A ta "ježčí zápletka" pro mě byla docela nečekaná!

1 13.11.2022

Není to žádné vrcholné dílo, ale to já ani nehledala. Hledala jsem něco pohodového na chatu a to jsem dostala.

2 24.10.2022

Nebojím se říct, že to byla nejlepší knížka, kterou jsem za rok 2022 přečetla. Možná mě bavila i o něco víc než moje milovaná Trhlina. Konec jsem vůbec nečekala a chvíli mi trvalo, než jsem se z něj vzpamatovala. Tak moc celou knížku fandíte, že to zlo někdo porazí, až... a možná že happy end by byl nuda.

4 24.10.2022

Při bouřce jsem musela přestat číst. Jak si mě děj získal a zapomněla jsem na okolní svět, koukala jsem na blikající lustr dost vyděšeně. Konec ve mně rezonoval. Úžasná kniha. I v podobě audioknihy.

7 24.10.2022

Knížku jsem dostala jako dárek k Vánocům(?) chvíli po vydání. Nechytla mě tehdy. Tak jsem jí na několik let přidělila místečko v knihovně. Jednoho zamračeného dne jsem dostala chuť číst. Ale co číst? Sáhla jsem tedy po téhle opuštěné buclaté knížce a myslela si, že ji budu číst dlouho. No... za pár dní byla přelouskaná. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Zajímavé postavy, originální zápletka, děj mě vtáhl. Celou dobu jsem byla napnutá. Konec jsem čekala trochu jiný, ale může být.

4 24.10.2022

Knížka mě doprovázela při cestách vlakem do školy. Byla příjemným společníkem, inspirujícím a osvěžujícím. Nenáročným, ale zároveň obohacujícím. Knížku teď nutím příteli, a to je znamení, že byla dobrá.

2 24.10.2022

Začnu pozitivy. Líbí se mi styl psaní autora. Ačkoli předchozí knihy jsou trochu jiný šálek a ten mi chutnal víc. Knížka je čtivá, zdolala jsem ji během dvou cest vlakem. Děj je zajímavý, oceňuji propojení obou světů ve kterých hlavní postava žije. Je to dynamické. Občas jsem ale (a to už jsme u negativ) měla pocit, že se točíme v kruhu, občas mi děj přišel hodně předvídatelný. Zároveň mi byly nesympatické obě hlavní postavy. Na druhou stranu to zřejmě poukazuje, že autor věděl jak s postavami pracovat...

Do vlaku dobrý!

2 24.10.2022