ttpnkov
komentáře u knih
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
Milovaná klasika. Až na ty pavouky, ty mě vždycky dostanou.
Velké maličkosti
Jodi Picoult
Jodi se mi dostala pod kůži Vypravěčkou, od které jsem se nemohla odlepit. U tohoto kousku jsem chvílemi měla problém udržet pozornost a neodbíhat kolem, nicméně někdy v polovině si mě kniha něčím získala a utvrdila mě v tom, že autorka ví, co dělá. Upřímný, a ve své podstatě dost drsný, příběh je přesně to, co je potřeba. Tak trochu Harper Lee, ale z lehce odlišného soudku.
Hana
Alena Mornštajnová
O Vánocích byla Hana snad úplně všude, tak jsem si jí taky nemohla nechat ujít - a jsem ráda, že jsem tak udělala. Všechno je stručně, ale vlastně podrobně strukturované, paní Mornštajnová se nesnaží hrát na city přehnaným vysvětlováním a popisováním, a právě to dělá z téhle knihy (a její tématiky) něco, co si zaslouží, aby o tom všichni mluvili.
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
Výborný bonbonek na jedno odpoledne. Samozřejmě, že mě pošťák oslovil nejprve svou nádhernou obálkou, nicméně ten obsah.. pane, ten obsah! Všechno do sebe hezky zapadá, všechno se dočká toho, co tomu všemu přísluší. Krásné, nápadité, úžasné.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Jako herečka je Aňa bravurní. Jako fejetonistka je skoro stejně tak dobrá. Musím říct, že jsem se během čtení zasmála i zasmutnila. Pro mě velké překvapení, ke kterému se dost pravděpodobně budu vracet.
Deník Anny Frankové
Anne Frank
Již poněkolikáté se mi potvrdilo, že některé knihy k Vám prostě musí přijít ve správný čas - a já se v tomto případě opět o pár let sekla. Nicméně si myslím, že do seznamu povinné četby nepatří tohle dílko jen tak. Povinnost.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Válečné knihy, konkrétně tématika koncentračních táborů, jsou jedny z mých nejmilejších - proto jsem se, na základě všech recenzí, prostě musela pustit i do téhle a zklamaná jsem nebyla. Děj je to napínavý, chvílemi bolestný, velmi čtivě napsaný.. jen musím s některými souhlasit v tom, že se poslední stránky zdáli až moc zrychlené.
Noční recepční
John le Carré (p)
Do čtení jsem se pustila proto, že se mi zastesklo po seriálovém zpracování, které jsem během jednoho nemocného týdne pár let zpátky zhltala naráz. Mně osobně zdlouhavé vyprávění v tomto případě nevadilo - i když sama většinou dávám přednost rychlejšímu spádu děje. Stále je nutno autorovi nechat, že je tento příběh propracovaný do detailů, a že je jeho námět jedním z nejlepších, jaké jsem v tomto typu literatury kdy zažila.
Ve tvých očích
Nicholas Sparks
Po všech Sparksových klenotech mi v přečtených nemohl chybět ani tento. Nebylo to vyloženě zklamání, ale nikde jsem nenašla takovou tu jiskru, kterou autor běžně oplývá. Nicméně každý máme slabší chvilky a kniha se mi líbila, i když nebyla přesně tím, co jsem očekávala.
Úkryt před světlem
Barbara Erskine
Třetí kniha od autorky, která mi prošla rukama. Rozhodně není špatná - napětí a zajímavé rozuzlení určitě má, je velmi čtivá, ale chvílemi mi přišla zbytečně zdlouhavá a od závěrečné pasáže jsem čekala trochu víc. Za přečtení stojí, ale že bych se k ní chtěla mermomocí vracet, to se říct nedá.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Mé první setkání s touto krimi-dámou a rozhodně ne poslední. Od začátku do konce mě kniha nenechala v klidu a nutila mě dumat, jak to na tom ostrově tedy vlastně je. Propracované od začátku až do konce a to se vším všudy - takových je Deset malých černoušků.
Transport za věčnost
František Tichý
Silný příběh. O to víc, že je vyprávěn dospívajícím chlapcem. Nemám slov, jen doporučuji.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Knihy založené na skutečných událostech, ještě když jsou spjaty s nějakým válečným obdobím, já rozhodně můžu. Právě proto se pro mě tento příběh řadí po přečtení mezi mé nejoblíbenější na toto téma. Chce to chvilku vyčkat, aby si člověk zvykl na vyšší počet hlavních postav, ale pak vás autorčino vyprávění strhne takovým stylem, že za chvíli zavíráte knihu, přemýšlíte a jste rádi, že nemusíte absolvovat to, čím si hrdinové této knihy prošli. Naprosto úžasná kniha.
Muzeum prazvláštních věcí
Alice Hoffman
Začátky knihy pro mě byli vcelku náročné - nemohla jsem chytit nit a nakonec knihu na pár týdnů odložila a dala jí další šanci po přestávce u jiného žánru. Když jsem se k ní vrátila, pohltila mě natolik, že jsem nebyla schopná jí odložit. Autorka má zajisté obrovskou fantazii a talent své představy převést na text, který je krásně vyloží jejím čtenářům. Osudy postav, ať už Coralie a Eddieho nebo "nestvůr" z Muzea, byly do jednoho zajímavé a čtenáři nezbývá nic jiného než s nimi soucítit a doufat, že to se všemi dopadne dobře. Závěr byla pěkná třešnička na dortu, jen tak trochu necelá - konec mi přišel zbytečně useknutý - škoda ho, nicméně kniha jako celek určitě stojí za přečtení.
Jarní vody
Ivan Sergejevič Turgeněv
Saninovo vyprávění je něco, co (i vzhledem k nízkému počtu stran) zhltnete naráz, nicméně já se po dočtení cítím nasycená natolik, že nepociťuji potřebu se ke knize vracet. Určitě je to na tehdejší dobu velmi povedené dílo, čtení celého příběhu jsem si užívala a příběh prožívala s vypravěčem. Já prostě asi radši propracovanější díla.
Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
Po víc jak roce jsem opět sáhla po fantasy a díky několika doporučení z recenzí nakonec můj vnitřní boj o koupi vyhrál právě tento kousek - a já jsem ráda, že se tak stalo! Autorův popis starých ulic Barcelony na mě zapůsobil obdobně jako barvité líčení pana Browna v knize Andělé a démoni - naprosto mě pohltil a donutil mě posledních několik měsíců snít o tom, až se na ta místa také jednou podívám. Vývoj hlavní postavy a jeho propojení s celým příběhem, stejně jako temné (chvílemi až mrazivé) prostředí, je tak povedené, že se kniha četla téměř sama a já už přesně vím, že se v nejbližší době vrhnu i na pokračování.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Po nalezení této knihy v knihovně, jejím vybrání na základě diskuzí tady na Databázi ani během následného pročítání jejích prvních stránek jsem nečekala, že mě tak unese. Nečekala jsem, že se z anotace během čtení stane příběh tak komplexní a propracovaný, že jsem chvílemi musela knihu na pár sekund odložit a říct si, jak skvěle paní Tučková toto nelehké téma zpracovala. Klobouk dolů.
Paměť větru
Mark T. Mustian
O spojení nacisté-Židé slýcháme v kinematografii i v literatuře často. Téma arménské deportace je téměř nedotčené, já se například, o těchto zvěrstvech v těchto zemích dozvěděla teprve během čtení této knihy, a přesto je tak podobné tomu, o čem slýcháme. Autor si zde nebere servítky, nebojí se během Ahmedových snů zajít do detailů a prolnout je s realitou a tím se postarat o to, aby vás při četbě zamrazilo. Trochu mě zamrzel závěr, který mi v poměru se zbytkem knihy připadal odbytý. Nicméně za přečtení tato kniha určitě stojí.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Klasika, oblíbenec, povinná četba naší generace. Re-read této série, tentokrát v originálním jazyce a z vlastní knihovny. Po několika letech je pro mě tenhle příběh snad ještě kouzelnější, než tehdy.
Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
Moje první seznámení s Márquezem a musím říct, že mě naprosto okouzlil. Z počátků jsem měla trochu problém chytit se a držet krok s tempem vypravěče, nicméně když jsem se do knihy začetla, stěží se mi pokládala.
