Tyrkysová komentáře u knih
Bezesporu se však jedná o jedno z těch důležitějších a vizionářských děl, která se kdy na poli science fiction objevila. V uzavřeném prostředí Bitevní školy, v níž jsou zavřeny desítky nejinteligentnějších a současně nejdominantnějších dětí světa, rozehrává autor skvělou etudu. V ní si pak hraje s psychologií postav všech žáků, ale i těch několika málo učitelů, kteří mají za úkol ze svých svěřenců dostat maximum v co nejkratším čase a za použití téměř jakýchkoli metod. Druhá, menší, dějová linka, která se věnuje Enderovým sourozencům, byla z mého pohledu slabší, neboť jsem se nějak nedokázala smířit s tím, že by něco podobného opravdu vymyslely zhruba dvanáctileté děti. To už ty strategické hry u cca 8letého Endera mi přišly snesitelnější :) Autor mě rozhodně nalákal k dočtení celé této i Stínové série...
4,5/5*
Hana Marie Körnerová píše neskutečně mile a po celou knihu máte opravdu pocit, jakoby vám svůj příběh vyprávěla kamarádka, kterou jste viděli naposledy ve škole. Čte se svižně, vede k zamyšlení, je veselý i smutný, s hrdinkami zažíváte radosti i strasti, ale i strach, nejistotu a bolest. Prostě vyprávění opravdu ze života. Doporučuji všem, které 60. a 70. léta zažily, užijí si ji ale určitě i mladší ročníky, které je znají třeba z vyprávění svých maminek či babiček.
4,5/5*
Dobří holubi s sebou přinášejí mnoho témat k zamyšlení, kvůli kterým se je rozhodně vyplatí přečíst. A to i přesto, že se nejedná o zrovna jednoduché čtení. Lexovy myšlenky přeskakují z minulosti do přítomnosti, děj se přesouvá z jednoho pacienta k druhému, mísí se s útržkovitými popisky, pohledy, vzpomínkami… Je velmi snadné se v textu ztratit, chvíli číst jen tak ze setrvačnosti, dokud se zase nechytíte děje. To považuji za největší mínus.
Hořkosladký sourozenecký příběh psaný ze dvou odlišných, a přece tak podobných pohledů, je napsaná tak skvěle, že omluvíte i lehce patetický závěr. Autorka navíc dokáže psát tak, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout. Nádhera!
Když vás neodradí trochu dětinské pojetí obálky a název knihy, opravdu se dozvíte pár zajímavých tipů na to, jak své zaměstnance (nebo kolegy) vhodně motivovat a naladit na tu správnou vlnu. Nalaďte své zaměstnance (nebo sebe a kolegy) pozitivně, naučte je milovat svou práci a být na ni hrdí.
Autor si knihu, v duchu svého hesla F**k It, prostě napsal po svém. A pokud se nad to dokážete povznést a smíříte se s tím, že nemůžete čekat žádné odborné statě a převratné myšlenky, napomůže vám zamyslet se nad tím, jak trávíte svůj čas, a jestli by ho nešlo využít i trošku lépe a zábavněji.
3,5/5*
Na příběhu je znát, že je autorovou prvotinou, což mu ale rozhodně neubírá na kvalitách. Dokáže vás zcela pohltit, je prosycený vůněmi vesnického života i lesa. Je to nádherná pohádka o venkovském životě, lásce k přírodě i dobře udělané práci, s nádechem nadpřirozena, která potěší dětskou i dospěláckou duši. Krásné ilustrace ji jen pozdvihují na vyšší úroveň.
4,5/5*
Už dlouho jsem se tak nad knížkou nezasmála. Několikrát jsem ji musela přestat číst v metru, protože jsem už vypadala jako blázen, neustále z ničeho nic vybuchující smíchy. Ač jsou situace a všechny postavy samozřejmě dohnány ad absurdum, stačí se nad to povznést, brát to jako spisovatelův záměr, a jen se bavit.
4,5*/5
Po rozvláčném začátku, jehož děj se bohužel prakticky dozvíte už z anotace (nečtěte ji, užijete si to víc), se zhruba od poloviny knihy do příběhu zakousnete tak, že jej dočtete se zatajeným dechem.
Jeho jedinou slabou stránkou je místy až polopatické vysvětlování, které neponechává čtenáři mnoho prostoru pro fantazii. Stejně tak vložená krátká intermezza ve formě diskuzních zpráv či e-mailů malinko zbytečně předjímaly následný děj, byť měly (pravděpodobně) mít jiný účel. To v mém hodnocení sráží jednu hvězdičku. I přesto ale kniha zůstává velmi napínavou a čtivou. Pokud se tedy od výše uvedeného oprostíte, přinese vám skvělý čtenářský zážitek.
Množství příkladů z reálného života a to, že se autor snaží najít řešení (téměř) pro každého, je mi velmi sympatické. Díky tomu si totiž může každý odnést přesně to, co zrovna jemu vyhovuje. Oproti jiným seberozvojovým knihám nemá tendenci brát svůj způsob práce jako ten jediný správný a navíc jej nevnucuje, ale předkládá možnosti. Doporučuji každému, kdo se o tuto problematiku zajímá a chtěl by na sobě zapracovat.
Petru Stančíkovi se výlet do kyberpunku nápadem i zpracováním povedl, bohužel jej ale kazí právě odkazy na zadavatele, které se mu tam nepodařilo propašovat tak, aby nerušily příběh. Když se ale od toho oprostíte, samotný děj vás vtáhne a necelých 140 stran slupnete jako malinu. Zajímavostí je také množství novotvarů, které autor využívá k popisu moderního prostředí a jejichž vysvětlivky v rámečcích krásně dokresluje celé prostředí. Půl hvězdičky k plusu za krásné grafické zpracování a ilustrace!
Ilustrace jsou bezesporu nosnou konstrukcí celé knihy, protože jsou opravdu nádherné, příběh ale rozhodně nezůstává pozadu. Má svou zajímavou filozofickou rovinu, která donutí k zamyšlení i dospěláka a pro děti je současně srozumitelný. Odpovídá tomu i jednoduchost vět, které sice postrádají jakousi malebnost (možná dáno částečně překladem?), ale zase jsou pro začínajícího čtenáře lépe uchopitelné. Za mě tedy rozhodně velký palec nahoru. Pokud budete mít možnost, určitě do knížky minimálně nahlédněte, chytí vás :-)
G. X. Todd svým postapokalyptickým thrillerovým debutem rozhodně dokáže zaujmout. Bravurně poskládaný a vyprávěný příběh vás vtáhne do sebe a nepustí až do poslední stránky. Chcete vědět víc, proniknout do záhady Hlasů, poznat hlavní hrdiny. Lacey není žádná naivka a Poutník uvnitř není až takový drsňák. Všechny postavy jsou propracované a hlavně uvěřitelné. Do Poutníka se navíc zamilujete díky jeho lásce ke knihám :)
Samotný příběh je opravdu jednoduchý a chytlavý – autorka prostě vzala oblíbená dětská jídla a zamíchala je do úsměvného děje. Díky kraťounkým větám, které jsou podpořeny kresbami, je knížka vhodná i pro začínající čtenáře. Na své si ale rozhodně přijdou i starší čtenáři a rodiče. Ilustrace jsou doslova prošpikovány milými a vtipnými detaily, takže stojí za to si je opravdu důkladně prostudovat ;-)
Čtenářský zážitek je bohužel poznamenán určitou plochostí celého vyprávění. Tripathi má menší problém s poutavým vykreslením postav i prostředí, které působí místy nereálně. Často jsou postavy naivní a nechovají se tak, jak byste předpokládali, ale trošku dětinsky. Dějová linka jako taková a čtivost příběhu to ovšem vyvažují. I přesto, že je z knihy jasné, že se jedná teprve o první díl trilogie a autor si tak trošku chystá půdu pro další pokračování, dává možnost se čtenáři zamilovat natolik, že si další díly bude chtít přečíst. Napomáhá tomu i otevřený konec.
3,5*/5*
Nádherný příběh, který je současně dojemný, smutný, překvapivý a vlastně i děsivý. Donutí vás zamyslet se nejen nad tím, co běžné německé obyvatelstvo za války zažívalo. Určitě stojí za přečtení. Zanechá ve vás stopu.
Co se ze začátku může zdát těžko vstřebatelné (a vyplývající z příběhu a deníkové formy vyprávění) – nejasný děj, chaotičnost zápisků, přeskakování „od jednoho ke druhému“ – po několika stránkách ani nezaznamenáte. Vzhledem k pojetí je jasné, že v knize je přítomna jistá rozvláčnost a na první pohled nedůležité popisy „nepodstatných“ maličkostí. Postupné skládání jednotlivých útržků myšlenek a dějových zvratů je sice malinko náročné na pozornost, v celkovém důsledku se ale vyplatí. Zejména závěr knihy je velmi emotivní.
Lahodná jídla z jednoho hrnce jsou zpracována pro mě ideálním formátem – každý recept je uveden na samostatné stránce, na jejímž protějšku je velká fotografie. Postup přípravy je pak vždy podrobně a srozumitelně rozepsán.
V kuchařce najdete celkem 70 receptů, oproti mému očekávání se ale ne vždy jedná o zcela „kompletní jídlo“ – u některých musíte dodat ještě přílohu, což je z mého pohledu „druhý hrnec“. Příprava některých jídel navíc také předpokládá již předpřipravené suroviny (například předem uvařené těstoviny), některé pokrmy se ještě po uvaření zapékají – takže opět „hrnec navíc“. To je ale asi tak jediné, co bych mohla vytknout :-)
Celý příběh je docela zamotaný, více, než by se na první pohled zdálo. Vraha rozhodně neodhalíte na první dobrou, stále na povrch vyplouvají další a další fakta. Čtenářský zážitek je tak veskrze pozitivní. Ano, kniha má své mouchy a mušky, které ale autor jistě v dalších dílech vypiluje. Obsahuje ale i spoustu zajímavých a napínavých momentů, které za to určitě stojí.
Celý příběh je vlastně takové vyprávění o životě, které netvoří moc pospolitý příběh. Ze začátku ani nejde chronologicky, takže je trošku složitější se v něm zorientovat. Některé pasáže jsou téměř bez děje, jiné se snaží o filozofičtější téma, "životní moudra", dramatičtější momenty nebo romantická vyznání. Jako celek ale působí hrozně ploše.
Nechci psát vyloženě negativně, protože chápu, že se podobný styl knih může někomu líbit, ale moc pozitiv se z mého pohledu najít nedá. Řekněme tedy jen, že jde o hodně nenáročné čtení, ideální, pokud si chcete chvilku snít své vzdušné zámky :)