ujira komentáře u knih
Opravdu vtipné čtení a postřehy a pohled zevnitř na prostředí, které známe jen z bulváru. Díky tomu, že jsem knihu navíc slyšela načtenou samotnou blogerkou, získala na zajímavosti. Dobrá oddechovka na léto.
Obdivuji autorovu schopnost propojit život zvířete a filosofické myšlenky. Je to velmi nenásilné a edukativní. Kdybych měla doporučit pedagogům, jak děti seznámit s filosofií pozitivního jednání, doporučila bych jim číst tuhle knihu nebo jiné autorovy.
Koneckonců nejen dětem.
Perfektní, načteno ve slovenštině, zajímavé, napínavé, přirozené. Fakt skvelý autor.
Bohužel Chase nepatří ke klasikům detektivního žánru a je to znát na knize,není to nadčasový příběh s detektivní zápletkou, i když se snaží o víc , spytuje konání hlavní hrdinky a její touhu po bezstarostném životě a bohatství a nabízí i možnost volby vymanit se z její dráhy, výsledek je jakoby už bez života a působí strnule.
Opravdu povedená knížka pro děti, listovaly si v ní s chutí mé děti, nyní vnuk a tak jsem ráda, že do ní koukám znovu. Lepší než obsah jsou ale ilustrace, podněcují k rozhovoru a kladení otázek.
Případ tajemného násilníka v plynové masce, který se protne s vraždou mladé a krásné tanečnice řeší opět Erika Fosterová, během složitého případu se musí vzdát dalšího muže, se kterým by mohla být šťastná, vyrovnat se s krizí středního věku, nadějí mít dítě a postarat se o bývalého stárnoucího tchána. Zastupující kolegyně, která na čas převezme případ málem přijde o život a uvědomí si, že to co má v životě cenu, je všední přítomnost milovaných. Dobře napsaný krimiromán.
Nádherné pohádky a ilustrace, literární poklad.
Láska z dětství, i když jde o sovětskou literaturu pro děti, bylo to úžasné a strhující.
Zajímavě rozehraná hra mezi partnery, mezi manžely, hra se sny, fantazií a erotickými přáními, kam a jakými cestami se tato hra posunuje a jaká nebezpečí přináší zpracoval rakouský autor ve svém útlém díle, které čerpá z nových přístupů v psychologii a medicíně.
Zklamání z doposud skvělé vypravěčky islandské krimi. Tentokrát mnoho odboček, téma zneužívání, pornografie a internetové šíření už dostalo mnoho kabátků a Yrsa se do toho pustila také, ale nepřišla s ničím zajímavým a navíc nepohlo tentokrát ani ponuré a slané prostředí Islandu ani osvědčená dvojice Freyja a Huldar. Posloucháno naštěstí v audioversi, jinak bych knihu nedočetla.
Trochu mi to připomíná ,,Takovou normální rodinku,, jen v moravském provedení. Vtipné skeče inspirované životem a soužitím rodiny na moravské vesnici. Asi na takový typ literatury nemám zrovna žaludek,nicméně autorovi neupírám talent a vlohy ke psaní scénářů.
O.Norek od první knihy zaujal, psát a vyprávět napínavé příběhy umí a je zřejmé, že ví o čem píše. Navíc jeho jazyk a styl silně podporují dramatičnost v politickém zákulisí současné Francie. Při čtení této knihy, ve které jde o střet mezi drogovými mafiemi, i o střet s veřejnou mocí o balancování na hraně politické korektnosti a podplatitelnosti si uvědomuji, jak v dnešním světě lze být těžko vždy spravedlivým a čistým.
O.Norek, francouzský kriminalista a spisovatel v jednom,překvapuje podobně jako slovenský autor výborných krimi D.Dán. Zřejmě čerpání z vlastních zkušeností a skutečných námětů, pokud se spojí s jistou dávkou spisovatelského nadání, může být zárukou čtivé a dobré krimiliteratury.
Tvrdá literatura faktu, zachycující intenzivní období života mladého Žida ve vyhlazovacím táboře vTreblince, kterému se podařilo, po úspěšném povstání, uprchnout, přežít a svědčit. Vpodstatě jde o výpověď pro tribunál soudící fašisty.
Velmi zvláštní, trochu pobuřující, trochu zneklidňující, ale také barevná, místy poetická próza současné české autorky. Stojí za přečtení.
Překombinované, přecpané, je zjevné, že autor chce za každou cenu čtenáře zaujmout a tak používá jinými autory již použité scénaře, román se stává předvídatelným.
Vždy jsem knihy p.Lustiga četla s respektem k životu, k naději. Jeho zpověd je psána s nadhledem, s touhou po přežití a zachování si zdravého rozumu přitom, co se přežít nedalo, co bylo lidmi proti lidem pácháno.
Po Příběhu služebnice jsem se těšila na další Atwoodovou, ale dostavilo se lehce zklamání, šlo zde o pokus napsat lehce krimi intelektuálněgoticko literárněpsychologické a angažované drama? Nebo jsem autorku nepochopila a je to příklad kanadské vyspělé a humorné ženské literatury? V každém případě bude to chtít přečíst si od této autorky ještě něco.
Humorné čtení o zcela nelehkém životě aristokrata v exilu. Být aristokratem není jen rodová tradice, šlechtický původ se projevuje i v každodenním lopotném shánění obživy farmáře i v jednání velvyslance. Prostě aristokrat sice nemá modrou krev, ale v krvi mu aristokracie koluje.