vakkets komentáře u knih
Timothy Snyder ve své knize vysvětluje holokaust velmi komplexně: od smýšlení Hitlera, přes situaci ve východní Evropě, vztah Polska k Židům až k válce, okupaci, rozvratu států a samotnému vyvražďování. Hlavní poselství je jasné – bylo to oslabování státní moci, respektive zánik států a kolaps jejich institucí, který umožnil hromadné vraždění lidí, kteří byli zbaveni občanství a přišli o ochranu státu.
Velice mě zaujala kapitola Paradox Osvětimi, která je určitě jednou z nejdůležitějších. Na knize je celkově vidět pečlivá autorova práce, značnou část stran na konci textu zabraly poznámky a seznam literatury.
Jako hlavní kvalitu této knihy považuju její závěr, tedy přesah do současnosti a budoucnosti – autor varuje před riziky spojenými s globální změnou klimatu a nedostatkem pitné vody a potravin. Velkou nadějí v měnícím se světě je další vědecký pokrok, ale při důsledně zachovaném oddělení vědy a politiky.
Je toho opravdu hodně, co mi z této knihy zůstalo v hlavě. Na jednu stranu je to až strašlivé, jak vlastně trvale hrozí, že by se něco podobného jako v letech 1941 – 1945 mohlo opakovat i v budoucnu, na druhou stranu je dobře, že se o tom píše, jsme varováni a máme možnost tomu snad zabránit.
Kniha se nečte úplně snadno, rozhodně ji však doporučuju všem, kdo chtějí znát minulost, ale hlavně všem, komu záleží na budoucnosti.
Krátká, přesto velice silná kniha s krásnými ilustracemi. Podle mě je téměř nepředstavitelné, v jaké situaci se Syřané a další uprchlíci ocitli, a co všechno museli zažít, jaké měli štěstí, že vůbec přežili a dostali se do Evropy. A tady se pak dozví, že je tady nechceme, že jim rozhodně pomáhat nebudeme, a ať se vrátí, odkud přišli. Je mi smutno.
Krásná knížka o lásce, přátelství, o poznávání sebe sama, o nejistotě, o shledání. Děj se může zdát v knize na rozdíl od pocitů a myšlenek možná mírně upozaděn, o to je však příběh silnější. Určitě doporučuju k přečtení, film je taky dobrej.
~
» Během těch týdnů, které nás to léto svedly dohromady, se naše životy jen letmo dotkly, my však přešli na druhý břeh, kde se čas zastavil, nebe sestoupilo na zem a poskytlo nám příděl toho božského, co je už od narození naše. Dělali jsme, že to nevidíme. Mluvili jsme o všem, jenom o tom ne. Ale vždycky jsme to věděli, a i když jsme o tom mlčeli, tím víc jsme to potvrzovali. Našli jsme hvězdy, ty i já. A takový dar člověk obdrží jenom jednou. «
#callmebyyourname
Krásné čtení.
Zase trochu jiná kniha než Vango nebo Tobiáš, ale neméně povedená. Je hlavně hodně poetická, jinak má klasické fombellovské hlavní téma – lásku, celkem napínavý příběh, sympatické postavy, trochu tajemství a trochu historie. Tentokrát je to pravá pohádka.
Díky Baobabu za vynikající zpracování, knížka je to nádherná.
„Ujišťuji vás, že náš dům je plný nebezpečí. Každé pomyslné zákoutí a kdejaká škvíra je přecpaná maligní faunou, která čeká jen na to, aby se na nás vrhla.“
Pohodová knížka plná zajímavých historek jedné neobyčejné rodiny, pro milovníky zvířat povinnost. Hned bych se na Korfu vydal a rád bych tam zažil a viděl to, co malý Gerry před mnoha lety..
Myslím si, že hlavní záhada knihy – tedy kdo je Vango – byla nejen mně celkem brzy jasná. Přesto toto tušení nijak nepoškodilo můj prožitek ze čtení této báječné knihy. Příběh je skvěle sestaven, působí věrohodně, je hlavně napínavý a drží čtenáře v pozoru. Oceňuji především citlivé zasazení historického kontextu, to se autorovi podařilo perfektně. Kniha Vango je velmi čtivá a autora po přečtení Tobiáše Lolnesse řadím mezi své oblíbence, a těším se na další jeho dílo. Co bych nakonec vyzdvihl, je především lidskost příběhu a jemnost vyprávění, je to zkrátka krásné čtení, které člověka upoutá.
Srozumitelné, smutné, krásné. Brečel jsem. Kniha, kterou si musíte přečíst!
Gaarder umí psát. A umí psát tak, že se člověk prostě musí zamyslet nad důležitými věcmi. Samotný příběh to poselství jen tak šikovně dokresluje. Je to štíhlá knížečka, kterou vám doporučuju.
Oceňuji dobře vymyšlené a propracované prostředí a vykreslené postavy. Příběh mě uprostřed začal trošku nudit, ale ke konci se to zase dobře rozjelo a hltal jsem stránky. Asi brzy otevřu druhý díl...
Výborná kniha, kterou rozhodně doporučuju! Je sice poměrně drsná, protože je o drsné době a šílených věcech, ale je to kniha napínavá, skvěle vystavěná a vyprávěná a má dramatický vývoj, který je nepředvídatelný. Je tu taky hodně zdůrazněna psychologická a sociologická stránka příběhu a reálie drsného života v totalitě sovětského státu. Je to takový historický psychologický thriller s dobrodružnou detektivní zápletkou, čte se velmi dobře.
Jsem nadšenej. Od knížky jsem neměl velká očekávání, ale bylo to asi přesně to, co jsem teď potřeboval číst. Sladká letní romance, která se čte skoro jedním dechem. Za mě palec nahoru!
Krásná kniha, která pohladí na duši. Doporučuju.
„Sbohem Étiennette. Spřátelily jsme se příliš pozdě...“
„Na to není nikdy pozdě,“ usmála se. „Kam se teď vydáš?“
„Hledám řeku Kžar. Znáš ji?“
Na to, o jak nepředstavitelných a složitých věcech kniha vypráví, je až překvapivě srozumitelná, i když místy jsem v obraze nebyl. Fascinující téma a dobrá kniha.
Další z mnoha silných příběhů holokaustu a 2. světové války. Je až neuvěřitelné, že se to opravdu stalo a Wladek přežil.
Kniha se čte velmi dobře, ačkoli pojednává o takových hrůzách.
Khaled Hosseini je pan spisovatel. Jeho knihy jsou pro mě vždycky vrcholným čtenářským zážitkem. Je asi zbytečné popisovat děj, ale musím zmínit moje pocity z této knihy – je to především vděčnost za to, jaké štěstí mám, jaký mám život, jakou mám rodinu.
Příběhy postav v knize jsou velmi silné, komplikované, plné smutku, ale i radosti, tápání i shledání. Prostě takové, jak je život přináší. Hodně mě zaujal vedlejší příběh pana Markose.
Jako takovou malou výtku ke knize bych uvedl, že mi úplně nevyhovovala forma – střídání časů, střídání vypravěčů, někdy ich-forma, někdy dopis... Občas jsem musel listovat, abych se zorientoval, jak která kapitola navazuje na ty předchozí. Někdo toto uspořádání knihy jistě ocení, pro mě to byla spíš komplikace. Ale nakonec do sebe všechno zapadne, a člověka-čtenáře naplní uspokojení z dokončení příběhu. Díky za to.
Kniha je určená spíše americkému čtenáři, tomu odpovídá stručnost textu, na druhou stranu vyzdvihuji srozumitelnost sdělení, že každý se může zasadit o fungování demokracie a čerpat poučení z historie v konkrétních situacích každodenního života.
Zajímavá kniha, velice čtivá, moc dobře napsaná. Člověk si celou dobu skládá v hlavě teorii „jak to teda bylo“ a myslí si, jak autora prokoukl, ten ho však na konci pěkně převeze! Ale jednoznačně v dobrém!! Určitě doporučuju k přečtení, je to sice psycho, ale stojí to za to.
Khaled Hosseini je výborný vypraveč a dokazuje to i v této skvělé knize. Afghánistán je tvrdě zkoušená země, žít tam nebylo a není lehké a jasně nám to ukazuje příběh dvou hlavních hrdinek románu. Čtení je to náročné: hodně násilí, smutku, křivdy a utrpení – na druhou stranu je kniha plná lásky, síly, vytrvalosti a skromnosti. Je to knížka, kterou by lidi měli číst už jen pro to, aby se víc dozvěděli o samotném Afghánistánu nebo o islámu.
Ve srovnání s Lovcem draků se mi tento román tolik nelíbil. Nedokážu říct, jestli mi v knize něco chybělo nebo spíš naopak přebývalo, ale hodnotím o jednu hvězdičku méně, přesto jednoznačně doporučuju, kniha je to moc dobrá.
Kniha určená spíše dětem, velmi hezky se čte, příběh poměrně neznámý, fajn knížka!