vandalindakova komentáře u knih

Právě jsem dočetla a jsem plná dojmů. Knihu hodnotím 4,5*, protože byla sakra dobrá! Pořád má nějaká ale.
Je těžké říct, co přesně mi tu vadilo a co naopak oceňuji, aniž bych něco nevyspoilerovala. Spoustu informací se totiž dozvídáme až ke konci pomocí zvratů. Některé byly perfektní, jiné už tolik ne.
Máme zde prostředí vězení, které je po celou dobu příběhu. Je zpracované realisticky, dostatečně a je to jedna z věcí, která je za mě na této knize super. Můžeme vidět, jak to tu chodí, jaká tu panuje hierarchie, a prostě tomu bylo věnováno celkem dost prostoru. I přesto mě to ani nenudilo.
Druhou věcí je hlavní hrdinka, která je silná, není hloupá, a ví, že se o sebe musí postarat sama. Byla mi sympatická celou tu dobu, až do konce. Na tom konci mě totiž s prominutím fakt n*srala! A upřímně doufám, že se další díly nebudou odebírat tím směrem, jakým si myslím. Protože to chci číst dál, ale tohle by se mi úplně nelíbilo.
Oblíbila jsem si i Jarena, který se svýma modro zlatýma očima (Ty bych fakt chtěla vidět! Neříkám že to nejde, ale tohle spojení mě bavilo pokaždé, co se objevilo) byl další důležitou postavou příběhu. Zvrat spjatý s ním jsem okomentovala asi jako: NO JASNĚ, JAK JINAK!
A jednu skutečnost jsem odhadla už mnohem dřív než hlavní hrdinka, a celkem mi drásalo nervy, že jí trvalo několik týdnů, než ji něco takového vůbec napadlo! Bylo super realisticky ukázat, jak dlouho trvá na něco takového přijít, a oceňuji, že to nebylo napsáno stylem....tadáá nic jsem nemusela udělat, vyřešeno. Ale, že ji to vůbec nenapadne...
Mé srdce si stejně nejvíc získal Tipp, protože je boží!
Je to kniha narvaná zvraty, celkový dojem má hlavu a patu, a dává to smysl. Vymyšlené je to fakt dobře, ale bojím se, kam to spěje. Fakt doufám, že to autorka nakonec vede jinak. Upřímně bych byla asi šťastnější, kdyby to byl standalone s jasně jednoduchým koncem!

Kniha mi byla poskytnutá v rámci jednorázové spolupráce díky Humbok blogerům, od Humbooku a nakladatelství Fragment.

3 26.01.2022

Čekala jsem náádherný příběh, a ten jsem taky dostala. Tohle bylo pohlazení po duši. Cítila jsem pokaždé, co jsem po knize sáhla, jak si samotné čtení užívám.
Kniha nemá nějak akční děj, moc se tam toho nestane, ale tady tomu vůbec nic naprosto nevadí.
Kniha je napsána nádherným stylem, poeticky a kouzelně. Radost to číst.
Příběh je složený ze dvou linek, z linky odehrávající se v současnosti a poté linka, která se vrací do minulosti od doby, kdy se Addie dohodla s ďáblem. Ten vztah mezi nimi je tam perfektně vykreslený, jde vidět posun a taky to doplňuje tu linku druhou, a osvětluje proč co jak je.
Celkově jsem si postavy zamilovala, a žrala jsem jejich příběhy. Obsahovalo to zajímavé zvraty hlavně ke konci, který mě rozložil na tisíc dílků.
Po dočtení jsem nevěděla, co se svým životem! Opravdu. Měla jsem knižní kocovinu, a nechtělo se mi ani jít do jiného příběhu. Tohle si musí přečíst každý, stojí to opravdu za to.

3 21.12.2021

Tohle je přesně ta kniha, kterou milujete už jen proto, jaké vysílá vibes. Má to našlápnuto k další luxusní sérii, a mě se jednička samozřejmě dost líbila.
Má to obrovskou čtivost, stránky ubíhají ani nevíte jak. Každou chvíli se tam něco děje, a obsahuje to překvapivé zvraty, takže vás to chytne a rozhodně nepustí.
Prostředí Hříšného města plného gangů, do kterého se dostane hlavní hrdinka čirou náhodou jen proto, že hledá svoji ztracenou matku, na vás bude působit temně, plné intrik a nebezpečí! K tomu si přidejte karetní hry, hazard, večerní party plná vystoupení, a výsledná atmosféra je něco neskutečného.
Hlavní postavy mě zaujaly, a oblíbila jsem si je. Levi like bad boy, který na mě tak ale moc nepůsobil, a Enne, u které je krásně zobrazeno, jak se může člověk zamotat do průseru, a ani neví jak.
Magický svět je tu postavený na tom, že každý má dvě schopnosti, jednu od matky a druhou od otce, zní to jako pravidla genetiky, joo! Dost dobrý nápad, a přidalo to k tomu další + navíc.
Nechávám si rezervu na další díly, prý jsou ještě lepší!

3 05.11.2021

Myslím si, že Colleen u mě pomalu odzvonilo, protože se setkávám s jedním zklamáním za druhým.
A tahle kniha je hodně opěvovaná, jako nejlepší od autorky. No pokud rádi čtete o sexu, tak asi jo no.

Příběh byl sice čtivý, ale i tak mě to postupně přestalo bavit. Drželo mě u toho to, že jsem byla zvědavá na kapitoly z Milesovy minulosti. Ty jsem totiž žrala, a chtěla vědět, co se stalo. Jenže byly kraťounký!

Zbytek byl prostě jenom sex, sex a zase sex. Když o tom čtete tři čtvrtě knihy dokola, tak je to fakt nuda. Navíc bylo šílený, jak tím řešili všechno. Tate je naštvaná, tak na to skočíme. Ublížil jsem Tate? No tak na to skočíme...:D Na tohle u této autorky jako nejsem zvyklá.

Konec mě sice bavil, ale nezachrání to celou knihu.

3 05.11.2021

Naprosto skvělé! Pan doktor Beneš je opravdu inteligentní člověk, názorově mi sedí do vkusu a krásně popisuje problematiku, jak zdravotnictví, tak pacientů, neurochirurgie, ale i života celkově.
U mnoha věcí uhodil hřebíček na hlavičku. A mě to sedělo, protože do zdravotnictví také vidím.
Jedna z nejlepších knih letošního roku, bez debat. Pro každého, kdo by chtěl zjistit něco o neurochirurgii, o tom, jak funguje zdravotnický systém a celkově o tom, jak vypadá život lékaře

3 29.12.2020

Popravdě jsem se této knze ze začátku vyhýbala. Proč? Protože nám anotace nabízí příběh hodně podobný příběhu Hvězdy nám nepřály. A já se obávala, že mi to nic nedá a budu akorát naštvaná, že je to skoro stejný. Jaký to byl omyl!
Nakonec jsem se ke knize dostala díky tomu, že jsem měla chuť si něco podobného přečíst, a protože Yoli uspořádalo na tuto knihu společné čtení.
Obálka je nádherná, to bez debat. Zaslouženě vyhrála nejhezčí obálku v rámci Humbook awards. I proto jsem se rozhodla ji zkusit ztvárnit v rámci fotky. Tak snad se vám to bude líbit.
Způsob vyprávění mi byl velmi sympatický a příjemný, a díky němu tato kniha dle mého názoru překonala právě zmíněné Hvězdy. Děj krásně plynul, odsýpal a dobře se četl.
V recenzích jsem četla, že se některým nelíbilo, jak se zvelebovalo nemocniční prostředí. A to mi na tom právě přišlo peckový. Za prvé netuším, jak to vypadá v jiných nemocnicích než u nás, a za druhé to oproti mému zaměstnání byla příjemná změna. A bylo fajn pozorovat, jak Stella bere tu nemocnici jako druhý domov, bere to pozitivně, těší se na přátele atd.
Všechny hlavní postavy mi neskutečně sedly. Na Stelle jsem měla ráda její smysl pro pořádek a řád, a právě to, jak se snažila brát to pozitivně. Poe byl boží kámoš prostě, kámoš na všechno! A Will byl zase skvělý rebel, který se nakonec dával do kupy a choval se skvěle! Bylo boží sledovat jednotlivé vztahy mezi nimi.
Romantická linka mi také sedla. Ona byla tak příjemně a pomalu napsaná, že to bylo něco úžasného. Dva momenty mě v knize rozplakaly, a jedním z nich byl samozřejmě konec. Kdo četl, tak určitě ví, o co se jedná.
Jediná věc, která mi neseděla, bylo když dodržovali rozestup šesti kroků a zároveň se dotýkali rukama (prstama). To mi prostě nepřišlo fyzicky možné a za to dávám půl hvězdy dolu.
Jinak tohle mohu rozhodně, rozhodně doporučit!

3 29.12.2020

Bohužel tohle za mě bylo zklamání. Těžko říct, jestli bych na knihu měla stejný nebo jiný názor před těmi lety, kdy poprvé vyšla a trh ještě nebyl tak bohatý. Momentálně seženete lepší knihy, opravdu.
A to jsem od toho ani neočekávala nic extra. Viděla jsem film, který se mi líbil. Klasická romantická komedie, na které se koukám ráda, když chci vypnout.
Kamenem úrazu v knize je hlavní hrdinka, Lara Jean. Její charakter je totiž děsný, a není výmluvou to, že ji je 16 a je puberťačka. Já se takhle v 16ti nechovala, fakt ne. Nevidí si do pusy, a cokoliv co řekne, je perla. A že tím uráží a ubližuje všem kolem sebe? Nevadííí. Věčně jenom lže, a to i kvůli totálním kravinám. A pak se dá naoko dohromady s klukem jen proto, aby tím naštvala svého nejlepšího kamaráda a vytahovala se před ním. Její starší sestra odjede, ona se má začít starat o mladší sestru a částečně o domácnost. A nedělá vůbec nic. Spíš to vypadá o boj, jak neumřít hlady, protože Lara má tisíc jiných starostí (ne nemá), a na všechno zapomene. I na to, že má připravit večeři. :D
Naivně jsem si myslela, že tuhle jednohubku budu mít přečtenou tak za dva dny, budu se u toho culit a oddechnu si od toho. HaHa… Trápila jsem se s tím týden! Vůbec mě to nebavilo a nenutilo číst dál. Protože se tam nic extra nedělo.
No a teď taky něco pozitivního. Tady bych zmínila vedlejší postavy. Hrozně jsem si oblíbila Joshe, který to od Lary pěkně schytával. Přitom je to tak skvělý kluk. Také mám ráda Kitty a Margot. Vtipné bylo, že Kitty mi občas v jejích 9ti letech přišla mnohem rozumnější než celá slavná Lara Jean.
Druhá věc je rodinná atmosféra, která tam byla úžasná, ale bohužel ji Lara úspěšně často zabíjela. Fakt díky Laro.
A třetí věcí jsou dvě scény. Ano pouze dvě scény z celé knihy, a to Halloween a Vánoce.
Tahle kniha mi ukázala, že opravdu existují filmové adaptace, které jsou lepší jak kniha! Tahle patří mezi ně. Na další díly se nechystám.

3 29.12.2020

Tohle je kniha, na kterou jsem se hrozně moc těšila ještě předtím, než bylo oznámeno, že vyjde v češtině. Dala jsem na spoustu doporučení a vrhla se do ní už v angličtině.
A jsem nadšená! Protože čtení této knihy jsem si tak neskutečně užívala, i přesto, že mi to trvalo celkem dlouho se tím prokousat. Vůbec to nebylo nudné, ani zdlouhavé a rozhodně bych neškrtala ani slovo. Při delším čtení jsem si vše dávkovala tak nějak postupně, a měla jsem čas se kochat atmosférou a postavami.
Atmosféra provázející příběh byla naprosto kouzelná. Trefně zde byl popsán svět, kde na každé straně stojí čarodějnice nebo naopak jejich lovci. Z příběhu na mě vyzařoval nádech středověké Francie, ať už díky lovení a upalování čarodějnic, tak díky používaným výrazům.
Příběh nabral akčnost až někde v posledních 60ti stranách, ale to mi naprosto vůbec nevadilo. Styl psaní byl pohodový a já si užívala vznik romantické linky mezi Lou a Reidem, a vtipné momenty. Ty totiž provázely celou knihu a byly naprosto dokonalé. Často jsem se u knihy smála jako blázen.
Hlavní hrdinku, čarodějnici Lou, jsem si zamilovala. Ona byla po celou dobu přidrzlá, vtipná, provokovala, ale také se o sebe uměla postarat a neměla ráda, když ji chtěl někdo chránit. K tomu měla srdce na pravém místě, a nebyla zlá a ani hloupá. Reid byl dost velkou část příběhu spíše nevýrazný, mohli jsme vidět jeho odhodlání pro jeho víru. Až v poslední části se začal vybarvovat.
Romantická linka tu byla úžasná. Ano, souhlasím, že je to příběh Niny a Mathiase v jiném kontextu, ale jejich romantickou linku miluju a miluju i tuhle. To, jak se na začátku pošťuchovali, handrkovali a provokovali, bylo boží!
Rozhodně za mě velké, velké doporučení a nemohu se dočkat pokračování!!

3 29.12.2020

Závěrečný díl byl stejně boží jako díly předchozí. Všechno, co jsem zmínila v recenzi na druhý díl, tady stále platí.
Jestli si myslíte, že si po dvou knihách zvyknete na ty neskutečné zvraty, které autor vymýšlí, tak mi dovolte se zasmát. Tady mi to totiž rvalo dech z plic asi nejvíc. Hlavně v druhé polovině jsem měla pocit, že mi někdo vzal plíce, ucpal je nepropustnou vatou a vrátil mi je zpátky. :D Prostě jsem z toho nemohla ani dýchat, jak to bylo dech beroucí a napínavé.
Ve trojce se začaly asi nejvíce projevovat romantické linky, které jsou mezi bandou puberťáků dost pochopitelné (vlastně jsem se i zarazila, že se tohle téma lehce odstrkovalo...síla zvyku u young adult žánru). A prosím vás tohle není žádné mínus, protože zaprvé jsem jim všem fandila a tím víc jsem měla rozšířené zorničky, aby se zas mezi nějakou dvojicí něco nestalo, no a za druhé to bylo naprosto nenásilné. A to na tom bylo naprosto boží. Hodně knih je zkažený romantickou linkou, která je tam narvaná za každou cenu, totálně to přehltí původní zápletku a změní charakter o 180 stupňů. Tak tohle tady nebylo ani náhodou. Prostě teď bojujeme o přežití a randění jde stranou.
Tím se dostávám i k humoru, který provází celou sérii. Já na to mám jedno slovo, geniální. Prostě když už si myslíte, že umřete zoufalstvím, tak přijde úžasná postava jménem Katsu a smíchem vás odrovná. Vyskytovalo se tu spoustu vtipných momentů, hlášek a dokonce i černého humoru.
Na závěr musím ocenit poslední část, kterou jsem si neskutečně moc užila. Jakoby vám autor dával najevo, že jste přežili celé tři natřískané díly plné všeho neskutečného, tak si na závěr zasloužíte přesně to, co dostanete.

3 08.04.2020

Hned po dočtení jsem byla celkem rozpačitá. Nejspíš z toho důvodu, že young adult contemporary moc nečtu, spíš se jim tak trochu vyhýbám. Bojím se totiž, že v nich bude příliš pubertálních klišé.
Tohle, nečekaně v souvislosti s mým hodnocením, bylo jiné.

Protože tady to nebylo jen o pubertálních problémech a láskách. Kniha řeší dost závažných témat, jako třeba: jak se vyrovnat se smrtí blízké osoby, jak to může ovlivnit náš následný život, jak se vyrovnat s předsudky.

Bavilo mě číst příběh obou hlavních postav. Od začátku totiž víme moc dobře, kdo ji na ten dopis odepíše a už jenom pozorujeme, co se mezi nimi děje, a jak se vyrovnávají s vlastními bitvami, a také to, jak se můžou lidé hodně mýlit díky právě předsudkům. Zápletka měla hlavu a patu, nijak nereálně to nepřeskakovalo a četlo se to moc hezky.

No a konec byl brutální! To se vyvinulo tak nepředvídatelně, a takový zvrat na konci jsem opravdu nečekala. Takže jsem si nakonec vlastně řekla, že tomu nemám co vytknout, a mohu jedině doporučit.

3 08.04.2020

Na začátek bych podotkla, že tato kniha je pro mě lehké vystoupení z komfortní zóny. Což znamená, že tento žánr běžně nečtu. Ale chtěla jsem ho zkusit, určitě to není nic z donucení nebo něco podobného. Navíc mě zaujala anotace knihy. A třetím důvodem, proč jsem si knihu vybrala, je nakladatelství Host. Host mám totiž hodně ráda, protože jejich formát se mi velmi dobře čte, a myslím si, že si na jejich knihách dávají hodně záležet.

Forma vyprávění příběhu mi přišla velmi příjemná a čtivá. V knize se objevuje více pohledů a linek, ve výsledku dohromady tři. Jedna linka je z přítomnosti z pohledu Niamh a popisuje, to jak se Niamh vyrovnává se ztrátou manžela, co má za povinnosti apod. Druhá linka je taktéž z pohledu Niamh, ale z minulosti, kdy ona vlastně vzpomíná na své dětství, na to jak se s Ruairidhem poznali, na jejich různé příhody a tak dále. Zde se mi líbilo, že každá vzpomínka vždycky systematicky následovala po kapitole z přítomnosti, ve které se dělo něco, co s tou danou vzpomínkou souviselo. Těchto vzpomínkových částí zde bylo docela hodně a mě to vůbec nevadilo, protože mě bavily asi nejvíce.

No a třetí linka byla z pohledu vyšetřovatelky, která dostala Ruairidhův případ na starost. Ale i tady se netočilo vše jen kolem vyšetřování, ba naopak. Detektivka totiž řeší velmi vážné dilema: děti nebo práce.
Konec byl pro mě naprosto šokující. Řekla bych, že se opravdu povedl, protože nic z toho, co se stalo, jsem opravdu nečekala. Nejenže mě to překvapilo, ale ještě víc mi to zlepšilo dojem z knihy.

Ve výsledku se mi kniha moc líbila a určitě ji mohu doporučit dál, i přesto, že se v tomto žánru zase tolik nepohybuji. Naopak mě kniha nalákala číst občas i něco jiného než jen fantasy/sci-fi a young adult.

3 30.12.2019

Pokud hledáte nejhorší knihu roku 2019, tak tady vám ji představuji v plné parádě (*fanfáry*). Tohle je totiž mega průšvih.

První věc, která mi je nesympatická, jsou pro mě zbytečně překombinovaná a složitá jména postav, národů, zemí atd. Nedá se to zapamatovat, nedá se to vyslovovat, nic prostě. Uvedu nějaké příklady: Sorén, kalovaxiáni… atd.
Když už si člověk na tyto jména, tak nějak zvykne, tak se mezi nimi objeví Dagmar. Protože to se k sobě přece hodí že jo. Bohužel bylo několik jmen také převzato z jiných knih, např. výše zmiňovaná Theodosie, Thora či Cress.

Když už jsem se dotkla jiných knih, tak nejenže byla převzata jména, ale bohužel i celý příběh. Objevilo se několik částí, které mi opravdu stejnou situací připomnělo nějakou jinou knihu, kterou už jsem četla. Nejčastěji se zde vyskytovaly části podobné (ne-li prakticky stejné) z Kletby vítězů, Zrady vítězů, Hry o trůny a ze Skleněného trůnu.

Celou dobu, co jsem Princeznu popela četla, jsem přemýšlela, zda je kniha tak špatná sama o sobě, nebo za to z části může i překlad. Jelikož v té češtině je ten příběh tak zvláštně napsaný. Nejenže se zde vyskytují zvláštní , složitá jména, ale občas se v psaném textu objevilo i nějaké to slovo, které mi do celého stylu psaní té knihy nepatřilo. Buď bylo opět zbytečně složité, jako kdyby autorka chtěla povznést formu na umělecky? vyšší úroveň. Akorát se to tedy úplně nevyvedlo. A nebo naopak mi to ve výsledku ve větě nedávalo smysl a nejradši bych to nahradila úplně jiným slovem.
Co se tam často vyskytovalo, byly něco jako oxymoróny - nebo-li prostě navzájem se vylučující spojení slov. Jako příklad uvedu ty. které se vyskytovaly nejčastěji: čas ubíhal pomalu, ale rychle; nebo bylo to blízko a zároveň daleko. To bylo prostě tak divný, že si člověk říká: tak co teda?

Rozhodně si to ale nebudu ověřovat tím, že bych si přečetla knihu v originále. Na to se mám moc ráda. :D

Co se týká hlavní postavy...uhm. Hlavní hrdinka je neskutečně na pěst, neskutečně hloupá a otravná. Za celo dobu jsem měla pocit, že trpí schizofrenií nebo minimálně roztrojením osobnosti, jelikož pro sebe měla tři jména a chovala se vždy podle toho, jak si zrovna z nich říkala. Celý začátek fňukala, jak čekala, že jí někdo zachrání. V jedné kapitole bylo slovo zachránit div ne častěji jako tečka za větou. Následně se zase musela chovat jako největší hrdinka světa, vymyslela si totálně stupidní plán, který vlastně doteď nechápu.
Kolem ní se vyskytovalo hodně málo lidí, kteří se s ní byli schopní bavit, byli na ní hodní a pomáhali jí. A ona byla vážně tak hloupá, že místo toho, aby si toho vážila, tak jim podrazila nohy a zradila je, protože ten její dokonalý plán že! Co pak udělala na konci mě rozsekalo úplně, totální nelogické a povrchní chování.

Milostný trojúhelník...ano už zase. A já se ptám, proč? Tenhle byl vyloženě špatný, předvídatelný, nelogický a naprosto otravný!!
Celá kniha je vlastně plná klišoidních situací, které už se v young adult objevili tisíckrát. Už je to opravdu ohrané. A ano konec knihy jsem takřka odhadla.

Tuto knihu bych prostě nedoporučila snad ani svému nepříteli.

3 07.10.2019

Druhý díl je oproti prvnímu horší. Leah mi byla celkem nesympatická. Navíc se zde objevilo několik nelogických věcí, např. když o sobě tvrdí, že je Bi, ale nikdy nebude s žádným klukem? Nebo, když vypráví, že byla zamilovaná snad do každého. Kolikrát je protivná, má zvláštní móresy, pořád tvrdí, jak to chce všem říct, jaká je, ale že to nejde. Navíc, co mi vadilo nejvíc, bylo to, že se Leah stavěla k heterosexualům jako k divný lidem. Prostě teď frčí Bi a homo, a hetero je trapný. Jako pardon? Bojujete za stejná práva, ale sama dělá to samý? Nechápu :D Jako krátká oddechovka dobrý, ale nic jiného mi to nedalo.

3 12.07.2019

Na to, že nevyhledávám LGBT tématiku v knihách, tak tohle bylo fajn. Místy vtipné, čtivé a během dvou dnů přečtené. I tak je to spíše pro mladší čtenáře, než jsem já.

3 27.06.2019

Smrt před branami je třetí díl tetralogie Jiskra v popelu. Tato série se řadí mezi mé nejoblíbenější a každým dílem jí mám radši, a radši. Ani Smrt před branami totiž nezaostává za předchozími dvěma díly.
Příběh je vyprávěn z pohledu tří postav: Layi ze Serry, Heleny alias Krkavce, a Eliase Veturia. Objevují se tam tedy tři dějové linky, které se párkrát prolínají.
Postavy jsou skvěle vykresleny v celé sérii. Všechny hlavní postavy mě chytily za srdce a s napětím jsem sledovala jejich příběh.
Děj příběhu odsýpá, je hodně akční a jednoduše se tam pořád něco děje. Kniha obsahuje neskutečné množství dobře napsaných zvratů. Každá kapitola většinou končí nějakým tímhle zvratem nebo událostí/či odkrytím faktu, který čtenář absolutně nečeká. To je přesně ten důvod, proč vás to bude nudit číst dál a dál, až nakonec zjistíte, že jste zhltli sto stran jako nic. O to víc je tento jev zmnožen tím, že se pravidelně střídají kapitoly jednotlivých postav. Tím pádem musíte přečíst dvě kapitoly než zjistíte, co se stalo té první postavě. A o tohle není nouze ani v jedné ze tří dějových linií.
Co se mi hodně líbilo, byl magický svět, který v tomto díle dostal své místo. V prvním díle není magie a nadpřirozeno snad žádné, ve druhém díle se pomalu vyskytuje jako něco nevysvětlitelného, a zde ve třetím už tvoří důležitou linku, která se proplétá všemi příběhy, a se kterou nás kniha pomalu, ale jistě pečlivě seznamuje.
S tím souvisejí i nadpřirozené postavy, které se zde vyskytují. Tady totiž budete číst o džinech, ífritech, ghůlech a jim podobných tajemných ,,tvorech", které mi přijdou velmi originální.
Co o této sérii ještě musím říct, je to, že je to velmi temná a drsná fantasy. Tady to nejsou žádné třpytivé jiskry, roztomilá kouzla, veselí duchové a tak dále. Tohle je svět plný nespravedlnosti a krutosti. Svět, kde všichni bojují o svůj život, kde padne stovky až tisíce životů. Je to svět plný podlosti, podrazáctví, machinací, drsných okamžiků. A přesně tohle na mě působí hrozně realistickým dojmem, a dle mého názoru to posiluje tuto sérii.
Romantické linky zde proto nemají své místo. A ty, které tam jsou naznačeny, jsou zadupány do písku. Alespoň prozatím.
Celou sérii za sebe jedině doporučuji, a to každému milovníkovi fantasy a všem, komu nevadí drsnější styl příběhů.

3 17.04.2019

Začnu vzhledem, ten je totiž stejně jako u Šest vran naprosto dokonalý. Přebal vypadá nádherně, stejně tak červená ořízka stránek. Uvnitř jsou dvě mapky: první je klasická mapka světa, ve které se příběh odehrává, a kterou najdete i v celé sérii Griša, a poté naprosto boží mapa Ketterdamu. Další věc, kterou v knihách hrozně oceňuji je, když obsahují takovou tu látkovou záložku (nebo jak se tomu říká :D). Poslední dobou je totiž ráda používám a jsou velmi praktické, pokud zrovna u sebe nic nemám na založení. Celkově formát knihy vypadá na složitější čtení, což možná i je, ale na druhou stranu ten příběh to hravě vykompenzuje. Poslední věc ke stylu knihy, kterou bych chtěla zmínit, je oddělování kapitol a částí. To je totiž prostě jedna velká krása. Vizuálně prostě patří mezi nejhezčí knihy v mé knihovně.
Co se týče postav, každá z nich má něco do sebe. Během čtení jsem ani u jedné z nich neměla tendenci přeskakovat děj. Nejvíce jsem si už od Šesti vran oblíbila Inej a Jespera. V tomto druhém díle k nim přibyl i Wylan. V Prohnilém městě se vyskytovali tzv. flashbacky, které o postavách prozrazovali, co se dělo předtím, než se objevili v takové situaci, ve které jsou teď, a vysvětlovali proč vlastně jsou, jací jsou. Občas mi chvilku trvalo, než mi došlo, že jsem momentálně v tom flashbacku.
I přesto, že se děj točil většinou jen kolem toho, aby dostali Van Ecka, tak příběh odsýpal a byl dost akční. Občas se zde vyskytovaly části, které mi přišly zdlouhavé, protáhlé a lehce i nudné (za to je ta jedna hvězda dole), avšak ten zbytek byl dost nadupaný. Romantické linky tam jen lehce propluly, což bylo fakt super. Žádné extra přehnané slaďárny, za to palec nahoru. Navíc popisy napsané Leigh Bardugo jsou prostě geniální. Všechno (jak postavy, tak místa, tak události nebo situace) umí popsat dopodrobna a zároveň stále čtivě. Během čtení se mnou cloumaly emoce, byl tam fakt kotel vtipných a božích hlášek, u kterých jsem se smála nahlas. Naopak tam byly momenty smutnější a jeden mě dokonce rozbrečel v místnosti plné lidí (vážně blbá situace). Po dočtení jsem si musela dát chvíli pauzu, protože ten konec mě fakt rozsekal na tisíc kousků a já to potřebovala strávit.
Na závěr se dost spekuluje o tom, jestli bude třetí díl. Můj názor je takový, že potom co se stalo, a pokud by se na tom nic nezměnilo (což asi těžko), tak třetí díl asi ani radši nechci, protože by to už nebylo úplně ono. I Když Bardugo umí překvapit.

3 27.03.2019

Rovnou ze začátku říkám, že jednu hvězdičku jsem sebrala za chyby. Vážně mi poslední dobou přijde, že to snad nikdo nečte, než to vypustí do regálů knihkupectví. A bylo jich tam dost, bohužel.
Příběhově docela dobré, neodrovnalo mě to tedy tak, jak někteří popisují, ale špatné to rozhodně nebylo. Nenávidím Švindla, nemám ráda ani Arina a nejoblíbenějšími postavami jsou snad Ronan a Jessa. Téma otroctví je zvoleno skvěle, přiblíží nám to problematiku otroků, jak to dřív chodilo atd. Některé situace mi možná přišli až moc přehnané, např. tolik náhod nutných k revoluci.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, čte se fakt rychle a i s chutí.
Rozhodně bych knihu zařadila mezi oddechové série, které neurazí (asi jako Selekce).

3 04.01.2019

Za mě nic moc. Bylo to příliš zdlouhavé, děj nulový. Vše se motá jen kolem toho, kdo se do koho zamiloval. Příběh neobsahuje skoro žádné prvky fantasy. Kdyby to autorka napsala jako jednu samostatnou knihu, udělala by lépe.

3 02.12.2017

Kniha mě dost překvapila. Čekala jsem asi něco jiného, méně drsného, asi něco víc do sladké young adult. Příběh mi připomínal jak Hunger Games, tak Labyrint a možná i trochu Divergenci. Nečekala jsem, že Testování bude tak drsné. Kniha byla plná akce, bavila mě. A když jsem jí dočetla, okamžitě jsem si řekla, že potřebuji další díl.

3 08.11.2017

Stejně skvělý díl jako ten předchozí. Na začátku mě zarazilo, že se Hirka objevila v současném světě a bála jsem se, že to nebude tolik zajímavé jako v Ymslandě. Avšak autorka i přesto umí skvěle vtáhnout do děje, že to prostředí nakonec příběhu vůbec neuškodilo. I tak jsem měla radši části s Rimem (je skvělej! i když jsem si občas říkala: Kámo, co to děláš? :D).
Srašně moc se mě dotýkala Hirčina zmatenost. Úplně jsem cítila, jak chudák neví, komu by měla věřit a pořád zjišťuje něco nového. Sama v cizím světě, kdy nemá nikoho, na koho by se mohla 100% spolehnout. Přesto ukázala, že umí být silná.
Dále jsem hrozně žrala takové ty wtf? momenty. Prostě něco víte a najednou si přečtete jednu větu a všechno je jinak. A vy musíte zase všechno přehodnotit a celý si to přeskládat a už jenom čekáte, kdy to zase přijde (jestli má vůbec cenu něčemu věřit).
Láska mezi Hirkou a Rimem je úplně jinak zobrazovaná než v jiných dílech. Není to nic přeslazeného, protože na lásku tam prostě není čas i přesto, že se o ní oba několikrát zmiňují. Každý je ve svém jiném světě a musí se prát se svými starostmi. Až je to lehce dojemné.
Co je úplně skvělé, je to, že pro mě má kniha i hlubší význam. Dnešní svět je tam zobrazován jako místo, které už nemá šanci (zničené, plesnivé). Víra se tu skloňuje na tisíc způsobů. Člověk je tvor, který ničí svůj svět. Opravdu smekám!
7 dní do vydání třetího dílu? Odpočítávám minuty! :3
,,Značku pro tebe, když mě vytáhneš!"

3 23.10.2017