vandalindakova komentáře u knih

Nesuď knihu podle obalu! Tak přesně tento počin je toho obrovským důkazem. Autorku můžeme znát jako spisovatelku ya fantasy (konkrétně Jiskra v popelu), kterou jsem si oblíbila. A nyní nám předvedla, že umí bravurně napsat i contemporary, protože tohle je jeden z nejlepších příběhů, které jsem v daném žánru zatím přečetla.
Vnitřek je graficky ozvláštněný modrým textem, což mi při čtení nijak nevadilo. Hlavní hrdinové jsou teenageři žijící v Americe, oba ovšem pocházejí z Pákistánu, a už jenom díky tomu to nyní nemají snadné. To ale není ani zdaleka všechno přátelé. Jděte nasbírat klacky z celého světa, hoďte to těmto dvěma pod nohy a přesně takový budete mít pocit, až budete tenhle srdceryvný, nespravedlivý, složitý a propletený příběh číst. Bude vám jich líto, a budete cítit křivdu celého vesmíru. Bude to totální masakr pro vaše emoce, ale ve výsledku budete rádi, že jste si tohle přečetli. Přesně tohle s vámi tahle kniha udělá, nic míň. A bacha na pusu dokořán...

2 19.08.2023

Syn podsvětí je druhou knihou, kterou jsem od autorky četla. V porovnání se mi dcera zimy četla asi o trochu lépe, nebo se mi celkově více líbila, ale přesto tohle vnímám jako velmi super povedený příběh z našich vod. Chvilkami jsem se bála, že se budu ztrácet v tolika bytostech, událostí, místech, ale ono to vždycky dostalo dostatečně prostoru, aby se to v klidu zařadilo tam, kam to patří a ve výsledku to působilo jako ucelený svět, který dává smysl. Skrz hlavní postavy mě bavilo sledovat vývoj každého z nich, tu přeměnu v myšlení potom, co spolu všichni zažili, a kam to vlastně dospělo. Do konce jsem nečekala, jak přesně to dopadne, a s koncem jsem tak nějak spokojená. Romantické linky byly chvílemi takové podivné, ale nenásilně zasazené, nebylo na tom postavené vše, a sloužily spíš jako takový doplněk k atmosféře a akci, která se prakticky od začátku až do konce nezastavila. Ani na chvilku mě to nepřestalo nudit, vydržela jsem u toho a zajímalo mě, co bude dál! Skvělé popisy míst, postav a celkové mytologie tomu dodali to, co tenhle příběh potřebuje ke skoro dokonalosti. Člověk si hned představí prostředí, přírodu, které zná, a má to hned vyšší hodnotu navíc. Oceňuji zapojení koček, protože jsem kočkomil! Jedna jediná věc, kterou mám k vytknutí je hlavní záporák, který je vykonstruovaný podle takové té základní profláklý šablony super padoucha. Já osobně bych ocenila méně padouchovosti, a více kreativity a originality.

2 19.08.2023

Jsem ráda, že jsem po knize sáhla. Mám v tuto chvíli celkem i chuť na podobné oddechověji laděné knihy, takže mi čtení sedlo jak zadek na hrnec. Dystopické scénáře v knihách žeru, takže i díky tomu jsem po knize sáhla. A hrozně mě překvapilo, že může existovat kniha plná všemožných emocí, a že se do takové situace dá nacpat tolik humoru, kterému jsem se často opravdu smála. Stejně jako právě ten oddechový vibe, který se střídá s dobrými myšlenkami, strachem a popisem po pandemické situace. Pár částí mě nutilo se zamyslet nad tím, jak se vlastně lidé v krizových situacích chovají nebo jsou schopní se chovat. Co nás strach donutí dělat, jak nás to ovlivňuje v každodenním životě. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila vcelku brzo, dokázala jsem se do nich vcítit a hlavně měli vývoj! Četlo se to strašně skvěle, a rychle. V některých chvílích byl děj trochu useklý a posunutý, ale nijak to pro mě nerušilo dojem (možná naopak lépe, než dalších x vycpávkových stran o tom, jak zase někam jdou a jdou). Toho chození jsem se totiž bála, protože když to nemá akci, zápletky a nic se neděje, kromě toho, že postavy někam jdou, tak mě to nebaví a nudí. Děj do sebe ve výsledku dobře zapadával, když se střídaly postavy v roli vypravěče, a doplňovaly informace z druhého úhlu pohledu. Jediné, co mi trošku drhlo, byly ty předpřipravené zápletky založené na zatracené náhodě, která se samozřejmě vždycky povedla tak, aby se tam přesně něco stalo. Aneb momenty, kdy já okamžitě protočila oči se slovy: no jasně, že se muselo stát tohle že jo.

2 19.08.2023

Závěrečný díl série, která mě neskutečně překvapila. A ani třetí díl neudělal ostudu. Po nějaké době je to za mě série, která se v žádné části neunaví, nezakolísá a je ve svém young adult rybníku, který už je dost zaplněný, originální a poutavá.
Ve třetím díle se rozvíjí zápletka, která by klidně vystačila na celou sérii a celou dobu jsem při čtení uvažovala, jestli se to dá nacpat do jedné knihy. No dá, a způsobilo to určitě to, že se opět nenudíme. Na druhou stranu se všechno dělo tak rychle, že si to nestihlo moc lehnout, a budilo to dojem jako kdyby to bylo vlastně úplně easy.
Mě ale většinu času stejně nejvíc zajímal vývoj vztahů a postav, protože po tom, kde nás nechal druhý dííl?? To bylo to, co mě zajímalo nejvíc. Emoční houpačka se opět konala, a s koncem jsem vlastně spokojená. Obávala jsem se toho, že už tam nebude žádný překvapení, a pochopila jsem k čemu to vede, a ono houby! Tam se stalo ještě tolik nečekaných zvratů, to jsem mrkala teda!

2 19.08.2023

Ne moc často se stává, že by druhý díl série byl stejně dobrý jako první a závěrečný díl, nebo snad i lepší. Tak ale tenhle je jedním z nich, protože WOW.
Zlatá klec neslouží jako žádná výplň, protože je nabitá dějem, akcí a emocemi!
Je to taky po hoodně dlouhé době kniha, která mě donutila po zaklapnutí vzít telefon, a okamžitě si v angličtině koupit pokračování do čtečky.
Děj je z velké části o politikaření, střetává se tu Kivin poznaný svět s její rodinou. Ona má před sebou hooodně dlouhou cestu skrz poznávání, co jak vlastně doopravdy je, a musí se začít těžce rozhodovat, co je pro ni důležitější.
Prakticky okamžitě jsem se do příběhu začetla, a už mě to nepustilo! Autorka nám servíruje jednu překvapivou informaci za druhou, a vy musíte číst dál, protože mezi jednotlivými odhaleními nestíháte ani sklapnout pusu.
A já už tak od třetiny tušila, že mě to zničí, a taky že jo. Totálně mě to emočně rozervalo, protože v co to vyeskalovalo…to mi roztrhalo srdce na cáry.
Co na tom nejvíc miluju? Že to není o jednom stanoveném cíli na začátku série, že to není o dokonalé hrdince, která má super schopnosti a vše ji vychází, a že to s vámi emocionálně nemálo hne.
Tahle série je za mě MUST READ!

Knihu jsem četla v rámci spolupráce od Humbooku díky Humbookblogerům.

2 23.12.2022

DNF 132 strana

Tohle mi absolutně nesedlo. Na začátku jsem v tom měla guláš, hrozný zmatek. Nevím, kde se co odehrává, jak jednotlivé linky spolu souvisí a proč vlastně tenhle příběh je. Ten zmatek mám furt, i když se to lehce zmenšilo.
V průběhu, co jsem četla, tak jsem čím dál víc měla pocit, že nechápu, proč to čtu. Proč ten příběh existuje? Proč se tam děje to, co se děje. I když ono se vlastně nic neděje. Totální nudaaaaaa! A že mám ráda i pomalejší příběhy, ale musí mít krásný popis, který člověka baví a smysl. Tohle nemělo ani jedno prostě.
Třešničkou na dortu byla přirovnání a pojmenování. Co to sakra bylo? Fakt divný, divný, hodně divnýýý. Až oplzlý? No ne prostě.

Jediná pozitivní věc byla ta, že se to četlo docela rychle. I tak bych asi nezvládla přetrpět dalších 400 stran. Na to je moje knihovna až moc plná nepřečtených knih. Díky holkám, co to četly přede mnou. Za těch 130 stran můžou i jejich poznámky, jinak bych asi skončila dřív.

2 08.11.2021

Love is in the air!
Teda nevím, jestli to vystihuje atmosféru knihy, ale vztah mezi knihou a mnou určitě ano. Tohle byla paráda. Krásně napsaný příběh o Jacku Rozparovači, který nám přiblíží téma, o kterém se nerado mluví, ale na druhou stranu nezpůsobí permanentní nevolnost.
Miluju knihy z prostředí Londýna, a tady byla tak skvěle zachycená atmosféra. Ty ponuré uličky, ve stínech plížící se vrah, strach a zároveň zvědavost, společnost a její chod. Perfektní.
To, že je tu k tomu rozebraná forenzní medicína, pitvy, to je originální a super nápad, který to krásně dokresluje. Není to tu násilně a extra brutálně popsaný, ale naopak je to fascinující (alespoň pro mě jakožto zdravotníka).
Postavy Audrey a Thomase, na to nemám co říct asi. Zamilovala jsem se do nich. Jsou to skvělé postavy, které vás ozbrojí svým humorem, rýpáním, touhou po vzdělání a po vyřešení případu.
Hate to love romance já můžu, k tomu taky nemám co dodat. A zápletka? Autorce jsem to sežrala i s navijákem a na vraha přišla ve stejnou dobu jako Audrey! Ta mě teda dostala.
Je to za mě top záležitost, která určitě stojí za přečtení, a já se nemůžu dočkat dalšího dílu.

2 05.11.2021

V poslední době se mi do rukou dostaly dvě knihy, které mají španělský nádech (Se špetkou skořice a tato). Ani jedna mě sice nezasáhla, jak jsem to od nich čekala, ale i přesto patří mezi knihy, které mohu doporučit.
Vykreslení španělského prostředí se mi líbilo, mělo to na mě dopad a tu atmosféru jsem v tom cítila. Taky oceňuji zobrazení jednotlivých vrstev, ať už hlavních postav, nebo i ostatních, a popis jejich rozdílů v každodenním životě.
Romantická linka tam byla pozvolná, nic nebylo na sílu, nic nebylo přehnaný, ale naopak patří mezi ty, které mě zaujaly. Příběh obsahuje jeden prvek, který se objevuje například v Cizince, a který mě zatím vždycky rozseká. Je to jako když sypete sůl do rány. Je to situace, která mě v knihách zatím hodně baví, a dává tomu sílu (minimálně tomu vztahu mezi postavami). A je to věc, která tu knihu nakonec vyhoupla v mém hodnocení o něco výš.

S čím jsem totiž měla skoro tři čtvrtě knihy problém, je to, že jsem chtěla zjistit něco o občanské válce ve Španělsku. Chtěla jsem zjistit něco o Frankovi, protože pro mě je tohle úplně neznámý břeh naší historie. Takže jsem očekávala hodně emotivní příběh, který člověka zasáhne, a ukáže mu, jak moc těžké to bylo. Jenže jsem dostala povrchní záležitost, takové pohlazení problematiky. A já chtěla něco víc, detailněji, emočněji. To jsem bohužel nedostala.

2 05.11.2021

Takovou dobu mi to trvalo, než jsem se pustila do sérií od pověstné C. Clare. První díl série Nástrojů hodnotím lehce nadprůměrně.
Na jednu stranu mě totiž příběh hrozně bavil. Všechno je to napsáno dost čtivým způsobem, a mně mizely stránky pod rukama. Zajímalo mě, jak se příběh bude vyvíjet a celkově mi styl psaní autorky prostě sednul.
Na stranu druhou tu vidím spoustu vzorců, které se používají dost často. Příběh byl párkrát dost předvídatelný a někde i takový až moc kombinovaný. Možná je to proto, že tuhle sérii čtu až teď, až potom co jsem četla knihy, které vycházejí nově, když tohle bylo vydané x let zpátky, když bylo young adult fantasy obrovským boomem.
Rozhodně se ale těším, kam se příběh i autorka vyvíjí dále, protože její knihy jsou lepší a lepší, takže já budu pokračovat s chutí dál

2 05.11.2021

Tahle série (nebo aspoň její začátek) má takové přesně young adult fantasy vibes, klidně i pro mladší. Rozhodně pro mladší. Ale je to napsané tak hezky, čtivě a originálně, že já si ten příběh užívala. Zařadila bych to mezi fantasy oddechovky.
Pár vzorců je tam podobných jako v jiných knihách, viz. koncept záporáků. A když už jsem se dotkla záporných postav, tak mi jejich počínání na konci knihy přišlo chvílemi trochu až moc přeplácané.
Stejně jako spousta dalších čtenářů korunuji kočkoveverčáka na nejlepší postavu knihy.
Ve výsledku mě ale příběh bavil, byla jsem zvědavá, co bude dál. Autorovo psaní je celkem specifické a jinčí než anglický/americký styl (v dobrém slova smyslu).
Určitě budu v sérii pokračovat, a na další díly se těším.

2 05.11.2021

Tohle bylo zajímavé vystoupení z komfortní zóny, které mě opravdu bavilo. Kniha má nádherou obálku a stylem příběhu mi to připomínalo klasiky Na Větrné Hůrce nebo Neviditelný. Proč? Protože sledujeme život jedné rodiny v jednom domě.
Mělo to tajemný nádech, strašidelné to pro mě nebylo, ale bylo to hodně mysteriózní. hodně divný a občas i trochu nechutný. Hlavní hrdinka mě bavila, i když bylo pár momentů, kdy jsem si říkala, jestli není oprsklá až moc. No jenže v tom prostředí se asi člověk nemůže divit.
Bavilo mě, jak to bylo tajemné a zvláštní. Příběh mě u sebe držel a byla jsem hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat. Prostředí bylo popsáno zajímavým stylem.
Je pravda, že tam chyběl ten nádech Mexika, a vlastně by ani člověk možná nepoznal, že se to odehrává v takových končinách. Konec byl sice dynamický, ale ve výsledku takový meh. Zápletku podobného stylu jako byla zde moc nemusím upřímně.
Vcelku mě to ale bavilo, do čtení jsem se nemusela nutit a svůj účel to splnilo

2 05.11.2021

Tohle bylo za mě veliké překvapení. Jak nevyhledávám přímo LGBT knihy a českou tvorbu k tomu, tak toto bylo hodně moc dobrý.
S autorkou je to mé první setkání, a zjistila jsem, že umí psát velmi dobře. Její styl je krásný a čte se moc dobře.
Kniha obsahuje dost témat, která nejenže jsou aktuální, ale může se s tím potýkat každý z nás (a to se nejedná jen o tu LGBT linku). Jedná se o vysokoškolský život, střety s rodiči, hledání sama sebe. Co bych chtěla hodně vyzdvihnout je to, jak je tu krásně zobrazený právě tlak okolí. To jak se od vás pořád něco očekává, a jakmile chcete jít jiným směrem, tak jste k ničemu a ničíte si život.
Tento příběh umí zasáhnout, umí donutit člověka se zamyslet. Je to opravdu skvělá kniha, která za mě stála za to, si ji přečíst.

2 05.11.2021

Beru to jako pohádkový příběh. Už jen proto, že to mělo přesně takový nádech a vyvolávalo příslušnou atmosféru. Vnímat to jinak, tak to i knize může uškodit, protože tam bylo spoustu věcí a situací na hraně, a člověk by si řekl, že je to přitažené za vlasy.
Takhle ale to ve výsledku bylo kouzelné. Elizabeth jako hlavní hrdinka se toho nebála, a do svého dobrodružství se uměla opřít. Nejlepší postavy jsou tu ale Nathaniel a Silas, ti opravdu nemají chybu. Jejich sarkasmus + temná stránka jsou dokonalost sama. A je to to, co hýbe tímhle příběhem, a dává mu ten šmrnc a kouzlo.
Celý příběh měl spád, pořád se tu něco dělo, a tím to nabíralo i čtivost. Vyzdvihnout bych chtěla i grimoáry a systém knihoven, díky čemuž se mi kniha líbila zase o něco více.
Přeci jenom dva problémy jsem s knihou měla. Záporák, který nebyl vůbec originální a choval se nebo mluvil tak, jak to slyšíte/čtete už snad skoro všude.
A druhá věc je přeměna Nathaniela na cukrovou vatu. Nemám ráda tohle otáčení o sto osmdesát stupňů, kdy postava je tajemná a nemá ráda lidi. Má prostě svůj charakter, na který vás dostane. Ale samozřejmě protože mu někdo vstoupí do života, tak se najednou začne chovat jako úplně jiný člověk.
Ale i tak jako oddechová young adult fantasy super.

2 05.11.2021

Tenhle titul považuji jako skvělou oddechovou záležitost.
Líbil se mi styl psaní, popisy krásně doplňovaly atmosféru magie, čarodějnic a vinotéky. Byl super nápad spojit něco jako vinařství, nejen s nádechem romantické linky, ale také s magií, kouzly, talismany atd. Četlo se to velmi příjemně a stránky jen mizely. Má to vcelku pohádkový nádech, a to i způsobem zakončení.
Je to kniha, u které když nezacházíte do detailů (s čímž do ní stejně většinou jdete), tak budete spokojení. Celkové rozuzlení mi ale přišlo takové až moc pohádkové, jako podle šablony, a něco mi na tom prostě úplně nesedlo.
I tak za sebe můžu doporučit, bylo to opravdu fajn počtení, a ideální pokud chcete nakopnout čtení například po dlouhé pauze.

2 05.11.2021

Za mě je tento doplněk velmi povedený. Má krásné grafické zpracování a je to příjemný flashback zpět do světa Kronik prachu, mezi známé postavy.
Dost často jsem četla, že je škoda, že tam je méně té hlavní dvojice, já byla naopak ráda. Líbilo se mi, jak to bylo složené ze střípků odevšad. Trochu z minulosti, jak se vlastně stalo, že se jednotlivé postavy setkaly, trochu z přítomnosti a podrobnosti okolo hlavní dějové linky, a taky něco z toho, co se dělo poté.
Mělo to krásnou atmosféru, která se velmi podobala hlavní knize, a bylo úžasné vrátit se zpět do Anglie té doby. Nejvíc se mi asi líbila poslední povídka z období Vánoc.
Brala jsem to jako pohlazení po duši, a oddechovku, která byla ideální v době, ve které jsem ji četla.

2 05.11.2021

Do této knihy jsem šla velmi opatrně. Věděla jsem, že John Green mě umí jak nadchnout, tak i pekelně zklamat. Mezi jeho knihami si umím najít ty, které ocením a naopak ty, které nejsem schopná dočíst do konce.
Naštěstí se Jedna želva za druhou zařadila na tu pozitivní stranu, a čtení této Greenovky jsem si užila.
Líbilo se mi téma, kterým se děj knihy zabýval, a myslím si, že tu bylo celkem pěkně nastíněný jeden z psychických problémů, se kterým se člověk může setkat, ale když jím netrpí, tak to nedokáže pochopit. A trefně je tu i ukázáno, kam ten problém až může dospět.
Jsem ráda i za ten konec, který mě nejdřív příliš nenadchl, ale nakonec jsem ocenila, že to nebylo další do sbírky happily ever after. Protože přesně taková podobná zakončení jako bylo tohle ve mně zanechávají nejvíce.
Co mi nesedělo, byl ten závěr (před úplným zakončením), který se udál vlastně totální čirou náhodou, a kdyby se tyto náhody neseběhly, tak se nic z toho vlastně nestane. Takovým náhodným koncům. které se objeví jak blesk z čistého nebe, úplně nefandím.

2 05.11.2021

(SPOILER) Do knihy jsem se pustila po přečtení Trůnů, ze kterých jsem byla nadšená. Výsledný pocit ze začátku nejnovější série Maasové? No úplně nevím, co přesně si myslet.
Přes 500 stran mi přišlo skvělých, než přišel ten konec.
V knize si lze všimnout několika podobností s jejími dalšími knihami, což mi nevadilo. Kvůli tomu tu autorku čtu ne? Protože se mi líbí to, jak píše. Takže mě neovlivnily podobné vzorce postav a jejich vývoje, ani podobné prvky, které se zde vyskytovaly.
Nevadilo mi ani prvotní hození do vody, spoustu různých bytostí. Vcelku rychle jsem se zorientovala, a musím říct, že osobně mám počáteční zmatek spíš ráda, než že by mi vadil.
Celou knihou převládala čtivost, stránky ubíhaly neskutečným tempem, a celou tu dobu se pořád něco dělo. Akci prokládaly momenty, které přibližovaly Bryce s Huntem, vztah mezi nimi a hlavně jeho vývoj. Ale pořád to bylo dobře vyvážený. Už si člověk začne myslet, že ho to za chvíli nebude bavit - bum a přijde zlom, zvrat a akce. Bavilo mě sledovat, jak probíhá vyšetřování, a to jak se mezi sebou oba dva handrkují a stírají se. Události na sebe tak nějak navazovali, a když se něco otočilo či vysvětlilo, tak to mělo hlavu a patu.
No a pak přišel zvrat v podobě události, kterou udělal Hunt, která mě rozladila, nepochopila jsem proč to vlastně udělal a co to jako sakra je. Ale dobře, mělo mě to šokovat, což se stalo. Mělo to ve mně vyvolat emoce, což se taky stalo. Pořád se to tak nějak dalo zachránit. Jenže...
Na to přišla scéna "zoufalky" Bryce, která byla fakt jako děsně trapná. Zase jsem si říkala proč sakra? Co čekala, že tím zvrátí? To by si furt člověk řekl, že jako ještě dobrý.
A pak přišla totální slátanina, spatlanina přitažená za vlasy. To bylo tak neskutečný sci-fi, co se odehrálo v posledních 100-200 stranách. Doteď nechápu, co to jako bylo. Situace se tam několikrát převrátila na jinou stranu, totálně se to stalo překombinovaným gulášem, do kterého šoupnete všechno, co jste našli doma po ruce. Asi jako když pejsek s kočičkou vařili dort, po jehož snědení je akorát tak bolelo břicho.
Z Bryce se stala zachránkyně světa a nejvíc powerfull osoba v celém světě a celá situace dopadla tak, že vlastně to, co Hunt udělal bylo úplně v pohodě, protože ti ostatní jsou zlí. COME ON! Celou dobu tam je hrozné otroctví, proti kterému stovky ne-li tisíce let nejde jen tak nic udělat, a pak najednou šup, šup a během pár okamžiků je problém solved.
No jsem z toho akorát tak jelen. Protože ono to ve výsledku pořád na sebe navazovalo, ty události se vysvětlily, ale ten způsob byl přehnanej.

2 05.11.2021

2071 je sci-fi příběh z prostředí Prahy. Je to kniha, po které člověk sáhne, když si chce vzít čtivo například na upršený víkend. Člověk to má totiž přečtené za chvilku.
Po vizuální stránce je kniha hezky zpracovaná. Součástí je několik ilustrací, které hezky doplňují vzhled knihy.
Zápletka mě zaujala. Nesmrtelnost je téma, které se určitě hodně řeší, a bude řešit. Zároveň příběh i dobře odsýpal, a doplňovalo ho právě to známé pražské prostředí. I styl psaní mi vcelku sedl, většinou s ním u českých autorů mívám problém. Tak tady mi nic extra nevadilo.
Závěr se teda povedl, protože když jsem si přečetla rozuzlení, tak jsem se normálně musela smát. Bylo to něco, co jsem nečekala.
Brala bych příběh možná více do hloubky, více vysvětlení a okolního popisu. Někde za půlkou jsem se setkala s částí, kdy jsem si řekla, že jsem vlastně zmatená jak lesní včela. Hlavní hrdina pořád něco někam chodil dělat, a nějak jsem nebyla schopná na to reagovat. Na ty změny a zařazení do příběhu. Nakonec se to ale postupně vysvětlilo, takže dobrý. Horší by bylo, kdyby to tak zůstalo až do konce.
Mám ráda knihy, které nasadí člověku brouka do hlavy. A tady to přesně tak bylo. Já nevěděla, jestli si o hlavní postavě myslet, že je to naivní hňup, nebo je to jeho chování ovlivněné danou situací, ve které byl. Protože to bylo uvěřitelné a i pravděpodobné.
Ve výsledky to má nějaké ty mouchy, ale stejně to mohu doporučit, protože to bylo fajn čtení.

2 05.11.2021

Tohle byla mooc dobrá záležitost. Na konci jsem se rozmýšlela, jestli dám pět hvězdiček nebo 4. Nakonec volím zlatou střední cestu, a to 4,5.
Nesmím zapomenout zmínit, že tohle je Adult fantasy, nikoliv young adult. Objevuje se tu hodně téma drog, nepříjemné scény vhodné pro silné žaludky a občas i ta sprostá slova. Takže, když do toho půjdete, prosím vás neočekávejte od toho nic jako Šest vran, Griša a podobně. Tohle je úplně z jiného soudku.
Ty drogy vlastně můžou za ten pokles hodnocení, protože já o tomto tématu nerada čtu. Tady to ale bylo zpracované skvěle, jen mi to prostě nesedí. Druhým důvodem je konec, který mi přišel takový zas trochu přitažený za vlasy a poskládaný z totálně klišoidních vět a frází (což může být způsobeno i překladem, nevím). Celá kniha je napsána pomalým tempem, popisným stylem, a tak by to občas mělo i zůstat. Nesedí tomu potom překombinované konce.

Teď ale to pozitivní. Skvěle vypracovaný systém magie, celkového prostředí a vše popsáno krásně do detailů. Prostředí vysoké školy Yale je naprosto super, a to mi sedlo jak zadek na hrnec. Celou knihu provází spousta okultismu, duchů a různých. Nahánělo mi to už od začátku reálně fakt husí kůži.
Druhá věc je to, že je to sakra čtivé. stránky mi utíkaly pod rukama ani nevím jak. Styl psaní je hodně poutavý, a mě to nutilo číst dál.
Zápletka byla super, celou dobu jsem potřebovala vědět, co bude dál. A hodněkrát mě tam autorka překvapila. Co se týká toho tématu drog, tak ho musím zmínit i tady, protože ono to bylo prostě dobře napsaný, i co se týká spojení s tím okultismem. Jde jen o moje preference.
Prolínají se tu dvě linky, současnost a minulost, která nám vysvětluje, jak to všechno vlastně začalo, jak se hlavní hrdinka ocitla na Yale. Někdo říká, že nás autorka hodí do proudu a nechá nás se tam čvachtat. A to mi na tom přijde úžasný. Octnete se uprostřed nějakého příběhu, postupně a pomaličku zjišťujete, co tam vlastně děláte a čtete to proto, že toho chcete zjistit víc. Tenhle styl mi naprosto vyhovuje a přijde mi lepší, než hned ze začátku vědět, co vlastně tím vším chce básník říct.

K postavám chci zmínit to, že chci víc Darlingtona! To je zase postava pro mě jak dělaná! Možná, že trochu by šel přirovnat k Darklingovi. (Už jen ta podoba jmen což? :D)

2 29.12.2020

Trvalo mi dlouho, než jsem knihu přečetla, ale ten zážitek stál za to.
Od tohoto příběhu nesmíte očekávat žádný akčňák. Je to kouzelný, barvitě popsaný, pomalý příběh, který mi stylem vyprávění připomínal Snílka Neznámého. Komu se líbil Snílek, tomu toto určitě doporučuju.
Co je důležité vědět je to, že na čtení je potřeba plná pozornost. Svět i děj jsou dost rozsáhlé, a pokud přestanete dávat pozor, tak se snadno ztratíte. Několikrát se mi to stalo, a to hlavně ze začátku.
Styl psaní je prostě kouzelný, k tomu nemám co víc dodat. Co se mi opravdu líbilo bylo to, kam směřovala linka hlavních postav, a i jak to nakonec celé dopadlo. Jednotlivé momenty ve mně vyvolávaly přesně to, co měly. A na konci je zmíněný skvělý poznatek, který platí na každého z nás. Společně s propojením magie to mělo prostě grády.
Krásně to doplňovalo prostředí, ve kterém se děj odehrává. Cirkus cestuje po celém světě, takže místa se mění, ale období okolo roku 1900, a zobrazení této společnosti.
Opravdu povedená věc, jen bych chtěla vědět ten kontext souboje. Proč to vlastně vzniklo?

2 29.12.2020