VasnivaCtenarka komentáře u knih
Mimo skvěle promyšlený příběh a jeho děj, musím vyzdvihnout také tempo knihy. Ani jednou jedinkrát jsem tam nenarazila na hluché místo. Kniha si své tempo udržela až do konce.
Všechny hlavní postavy byly vykresleny dobře. Je pravdou, že kdybych si přečetla předchozí díly, asi bych je poznala lépe, ale jak jsem napsala výše – nijak mi tento handicap nevadil. Místa, skutečnosti, události – vše bylo popsáno velmi barvitě moc hezky. Tak hezky, až jsem tu a tam odkládala knihu, abych svou fantazii na chviličku zase uklidnila, protože jsem si vše velmi živě představovala.
Je tady jediná věc, která mi maličko, ale opravdu jen maličko, kazila dojem z četby. A sice jména. Celou dobu se mi ta jména pletla a já kromě těch nejdůležitějších postav trošku tápala kdo je kdo. Nemyslím si však, že by to byla chyba autora – to spíše můj mozek ta jména nějak nepobral. Takže to autorovi nedávám vůbec za vinu.
Strach je kniha, která vás skutečně pohltí. Budete chtít vědět více a více, budete chtít přijít celé záležitosti na kloub. Budete se děsit vraha. Budete v šoku z jeho činů. Je to napínavý thriller, na který opravdu dlouho nezapomenete.
Jestli bych knihu doporučila?! Rozhodně ano! Jste-li thrilleroví maniaci, pak tato kniha rozhodně nesmí chybět ve vaší knihovničce! Tohle byla opravdu pořádná jízda! A takových knih není nikdy dost.
Kniha je prošpikovaná spoustou zvratů, díky kterým si udržuje velmi příjemné tempo. Hluchá místa se v knize prakticky nevyskytují. Spisovatelka Katarína Gillerová uměla velmi dobře zachytit atmosféru Ditiného dětství. I životní příběh Ely byl moc hezky vykreslen.
Co se týče popisů osob – tam bych snad neměla ani co vytknout. Přesto však musím napsat, že jsem si k žádné postavě nevytvořila žádné citové pouto. Nevím, proč to tak bylo. Bylo mi děvčat mnohdy líto, mnohdy jsem z nich měla radost, ale přesto jsem měla takový zvláštní uzemněný pocit.
Kniha je rozdělena do několika kapitol a často se střídá současnost a minulost. Zde bych však měla jednu výtku, která mi ovlivnila komplexní požitek z knihy. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi minulostí a současností nebyl jasně znát před začátkem kapitoly, vždy jsem za začátku každé kapitoly tápala, kde se v ději nacházím. Možná proto na mne kniha působila trošku “neuspořádaně” a “rozhašteřeně”. Přesto však kniha nabízí moc hezký příběh, který jako by napsal sám život.
I přes tento pocit, který jsem popsala výše, můžu knihu s klidným svědomím doporučit.
Příběh vás chytí za srdce. Pro romantické dušičky je tato kniha jako stvořená.
Anna a král je taková knižní jednohubka. Když se do knížky pustíte, máte ji přečtenou za jedno odpoledne. Děj je opravdu čtivý nejen pro svou exotičnost a laskavost. Je to krásné vyprávění proživání Anny a všeho, co zažívá u královského dvora.
Příběh jsem znala ještě dříve, než jsem knihu dostala do rukou, takže se neubráním srovnávání knižního a filmového zpracování. Přestože kniha byla krásná, film byl pro mě ještě krásnější. Přišlo mi, že film je barevnější, obsáhlejší. Přestože v knize najdete všechno tak, jak bylo ztvárněné ve filmu, přijde mi, že kniha byla ochuzena o něco hlubšího. Obvykle knížky bývají obsáhlejší, bývá v nich více a bývají lépe popsané skutečnosti i postavy. Tohle jsem v knize oproti filmu trošku postrádala. Nicméně pořád to je krásný příběh, který vás okouzlí.
Pokud vám v prvním díle nevyhovoval vysoký počet vědeckých informací, pak vás musím upozornit, že i v tomto díle jich bylo poměrně hodně. Mě osobně to nijak při čtení nepřekáželo – právě naopak. Mám ráda vědu, takže mi to přišlo zábavné a současně také poučné.
Co bych chtěla však vyzdvihnout bylo to, že oproti Šelmy byl Hračkách už mnohem více reálný. I konec knihy byl celkem uvěřitelný, což se u prvního dílu říci nedalo.
K postavám jsem si ani v této knize nevytvořila žádný vztah. Přestože vidíte docela dobře do hlavy Thea, je pro mne těžko čitelný a nemůžu říct, že by to byl vyloženě sympaťák, kterého si zamilujete. Vlastně mi tou svou racionalitou přijde tak trošku… necitlivý. Uzavřený. Theo je prostě jiný. Má svůj svět.
Kniha má dobré tempo. A při čtení se nebudete nudit. Zpočátku se vám to může zdát maličko línější, ale nenechte se zmást – jakmile se to rozjede, udrží si své tempo až do samotného konce.
Chtěla bych upozornit, že v knize Hračkář se zmiňují velmi důležité detaily z Šelmy (1. dílu). Zvažte tedy, jestli nechcete začít nejdříve číst první díl :)
Je to velice citlivý příběh, místy až dojemný. Citlivější jedinci ukápnou nejspíše slzičku, protože budete celou svou duší prožívat příběh nešťastného děvčátka a současně také již dospělé Elin. Ta se snaží přes strach a obavy najít zase sebe sama. Vzpomíná na dětství, na které chtěla mnohdy zapomenout. Na bolestné okamžiky, které ji formovaly.
Kniha se četla velice čtivě. Děj měl spád a nepocítila jsem žádná hluchá místa, která by mne vytáhla z požitku ze čtení. Kniha je to tak povedená, že ji nemám co vytknout. Přesto si však dovolím říct, že Otazník je polovina srdce knihu Červený adresář prostě nepřekonal. Ano, kniha má vše, co dobrá kniha má mít. Ano, četla se výborně. Ano, k postavám si většinou vybudujete vztah. Ale přesto byl Červený adresář dojemnější a emotivnější. Ale i tak stojí Otazník je polovina srdce za přečtení. Určitě vám zpříjemní den, pokud se do knihy začtete.
Tento napínavý příběh vás polapí a nepustí. Rozjezd je poněkud línější a zpočátku se vám může zdát, že se neorientujete v postavách. Nenechte se tím odradit- v postavách se začnete za chvíli vyznávat a budete vědět kdo ke komu patří. Díky línějšímu začátku dostanete příležitost nasát tu správnou atmosféru hotelu a nálady v něm. Přiblížíte se k postavám. A pak, až se děj začne skutečně odehrávat, budete napjatí jako kšandy. Budete mít o hlavní postavy strach. Budete každou chvíli podezřívat někoho jiného.
Postavy jsou popsané, řekla bych, celkem standardně. K některým si vypěstujete bližší vztah, k jiným už méně. Určitě si i vy najdete oblíbence ze skupinky hostů.
Co se však Shari Lapeně v tomto příběhu opravdu povedlo, bylo to napětí, které dokázala vykouzlit svými písmenky. To napětí se stupňovalo tak krásně pomalu, ale jistě, že mi až bylo líto, když ho hotelu přijela policie.
Rozuzlení – to mi přišlo až příliš jednoduché. Čekala jsem trošku něco nápaditějšího, něco propracovanějšího, ale přesto mi to nevadilo. Vše bylo krásně objasněno a vy pochopíte, jak a proč se věci staly. Závěr samotny – ten byl velmi překvapivý. To se Shari taky povedlo ????
Musím říct, že čtení této knihy jsem si opravdu užila. Byl to moc hezký příběh, který mne velmi pohltil. Chtěla jsem vědět, jak to všechno spolu souvisí. Hlavní hrdiny si zamilujete – jsou to laskaví lidé se srdcem na dlani. Ty vedlejší hrdiny, kteří představovali mnohdy záporné charaktery, ty nebudete mít rádi ani za mák. Přesto do příběhu dokonale zapadají.
Kniha se čte jako po másle. Sednete si s knihou a jen se necháte v klidu vtáhnout do děje. Musím však napsat, že jsem v knize objevila pro mne pár hluchých míst, které, domnívám se, mohly být z knihy vypuštěny. Příběhu samotnému nijak nepomohly a ani jej nijak nezkrášlily. Ale to bylo jen pár momentů, které nijak nezničily požitek z četby.
Kniha si mne získala především svou překvapivou a ne úplně vždy předvídatelnou zápletkou a samozřejmě tajemstvím, kterým je opředená až do samého konce. Osudové zvraty, napětí, tajemství – to vše kniha v sobě má, proto si vás získá.
Kniha má takové pomalejší tempto. Nejsou v ní žádná chluchá místa, ale je to takové příjemné a oddechové čtení, kdy se budete pomalu prokousávat dějem.
Charaktery postav byly popsány moc dobře. Tady musím dát spisovatelce jedničku s hvězdičkou. Ať už byla kapitola z pohledu Jo nebo Virginie – oběma jste dokonale rozuměli a vlastně jste se celou dobu ptali, jak je možné, že se celý život míjí, když obě chtějí vlastně totéž – lásku té druhé.
Kniha má dvě dějové linky. Ta první je zasazena do současnosti, kdy prožíváme život spolu s Ruby, Jo a samozřejmě s Virginii a Hannah (chůvou). Druhá dějová linka nám odkrývá minulost a jak se věci vyvíjely.
Kniha mne rozhodně nenudila. Přestože jsem v ní postrádala jakékoliv napětí, musím uznat, že jsem si čtení opravdu užila. Knihu mohu tedy jen a jen doporučit.
Spousta z nás už viděla film, takže víte, co v sobě příběh ukrývá. Musím napsat, že kniha je daleko obsáhlejší a má maličko jiný děj. Když srovnávám film a knihu, kniha mi přišla lepší. A to nejsem člověk, který tvrdí, že knihy jsou vždycky lepší než film – kdepak.
Jak jsem již napsala – kniha je pohodová a úsměvná. Je to více méně pojaté jako vyprávění, přímou řeč tam najdete jen velmi, velmi sporadicky. Ale kupodivu mi to vůbec nevadilo. Celá kniha totiž působila jako jedna přímá řeč i s minimem přímé řeči.
Děj měl docela spád a situace byly okořeněné vtipnými hláškami. Charaktery postav byly skvěle popsané opět díky vtipným hláškám. Poměrně rychle jste si oblíbili některé postavy, jiné vám naopak lezly na nervy, další jste nechápali a další jste chápali až moc dobře. Třeba paní Tichou a její “vrtulku na prdeli”.
A jestli bych knihu doporučila? Ano, pokud budete chtít něco oddechového a nic náročného. Od knihy nic neočekávejte – jen prosté pobavení.
Abych byla upřímná, příběh se odvíjel tak rychle, že jsem si ho snad ani nestihla pořádně užít. Mám pocit, jako by tam dostávali navrh zlí a sadističtí lidé a jako by hlavní hrdinové měli menší prostor pro vyjádření. Je to velice těžce popsatelný pocit. Ale když si vybavím nějaké momenty z knihy, vždy to byly chvíle, kdy vyplula na povrch lidská zlá povaha plná násilí. Dokonce jsem měla co dělat, abych knihu dočetla – musela jsem se přemáhat. Četlo se mi to těžce.
Na tuto knihu jsem se po knize Chlapec, který rozdával sny velmi těšila. Věděla jsem, že Luca Di Fulvio má co nabídnout, ale tento román byl už na můj vkus překombinovaný až příliš. Vlastně všechno v té knize mi přišlo tak nějak podané – letem světem.
Ale přesto si troufám říci, že díky svému velice silnému příběhu si kniha získala tak vysoké hodnocení a tolik oblíbenců. Pokud máte tedy chuť na něco nevšedního, pak si knihu určitě přečtěte a mým hodnocením se úplně neřiďte. Jsem opravdu ta výjimka, která potvrzuje pravidlo. Je totiž velká šance, že se vám kniha bude líbit více než mé maličkosti.
Už dlouho, opravdu dlouho jsem nečetla tak skvěle propracovanou knihu. U knihy Tatérka se člověk opravdu nenudí. Právě naopak! Je to kniha, která vás dokonale vtáhne do děje. A když už se budete blížit ke konci, budete nešťastní, že konec přišel tak brzy. Kniha vás nepustí – budete chtít více a více. A přitom budete zoufale chtít vědět, kdo za tím stojí. Budete v hlavě přemýšlet, kdo z postav je vrahem. A nejspíše se budete mýlit – stejně jako já.
Každá kapitola je psána z pohledu jiného hrdiny. Některé kapitoly jsou krásným pohledem do zvrácené mysli vraha. Je to tak morbidní, surové a sadistické, že budete žasnout, jak někdo může takhle myslet. Citlivým jedincům z toho nemusí být úplně dobře (obzvláště v první třetině knihy). Ale přesto je to naprosto brilantní a skvělé!
Co se postav obecně týče – každá měla svůj zvláštní charakteristický rys, který jste při čtení několikrát pocítili. Přestože byly postavy dobře promyšlené a hezky popsané, nemůžu říci, že bych s někým z postav sympatizovala. Ke všem mám ryze neutrální vztah. Nicméně tento fakt mi v průběhu čtení vůbec nevadilo. I tak to byla velmi čtivá kniha.
Jestli můžu knihu doporučit?! ANO! Ano, ano, ano! Běžte do ní! Je opravdu skvělá!
Celou dobu, v průběhu čtení, jsem si přála, aby ten ubohý Steven trpěl. Trpěl jako kůň. Musím přiznat, že jeho charakter autorka vykreslila tak dokonale, že jsem ho opravdu nesnášela. A téměř každá jeho věta, která v knize zazněla, ve mne způsobila silnou touhu dotyčnému dát pravý hák. A pak i levý, a pak i kopanec do… však víte.
Celý příběh nám byl podáván z pohledu Jane. Jako by k nám celou dobu promlouvala a dávala nám tím jasně najevo, co si něm myslí. Tady musím spisovatelku pochválit. To se jí skutečně moc povedlo. Jenomže tenhle způsob vyprávění má jednu nevýhodu – mnoho filozofických odstavců a málo přímé řeči. Pokud se čtenář nerad “topí” v mysli hrdiny, může to maličko kazit požitek z četby.
Čekala jsem celou dobu na nějakou velkou akci. Na něco ohromného, co ho naprosto zničí. Čekala jsem, jak bude chtít Steven páchat sebevraždy, nebo jak bude někde zahrabaný v lese… jak bude prosit o odpuštění a bude oplakávat své činy. Čekala jsem jak si budou tváří v tvář hledět do očí a on bude prosit o smilování. Čekala jsem stupňující se napětí, vyvrcholení děje. Ale ničeho takového jsem se v knize nedočkala.
Čekala jsem něco promyšlenějšího. Celou dobu čtete příběh, který má vyústit v nějakou velkou pomstu, ale já jsem měla dojem, jako by ta pomsta utekla moc rychle. Jako by o ni byla pouze zmínka.
Z tohoto důvodu si já odnáším pouze průměrný pocit z knihy. Ale znáte to - sto lidí, sto chutí. Na mém názoru vlastně zase tak nesejde. Je to jen jeden názor z mnoha.... tak ať se kniha dobře čte :)
Je to romantický příběh s erotickými prvky. Spisovatelka zde opět předvedla, že se popisování sexuálních praktik nebojí. A nebojí se ani používat vulgárnějších výrazů.
Zpočátku mi přišly dialogy úsměvné. Možná až trošku přestřelené, neuvěřitelné a snad i trošku trapné. Ale jak se vyvíjel vztah mezi Adeline a Joshem, vyvíjely se i dialogy a pak už mě příběh opravdu pohltil.
Kniha totiž není pouze o romantice a o sexu. Kdepak. Je to moc hezký příběh o snaze dostat se na svobodu. Je to příběh o touze jít za svým srdcem. Za svým štěstím.
Děj má skvělý spád – opravdu se při čtení nebudete nudit. Je tam láska, sex, napětí, úsměvné momenty a taky momenty, kdy hrdinům prostě jejich situaci nebudete ani trošku závidět.
Knihu hodnotím velice pozitivně a rozhodně ji můžu doporučit. Postavy jsou popsány naprosto skvěle a Adeline budete mít hned rádi. Možná vám bude trošičku vyvstávat na mysl otázka, jak může být tak silná osobnost tak silně submisivní, ale víte co? Vždyť na tom nesejde! Hlavní je, že vás příběh baví. A myslím, že vás skutečně bavit bude.
To nejlepší v nás – další dojemný příběh z péra Colleen Hoover. Je to příběh, který nám dá okusit zklamání, bolest, zradu, ale také lásku, silný pocit touhy a zoufalství. Je to kniha, ve které najdete úplně všecho. Je to kniha, kterou budete číst jedním dechem.
Colleen nám v první dějové lince z minulosti dává okusit vznikající nové lásce. Druhá dějová linka nám zase ukazuje, jak si vztah prochází krizí.
Styl psaní a překladu je jednoduchý. Proto je tak čtivý. Spisovatelka nezabředává do zbytečných detailů. A přitom hezky vystihuje vše, co se hlavní hrdince honí v hlavě.
Myslím, že Colleen Hoover velmi dobře vystihla charaktery postav i to, jak se touha a neustálé zklamání dokáže podepsat na psychice. A na vztahu.
Příběh je to silně emotivní. Citliví lidé budou nejspíše v průběhu čtení plakat, ale to je to, co Colleen tak dobře umí a proč jí tak rádi čteme.
Je to skvěle napsaná kniha, která vás vtáhne do děje tak rychle, že si ani neuvědomíte, že už máte přečtenou čtvrt knihy.
Styl, jakým je kniha napsaná, je velmi čtivý a citlivý. Musím autorku velmi pochválit, jak krásně dokáže popsat emoce Abbie. Jak krásně dokáže popsat vše, co se v příběhu děje.
Je to krásný příběh o lásce, o ztrátě, o starostech, ale také o smíření. Není to přecitlivělé příliš, ale je to citlivé tak akorát, abyste si knihu zamilovali. Tento román je určený především ženám a musím říci, že mě plně uspokojil. Je to opravdu překrásný kousek a není nic, co bych mohla knize vytknout.
Všechny postavy v knize si zamilujete.
Elizino tajemství je příběh o životě a smrti. O snaze přežít a udělat vše pro přežití. O přátelství a o starostlivosti. Příběh o vlastní síle a o vůli přežít.
Rozhodnete-li se číst tuto knihu, očekávejte čtivý příběh plný všeho, co může život v Osvětimi nabídnout. Občas je krutost popsána velmi detailně. Budete to vy, kdo leží na dřevěných přičnách, kdo bude vysíleně ležet v blátě, kdo bude čekat na kulku do hlavy nebo mrskat nohama ve vzduchu s oprátkou kolem krku.
Charakter hlavní postavy poznáte díky kvalitnímu popisu autora velmi dobře. Já osobně jsem si však k Elize žádný blízký vztah nevybudovala.
Musím uznat, že několik posledních kapitol se mi četlo již těžce. Občas jsem se v textu ztrácela musela jsem některé pasáže číst vícekrát. To mi trošičku pokazilo dojem z knihy. Možná to byla má nepozornost, možná to bylo stylem. A jen kvůli tomuto nedávám knize nejvyšší možné hodnocení.
Přesto však Elizino tajemství hodnotím velmi pozitivně a myslím, že lidé, kteří mají rádi knihy s tímto námětem, se do knihy můžou s chutí pustit. Kniha odkrývá na rozdíl od jiných knih právě osvětimské nevěstince. To je téma, o které zatím žádná kniha nikdy nepojednávala.
A ještě musím zmínit, že kniha byla napsána na základě skutečných událostí. Už proto knihu doporučuji. To jsou příběhy, které nikdy nesmí být zapomenuty.
Není to první kniha, kterou jsem od Danielle Steel četla, ale je to první kniha, která mne neuspokojila. Je to poprvé, co mi přišel příběh velmi suchý. Nevím, jestli je to tím, že D. S. chrlí jednu knihou za druhou, ale přišlo mi to prostě takové…. ušité rychlou jehlou.
Přestože všechny tyto postavy vybízí k velmi hezkému a romantickému příběhu, něco mi v této knize chybělo. Zpočátku mi přišla kniha poněkud vleklá. Když se to už trošku rozjelo, měla jsem pocit, že se v knize stále dokola řeší totéž. Je to z toho důvodu, že se všichni hrdinové znali. To znamená, že když se něco stalo např. mezi Jeanem-Philippem a Valerií, vše jste si s nimi prožili 2x. Poprvé když se to stalo, podruhé když to všechno bylo zopakováno v rozhovoru mezi Jeanem-Philippem a jeho kamarádkou Chantal. Přišlo mi to jako “nahánění počtu stran navíc”. Mnohdy mi dialogy mezi přáteli přišly spíše zbytečné než konstruktivní s ohledem na děj příběhu.
Od Danielle Steelové jsem četla již více knih, ale tahle nepatří mezi to nejlepší, co spisovatelka napsala. Myslím, že v jejím portfoliu příběhů by se našly určitě lepší knihy.
Kniha to je oddechová, takže pokud si chcete odpočívat a přečíst si něco, co vám zase tak moc nedá, proč ne. S knihou přijdete na jiné myšlenky, to ano, ale nečekejte od ní žádné životní moudro. Knihu si prostě jen přečtete a … bude přečtená. Nic víc, nic míň.
Zatímco my jsme sledovali Tomáše Holého, jak se snaží dostat tatínka do polepšovny, v lágru musel Míla pojídat své výměšky, nechat se okusovat potkany a zažívat peklo na zemi. Krásné české komedie z této doby pouze zakrývaly zvěrstva, která se děla za zdmi českých věznic.
Kniha byla napsaná velmi čtivým stylem. Děj měl spád a každá věta byla pro příběh nepostradatelná. Kniha byla napsána na základě skutečných události, které autorovi vyprávěl samotný Míla.
Při čtení knihy mi místy naskakovala husí kůže, místy se mi kutálely slzy a místy jsem jen nevěřícně koukala na písmenka. Můj mozek chvílemi nebyl vůbec schopen uvěřit, čeho jsme my Češi schopni udělat nevinnému spoluobčanovi.
Velmi pěkná knížka. Čtivá, děj měl spád. Skutečný příběh mladé ženy, která upadne do spárů obchodníků s bílým masem. Příběh vysvětluje co se stalo před tím, než se začala odehrávat noční můra hlavní postavy. Dále dostáváme okusit to, čím si mladá Timea prošla a také to, jak se s celou situací vyrovnala a jak našla cestu sama k sobě. Spisovatelky velmi hezky popisovaly velmi nepříjemné okolnosti. Tak, abyste vždy pochopili o co šlo, ale současně tak, abyste nebyli znechuceni či otřeseni. Knížku rozhodně doporučuji. Opravdu moc hezké :)