Vědmed komentáře u knih
Bolelo mě to až u samé podstaty bytí.
Slovy Žofie: Další slova nenacházím, vše, co mi vytane na mysli mi přijde nedostatečné a plytké.
Láska sourozenců je cosi výjimečného, co ne každý má to štěstí poznat. Já tímto poutem byl požehnán hned několikrát. I tato kniha předává vůni této přízně. Jakožto nejstarší a tímto citem prostoupený, přidávám své svědectví, že pevně věřím ve stejnou schopnost oběti pro ty mé.
Kniha se mi vpálila do nitra a uvedla duši do transu. Někdy komunikovala s moji hlubinou za mého vědomí, jindy jsem pouze vnímal, že se někde na hranici nevědomí odehrává cosi magického, co mě přetváří. Polemika předkladaných kontrastů nestranného vypravěče ze mě vytrhávala trny zašlých vzorců. Aspoň na moment jsem měl pochopení pro každou z postav a aspoň na moment jsem každou z nich nenáviděl. Kláním se hluboko a s pokorou děkuji.
Mnohokrát mi v životě bylo řečeno, ať něco nedělám. Mnohdy i argumenty, které jsme pokládal za rozumné a pravděpodobné. Přesto jsem téměř vždy nevyhnutelně volil cestu prožité zkušenosti – i když jsem někdy dával za pravdu mým rádcům, nikdy jsem nelitoval toho, že jsem sám sestoupil do studny a v temnotě hledal sám sebe.
Děkuji za mnohá zrcadla vlastních milostných románů.
Děkuji za Ninu, byť zprostředkovaně promluvila její esence přeci a odkryla nové možnosti pochopení záležitostí minulosti i přítomnosti.
Uvědomění, že zklamání je nesouladem lásky. Ačkoliv tušíme, že se máme očekáváním vyhýbat, nemůže si pomoci. Když převáží ta nenaplněná – zklamání, ztrácí se důvěra. Bez důvěry je těžké lásku uchovat.
Ti citliví, co na ně temné síly dorážejí nejvíce, v sobě ukrývají mocný dar je zahnat a zároveň silný potenciál se jim poddat.
Naděje ukazuje svoji největší sílu ve chvilích beznaděje. Pomyslné dno je bohužel pro každého jiné, tak některé pády vypadají nekonečné. Naštěstí nejsou.
Přijmout bolest plynoucí z chyb, které jsme učinili, přehnodnotit svůj pohled na svět a nést břímě odpovědnosti. Otevřít se cestě.
Nejdůležitější je vždy další krok.
Naše nedokonalost nás činí tím, kým jsme. Cesta k lidství je začít přijímat své slabosti. Nebo je dokonce jako Myšák mít rád.
Často vynášíme soudy, přestože neznáme celý příběh. Přísně střežená tajemství nám mlhou zakrývají vidění a my se potácíme – skryti sami před sebou.
Vše, co držíš moc pevně, bude vystaveno zkoušce pádu. Ta ověří, zda jsi držel láskou, nebo sobectvím.
Zažehnutá nenávist vytváří prostor pro ničení. S křivdou se nese pocit ospravedlnění – je tu důvod, který dává možnost šířit nemoc dál. Nakonec nezáleží, na jaké straně se stojí, všichni požili stejný jed.
Osud je odrazem možností, který nám dává a bere sílu dokázat nemožné.
Děkuji za tvůj další insight, Galadriel.
Věř sám sobě, ale neustále o sobě i pochybuj. Tam, kde si jsi skálopevně přesvědčený o pravdě, prověřuj. Kde nevíš, potvrzuj. I nejlepší skutky mohou být motivovány sobectvím stejně tak jako alturismem. A váhy jsou neustále v pohybu.
I nejpevnější hradba lze překročit, ať už odděluje svět od světa, či člověka od světa. Strach ukázat světu své skutečné já pramení z nepřijetí sebe sama ve své celosti. Je útěk hon za vlastním stínem?
V pár slovech nahlédl jsem do vlastní omezenosti svého učení. Nechť započne má cesta vědomého učení.
Ještě nikdo ke mně nemluvil tak čistě a harmonicky. Takřka každý okamžik s těmito slovy byl v souznění s hlasem mojí duše a já žasnul nad tím, jak někdo může tak přesně vyjádřit slovy to, co uvnitř cítím, a co jsem nevěřil, že slovy vyjádřit jde. Mnohé díky za Váš kontakt s proudem, velký pane.
Změna s sebou přináší i pohled zpět. Člověk pohlíží novým pohledem na skutečnosti, které byly až do této chvíle jeho součástí. Některé zkušenosti nás změní natolik, že není návratu zpět. I mě tato kniha změnila, pronikla do mé duše a dala mi nový pohled na skutečnost.
Kniha, která mnou hnula a několikrát mne zastavila a nechala stát v hlubokém okamžiku. Dává nahlédnout, že výklad skutečnosti se může u rozličných jedinců lišit, byť nazírají zdánlivě stejný podnět. Kniha je prostoupená naplňující rovnováhou kontrastů zvoucí k širšímu pochopení své individuality.
Mysl v tělech s myslí odkrývá tajemství, které dlouho spalo. I já se někdy cítím jako mysl v těle s myslí, když probudí se vnitřní dítě a odkrývá tajemství, která dlouho spala.