Veju007 komentáře u knih
(SPOILER) Podlehla jsem nátlaku @kudrny_v_knihach a rozhodla se dočíst sérii Holubice a had.
.
Lou a celá známá banda se vydávají hledat spojence v nadcházející bitvě, ale do cesty jim jsou házené mnohé klacky pod nohy, které jim vše pořádně komplikují. Jak to tedy celé dopadne?
Takhleže byla dvojka strašná, na tom se většina shodne a kvůli tomu jsem se zařekla, že tuhle sérii prostě nedočtu. SČ mě ale donutilo. A pojďme si říct, že tohle je lepší, než druhý díl, ale kvalit toho prvního to ani omylem nedosahuje.
Kniha má přes 500 stránek a najdete tu úplně všechno - čarodějky, vlkodlaky, mořský lidi, kterým se z nějakýho záhadnýho důvodu říká meluzíny, prastaré bohy, oživlé stromy (!!!), jen ti Orli na pomoc nepřiletěli.
Do toho je nejdřív Lou posedlá zlou čarodějnicí, aby se hned po jejím osvobození vzdal Reid svých vzpomínek a mohlo začít všechno úplně nanovo. Navíc má děj buď nudný pasáže anebo naopak kapitoly, které jsou překombinované vším možným.
Suma sumárum to ale je lepší, než Krev a med a epilog mě i trošku dojal. Ale žádný zázrak se tedy nekonal.
Další meta pokořena - první přečtená Armentroutová, a bylo to boží!
První panna Serafeny je zaslíbená prvotnímu bohu smrti Nyktovi a celý život je připravována a trénována k tomu, aby ho zabila a tím taky ochránila říši smrtelníků.
Nic ovšem nepůjde v 600stránkové knížce jednoduše a čtenáře čeká spousta překvapení.
Nová série Žár těla a ohně je velmi zajímavé fantasy vyprávění a Seře, která je úžasně sarkastická, nenechá si nic líbit, s bohem smrti mluví jako se sobě rovným a nebojí se mu odsekávat. Vztah Sery a Nykta je skvěle napsaný, celkově mi přišlo, že všechny postavy měly hloubku a já chápala, Cl a proč dělají.
Spicy scén tam je na můj vkus požehnaně, ale předpokládám, že to bude podobné i v původní sérii, případně čtenáři Maasové překvapeni taky úplně nebudou.
Magický svět bohů a jejich hierarchie je skvělá a knížka schovává mnoho neočekávaných zvratů, které příběhu dodávají šťávu a nutí vás číst dál a dál. Finále je pak jen skvělou třešničkou na dortu.
Nejhorší na tom všem ale je, že než bude další díl, tak já úplně všechno zapomenu, nebo tak 80 % určitě.
Zároveň mě teď velmi lákají další autorčiny knížky a celá původní série s Poppy, protože autorka píše fakt skvěle čtivě.
Za objevení nové skvělé autorky a série děkuji v rámci spolupráce @albatrosmedia a @my_l.m.v.e
Vlku zaslíbenou jsem téměř rok odkládala. A možná jsem měla ještě chvilku počkat, až aspoň trochu vyprchá posedlost Dvoryi když
Knížka láká nádhernou obálkou i zajímavou anotací. Příběh se odehrává v kralovství poblíž Divého lesa, který obývá Vlk. Prvorozená dcera je pro trůn předurčena, druhorozená Vlku zaslíbena. A my sledujeme Redu, která je jako posvátný předmět celý život vedena k tomu, že bude obětována lesu a Vlku a pomůže tak říši navrátit prastaré bohy, které Vlk před staletími uvěznil. A to je samozřejmě teprve začátek veškerého dobrodružství.
Jedná se o velmi zajímavý retelling na Krásku a zvíře, i když obálka svádí. Redu i Vlka jsem si velmi oblíbila, chemie mezi nimi skvěle funguje, ale chtěla bych víc. Vlk má pak neustálou potřebu hrát si na mučedníka, až je to vcelku otravné.
Zajímavé je uchopení magie Divého lesa a jak jsou jí hlavní postavy ovlivňovány. Les celkově hraje velmi důležitou a podstatnou roli v celém příběhu.
Já neříkám, že je kniha špatná. Jen, že je tam toho spoustu, ale přesto nejsem nasycená a chtěla bych víc. Ale toho se snad dočkám v druhém dílu.
Dítě noci byl famózní čtenářský zážitek. Dopředu jsem věděla, že se nejedná o thriller, byť je tak označován a díky tomu jsem rozhodně nebyla zklamaná.
Důchodkyně Sharin si u svých sousedů všimne malé holčičky, ale je si jistá, že sousedé žádnou dceru nemají. Spojí své síly s 18letou Niki, která se k ní nastěhuje a snaží se této záhadě přijít na kloub. Niki, která si sama prošla pěstounskou péčí se nechce vzdát, chce odhalit pravdu a pomoci tak dívence, která může být v potížích. Jak to nakonec celé dopadne? Kde se skrývá pravda?
Toto rodinné drama jsem si maximálně užila. Autorka píše velmi poutavě a čtivě, takže knížku nebudete chtít v žádném případě odložit. Postava Suzette Flemingové je naprosto neuvěřitelně narcisní a manipulativní, že jí budete chtít vyškrábat oči. Všechny postavy dávají smysl, každé fandíte z jiných důvodů a doufáte, že vše nakonec dobře dopadne. Způsob, jakým se všechny dějové linky nakonec spojí dohromady sice není ničím originálním, ale autorka to dokázala napsat tak, že vás konec opravdu chytne za srdce.
Úžasná knížka, autorku si rozhodně do budoucna pohlídám.
Království prokletých je pokračováním Království hříšných a tedy olalá, je to pořádná jízda.
Emilie se s princem hněvu a války vydává do podsvětí, aby mohla pomstít vraždu své sestry, i kdyby to znamenalo vzít si samotného ďábla. Jenže nová tajemství se objevují na každém roku , hříchy se o ni pokoušejí ze všech stran vyvstává otázka, zda je Emilie opravdu skutečně tak silná, aby jejich lákavým svodům odolala?
Příběh se celý odehrává v podsvětí, což se mi velmi líbilo, peklo je tu vykreslené opravdu skvěle. Na scénu se dostane víc princů a právě zkoumání hříchů a jejich působení na Emilii patřilo mezi nejzajímavější části. Místo odhalování vraha své sestry se Emilie zamotává do dalších hádanek, které jí motají hlavu a zároveň se snaží vyrovnat s rostoucí magií a snahou nenechat se ovlivnit hříchy jako jsou zavist, pýcha nebo hněv.
Nové postavy jako Fauna nebo Celestia si ale zasloužily více prostoru, chtěla bych o nich vědět víc a tak doufám, že se ve třetím díle zadaří, hlavně Faunu jsem si velmi oblíbila.
Druhý díl série je rozhodně víc hříšný, víc pekelný a víc sexy. A ten finiš zase, moje nervy!
Je to tady, první přečtená kniha 2023 a rovnou jsme odstartovali fakt pořádným, 800stránkovým dělobuchem!
Takže. Vracíme se k Bryce a Huntovi, kteří se snaží žít normálním partnerským životem po šílených událostech z první knížky, ale dlouho jim to překvapivě nevydrží. Povstalci proti Asteri zbrojí a Bryce je spolu se svými přáteli opět vtažena do mocenských bojů. A tentokrát půjde opravdu o život.
Nejprve řeknu, že druhý díl se mi četl mnohem lépe, než první. Svět i postavy už jsou mi známé, a tak jsem se dokázala mnohem lépe orientovat. Hunt mě úplně nebavil, za to Ruhn! Zbožňuju. Nikoho nepřekvapí, že knížka je plná zvratů a já nečekala ani jeden. A v jednu chvíli jsem fakt hodně zaslzela.
Čtenářský deník mám popsaný milionem poznámek, tak snad, až se dočkáme dalšího dílu, si budu ještě něco pamatovat.
Letošní rok bude rokem SJM, minimálně celé Dvory rozhodně padnou! Teď už musí!
Tohle bolelo. A to hodně. Poslední dobou mám na thrillery špatnou ruku a tady se tedy zadařilo doslova královsky.
Anotace toho prozradí docela dost, ale ne to nejdůležitější - je to nudný, dlouhý, nelogický a prostě fakt špatný. Kapitoly nenavazují, když už se začne něco dít, další kapitola vás posune třeba o týden dopředu bez vysvětlení konfrontace, která přišla na konci kapitoly předchozí. A tohle je tam několikrát!
Ani jedna postava nedává vůbec žádný smysl a já odmítám ztrácet čas vysvětlováním.
Prostě takhle fakt nee, napětí samozřejmě nula a jen za poslední část poslední kapitoly tomu nakonec dávám 2 hvězdy.
Ve Výměně sledujeme dva manželské páry a puberťačku, která je posedlá jednou z manželek. Páry si na jednu noc dohodnou “výměnu” partnerů, kterou ovšem ne všichni dokážou zpracovat. Ke všemu zmatku jedna z manželek po této noci otěhotní…
No, to možná zní i vcelku zajímavě, ale opak je pravdou. Všichni se chovají nelogicky, pitomě a nedospěle. Když už si myslíte, že se někdo konečně začne chovat normálně, okamžitě provede nějakou strašnou číčovinu a já v těch pěti hlavních postavách marně hledám někoho rozumného.
Celou dobu jsem byla ochotná tomu dát průměrné 3 hvězdy, ale korunu všemu nasadil pitomej a stupidní konec to stahuje na 2.
Ugh, jsem vytočená. Jo a thriller to fakt není, i když vlasů si pár vyrvete - ale spíš nervama, než napětím.
Divoká říše je naprosto famózní a epická fantasy dystopie!
Hlavní hrdinkou je Brexley, lidská dívka, která celý život strávila mezi elitou, ale nedopatřením se dostane do obávaného vězení, ze kterého není úniku. A hra o její život doslova začíná…
Tady je úplně všechno. Jasně stanovená hierarchie lidí a kouzelných bytostí - jsou tu víly, démoni, druid, skříněk a rarach (a ty jsem teda zbožňovala), měniči i kříženci. A samozřejmě nesmí chybět záhadný Vlk, Warwick Farkas, tajemstvími opředená legenda.
Je to skvěle napsané - zábavné, vulgární, surové, kruté a sexy. Vedlejší postavy, které se objeví ve vězení, jsou perfektní a fandíte úplně všem.
Zbožňovala jsem každou stránku a bylo to naprosto neskutečná jízda! S přirovnáním k Maasové mixnuté Kristoffem se dá jedině souhlasit. A ta dokonalá obálka. Potřebuji víc a nejlépe okamžitě!
Kostičas je první díl fantasy série, jejíž autorka letos míří na #Humbookfest a to byl přesně ten důvod, proč jsem po knížce sáhla.
Příběh vypráví o Paige, jasnovidce s ojedinělou schopností, čehož využívá šéf jejího gangu, ale tohoto daru se chce zmocnit i někdo jiný. Je odvedena do “převýchovného tábora”, kterému vládnou Refájci, rasa podobná lidem, která brání svět před Emejci, tvory toužící po lidském mase. A je toho mnohem víc…
Zda se vám to složité? Pak věřte, že příběh je ještě zamotanější. Já většinou nemám problém s vytvořeným světem, novými názvy a výrazy, ale zorientovat se v tomto příběhu mi dělalo problém téměř po celou dobu. Autorka píše zajímavě a především postavy Paige a Strážce jsou napsané skvěle, ponechávají si svá tajemství fandíte jim, ale to nestačí.
Jsem v rozpacích. Kniha je zajímavá, ale bohužel asi ne natolik, abych sáhla i po pokračování.
Vespertina je další knihou od Margaret Rogersonové, po které jsem sáhla v rámci přípravy na letošní Humbookfest a byl to lepší zážitek, než jsem očekávala. A je to další případ, kdy anotace nedělá knížce službu, protože jsem jí nikdy nedočetla, jak mi to přišlo nezáživné. Ale opak je pravdou!
Potkáváme Artemisii, která je tak trochu jako správný knihomol nejradši sama a chce pomáhat s přípravou mrtvých v klášteře, aby se z nich nestali duchové. Všechno se to ale zamotává, klášter je napaden posedlými vojáky, Artemisie tak trošku omylem skončí s jedním přízrakem na krku a společnými silami se nakonec snaží o záchranu říše, nebo minimálně o to, aby se navzájem nezradili, protože přízrakům přece nemůžete věřit.
Rozhovory Artemisie a přízraku patřily k nejlepším častém knihy, přízrak totiž je správně kousavý a ironický. Líbil se mi jejich prohlubující se vztah, vznikl díky tomu příběh dvou duší, které nejsou zvyklé, že se o ně někdo stará.
A potěšila mě i v podstatě chybějící milostná linka, jde to i bez toho a bylo to krásně osvěžující. Plus má pak i další vedlejší postava Margarety, která měla krásný vývoj.
Takže ano, knížka stojí rozhodně za přečtení a já chápu, proč v jednu chvíli naprosto ovládla instagram. Vespertina se mi líbila více, než Kouzla rodu Thornů a těším se na pokračování.
Zrádné mlhy jsou hororovým příběhem pro děti, u kterého věřím, že se opravdu mohou bát!
Tajemná kniha, školní výlet, duchové, strašáci, milé a jednoduše napsané postavy a co jsme ochotni obětovat za své nehlubší přání. Ale kdo nakonec bude záporákem jsem opravdu netušila.
Krásný dětský příběh a já se rovnou vrhám na druhý díl série.
Povídky nejsou mí favoriti, protože mi přijde, že jsou rychlé, nestihne se v nich je do hloubky a vždycky jsem chtěla víc. Nesbo ale dokázal naservírovat v povídkách vše a ve správném množství.
Sbírka Krysí ostrov obsahuje celkem 5 více či méně dystopických povídek a musím říci, že kromě Skartovačky jsem byla příjemně překvapená. Nesbo se nebojí ždímat emoce a hlavně servírovat kruté lidské rysy.
Konec světa, cestování časem, nájemní zabijáci, lék na smrtelnost nebo chamtivý syn. Příběhy jsou svižné, karty jasně rozdané a Nesbo dokáže zaujmout i 20 stránkovou povídkou a nebojí se drsných konců.
Většina má Nesba spojeného se sérií s Harry Holem (nečetla jsem), ale věřím, že zaujme i touto knihou, rozhodně doporučeníčko.
Naprosto grandiózní finále v mém milovaném New Orleans. Zmínky o voodoo, Marie Laveau, Sekerníkovi, madame LaLaurie, seance, nádherné popisy Francouzské čtvrti a všudypřítomného jazzu. Ach, tenhle díl byl prostě dokonalý.
Cassidy Blakeová si ani v New Orleans neoddychne a za Závojem ji čeká další zapeklitý nepřítel, tentokrát možná ten nejhorší. Na plno se vrací postava Lary, kterou jsme poznali v Edinburghu v Městě duchů a nechybí ani nejlepší kamarád, duch Jacob. A samozřejmostí jsou také narážky na Harry Pottera, které jsou ve všech třech dílech a je to díky tomu o to víc boží!
Celou sérii jsem si maximálně užila, každá měla své kouzlo a já jen můžu doufat, že nám autorka nadělí ještě nějaké pokračování.
Tunel kostí je druhým příběhem Cassidy Blakeové, která dokáže přejít za Závoj do světa duchů.
Tentokrát se ocitáme v nádherné Paříži, která na první pohled není úplně duchařská, jenže pak Cassidy zamíří s rodiči během natáčení pořadu o nejstrašidelnějších místech do pařížských katakomb a ejhle...omylem probudí poltergeista, který se rozhodne škodit nejen Cassidy, ale rovnou celé Paříži a jehož cílem je kompletní chaos.
Druhý díl je opět skvělou počtenou, která vás strhne a nepustí, dokud neotočíte na poslední stránku. Moc se mi líbí, jak je příběh stavěný, jak graduje, opět žádná hluchá místa a knížku máte dočtenou, ani nemrknete. Možná o fous lepší, než Město duchů, Tunel kostí byl svým způsobem smutnější, vzhledem k rozuzlovanému příběhu poltergeista. Bravo a opět přečteno za jediný den!
S V. E. Schwab jsem se poprvé setkala až letos díky Neviditelnému životu Addie LaRue. Po přečtení Města duchů řadím autorky mezi mé nejoblíbenější.
Příběh vypráví o dvanáctileté Cassidy Blakeové, která málem zemřela, díky čemuž nyní dokáže nahlédnout za Závoj, tedy do říše duchů. Město duchů nás pak zavede do magického Edinburghu, kde se to duchy jen hemží a jeden z těch nejhorších se rozhodne, že si s Cassidy vymění místo ve světě živých. Začíná tak napínavý boj o holý život.
Vzhledem k zařazení knížky do #middlegradebooks by se někomu mohlo zdát, že je příběh pro mladší čtenáře. Ne, rozhodně není. Od knížky jsem se nedokázala odtrhnout, zhltla jsem jí za jediný den, nádherná knížka, která se bude líbit všem, kteří holdují duchařině či lehkému fantasy.
Schwab dokáže nádherně popsat nejen krajinu a krásy okolí, její psaní je tak lehké a přirozené, příběh je čtivý bez hluchých míst a všechny postavy vám připrostou k srdci. Třešničkou na dortu pak už jsem ty neustálé narážky na Harryho Pottera a já opravdu doufám, že se to bude objevovat i v dalších dílech!
Jo, a abych nezapomněla - Cassidy má nejlepšího kámoše Jacoba. A Jacob je duch. Upřímně jsem zvědavá, jak se tohle bude v dalších dílech vyvíjet.
Alex, léto a já je odpočinková jednoduchá četba o dvou kamarádech, kteří by chtěli víc, ale nejsou si vlastně jistí, jestli by to dopadlo dobře.
Knížka se čte dobře, na léto prostě jak dělaná. Ale že bych z toho byla odvařená?
Já vím, já na ty romanťárny nejsem, ale kdyby se ubralo pár stránek, možná by to příběhu pomohlo. Nejvíc mě pak bavily kapitoly z minulých let, kdy jsme s Poppy a Alexem poznávací různá místa. A ruku na srdce, Alex by opravdu byl dokonalý partner.
Tady opravdu název knihy odpovídá pravdě, romantická linka se objeví minimálně, v této knize jde především o nalezení sebelásky a uvědomění si, že vše, co je na instagramu, nemusí být nutně realita.
Hlavní postava Maggie ovšem teda není vůbec sympatický člověk, jedná impulzivně, za minimálně polovinu špatných věcí si může sama, je věcně protivná, opilá a trošku jí chcete občas plesknout. Ale ano, její trapasy jsou občas úsměvné.
Na konci příběhu samozřejmě přijde prozření a uvědomění si svojí hodnoty a příběh je tak ve finále milým, odpočinkovým čtením.
Ach jo, tak tohle mi teda nesedlo. Hořkosladký, ale jinak vcelku tuctový rodinný příběh o ztrátě matky, vyrovnávání se se ztrátou a přijmutím nové otcovo partnerky.
Kniha má téměř 400 stran a ke konci už je to hodně repetitivní, posledních 20 % tak bylo náročných, každé životní moudro jsem si přečetla nejmíň dvakrát a fakt, že se hlavní hrdinka rozplývá nad tím, jak jí muž dobře zná, když jí koupil květiny, mě fakt rozesmál…no ne asi, když jste se seznámili v květinářství a o květinách často mluvíš.
Navíc nemůžete v 75 % knihy napsat, že hlavní hrdinka něco neumí, aby pak v 93 % ona sama tvrdila “já jsem nikdy neřekla, že to neumím”.
Tohle se nepovedlo, ale protože mě čeká vcelku romantické léto, tak nevěším hlavu. Navíc každá kniha má svého čtenáře, knížka je všeobecně hodnocena nadprůměrně, jen to hold nefungovalo na mě.
Tohle bylo překvapivě zajímavé. Nikdy bych neřekla, že mě bude bavit Šanghaj 20. let, gangsteři a jejich války a spousta politického pletichaření.
Příběh je psaný krásně a čtivě, postavy rodů Montegových a Caiových jsou bravurně vykreslené - brutální Juliette, zádumčivý Roma, věrná Kathleen či přátelští Benedict s Marshallem. Největší prostor samozřejmě dostávají Juliette a Roma, ale dozvíte se spoustu i o vedlejších postavách, takže vám také přirostlou k srdci a máte o ně strach.
Řešení záhadné nákazy a tajemné nestvůry je pomalé, není to odbyté a téměř celou knihu sledujeme postupné odhalování pravdy až do grandiózního finále.
Samozřejmě s pár nečekaným zvraty.
Moc se mi líbily jemné odkazy na původního Romea a Julii, ať už “zřeknu se všeho” nebo “mor na vaše rody”.