Veju007 komentáře u knih
Asi nebude úplně spoiler, že hned od začátku skoro jistě víte, že matka není tak doslova matkou, na to pomalu ani není třeba číst anotaci.
.
Čte se to samo, ale to bohužel úplně nestačí. Zvratů tentokrát až moc, i na můj vkus, ohromná překombinovanost děj zas až tak moc neposouvá, přitom stačilo příběh trochu reálnější uchopit.
.
Námět knihy a první polovina je sice zajímavá, ale jsem z toho v rozpacích, protože v druhé části se to prostě strašlivě zvrhlo a ve finále je z toho průměrný thriller, který je předvídatelný na každém kroku a zaujme spíše čtenáře, kteří nejsou v tomto žánru příliš sečtělí.
Na novou McMahon jsem se neskutečně těšila, od poslední knížky, Poznání, už uplynuly dlouhé dva roky.
Spisovatelka nezměnila svůj styl psaní, takže se znovu dočkáme pomalého vtahování do děje, propracovaných detailů příběhu, velmi prokreslené postavy, kterým tak rozumíte a chápete jejich pohnutky a motivy.
Opět se začítáme do dvou časových linek, které nám postupně odhalují příběh pramenů a krásně se nám to zamotává a proplétá.
Osobně si myslím, že se nejedná o hororový příběh. Spíše bych to viděla jako komorní rodinné drama o tom, jak se každý vypořádává se zármutkem že smetí blízké osoby po svém, ovšem s hororovými prvky.
Otázkou pak jen zůstává - rozluštíme s hrdiny knihy tajemství pramenů nebo zůstanou záhadou?
Wow, tak toto byla jízda! Adam Nevill opravdu ví, jak správně vykreslit ponurou a tíživou atmošku a uvěřitelné charaktery postav v čele s hlavní hrdinkou Kat. (Holka, fakt jsem ti fandila celou dobu!)
Naprosto děsivý začátek (první 2-3 kapitoly) mě přivrtal k sedačce a to úplný finále? Jako halóó?!
Uprostřed to trošku ztrácí na tempu, ale kniha prostě má přes 400 stran, tak to tam trošku drhne. A nebojte, zas tak moc nechutný to není, vesměs je tam jedna divoká scéna uprostřed, kdy fakt čtete s otevřenou pusou.
.
Takže pokud se vám líbil Rituál, máte rádi lehce folkový horor s nádechem historie a když jste napnutý, jak kšandy, Rudou zem doporučuju.
.
Kniha byla poskytnuta za účelem recenze a já moc děkuji @knihydobrovsky za #recenznivytisk
Tohle zase bylo skvělý, ach! Nadupaný thriller, každou chvíli další “pohroma”, život pracháčů není žádný zázrak, jeden zvrat a podraz za druhým. Trochu jako když Zoufalky potkají Sedmilhářky a Stepfordské paničky.
Akorát...to, co se tam přibližně v půlce začalo pomalinku objevovat, se mohlo objevovat MNOHEM víc!Závěr byl skvělý, nikomu nevěřte a takové rozuzlení jsem nečekala! Tuhle autorku naprosto zbožňuju.
Ale TAMTOHO tam prostě mohlo být víc!
Tahle knížka vůbec není tak hororová jak je obálkou a názvem prezentována.
Naopak mi to přijde jako velmi zajímavý vhled do nás, do čtenářovy mysli, o tom proč vůbec chceme číst takovýhle krváky a nechutnosti a co nás k tomu přitahuje.
Jedná se spíše o psychologický thriller, krvavých scén je tam pár a nejsou vůbec tak explicitně popsány, jak by se právě mohlo z názvu a obálky zdát.
Konec je teda až moc akční a za mě až moc nereálný, ale proti gustu.
Je to prvotina a myslím, že autorka se bude zlepšovat a uvidíme, co nám nadělí dalšího. A na to, že švédský knihy spíš nečtu, tak tohle bylo fajn.
Zákon jednoho popisuje blízkou dystopickou budoucnost, ve které smí mít pár pouze jedno dítě, protože země je po všech klimatických změnách vyprahlá, přírodně zdroje jsou vyčerpané a planeta je přelidněna. A hlavními hrdinkami jsou dívky - dvojčata. Nebude spoilerem, když řeknu, že tohle tajemství samozřejmě praskne. A my pak sledujeme putování dívek za svobodou.
Je to pořádně napínavý, o osud obou dívek se ustavičně bojíte a holky mají fakt pech a příběh jim hází pořádný klacky pod nohy! Bylo to vážně skvělý a doufám, že je pravda, že bude pokračování.
Nevím, proč mi spousta dystopických příběhů připomíná Hunger Games, ale je to tak.
Tak tohle je zklamání. Některé kapitoly tak technické a zdloihavé, jiné zase dějem pohnuly mílovými kroky během 5 řádků, že jsem to ani nestihla zaznamenat. Zajímavý nápad, bohužel vcelku nevyužitý potenciál.
Nyxia povstává je bohužel závěrečným dílem úžasné sci-fi trilogie. Opět je to prošpikované akcí, napětím, zvraty a emocemi.
Prostě skvělé, fantastické a důstojné zakončení této série.
Na zadní straně přebalu stojí “Povinnost pro fanoušky Riverdale”. Tak smíchejte Riverdale s PLL a plus/mínus vznikne tohle.
Parta děcek se snaží vyřešit nejdřív vandalismus, pak únos a pak vraždu. A já jsem zase tak blbá, že mi vůbec nedošlo, kdo je vrahem.
Neurazí, nenadchne, ale žádnej super zážitek se nekoná. Meh.
Starý jako čas sám je retelling Krásky a Zvířete ze série Co kdyby...
A nějak jsem z toho nesvá...příběh je fajn, v hlavě vám běží všechny scény a písničky z pohádky a je to takový milý. Zároveň se to trošku zamotává s Bellinou matkou a její minulost, a vidíme i, jak se postupně prohlubuje vztah Belly i Zvířete. Je to taková dospělejší a drsnější verze klasické pohádky. Co mě ale strašně zklamalo, byl závěr, cca posledních 20 stránek, takovýhle finiš, no to pardóón. A co nedokážu knížce odpustit je fakt, že v něm není popsaná ta nejvíc IKONICKÁ scéna a to byl rozhodně důvod ubrat jednu hvězdičku z plánovaných 4 na 3.
P.S. Je tam až neuvěřitelný množství tiskařských šotků, asi nejvíc, co jsem kdy četla a byl to velmi rušivý element.
Tak jsme se konečně dočkali, přistáli jsme na Edenu a potkáme Adamity!
Dějové naprosto boží a nejde toho moc napsat, abych nespoilerovala. Postavy vykreslené mnohem lépe, než v Nyxii (Morming byla v prvním díle otravná, ale tady jsem si jí zamilovala.), všechno je to promyšlené, zapadá to do sebe a já se nestačila ani pořádně nadechnout a už tu byl další zvrat. Opravdu parádní sci-fi nářez a teď jen napjatě vyhlížet poslední díl.
DRŽÍME PŘI SOBĚ!
S křížkem po funuse, ale konečně se Nikdynoc dostala na řadu.
Nikdynoc je další z mnoha YA, která bylo v loňském roce hodně diskutovaná a probíraná. A já to chápu.
Fantasy svět, ve kterém se děj odehrává, je skvěle vykreslený a díky tomu pochopitelný (narozdíl od Furyborn, která mě stále víc štve, jak čtu další a další zajímavé fantasy YA!) a hlavně opravdu zajímavý. Postavy jsou buď sympatické anebo je chcete s každou další větou zabít víc a víc, což opět považuju za důkaz schopnosti skvěle psát a vykreslit postavy do detailu.
Příběh je super, taková kombinace Hunger Games a drsnýho Harryho Pottera. A opět se mi v jednu chvíli povedlo z části přijít na něco dřív, než nám to autor prozradil, dobře já.
A mimochodem, poznámky pod čarou mě nejdřív neskutečně štvaly, ale jak jsem jim přišla na kloub, tak jsem se těšila na každou další, je to skvělý nápad, jak zbořit čtvrtou stěnu mezi autorem a čtenářem.
P.S. Je tam strašně moc tiskařských šotků!
Tak, Furyborn dočteno.
Takhle - nemám s knížkou nějaký velký problém, ale je to bohužel trošku průměrnější čtení (oproti např. nedávno čtené Nyxii a Poslednímu číslu), ale já si to vcelku užívala.
Upřímně doufám, že se autorka v dalších dílech polepší a vše nám pořádně vysvětlí a lépe nás zasvětí, občas jsem se dost ztrácela v ději a některá jednání postav mi přišla úplně stupidní.
Rielle mi přišla zajímavější a kdyby byla první kniha jen o ní, tak by to mohlo být možná ještě lepší. Eliana mě téměř nezajímala, nevyznala jsem se v jejích myšlenkových pochodech, kdy během jedné stránky dokázala 3x změnit strategii a absolutně se mi nelíbily nevykreslené vztahy s ostatními postavami, takže na konci jsem se o nikoho nebála a bylo mi trošku fuk, kdo zemře - špatně.
Furyborn ve mně prostě nezanechává takový ten hezký knižní “dojezd” ????????.
Nicméně uvidíme, jak to bude pokračovat dál, šanci sérii určitě ještě dám ????.
_______________________________________
Poznámka k nakladatelství: je mi líto, že se knížka prodává pod původním názvem, když se to opravdu mohlo jmenovat Furie, jak jsem viděla v jedné YA, když se knížka teprve připravovala. Jsme v Čechách a já mám prostě s tímhle všeobecně ve všech rovinách problém ????♀️.
Tady neni o čem, tohle je proste knížka čistě pro Potterheady!
Jedná se o začátek vánoční kapitoly z Kamene mudrců, která je doplněna naprosto nádhernými ilustracemi.
Sledujeme Harryho, jak si užívá první opravdové Vánoce.
Cením autorku ilustrací, že se dokázala odpoutat od zajetých filmových podob a opravdu malovala tak, jak je psáno v knize!
Tohle zahřeje u srdíčka, naprostá roztomilost!
Další upíři jsou tady, ale tentokrát si potrpí také na čaj!
Kniha čtena v rámci spolupráce s Albatros Média.
Ale tohle mě velmi bavilo! Je to totiž zase něco jiného! Příběh sledujeme z pohledu Arthie, jejího “bratra Jina a padělatelky Flick. Proto tak dostáváme hodně ucelený příběh, známe motivy, sledujeme jejich myšlenkové pochody a příběhu to dodává tu správnou šťávu.
Arthie je úžasná, ale asi nejvíc mě bavil Jin - elegán chodící všude s deštníkem, lehce arogantní a přesto milý, vtipný a galantní. Drobné romantické linky nevadily, ale nebyly ani stěžejní, což cením. Tentokrát totiz hraje prim “sourozenecká dvojice Arthie a Jina a je to tak osvěžující.
Kniha může mít pomalejší tempo, minimálně ten začátek, kdy se seznamujeme s fantasy “Londýnem, ale po půlce se to brutálně rozjede, že jsem pomalu nestíhala otáčet stránky. Zároveň se mi velmi libilo použití květin jako posouvání a dovysvětlovávání děje.
Skvělá knížka, krásná obálka a ořízka, hned bych si přečetla další díl.
Přiznám se, že na tento díl jsem se těšila ze všech nejvíce, protože Draculu miluju už od dětství a upíři mě provází celým životem. A proto musím být k této knize tolik přísná.
Audrey Rose i Thomas mi téměř celý příběh lezli na nervy. Chovají se o tolik hloupěji, než v prvním díle. Příběh se strašně táhne, začíst se mi dělalo velké problémy a nějak to celé prostě nefunguje. Objevuje se tu příliš velké množství nových postav, ale vůbec nedostanou -až na pár výjimek - prostor a tak působí zbytečné. Závěrečné akční defilé mi přišlo jak vystřižené z jiného příběhu a ano, finální twist jsem ocenila, ale nedokázalo to zachránit tu nudu v průběhu.
A to nebudu ani komentovat, kolikrát se v překladu objevilo slovo “pročež…minimálně jednou v každé kapitole a fakt to bolelo.
Třetí díl jsem ale stejně už rozečetla, tak uvidíme…
Kniha čtena v rámci spolupráce s Albatros Media.
Uff, tahle knížka vám zlomí srdce. Je to všechno psané tak syrově a hluboce a velmi uvěřitelně. Do všech hlavních postav se tak dokážete bez problému vcítit a chápat, proč jednají tak, jak jednají (je to YA, ale i tak!). Jaymerson chce po setkání se smrtí naplno žít a přestává být povrchní a nevinnou dívenkou, která je radši zticha. Najednou se nebojí projevit svůj názor, a stát si za ním.
Velmi čtivá a témeř neodložitelná knížka s těžkými tématy jako ztráta milovaného, syndrom přeživšího, šikana ve škole, pocit marnosti, revolta proti autoritám. Všechno tu najdete a přesto je to psané tak lehkým jazykem. A chemie mezi hlavními postavami? Ta knížka mi málem vzplanula, jak to mezi nimi celou dobu jiskří!
Při čtení budete trpět, ale náramně si to užijete!
Pirátské dobrodružství, to je přesně to, co na vás během čtení čeká. Lira se zprvu jeví téměř jako jasný záporák, ale postupné odhalování jejího příběhu ukazuje opak. Sarkastické špičkování hlavních postav a pomalé objevování citů sice už není žádnou novinkou, ale do příběhu znepřátelených rodů se skvěle hodí a užívala jsem si to.
Autorka vymyslela zajímavý svět, až je mi líto, že se jedna o standalone. Zajímavé a originální pojetí Malé mořské vily a Pirátů z Karibiku, tak by se ve zkratce dala knížka shrnout. Čeká vás toho ale mnohem víc.
O Vánocích to prostě chce nějaký vánoční romantický příběh, no ne?
Tilly pracuje jako maskérka v londýnské opeře a moderní technologie jí jsou naprosto cizí. Jeden počítačový virus ji tak svede dohromady s novým ajťákem Marcusem, který přišel z velkého korporátu a novému prostředí absolutně nerozumí. Jak tohle může dopadnout?
Jules Wake, což je pseudonym známé spisovatelky romantických útěků Julie Caplin, píše krásné lehce a čtivě. Autorkou jsem nepolíbená, na romantiky mě moc neužije, ale tohle bylo příjemné pohlazení po duši. Vánoční tématika je tu spíše okrajová, za to je to kniha velmi divadelně zaměřená, co se děje v zákulisí během i mimo představení bylo zajímavé číst, ale i tak se na mě přeneslo kouzlo vánočního Londýna.
Příběh je ve své jednoduchosti roztomilý a i když vlastně dopředu víte, jak vše dopadne, stejně budete číst dál, protože je to prostě příjemná oddychovka a slaďárna.
A možná za rok zkusím Notting Hill pod sněhem.
Za knížku děkuji @my_l.m.v.e a @albatrosmedia v rámci #spoluprace
Máme tu závěrečný díl YA fantasy duologie o Neřádech. Jakpak si stojí?
Vyvrcholení krvavého turnaje se blíží, kletba se začíná rozpadat a nový šampion se chtíc nechtíc musí rozhodnout, na které bude stát straně. Stejně jako všichni ostatní.
Příběh navazuje přesně tam, kde skončil první díl, což je paráda! Část šampionů pokračuje ve snaze navždy ukončit turnaj, ale část tomu nevěří a řídí se starými pravidly. Kují se pykle, navazují se nečekaná spojenectví a vytváří se záludná kouzla. Oproti prvnímu dílu je to bohužel nějak míň a ten kousek výjimečnosti prvního dílu tam prostě chybí. Pro mě to naprosto zachraňuje dvojice Alistair s Gavinem, a dobře, trochu i Isobel s Reidem.
Zajímavé twisty tu pro mě byly dva a oba se týkaly stejné postavy.
Finální rozuzlení jsem si představovala krapet jinak, stejně, jako kdo nakonec dokázal z turnaje odejít po svých.
Autorům ovšem nemůžu upřít naprostou zručnost vypravěčského řemesla. Příběh je psaný nádherně, nepustí vás a budete chtít číst pořád dál. Neotřelý systém magie, pardon mágie, je úžasný a já bych ho chtěla poznat ještě víc. Ale jak v prvním díle měli autoři koule udělat něco naprosto šokujícího, tak tady se k tomu úplně neodhodlali a to je škoda.
Přesto je tato duologie velmi zajímavým počinem a jeho přečtení rozhodně doporučuji.
Za knížku v rámci #spoluprace děkuji @kat.sardicka a @hostbrno .
A za společné čtení díky @kudrny_v_knihach @ivka_s_knihou a dalším