Vendula39 komentáře u knih
Moje první knížka od autorky. Zpočátku mi trochu vadilo, že se děj táhnul. V druhé polovině jsem postavy hltala plnými doušky. Překvapil mě konec knihy, takové vyvrcholení jsem nečekala. Můžu jenom doporučit.
V knize je obsaženo mnoho moudrých rad ohledně mezilidských vztahů. Běžnému člověku se snaží přiblížit své poznatky pomocí vlastních zkušeností. Za mně se jedná o super počtení od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
Chvílemi jsem měla problém v orientaci celým dějem a s tím kdo se za koho vydává. Poté jak jsem se zorientovala musím říct že jednotlivé dílky příběhu k sobě začaly postupně zapadat jako puzzle. Knihu bych si asi znovu nepřečetla, protože mi přišlo že už bych od ní neměla co víc očekávat.
Jasně, stručně a jednoduše shrnuto učivo střední školy, četla jsem nejnovější vydání z roku 2022, ale obsah by měl být stejný jako u tohoto. Neskutečně mi pomáhají u přípravy k maturitě. Navíc obsahují cvičné příklady k praktické maturitě a dokonce i s řešením. Občas se vyskytují až zbytečné podrobnosti k jednotlivým kapitolám, ale celkově jsem spokojená.
Neříkám že mě kniha nenadchla, ale za mě byla plná přípravy čaje, meditace a vstávání v šest hodin. Kdo může mít takový luxus a vstávat tak pozdě a k tomu si dávat do sedmi rozcvičku a v osm snídani. Našla jsem v knize i dobré nápady jako spánkový režim, ale detoxikace pro změně ročních období mě moc nenadchla.
Taková klasika, na nadcházející léto úplně stačí. Dříve by mě kniha bavila asi více, ale i tak splnila svůj účel.
Vynikající nápad, propojit více příběhů a zasadit je do více míst. Někdy jsem měla potíže se v příběhu vyznat, došlo mi to až po několika stránkách, že danou pasáž nevypráví předpokládaná osoba. Úžasně zpracovaný život všech postav, líbilo se mi to, jak si Daniel doplnil dané mezery v paměti a to, že si na každé zemi našel něco pěkného. Bylo mi ho trochu líto, že nemohl na brusle dokud bude led, ale to k životu patří. Nebo celý pohled na Indii, kde každý v ní vidí jiné stránky, u někoho ty světlé převažují, u dalších osob se projeví spíše ty negativní. Knihu jsem si vybrala proto, že mě zajímá tematika Bati a jeho konceptu. Přiblížilo mi to aspoň styl vyspělosti daných zemí. Československo nebylo nijak vyspělé v tu dobu, ale indičtí lidé, kteří se báli lopaty byl trochu extrém. Dávám pět hvězdiček za snahu, nápad a propojení dějových linek i tématem války.
Mluvme činy, šetřme slovy
Krásně stručně, jednoduše vysvětleno. Dozvíte se na jednu stranu něco o zakládání společnosti Baťa, ale na druhou i více o jeho nástupcích a rozšíření do celého světa. Pro mě je to stále šílené, jak mohl někdo téměř před sto lety obchodovat v Indii, ale i v Severní Americe. Zní mi to jako nějaké science fiction, které se ale opravdu stalo. Zlín je moje srdcové město a při čtení jsem zabraná do toho, jakým směrem se město rozrůstalo a z jakého důvodu. V knize se dozvíte zajímavé postřehy, například kdo chtěl přestěhovat naše hlavní město do onoho malého, rozrůstajícího se městečka s perspektivou na Slovácku. Co k tomu dodat, ceny zakončené devítkou, jako skvěle zpracovaný marketingový tah, ale i slevy jako takové a hesla typu náš zákazník - náš pán.
Co k tomu dodat, prostě nádhera. I když pohádky nekončí vždy šťastným koncem, tak alespoň předají nějaké poselství, jinak řečeno morální ponaučení. Knihu jsem četla v originále a musím říct, že každý příběh má něco do sebe, zaujal mě motiv různého ptactva ať už vlaštovky, skřivana nebo konopky. Chudáci dělali vždy co mohli, ale ne vždy se jim to vyplatilo.
Určitě stojí za přečtení, nehledejte rozhodně pohádky pro děti, mohly by jim způsobit spíše trauma, ale co se týká těch větších, to už by vadit nemuselo. Každý si tam najde svého favorita, ať už z říše zvířat nebo lidí.
Jsem fascinována tím, co někdo dokáže napsat. Je pravda že v některých povídkách jsem se občas ztratila a zapomněla o co se vlastně jedná, ale kompenzovaly mi to povídky jiné. Má oblíbená o černém kocourovi, na kterou nedám dopustit. Jáma a kyvadlo, Zkáza domu Usherů ale i Sud vína Amontilladského společně se Skokanem. Všechny tyto příběhy mají něco do sebe a nenechají vás abyste je nedočetli. Pokud hledáte něco netradičního a nevadí vám tematika smrti, pochmurnosti, ale taky uvažování, určitě při výběru neuděláte chybu.
Dílo se mi nádherně četlo, nemůžu si ho vynachválit. Zpočátku mi novela přišla docela nudná, ale ukázalo se, že hlavní zápletka se nachází až ke konci knihy. Zaujal mě motiv holubů, které choval pan přednosta, ale i celková práce na železnici. I když dílo končí smutně, tak v něm najdeme znaky přátelství, ale jenom protože zuří válka, nejsou naplněny. Dědeček byl sice v příběhu pouze zmíněn, ale jeho počin s tanky je legendární, stejně jako hubička s Mášou při malování plotu. Ke knize se určitě někdy vrátím, byla psána srozumitelně a navíc se u ní nenudíte.
Čtení tohoto dramatu jsem z nějakého neznámého důvodu notnou dobu odkládala. Byla jsem příjemně překvapená srozumitelností díla ale i běžnému chování postav. Peníze nejsou na světě všechno a je lepší je nemít. Přece na světě nadělá tolik neplechy, ale mimo jiné i změnu osobností, charakterů. Harpagon nemiluje dá se říci nic kromě nich, ale i přesto se chce oženit, jak komické.
Jaké to je navrátit se na chvíli do minulosti, do časů, kdy internet byl teprve u zrodu a slova jako seznamka nebylo ve slovníku. Příběh se mi zamlouval, ať už zmíním dopisování, osobní život v kanceláři nebo doma. Knihu si stojí za to přečíst, i když nejste fanoušci milostného románu. Minulost, to je něco co mě nepřestává fascinovat. I když jsem osobně nikdy ISQ nezažila, tak si dovedu danou atmosféru živě vybavit. Čekala jsem možná víc důrazu na konci knihy, ale nemůže být všechno zlato, co se třpytí. Autor nádherně vystihl nemoci, emoce a stavbu DNA. Neřekla bych že ty tři věci půjdou dokupy, ale když přidáme kouzlo počítače, hned máme hotový děj.
Román se mi dobře četl, před samotným výběrem této knihy jsem znala i děj. Překvapila mě milostná zápletka s Marií, a to kolik měl Mersault „kamarádů“ v místě, kde bydlel. Ať už se jednalo o Raymonda, Salomona, Céleste, Marii jako takovou. Řekla bych, že se určitě každý setkal se samotou ve společnosti, jde o nejhorší možný druh osamocení, o pocit, kdy se nám zdá, že tady není nikdo blízký, kdo by nám dokázal pomoci. Moc mě nenadchla zápletka u soudu, která se dle mého názoru, strašně vlekla. Je určitě vhodné se chvíli nad touto knihou pozastavit a někdy si ji přečíst znovu. Možná je to bezvýznamné, ale bude to stát za to.
Po přečtení prvních stran jsem nevěděla o čem vlastně čtu, ale to se však změnilo hned jak se osudy postav začaly propojovat. Líbila se mi tématika hudby a ve výsledku toho ticha. Celou knihu jsem tápala jakou úlohu v celé knize má Vladimír, připadal mi původně jako zbytečná postava stejně jako některé další. Pro ty co mají rádi křížení i s jinými jazyky než češtinou můžu jenom doporučit. Za mně stále největší sympaťák Petr se svou fenkou Malmö.
Kniha mi pomohla zdokonalit se v překladu do češtiny. Stejně nedokážu uvěřit že jsem ji celou zvládla přeletět v angličtině. Kniha je plná myšlenek, vybrala jsem si ji hlavně kvůli citátům, které dokážou člověka náležitě nabudit, začít dělat věci jinak, rozdílně, ale často je nejlepší začít u sebe sama.
Odpočinkové pokračování příběhu o mladých krásných lidech. Postavy jak kladné tak i negativně orientované, dodávají tomu příběhu takový šmrnc. Evě jsem to s Dickem od začátku přála a když dostala tu nečekanou pusu ve sklepě, kéž bych to taky tak zažila.
Popravdě jsem před čtením nevěděla co od díla očekávat, ale byla jsem příjemně překvapená. Už to netradiční uspořádání děje a postavy, každá zvláštní něčím jiným a osud jim chtěl aby se jejich dějová linie za každou cenu propojila.
Skvělé letní poctěni, s autorkou jsem se vrátila o pár let zpět v čase. Úžasné poctěni, které uklidní nejen mysl, ale i tělo.
Úžasná kniha, která řeší na jednu stranu smrt jako takovou, ale na straně druhé taktéž umění milovat. Umění přiznat si své chyby, svou blbost, život je víceméně celý o představivosti. Někdy nám nezbývá nic jiného než jen snít o nějakém tom perfekcionismu, který nemůžeme skutečně prožít, ale z celého srdce bychom si přáli aby ten imaginární život byl tím skutečným. Andrew a jeho představivost mi v mnohém připomíná samu sebe, i když dostat se do tak prekérní situace, z níž se stal začarovaný kruh a není cesta ven je o level výše. Nejvíce sympatická postava se pro mě na plné čáře stala Peggy, ať už jejím klidným chováním, které vyzařuje sladké momenty všedního stereotypního života, tak i její smysl pro humor nebo schopnost správného rozhodování. Knihu bych shrnula jako úžasně strávený čas věnovaný sice neveselému povolání ale o tom je život a někdo se tím živit musí.