vendylein
komentáře u knih
Praví bastardi
Jonathan French
(SPOILER) S Pravýma bastardmama jsem měla co dělat. Ne snad, že by mě nebavili (ač Šedí bastardi tedy víc), ale zapomněla jsem od prvního dílu valnou většinu z děje a postav a nemohla se dlouho začíst.
Tahle série je násilná (hodně), plná sexu a vtípků. Ale k věci. Jonathan French nechává své postavy - a především Nádhernou, která je hlavní hrdinkou tohohle dílu - pořádně trpět, nezdráhá se zabíjet, upalovat, roztrhávat na cucky, kastrovat. Bastardi a s nima celý Veselice trpí až to pěkný není a vy si říkáte, co asi ta ještě může přijít.
No a přijde Zkáza a pak už jen valíte oči, jak se to všechno zamotá a tvl Nady je najednou skoro neporazitelná a má dvojče a máme tu tak trochu wtf happy end.
Kolem a kolem, první dvě třetiny jsem trpěla s Bastardama, poslední - za mě - překombinovanou třetinu mi hlava nebrala. Nicméně na třetí díl se těším, protože s Hispartou by to mohlo být ještě dost zajímavý...
Tesáky
Sarah Andersen
Tohle je prostě "ňuňu", jinak to vyjádřit nejde. Jednohubka, která pobaví, rozněžní a vykouzlí úsměv.
Zítra je taky den
Rudolf Havlík
Po téhle knize jsem sáhla neplánovaně a musím říct, že mě vcelku příjemně překvapila. Několikrát jsem nad ní smíchy vyprskla nahlas a několikrát se hluboce zamýšlela. Autorovi se dobře podařilo spojit akční děj, vtipné a sarkastické hlášky i nějaké to morální poselství. A vy poznáte Asii z dost jiného úhlu pohledu, než se nabízí v cestopisech..
Místy mi to teda přišlo až moc na sílu (dělání vtipů za každou cenu), hlavní hrdina je trochu klišé (ostřílený týpek trousící kolem sebe neustále sarkastické hlášky, na oko dost okoralý, ale uvnitř přeci vlastně plný citu a pěkná měkkota), ale obecně mohu doporučit.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Mlčící fontány mě nedostaly tolik, jako V šedých tónech a Sůl moře, nicméně i tak je tahle knížka nadprůměrná. Ruta Sepetys umí skvěle zpracovat témata spojená s pohnutou historií, přiblížit čtenářům události, o kterých možná ani netušili, že se staly/ děly.
Jako čtivo na střední školu bych její knihy doporučovala nejen do hodin literatury, ale i historie. Už proto, že rešeršuje fakt poctivě a byť její knihy jsou fikce, jsou vystavěné na velmi reálných historických událostech. Myslim ale, že Mlčící fontány (potažmo Ruta) budou bavit i dospělé čtenáře (hlavně teda spíš čtenářky), protože i když jejím hrdinům je v knihách náct, musí řešit dost dospělácké věci.
Malé ženy
Louisa May Alcott
První část Malých žen mě velmi bavila, je to milé, dojemné (byť trochu přeslazené, ale ano.. mile) a vtipné čtení o dospívání čtyř povahově rozdílných sester.
Druhá část už na mě byla příšerně mravokárná a byť chápu, že to člověk ten text musí vnímat v kontextu doby a života autorky, tak některé výroky - dost často třeba o postavení žen ve společnosti - mě teda vyloženě bolely a měla jsem kvůli nim chuť knihu zahodit, Nebýt to v rámci book clubu, kdo ví, zda bych ji dočetla.
Přes Zábradlí k Cimrmanům
Jan Hraběta
Čtyři hvězdičky dávám, protože Cimrmani. Kdo je má rád, nebude mu tato kniha proti gustu. Nicméně... myslím si, že by zasloužila lepší redakci. Opakované vzpomínky pana Hraběty, to že někdy nevíte, jestli zrovna mluví on, nebo jeho manželka apod. mi bohužel čtení trochu otrávilo.
Ohnivcova dcera
Angeline Boulley
Musím říct, že mě Ohnivcova dcera velmi mile překvapila. Sáhla jsem po ní díky nádherné obálce + jsem věděla, že tam bude tematika původních obyvatel Severní Ameriky. Čekala jsem YA fantasy příběh s prvky mytologie a dostala velmi slušnou YA contemporary s prvky thrilleru.
Ohnivcova dcera není vyloženě page turner, vyšetřování se ubírá dopředu spíš pomalu, vztahové zvraty jsou z velké části předvídatelné. Ale poetikou, jazykem a jakousi úctou k místu, přírodě, komunitě, životu mě tenhle příběh okouzlil.
Sacculina
Philip Fracassi
Na novele Sacculina je sakra vidět, že Philip Fracassi má zkušenosti jako scenárista. Příběh o chlápcích, co si vyjeli na lov ryb, se mi během čtení zhmotňoval před očima. A byť je tahle knížka laskominou na jedno posezení, rozhodně to není vyloženě oddechovka. Fracassi umně dávkuje nejen napětí a děs, ale i to, jak pronikáte do tragédie života jedné rodiny. Pracuje s plíživým zlem, nečekejte potoky krve a maskovaného vraha s hákem místo ruky. Pro milovníky napětí a hororu dokonalé čtivo. Jen si ho asi neberte na dovolenou k moři...
Do Nepaměti
Tomáš S. Končinský
Vymazlená kniha. Pastva pro oči, skoro o ně až jde. Ty barvy!
Snad k ní ani nejde víc napsat. Možná jen to, že i příběh stojí za to.
Dcera železného draka
Michael Swanwick
Dcera železného draka rozhodně není fantasy pro každého. A rozhodně po ní nesahejte, pokud chcete číst o dracích :) Taky po ní nesahejte, pokud jste citlivý na explicitní sexuální scény.
Mix cyberpunku a pohádky.
Autor nic nevysvětluje, prostě vás vrhne do světa, kde se to hemží nejrůznějšíma podivnýma postavama, a vy vůbec netušíte, kde se tam vzaly a co jsou vlastně zač. Vílama, trpaslíkama a elfama to zdaleka nekončí. Musím říct, že tím nevysvětlováním, vržením do děje a vyústěním mi kniha hodně připomněla Piranesiho od Susanny Clarke. A musela jsem se hodně pousmát, když jsem dočetla téměř na konec a zjistila, že Piranesi je jedno z posledních slov téhle knihy...
Vzpomínka zvaná říše
Arkady Martine (p)
Už když jsme si na přebalu téhle knihy přečetla, že je pro fanoušky Ann Leckie, věděla jsem, že to bude něco pro mě. A jo.
Skvělý mix politického pletichaření, napínavých akcí, vtipných dialogů, romantika jen v náznacích a velmi zajímavě vystavěný svět. Jo prostě!
Chuť prázdna
Barbora Adamcová
Váhala jsem mezi dvěma a třema hvězdama...
Plusy:
téma, které je stále tak trochu tabu a určitě neuškodí o něm víc mluvit
čtivost, prokládání textu pasážemi z deníku hlavní hrdinky
Mínusy:
kniha bohužel klouže po povrchu
hlavní hrdinka není uvěřitelná - nejsem moc přesvědčená, že vážně existují teenageři, kteří mluví tak ultraspisovně a používají takové výrazy jako Anna (a dokonce ve svém soukromém deníku)
nejde se tu pár nesrovnalostí - třeba věk hrdinky nebo jméno jejího otce (z Karla se záhadně během knihy stane Pavel) apod.
Půl války
Joe Abercrombie
To zas byla jízda! Třetí díl série Moře střepů mi dal přesně to, co jsem čekala a proč jsme se na tu knihu tak těšila: moře akce, dost napětí, pořádnou porci sarkasmu a taky nějaký ty citečky :)
Na celé sérii mě hodně bavilo, že každý díl má v podstatě jiné hlavní postavy, takže máte možnost sledovat příběh z mnoha úhlů pohledu. Abercrombie navíc svoje postavy dokáže skvěle vykreslit. A samozřejmostí je skvělý překlad Romana Tilcera.
Moře střepů doporučuju všem deseti!
Poslední den druhohor: Co stálo za vyhynutím dinosaurů?
Vladimír Socha
Skvělá kniha shrnující vznik a cestu impaktní teorie, názory odpůrců i propagátorů, pravděpodobný vývoj událostí po dopadu asteroidu na naši planetu i i to, co by kdyby. Vladimír Socha vše přibližuje velmi čtivě, ač je nutné se připravit na to, že v některých místech je poměrně hodně čísle a údajů, které si člověk stejně těžko představí nebo snad dokonce zapamatuje :) Nicméně pro toho, kdo se zajímá o historii naší planety, dinosaury a příčiny jejich vyhynutí je to celkem must read. I vzhledem k množství odkazů na studie a další materiály na toto téma.
V jednom zapadlém koutě galaxie
Becky Chambers (p)
Já tu Chambersku prostě zbožňuju! Málokteré sci-fi, ve kterém vystupuje vlastně jen banda emzáků, dokáže být tak lidské. Teda... pokud by slovo lidské mělo jiný význam, žejo.
Zkrátka Becky Chambers vás pohladí po duši, vrátí vám víru v lidství a naději, že to s naším světem (ve smyslu vesmíru) nejde všechno totálně do kopru. A já asi opláču, že série Poutníci v tomhle jednom zapadlém koutě galaxie končí.
Dvacet dopisů příteli
Světlana Josifovna Allilujeva
Dopisy příteli Světlany Allulijevy poodhalují soukromí Stalina a jeho rodiny. Jasně, není to objektivní, ale to z podstaty ani nemůže. A pokud se zajímáte o dějiny Ruska a Sovětského svazu, je tohle poměrně zajímavý pohled. I proto, že autorka dopisy psala ještě před svou emigrací do USA, deset let po Stalinově smrt.
Já mám verzi z roku 1998 a tam teda škoda spousty chyb.
Gideon Devátá
Tamsyn Muir
Co říct ke Gideon Deváté... Je nabitá vtipnými hláškami i akcí, fascinující magií lomeno vědou a panoptikem obskurních postav, které si nelze neoblíbit. Autorka přeskakuje mezi fantasy, sci-fi, hororem a detektivkou jako by se nechumelilo a celé to koření dialogy, za které mám chuť jí vlepit hudlana (a na tomto místě nutno vyzdvihnout překladatelku Alžbětu Lexovou).
Pravda, rozjezd je náročnější na zorientování se. A konec... Nu, řekněme, že nemám ráda konce, kde padouch vysvětluje, proč je padouch a jak to všechno udělal. A navíc... (modří vědí).
Královsky jsem se bavila od první stránky až po tu poslední a Gideon Nav si zamilovala.
Den sedmý
Jü Chua
Už autorův román Žít! mě celkem rozsekal. Dnu sedmému se to podařilo taky, i když méně. Říká se, že před Smrtí, jsme si všichni rovni. A co když ne?
Dojemné, čtivé, smutné a místy i veselé - nebo spíš úsměvné - čtení o obyčejných lidech, kteří jsou v Číně až na tom posledním místě. I po smrti...
S pokorou a nadějí
Becky Chambers (p)
Chamberska je prostě autorka, která ve vás dovede vzbudit pocit že to s lidstvem není zas tak špatné. To si cením, její knihy jsou hřejivé a rozhodně je lze doporučit i těm, kdo "nemusí" sci-fi. Protože tahle sci-fi jsou hlavně o lidství. A to, že se odehrávají na jiných planetách a kosmických lodích je v podstatě jen zajímavá - pro mě fascinující - kulisa.
Podobenství o rozsévači
Octavia Estelle Butler
Hrůzné, tísnivé, strhující. Vize budoucnosti, kde klimatická krize a s ní spojené sucho přispěla k totálnímu rozpadu společnosti. Velmi aktuální, prorocké, řekla bych.
Mám ale i několik ale... která jsou nicméně dána spíš mými očekáváními po přečtení předmluvy knihy a toho, co jsem o ní slyšela. Čekala jsem víc k tématům novodobého otroctví, rasismu a postavení žen ve společnosti. Ne že by to tam nebylo, ale nepůsobilo to na mě až tak palčivě. Každopádně jako ateistce a bývalé studentce PřFUK se mi velmi zamlouvá, to jak Lauren pojímá Boha :)
Nelze nezmínit skvělý překlad Petra Kotrleho a nádhernou obálku.