Vera Silent
komentáře u knih
Dobrodružství veverky Zrzečky
Josef Zeman
Tato knížka je snem každého rodiče: krátké příběhy jsou napínavé, plné poučných faktů z přírodovědy a doplněné překrásnými realistickými ilustracemi. Můj malý synek se při čtení moc rád díval na obrázky a vyprávění bavilo i mě. Sama jsem kdysi četla knížku jako prvňáček a i na to se díky velkému písmu skvěle hodí. Pamatovala jsem si na Zrzecku až do dospělosti a tak nám ji babička musela dovézt.
Na statku - Moje první knížka
neznámý - neuveden
Líbí se nám, že jsou používány realistické fotografie a nikoliv zjednodušené ilustrace. Také všestranost témat týkajících se farmy je skvělá (tj. od farmářských zvířat přes nářadí a pěstování zeleniny).
Kuřátko hledá zvířátka
Jiřina Lockerová
Knížka má opravdu krásné ilustrace a netradiční, náhodné seskupení zvířátek na jedné dvoustránce je zábavné (např. štěňata, outloň, ropucha, tapír, ledňáček, hlemýžď). Jen by bylo milé trochu více textu/hádanek, protože takto je knížka rychle prolistovaná.
Kolo,kolo mlýnský
Veronika Jelenová
Většinu říkanek jsme zpívali, když jsme byli malí, a tady jsem si je připomněla. Krásné jsou i ilustrace.
Oddanost podezřelého X
Keigo Higašino
Kniha je pro nás velice zvláštní tím, že je plná japonské mentality a uvažování, které jsou opravdu dosti odlišné od evropského standartu. I styl psaní je jiný, věty jsou kratší a úsečnější, jak tomu odpovídá po překladu z japonštiny. Mě autor osobně baví více než Murakami
Tři mušketýři 1. díl
Alexandre Dumas, st.
Kniha se cte opravdu dobre, ovsem clovek si musi privyknout te romaticke unahlenosti, precitlivelosti a vasnivosti hlavnich hrdinu. Pro kazdou malickost se holt chteji propichnout kordem. Je z toho ovsem citit duch epochy romantiky a kdyz ctenar vypne rozum a moralku, skvele se pobavi.
A presto mi sednou vice knihy s mene lehkomyslnymi hrdiny.
Vařila myšička kašičku
Zdenka Talpová
Nektere rikanky jsou divne a nerymuji se, ale je tu hodne tech, ktere zname z detstvi. Par jsem si jich pripomnela. A hlavne je tu plno obrazku.
Tak musim navysit hodnoceni: syn knihu naprosto zboznuje. Listuje v ni 10x denne, takze uz podle toho vypada, a ja uz umim polovinu tech rikanek/pisni nazpamet. Timto dekujeme babicce za prozretelny nakup.
Gravitace
Tess Gerritsen
Me kniha moc bavila a cetla se skoro sama. Ano, konec byl sice predvidavy nebo alespon prostredky, ktere budou pouzity, ale to necimu nevadilo. Jelikoz knihu jsem mela pujcenou od chlapa, tak jsem se na zacatku bala, do ceho jsem se to zase nechala ukecat (ehm, kosmonauti?), ovsem brzy me to chytlo a musim rict, ze me autorka velice uspesne nakrmila tematikou, ktera me samu od sebe jinak vubec nezajima. Ta reserse ke knize musela byt silena.
Hm, pokud toto je autorcina nejslabsi kniha, tak o to lepe pro me, az budu cist dalsi.
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
(SPOILER) Ackoliv je kniha skvela a ctiva, tak me vlastne zklamala. Motivy jsou pro mne totiz tak pritazlive, ze jsem ocekavala nejlepsi roman roku. No, a ono mi to slo nakonec jeste na nervy a navic je tezke si predstavit jeste depresivnejsi zaver. Rikam si, kdyby to byla poradna ducharina s mrtvou Rebekou, poradny thriller anebo aspon poradna romantika, tak by me to smetlo. Ovsem strasidelne ci desive to neni ani trosku a romantika je tu hodne slaby odvar.
Je tezke si predstavit jeste neschopnejsi hlavni hrdinku. Ta se bala opravdu vlastniho stinu a bylo utrpeni ji sledovat schoulenou v kresle s rukama v kline. Nema temer zadnou identitu - zadne konicky (ani tomu kresleni se nevenuje), zadne preference, zadny vkus, zadny pokus cokoli prizpusobit po svem prijezdu do Manderley. Existuje pouze jako stin sveho muze a take proto ji rikame pouze pani de Winter, krestni jmeno nema. Samozrejme tak vznika jeste vetsi kontrast k Rebece, ale je to otrava cist. Mnohem vice by me bavilo, kdyby tam vznikal nejaky konflikt s Rebecinym byvalym vedenim domacnosti.
Neschopnost komunikovat aneb "manyry jsou dulezitejsi nez uprimnost" je sice velice britsky jev, ale take me malo co tak jde na nervy. Ono by stacilo byt k sobe uprimny nebo alespon uprimne odpovedet na uz tak velice vzacne Maximovy dotazy jako "Jsi tu stastna" ci "Co tim myslis" a predeslo by se neskonalemu utrpeni.
Je tu skvele zachycena doba (britsky realismus), ale paneboze jestli budu muset cist jeste jeden dalsi dialog o pocasi, zatimco jsou hlavni pointou temata jako vrazda nebo selhani manzelstvi, tak se picnu.
Na polibek se ceka 300 stran, coz pro mne dela celou tu zalezitost se svatbou a manzelstvim takovou divnou a sterilni. Jeste horsi je prave uz ten zmineny zaver, dle ktereho hned na zacatku vime, ze hlavni hrdinka ac mlada je bezdetna, bez vlastni domacnosti a v podstate zase dela spolecnici, tj. mela nulovy vyvoj od sve puvodni profese. Co se Maxima tyka, taky se nezda, ze by si uzival zivota. Vlastne jediny, kdo v knize zil, byla ta mrtva Rebeka.
A tak mam z knihy horkosladke pocity. Du Maurierova proste umi psat a knihu jsem precetla rychle, ale zaroven me hodne iritovalo a ten zaver je proste deprimujici.
Mimochodem byl velmi odvazny pocin, ze autorka nam ctenarum podsunuje vraha jako kladnou postavu. To zvladla velice mistrne, ponevadz jim neopovrhujeme, ale jeste za nej horujeme a doufame, ze unikne spravedlnosti. V te dobe naprosto nevidany kousek.
Hana
Alena Mornštajnová
Ctiva kniha o tematice, o ktere by se knihy psat mely, aby se nezapomnelo. Precetla jsem ji take velice rychle, ale spise proto, abych tu hruzu uz mela za sebou. Ve stastne dny mi totiz kazila dobrou naladu, protoze o tomhle se s lehkym srdcem proste cist neda.
Ještě jedno, pane Lehmanne
Sven Regener
Na to, ze jsem od knihy necekala vubec nic, jsem se od ni predevsim ke konci nemohla odlepit. Sice me par udalosti, ktere se panu Lehmannovi udaly, trochu mrzelo - je to holt sympatak a zaslouzil by si trochu vic stesti - ale takovy je holt zivot.
Kdo zvladne cist v originale, tak rozhodne doporucuji, protoze kniha je predevsim i svou vetnou skladbou velice nemecka, a tak si nejsem jista, jak moc se to povedlo zachytit prekladu.
Návrat krále
J. R. R. Tolkien
I kdyz akce se mi libila vice u druheho dilu, u Navratu krale mam rada hodne dlouhy konec. Hodne me bavilo cist o stastnem osudu mnohych postav po zaverecne bitve se Sauronem, o navratu do Kraje - zkratka je to dotazene s laskou k detailu, jak jsem od Tolkiena zvykla. Byla jsem proste rada, ze ve Stredozemi muzu jeste nejakou dobu zustat a zaroven nebyt v Mordoru.
Faramir byl i zde moje oblibena postava s obdivuhodnym charakterem a Sam si zaslouzil tolik stesti. Bez dlouheho konce by jeho postava proste nebyla dotazena.
Kdo se divi, proc ma treti dil tolik textu v kapitole "Dodatku", tak to je pro zaryte fanousky jako ja, ktere to doslova berou jako studijni material. Kdyz clovek ujizdi na dane postave, tak v Dodatkach najde seznam stranek s veskerymi zminkami o ni. Pokud to zbytek "normalnich" ctenaru hodla vynechat ( = to se jako ani nekouknete na Samuv rodokmen !?), tak doporucuji aspon precist "Pribeh Aragorna a Arwen", protoze ano, v Dodatcich jsou jeste cele pribehy... Taky se tam muzete naucit psat elfsky, ale to jen tak jako tip pro dalsi lockdown...
Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pred lety byly Dve veze muj nejmene oblibeny dil z trilogie, ted se mi libil vice nez prvni dil. Postava Faramira je v knize jeste skvelejsi nez ve filmu a take se mi vice zamlouval knizni Sam nez filmovy. Ve filmu je mezi Frodem a Samem rozepre, ktera v knize neni a me to tak pripada logictejsi, protoze jejich pratelstvi je zkratka jedinecne. Frodo by se se Samem jen tezko tak snadno rozhadal a i kdyby, Sam by se od nej nehnul. Jsem zvedava, jestli se mi tetokrat 3. dil bude libit jeste vice.
Da Vinciho kód
Dan Brown
Vetsinou mam radsi knihu nez film, ale tady u me jednoznacne vitezi filmove spracovani s uzasnym soundtrackem a zkracenym dejem. Na knize me nejvice stvalo rozcuckovani do petistrankovych kapitol. Co deset minut postavy to kapitola, hrozne me to stvalo. Styl psani Dana Browna me uz u druhe knihy proste neoslovil, a pritom me jeho navrhy pribehu pritahuji (proto jim opakovane davam sanci i pres me zklamani), ale Brownovo vypravecske provedeni se mi proste nelibi. Scenarista filmu rozhodne prepracoval pribeh k lepsimu.
Hvezdicku pridavam jen za konec pribehu, ktery se mi v knize libil o neco vice nez ve filmu. V tom kontextu mi chovani Jacquesa Saunièra davalo vetsi smysl. Take rozhovor Bezu Facheho s Aringarosou v nemocnici krasne dokreslil Facheho postavu. U vseho ostatniho preferuji filmovou verzi vcetne ztvarneni Langdona (come on, Browne, musi tvuj hlavni hrdina byt opravdu kanec stylu Jamese Bonda, po kterem kazda kost leti, boooze...)
Osvícení
Stephen King
Toz hodne husty. Ctenar jen nesmi ocekavat akcnak od prvni stranky, protoze kniha se cte do poloviny jako roman s perfektnim vykreslenim postav a prostredi. Teprve druha polovina je hororova a zaver knihy je neskutecna brutalni jizda. King udajne filmove zpracovani teto knihy nema rad a vzhledem k tomu, ze konec je opravdu jiny, chapu proc.
Zkratka za me naprosta spokojenost. Uz jsem od Kinga cetla par zvejku a pristupuji k jeho dilum proto s reservou. Jeho knih uz je hodne a ne kazda se stane legendou, to se rozumi. Osviceni ovsem takovou legendou je.
Pád domu Usherů
Edgar Allan Poe
Solidne desivy pribeh, ktery stavi na dusevnim teroru. Dum se rozpada spolecne s poslednimi prislusniky rodu Usheru, kteri podlehaji nemoci spojene se zdedenym silenstvim. Vykresleni ponure atmosfery se povedlo, ovsem na vystraseni ctenare je potreba jeste trochu vice.
Galantní lest
George Farquhar
Pribeh me popravde pozitivne prekvapil a prekonal me (nulove) ocekavani. Bylo to docela vtipne a dostatecne nepredvidatelne. V divadle bych podobnou hru videla rada, navic s dobovymi kostymi.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Knihu jsem cetla uz potreti a pomalu se z toho stava tradice, ktera je pro me spojena s podzimni a predvanocni atmosferou. Je to velkolepe dilo a take zjistuji, ze me pokazde nejvice bavi jina cast. Tentokrat to byly kapitoly o Lorienu a zaverecna kapitola o rozpadu Spolecenstva. Sama a Froda poji i v literarnim svete nevidane pratelstvi. Aragorn je samozrejme moje oblibena postava, ale prekvapive je moji dalsi oblibenou postavou prave knizni Sam, nikoliv ten filmovy. Navic je kniha psana skutecne uslechtilym jazykem. To se pozna predevsim na originalni anglictine, kdy je vypraveni velice vytribene a na urovni. Asi proto se nektere postavy zdaji byt trochu vzdalenejsi nez ve filmu (Pipin, Smisek, Gimli), protoze v knize mluvi velmi vytribene a spisovne.
Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
Gabriel García Márquez
Márquezovi romany mam moc rada, ale povidky me zatim moc neohromily. Nectou se spatne, ale maji pro me malou pritazlivost a taky evidentne nejsem fanynka absurdismu a z magickeho realismu jsem uz cetla i lepsi veci. Tak se mi zda, ze Marquez v techto povidkach predevsim testoval hranice spisovatelstvi.
Pohřeb Velké matky
Gabriel García Márquez
Márquezovi romany mam moc rada, ale povidky me zatim moc neohromily. Nectou se spatne, ale maji pro me malou pritazlivost a taky evidentne nejsem fanynka absurdismu.
