veriszv komentáře u knih
Ve společnosti velmi třaskavé téma, děti. Když jsem knihu zahlédla, byla jsem ráda, že vzniká kniha, která tuto otázku otevírá…
Zajímaly mě ale hlavně ty životní plány, postoje a okolnosti, které vedou k tomu, že se žena takto rozhodne. Nebo třeba zpětné ohlédnutí za takovým životem a zhodnocení, zda žena někdy nelitovala. Proto jsem sáhla po knize Žiju bez dětí.
Bohužel moje očekávání nebyla úplně naplněna…
Autorka se hodně věnovala životům respondentek, což je pro kontext samozřejmě důležité, ale chybělo mi tam víc hlubokých otázek na mateřství samotné.
Životní osudy žen byly zajímavé, často bolestné, ale pořád tam byly až moc rozebírané na úkor té otázky mateřství, kvůli které jsem knihu četla…
Navíc spoustu žen ani možnost mít děti ještě úplně neuzavřela, což jsem dle názvu taky úplně neočekávala.
Zkrátka nadšená nejsem, ale jsem ráda, že se kniha alespoň pokouší nějakým způsobem otevírat debatu.
Přiznávám se bez mučení, že tohle vyprávění mě opravdu nebavilo. Spoustu zajímavých prvků bylo jen naťuknuto. Rozhovory i metafory byly místy dost krkolomné a k tomu všemu to obrovské tajemné tajemno kolem velkého tajemství! To byla tak velká nafouknutá bublina až to bylo opravdu otravný…
Navíc ve mně kniha kromě asi dvou scén nedokázala vyvolat skoro žádné emoce, což je u tak pohnutých osudů, jaké v knize jsou poměrně zvláštní.
Moje první a pravděpodobně i poslední kniha od autorky.
Aktuální téma klimatické krize rozpracované na vztahu tří generací jedné rodiny, které se prostě nemůžou shodnout, i kdyby se snažily sebevíc. Děda, táta, dcera, tři pohledy na svět.
Moc se mi líbilo to, že autor neříká, který ten pohled je správný a nijak nehodnotí.
Najdete tu skvěle dialogy, výstižné a známé situace. Je to napsané úderně, hodně přístupně a bavila mě i lehká ironie.
Autor skvěle vystavěl situace, na kterých ilustruje mezigenerační střety.
Moc se mi líbilo jak popisuje jistou smířlivost ke generaci našich prarodičů, protože jsou od nás prostě dál, takže jim leccos odpustíme a zároveň jistou tvrdost ke generaci našich rodičů, protože nám přijde, ze by nám ještě měli být schopni rozumět, ale někdy prostě nejsou.
Bavilo mě svěží podání, nadhled a to, že ač je pro mě klima velmi bolavé téma, v autorově podání mě to výjimečně neuvrhlo do ještě hlubší deprese.
Můžu i doporučit audioverzi, kde Saša Rašilov předvádí skvělý výkon, ostatně jako v každé audioknize, kterou jsem s ním slyšela.
Michal Kašpárek už mě velmi bavil v knize Hry bez hranic, ale Fosilie se mi líbila ještě mnohem víc. Za mě doporučení!
Je to kniha o tlaku společnosti na zaběhnutý řád života, kterému když neodpovídáte, tak jste podezřelí…
Je to kniha o toxickém vztahu.
Je to o tom, že to, co vidíme na sítích, opravdu není realita.
A je to o tom, že je někdy opravdu potřeba se postavit sama za sebe.
Zároveň je to napsáno hrozně lehce a lehce se to i čte, takže skvělá oddechovka, která má přesah.
Doporučuju a musím zkusit další knihy autorky.
Podle obálky jsem myslela, že to bude fantasy a on to byl young adult thriller, i když úplně čistokrevný thriller nečekejte, ať nejste zklamaní.
Ústředními tématy jsou rasismus a šikana na soukromé škole. To, co začne jako pár výhružek v sms, se přerodí ve fakt drsnou šikanu, ze které mi bylo úzko. O to víc, když se v doslovu dočtete, že autorka čerpá i z vlastních zážitků.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale od určité chvíle jsem se už neodtrhla. Ze začátku to působí opravdu neuvěřitelně reálně, pak už mi to ke konci přišlo trochu přitažené za vlasy. Ale co já vím, s rasismem naštěstí zkušenosti nemám.
Kniha stojí na dvou hlavních postavách, které se po kapitolách střídají. Jsou sice neuvěřitelně nesympatičtí, ale reální tak, že jim věříte opravdu všechno.
Není to úplně mustread , ale bavilo mě to a dalo mi to nahlédnout na rasismus zase trochu jinak. Pokud jste fanoušci seriálů Gossip Girl nebo Pretty Little Liars, tak obzvlášť vás by to mohlo zaujmout, protože autorka v doslovu přiznává lehkou inspiraci právě těmito seriály.
Spousta emocí, na mě místy až moc srdceryvné.
Krásný, poetický jazyk je hlavní předností této knihy, možná trochu na úkor děje.
Autorka píše citlivě o těžkých věcech.
Krásné popisy přírody.
Příjemná audioverze, krásná obálka.
Sečteno podtrženo, pro mě lepší průměr, ale pokud máte rádi emocemi nabité příběhy o silných hlavních hrdinkách, určitě této knize dejte šanci!
Já to nové pojetí pohádek fakt miluju, ale tohle bylo zklamání…
Inspirací je pohádka Dvanáct tančících princezen, kterou zase tak dobře neznám, ale to ničemu nevadilo.
Nejprve je tu poměrně pomalý rozjezd, ale budiž, to bych ještě zkousla. Následuje asi sto zajímavých stran, kde má kniha spád, skvělou atmosféru a já jen otáčela stránky. Pak následuje závěr, kde dostáváme velmi, ale opravdu velmi překombinované vysvětlení. No a pak čtyřstránkový doslov, kde si autorka nestojí za tím, jak to ukončila a já vůbec nechápu, proč tu ten doslov je?
Sečteno podtrženo tohle mě nenadchlo… Young adult příběhů s temnou atmosférou je podle mě spoustu jiných a lepších!
Křehkost měla být o vztazích dnešních třicátníků…
Myslela jsem, že to bude aktuální, zajímavá sonda do dnešního seznamování a prožívání vztahů. Podle mě se to ale úplně nepovedlo.
Aktuální to sice bylo, ale bylo tam tolik témat, že všechno jen tak klouzalo po povrchu. Navíc na velmi malém prostoru knihy došlo k obrovským přerodům charakterů a působilo to tak celkem neuvěřitelně.
Začátek vypadal docela slibně, pak to bylo takové ukrutné plácání se v myšlenkách a nerozhodnosti obou partnerů, což je asi realistické, nicméně vůbec mě to nebavilo číst.
No a konec byl potom až trošku bizár, který mi neseděl teda vůbec…
Zkrátka tohle bohužel nedoporučuju, nezachránila to ani výtečná Jana Stryková v audiu…
I když tahle parodie na příručku byla fajn čtení, Exit West (autorovu druhou knihu) určitě nepřekonala.
Příručka o tom, jak nechutně zbohatnout, je vlastně o tom, že ani to největší bohatství nezaručí člověku šťastný život. Najdete tady toho ale mnohem víc, především je tu skvěle ukázáno, že Asie je světem obrovských kontrastů.
Zase jednou fajn odeonka, ale kdyby jste si museli zvolit jen jednu z autorových knih, dejte si radši ten Exit West.
Další z variací na slavných Deset malých černoušků od Agathy Christie.
Hodně postav, ale jsou odlišné, takže je nakonec poměrně jednoduché se v nich zorientovat.
Není to nic překvapivého, ale nemá to hluchá místa a je to napínavý, i když vás to asi úplně nedostane.
Pokud hledáte nějakou oddechovku v podobě thrilleru, proč ne, ale zařadila bych spíše do průměru.
Rozvod, to je překrásná obálka, ukrývající bolavý příběh.
Kniha má tři části. První vypráví Bea, druhou Niklas a ve třetí se střídají po kapitole.
Nejprve jsem si říkala, že je škoda, že se po kapitolách nestřídali od začátku, že by kniha měla větší dynamiku, ale pak mi došlo, že by ty rozdílné pohledy tolik nevynikly.
Prvních sto stran, kdy vyprávěla Bea, jsem totiž byla úplně jasně na její straně.
Jenže pak se dostal ke slovu Niklas a najednou jsem nechápala, jak to s ní mohl tak dlouho vydržet…
Zkrátka skvělá vztahovka, kterou možná více ocení ti, co žijí v dlouhodobém vztahu, ale věřím, že si v ní každý najde něco.
Za mě tedy určitě doporučení!
Originálně pojaté faustovské téma, napsané svižně a úderně vás naprosto pohltí. Knížka se totiž nejdříve tváří jako společenský román s těžkými tématy, ten se ale brzy díky mysteriózním prvkům přehoupne do úplně jiné a nečekané roviny. Je tu spoustu zajímavých odboček, mně osobně se moc líbila třeba folklórní linka romské komunity.
Je tu perfektně vybudovaná atmosféra, která je lepkavá, tíživá a postupně houstne. Navíc ji podtrhuje i skvělá grafika celé knihy.
Skvělé zakončení série!
I když druhý díl byl podle mě jednoznačně nejlepší, i trojka si udržela laťku. Je prostě trošku škoda, že se autorka nedržela hádanek a rébusů a pletla do toho romantiku. Ta tam byla za mě úplně zbytečná. Nicméně i tak mě tato série neskutečně bavila.
Bylo to svěží, napínavé, čtivé a neodložitelné. Pár věcí už mi sice přišlo v tomto díle neuvěřitelných až moc, ale pořád to dokážu skousnout.
Pokud hledáte YA sérii na oddech, kterou slupnete téměř naráz, tohle je ona.
Dva hlavní protagonisty sledujeme během jednoho dne. Skáčeme mezi jejich prožíváním a sledujeme jejich samotu v pařížském davu, kterou se autorce podařilo naprosto bravurně vystihnout.
A tak s nimi prožíváme drobné i velké životní útrapy, které člověka vysávají, o to víc, když je nemá s kým sdílet.
Novela je to opět skvělá, textově úsporná, myšlenkami nabitá.
Je neuvěřitelné, že jsem všechny postavy téhle knihy vážně nemohla vystát od začátku do konce, až snad na nejmladší sestru Ivu, která to měla v hlavě překvapivě nejvíc srovnané. I přes obrovské nesympatie mě ale příběh bavil, slupla jsem ho za dva dny a prakticky neodložila.
Konec zvolila autorka jeden z těch, který fakt nesnáším, a přijde mi, že ho autoři využívají, když neví kudy kam. Ale byla to asi první kniha, kde mi to nevadilo…
Střídáním pohledů sester a matky nás autorka krásně nechala nahlédnout do jejich až občas bláznivých myšlenkových pochodů, takže jsme alespoň věděli, z čeho jejich chování pramení. Navíc tu je opravdu skvělá práce s emocemi a kniha vás nenechá chladnými.
Jsem proto velmi ráda, že jsem objevila další českou autorku, jejíž další tvorbu si rozhodně nenechám ujít.
Pokud čekáte na nějakou dokonalou audioknihu, je to tahle.
Soumrak dne je famózním koncertem Jana Vlasáka, který celou knihu posunul o několik příček výše.
Pan Stevens byl celý život majordomem na Darlingtonském panství. Službě zasvětil svůj život, a ač se jeho práci nedá nic vytknout, dá se položit otázka, co to měl vlastně za život?
Jen povinnost a ani kousek prostoru pro jakýkoliv cit…
Ač to může znít trochu nezáživně, celá kniha je opravdu bravurně zpracovaná a vystavěná. Není tu moc prostoru pro akci. Vyprávění je pomalé a celé ho víceméně trávíme ve vzpomínkách starého muže, ale to rozpracování psychologie postavy je dokonalé.
Sama nevím, jak by se mi to četlo v papíru, protože některé pasáže byly opravdu dlouhé, ale v audiu jsem si dokázala užít i ty pomalejší chvilky.
Samotnou mě to překvapuje, protože kdyby mi někdo řekl, jak moc se mi to bude líbit, nevěřila bych, ale tohle je opravdu velké doporučení!
Tohle se tak dobře četlo! (Když teda opomenu tu míru vzrůstající frustrace… )
Né vážně, ač plné výzkumů a dat, je to napsáno svižně, jasně, stručně.
Text běhá pod rukama a vy jste informovanější a asi taky naštvanější. U spousty věcí taky pravděpodobně kroutíte hlavou, jak je to vůbec možný, a proč se o tom víc nemluví!
Je to čtení důležitý, který by ve vaší knihovně hned vedle V pasti pohlaví a Proč jsme tak naštvané? nemělo chybět.
Kniha, která vám nedá nic zadarmo, bude chtít veškerou vaši pozornost, bude vaši mysl zaměstnávat, i když zrovna nebudete číst. Ale odměnou vám bude dokonale propracovaný příběh, s velkým přesahem, který vás naprosto pohltí.
Nebo tak jsem to alespoň měla já.
Babylon, věž pro studenty překladatelství, je nejprve krásným místem, plným úžasných poznatků o jazycích a překladech, kde by chtěl studovat snad každý milovník jazyka. Navíc ten nádech magie? No dokonalost sama.
A pak se tahle věž stane noční můrou, která nepříjemně rýpe do svědomí nejen hlavních postav, ale i čtenářů.
Kniha je spíše pro milovníky pomalejšího vyprávění, kterým nevadí nakouknout do politického zákulisí magického systému. Je tu pomalý vývoj a budování vztahů, které se pomalu rozkrývají, zamotávají, ale svojí reálností vás dostanou.
I když tato kniha pravděpodobně nesedne všem, já jsem si na ní zamilovala všechno. Postavy, práci s jazykem, poznámky pod čarou i spoustu úvah o světě. Připomněla mi proč miluju čtení, a nutila mě přemýšlet o mých hodnotách a nastavení.
A to není málo!
Pokud hledáte nějakou fajn oddechovku, která není plytká, sáhněte po kaktusu!
Je to čtivé, najdete tu pár zajímavých zvratů a zkrátka si u toho odpočinete.
Kniha má navíc příjemnou audioverzi, kterou má na svědomí má oblíbená Dana Černá.
Životopisný komiks o doktorce Suzanne Noël byl pro mě opravdu zajímavým a přínosným kouskem.
O této významné ženě a jejím přínosu pro medicínu a ženská práva jsem totiž bohužel doteď neměla ani tušení.
Ač komiks, četla jsem ho asi dva dny, protože tu pro mě bylo opravdu spoustu nových informací, nicméně to rozhodně stálo za to.