VeronikaAug komentáře u knih

Knížky Shari čtu v originále a vždycky netrpělivě čekám, až vyjde další, zatím se nestalo, že by se mi některá nelíbila. Tuhle jsem četla už před více jak rokem a moc se mi líbila, byla trošku jiná než předešlé, ale Shari nepíše jednotvárně, což potvrdila i v další její knize, What have you done, která je její nejnovější a ještě nevyšla v češtině, a já můžu říct, že je na co se těšit, za mě to bylo famózní počtení. Za mě obě knihy stojí za to, každá je úplně jiná, ale styl Shari je stejný, mám ráda její krátké věty, popis charakteru, pojmenováni pocitů, hodnocení situaci, vždy je to neuvěřitelne trefne, nato, že Shari je Američanka a musí být mezi naším uvažováním rozdíl, mám pocit, že některé věci cítíme snad všichni na světě stejně a to je například láska a strach o vlastní děti a o tyhle věci v obou jejích nejnovějších knihách jde. Ta úplně nejnovější vás dostane, hlavně mámy dcer, a já vám závidím, že ji máte ještě před sebou.

3 02.11.2024

(SPOILER) Doufala jsem, že knížka se bude podobat knize "Kde zpívají raci", ale nepodobala se jí ani trochu. Název i obálka knihy je krásna, ale obsah mě vůbec neoslovil. Děj byl celkově nijaky, podivný a konec byla opravdu slátanina, která by se v Americe sice stát mohla, ale určitě by následně neměla tento průběh. Samozřejmě v knize mají všichni deprese a překombinované osudy, co by to bez toho bylo za USA. Nerada kritizuju knihy, které mě třeba neoslovily tématem, ale jsou dobře napsané, tato kniha je ale špatná, je to podle mě blbovina, do čtení jsem se nutila a četla jsem ji několik měsíců. Je to autorky prvotina a já říkám, ne každý se na stará kolena může stát dobrým spisovatelem.

06.10.2024

(SPOILER) Neměla jsem na čtení moc času, takže začátek se mi vlekl, ale na dovolené jsem knížku dočetla a musím říct, že se mi moc líbila. Řekla bych, že by se to klidně mohlo takhle nějak stát. Je zajímavé si uvědomit, že dítě narozené v zajetí, to vůbec takto nevnímá. Navíc tedy Jacob se o dceru staral. Bylo srdcervoucí, jaký měla Hannah vztah k matce, jejíž situaci si vůbec nedovedu představit, Jacob jí nedovolil dát dítěti mateřskou lásku a bez ní se nevytvořilo pouto, strašně smutné, navíc jak on sám se k ní choval nedávalo dítěti žádný dobrý vzor. Ke konci knihy jsem Jacoba vysloveně nenáviděla, i kvůli Lovci Johnovi, a tomu, jak si Jacob nárokoval ženu, kterou sprostě unesl a držel v zajetí, skutečně odporné, jak někteří lidé uvažují. Navíc to, že chtěl unést Hannu a její dcery, ještěže svoji dceru tak dobře připravil na souboj s totalitním zlem. Za konec jsem byla vděčná. Knížku doporučuju :-)

2 03.08.2024

(SPOILER) Tak tohle se mi opravdu hodně líbilo. Prostředí knihovny, Fern a její sečtělost a zvláštnost, nebo možná můžeme říct lehké spektrum, spousta situací byla opravdu vtipná, takže to bylo napínavé a vtipné, co víc si přát. Vykreslenému obrazu špatné matky jsem naprosto věřila a překvapilo mě rozuzlení. Vlastně mi to úplně trhalo srdce, sama mám dvě dcery a každá z nich mě vidí jinak, což vím už teď, když jsou ještě malé. Ano, Rose to měla posunuté, ale i tak vás knížka přiměje zamyslet se nad tím, jak dva lidi můžou vidět jednu věc z úplně jiného pohledu. Knížku doporučuju, je opravdu velice pěkně napsaná.

10 15.06.2024

(SPOILER) I když mám ke knížce určité výhrady, Kristýně se nedá upřít, že příběh vystavět opravdu umí, jak ostatně ukázala i v předešlých knihách, které se mi také líbily. Četla jsem pár komentářů níže a člověk, který napíše, že kniha se nedotýká vážného tématu, ji určitě nečetl nebo má něco proti autorce, protože kniha jestli se něčeho opravdu bezpochyby týká, tak vážného tématu, důsledků hrůzného a přehlíženého domácího násilí, a kam až to dokáže zoufalé lidi zahnat. Klidně by se to takhle mohlo stát, bohužel. Radan, který nepředstavitelným způsobem psychopata týral svou rodinu za života, jí bohužel dokázal zničit i leta letoucí po své smrti, která byla alespoň na to čtvrtstoletí pro ně i pro svět vysvobozením.

12 02.05.2024

Anders píše skvěle a Pánem Hory to opět jen potvrdil. Příběh je mysteriozní, proniká do hloubky duše a mysli psychopata, který se z něj možná stal důsledkem události v dětství a možná taky ne. Na druhé straně je vyšetřovatelka Askerová, která má také všechny důvody k tomu stát se v důsledku traumat z dětství psychopatem, ale z té se naproti tomu stane dobrý člověk, který využije všechny prožité těžkosti ve svůj prospěch, Anders ji stvořil dokonale, vážně mě uchvátila, její vydřené schopnosti přežít, intuice, otevřená mysl, Prepper Per byl sice magor, ale kus skvěle práce odvedl, co by z ní bylo, kdyby odešla s matkou? Děj vás děsí svoji temností, není to žádný krvák, nikoho tam fyzicky nekrájí na kousky, obětem, ať už lidským nebo zvířecím, jsou krájeny jejich duše. Knížku jsem přečetla asi za deset dní a už to je důkaz, že je skvělá, většinou nemám tolik času, ale tady jsem si ho udělala

8 21.04.2024

Davám plný počet, i když box není moje téma, tady mě to bavilo, Bjorne mi přirostl k srdci. Asa je jedna z mých nejoblíbenějších autorů, každá knížka, kterou jsem četla, se mi moc líbila. Doporučuju všem, kteří alespoň něco ze série přečetli, podle mě zrovna tahle série dává smysl jen když se knížky čtou jakš takš po sobě.

07.04.2024

Jsem čtenář hlavně detektivek, asi neumím posoudit autobiografii, ale podle místních reakcí se to povedlo, tak hodnotím čtyřma hvězdičkama. Ale jestli máte rádi takové to napětí jako já, v tomhle ho nenajdete. Narodili jsme se s Tomem ve stejný den, jen já o pár let dřív, a kdybych psala svoji knížku, dopadla by stejně jako jeho, přehnaně přeslazená, korektní, hlavně o všech a všem jen v dobrém, příklad - táta je sice opustil kvůli jiné, ale on to tak nemyslel, úplně se v tom vidim :-D. Tu a tam mě to fakt bavilo a asi si díky tomu i poprvé pustím všechny filmy Harryho Pottera, a občas mě to příšerně nebavilo. Překvapilo mě, že Tom hrál v tolika známých filmech jako třeba Anna a Kral. Ale teď se ráda vrátím k mordům :-)

5 18.01.2024

3 knížky téhle série jsem četla trošku nadivoko, spíš než číst sérii postupně si obvykle vyberu případ, který mi dle popisku přijde zajímavý a z téhle serie mi nejméně zajímavý přišel tento první díl, ale nakonec se mi líbil nejvíc. Bylo to opravdu dobré, řekla bych výborné. Případ byl zajímavý, líbilo se mi odhalování indicií, Laura mi tu přišla nejvíc v pohodě z celé série, v ostatních dílech už je soukromí vyšetřovatelů rozebíráno na můj vkus moc, tady ne. A závěr byl opět skvělý, překvapivý, se závěrem každé knížky téhle série jsem zažila wow efekt. Vřele doporučuji a už se těším na další knihu od téhle mladé české autorky, kterou velice ráda podpořím.

10 03.12.2023

Po skvělé Vesnici jsem se pustila do Vetřelce. Styl psaní mi tentokrát trošku vadil, ale tam moje kritika končí a už musím jen chválit. Případ opravdu výborný, od začátku mě to bavilo. Podle komentářů jsem se trošku bála konce, ale toto? Konec stejně jako u Vesnice třešnička na dortu, vše tam sedí, nic není přitažené za vlasy, samozřejmě je to smutné a šokující. Vypíchla bych odhalení pravdy o malé oběti, to mě dostalo. Úrovní (ne stylem, ten má každá jiný) se Kristýna velice blíží mé letité oblíbenkyni Michaele Klevisové, za mě jsou tyto dvě výborné autorky českých detektivek a v mojí knihovničce nesmí chybět. Doporučuji!

11 30.08.2023

(SPOILER) Malinkatá knížka, která vyvolá velké emoce. Krásné, opravdu. Od Simony druhá knížka, kterou jsem četla, a celkově jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Bylo to originální a k zamysleni, prakticky celé čtení jsem bojovala se slzama, ocenila jsem tedy, že knížečka je to celkem malá, na tu emoční bouřku úplně tak akorát. Každý z hrdinů má nějaký problém, něco v sobě samém nevyřešeného, nějakou tíhu, co si nese životem. Spojí je v počátku nutnost, později radost postarat se o svého osmiletého souseda, kluka, co ti prostě přiroste k srdci ať chceš nebo ne. Ta snaha pomoci je dojemná, v podstatě je v příběhu převaha chlapů a úplně to tam sedí. I přes několik extrémně smutných událostí, co se v knížce odehrajou, nám autorka dává naději, tragické šokující konce nečekejte, naopak, těšte se na zahřátí u srdce. Jestli tomu po těchto dvou knížkách, které jsem zatím četla, správě rozumím, Simona má ráda šťastné konce, naději, sounáležitost, hledání svého místa na slunci i přes těžký osud. Určitě doporučuju :-)

11 25.07.2023

Moje první knížka od autorky a teda musím říct, že na mě udělala velký dojem. Moc mě bavil styl vyjadřování. Případ byl opravdu zajímavý, pro mě hrozně tíživý a závěr mě šokoval, skoro jsem to nemohla strávit, přišlo mi to reálné a hrůzné, na konci vše dávalo perfektní smysl. A smysl dávalo i to, že člověk hledá zlo tam, kde by ho očekával a ano, ze zkušenosti je to většinou správný postup, ale ono je někdy i tam, kde by ho člověk vůbec nečekal a kde to ani není to prvoplánove zlo, tady to bylo zoufalství a pomatenost a dá se na to dívat z několika úhlů pohledu, to se autorce skutečně povedlo. Jsem matka a příběh ve mě bude ještě dlouho viset a pocit strachu taky. Osobní linka vyšetřovatelů na mě byla trošku moc, knížka je vlastně tíživá po všech stránkách, což není kritika, byla o tíživých věcech a vyvolala přesně ty pocity, které vyvolat měla. Takže já moc doporučuju k precteni, za mě napínavé, šokující, smutné, a jak už jsem psala, velice prevelice tíživé.

11 21.07.2023

Vrani oko se autorce opět moc povedlo, popis krajiny a okolí byl úžasný jako vždy, přicházející léto, mokřady, slunce a vražda na břehu Dyje stranou od civilizace, v pro mě naprosto lákavé krajině, kde bych klidně stravila v létě pár klidných dnů, radši teda na statku u Straussovych než v chatce Evy Tůmové :-D. Mě ty popisky moc baví, proto se mi knížky Michaely Klevisove tak líbí, Josef Bergman je top, zápletka je vždycky poutavá, i teď byla. Vrani oko mělo navždy chránit dávno spící smutný příběh, ale minulost občas vyvrhne svoje tajemstvi, kvůli nimž je člověk schopný i toho nejhoršího, aby ochránil to nejcennější, rodinu. Knížku zase a opět doporučuju a těším se na další Bergmanovku :-)

13 15.07.2023

(SPOILER) Dvacet let uteklo jako voda, a na jednu drobnou blondýnku se toho dělo opravdu hodně. Příběh se nedá popsat jednoduše, i v těch krátkých kapitolách bylo promítnuto tolik, že emoce jely na plné obrátky, několikrát jsem měla pocit, že už s Violou nemůžeme ani jedna. Co mě ale dojímá je to nevzdavani se, ať už je řeč o manželství, dětech nebo rodině jako celku, dneska už lidi moc nezachranuji, spíš odchází/utíkají, aby přece nezahazovali drahocenný čas, hledají novoty, jdou za lepším. Ale tady se zachraňovalo a přes můj strach, že příběh skončí nějakou trágou, nám autorka dala naději, že i kdyz uz je hůř než hrozně, karty se můžou otočit. Viola mi nebyla vždycky sympatická, jsou věci kterýma by mě točila k nepříčetnosti, ale má můj obrovský obdiv, byla tolerantní a respektující, zůstala i když jiní už by byli dávno pryč a s osudem se rvala jako lev a životu nakonec porozuměla, štěstí našla tam, kde bylo nadosah. Nelehký osud všech hrdinů napsaný upřímně, vážně, i s humorem a vtipem, rozhodně doporučuju k přečtení a těším se na další knížky od autorky :-)

8 08.07.2023

Je mi smutno. A jsem vděčná. Vděčná za to, že s Martinem nemám život jako Dáša s Markem, i když to klidně mohlo být nadosah kdybych bývalá na tom teambuildingu skončila s někým jiným nebo bych zůstala s bývalým, tyhle povahový rysy jsou pro nás tak typický, vídám je v okolí furt a některý Dášiny i Markovy sama mám. Když se to takhle blbě poskládá, je z toho Dáša a Marek, příběh, co by se klidně mohl stát. A zachraňovat to pak musí Jakub, bože chraň. 13. kapitola, která je ale třetí, přesně tam kam patří, mě rozbrečela i rozesmála zároveň a to umí Radka na jedničku, mixovat emoce. Jsem přesně v cílové skupině čtenářů pro tuhle knížku, je mi skoro čtyřicet, mám stejně starý děti a za týden jedeme do Chorvatska, takže mě se to logicky líbilo, nejvíc líto mi bylo děti, děti by neměly ztratit mámu a už vůbec ne takhle, do psí ku.dy!

4 26.06.2023

(SPOILER) Knížka se mi moc líbila, Lucy mi byla vyloženě sympatická, byla to dokonale kladná hrdinka. S Dianou jsem (sama jako matka dvou dětí, dcer) absolutně nesouzněla, rozdávala moudra, jak se člověk musí postarat sám, ale kdyby jí u sebe nenechala bydlet teta a nepotkala by bohatého Toma, kde by skončila? Mohla by si šudlit tu svojí charitu, kterou stavěla před vlastní rodinu? Já bych si jako matka naopak vyčítala, že jsem svojí dceři nedokázala nadělit lepší zdraví a dala bych poslední korunu na to, abych ji k dítěti pomohla, místo abych běhala za nezodpovědnýma, který si dělaj děti jak Baťa cvičky a pak pokuřují na terase, mě to teda nedojalo. Kdyby byla taková spravedlivá, mohla Nettie rovnou už před lety říct, že je Patrick nevěrný a dát své vlastní dceři šanci ještě potkat někoho jiného, třeba i chlapa s dětma, mohlo to dopadnout všechno jinak, ponaučení je naslouchat a nepovažovat svoje názory a životní zkušenosti za jediný správný. Bohužel dávám vinu hlavně Dianě, kdyby neměla vlastnímu dítěti možnost pomoc, v pořádku, ale ona ji měla, Nettie byla hodná duše, nemoct mít dítě udeří tím nejhorším způsobem každou ženu, která matkou být chce, to je příroda. Kdyby chtěla peníze na sporťáka, tak neřeknu, ale ona chtěla jen požehnání, co má většina ostatních naprosto automaticky. Ve čtyřiceti už bylo celkem jedno, jestli by s ní Patrick zůstal nebo ne, v nejhorším by ji zůstalo dítě a to za mě není vůbec nic strašného, naopak. Dianiny "morální" výchovné způsoby evidentně absolutně nefungovaly, její dcera je v pánu před čtyřicítkou a ještě svých posledních pár let psychicky i fyzicky trpěla, myslím, že Tom by Dianu za tohle nenáviděl, na co teda vydělával všechny ty prachy, když ne na to, aby je pak rozdělil klidně i částečně na charitu, ale snad i svým dětem, ne? Diana, která vydělávala prd, nebyla zrovna nejrozumnější dědic. Panebože Australani se od nás ještě mají co učit :-D. Jediný pozitivum, že aspoň u toho Ollieho si Diana uvědomila, že má dítě v totálních sta.kách a že sobecky a dětinský myslí jen na sebe a rozhodla se nakonec zůstat, a že konečně uznala Lucy, za mě sice dost pozdě, ale asi jedno procento sympatií ji tedy uznávám. To jsem se rozvášnila :-D. No ale uznejte sami, australská autorka nás asi všechny chtěla dojmout charitou, ale za mě to teda mělo opačný efekt. Knížku doporučuju, bylo tam plno věcí k zamyšlení, i takové, které asi autorka chtěla, aby lidi vzali jinak.

11 22.04.2023

Z knížky mám rozporuplné pocity. Sice mě celkem bavila, ale zároveň mi přišla taková praštěná. Hlavní postava Alice to neměla v hlavě úplně v pořádku, alarmující věci si vysvětlovala naprosto nelogicky a ke konci knihy už mě její chování vysloveně otravovalo. Všichni ji lhali a lhát se přece nemá a nakonec se pubertálně zamiluje do člověka, který je podezřelý i mě a to já prosím pěkně padoucha neodhalím skoro nikdy :-D četla jsem to v Aj, tak jsem si alespoň procvičila jazyk, co se příběhu týče, ten mě neoslovil a konec, který u spousty knih všechno zachrání, mě taky neposlal do kolen, bylo to takové všeho moc.

7 04.03.2023

Mě se knížka líbila, bavila mě, byla napínavá, otevírala citlivá témata a hezky se s nimi popasovala, napriklad to sebeubližování jako následek traumatu. Občas to bylo překombinované, ale pak se to vždycky nějak uspokojivě vysvětlilo, takže co se zdálo jako už vážně přehnaná náhoda nakonec náhoda vůbec nebyla. V životě se taky pořád něco děje a často až neuvěřitelného a kdyby se v knizce teda "věrohodně" nic nedělo, byla by to nuda, toť moje filozofické okénko . Jinak jsem to četla v originále a pasáže Kitty byly často dost vtipné, samozřejmě ne její situace, ta byla tragická, ale to její klení, přirovnávání k seriálům, monster, naivní žárlivost u soudu na pozornost, kterou tam měla její nevlastní sestra a ona ne, jako při vší té hrůze se člověk i zasměje.

1 13.01.2023

Dávám vysoký počet, protože knížce v podstatě nemám co vytknout, bylo to napínavé, emotivní, mělo to spád, rozuzlení bylo pro mě nečekane. ALE, toho sexu tam bylo fakt moc, což ale v knížce i samo zaznělo a to mi bylo sympatické. O olizování penisů teď nechci tak měsíc ani slyšet :-D. Verity se dostala do pěkné šlamastiky, to se musí nechat a dokážu si představit, že něco takového by se klidně mohlo i stát. Sice si člověk řekne, proč si to proboha nevysvětlili? No protože to, čeho se to týkalo, bylo za emoční hranou, když jde o děti, člověk za určitých okolností určitě neumí zachovat klid. Přikláním se k tomu, že závěrečný dopis byla ta pravda. Lowen mi bohužel nebyla moc sympatická, v začátku jo, ale postupně mě začala iritovat a po odhalení dopisu už bylo víc než jasné, že to ona je tam ta šáblá P.S.: jak teď ten dopis vykadi? :-D

5 02.10.2022

Knížka od Anderse mě umí stejně tak naprosto očarovat jako nechat chladnou :-). Tahle detektivka nebyla úplně špatná, ale pro pána krále, psal ji fakt ten samý chlap jako čtvero ročních období, které bylo naprosto okouzlující? Mělo to být vtipné, ale spíš nebylo, tu a tam se něco povedlo, příběh byl v pohodě, napínavé to bylo, ale styl psaní, nesedlo mi to a přitom Andersuv styl psaní miluju. On je muž mnoha tváří, od Game, kterou jsem nedocetla, přes Ultimátum, které se mi fakt dost líbilo az po milované Čtyři roční období. Do další knížky určitě jdu a jsem zvědavá, čím mě ten kluk zase překvapí :-)

2 26.08.2022