Vesmich komentáře u knih
Moje první setkání s touto sérií, audio podoba. Číst to v době mého mládí, tak nevím, jestli bych spíš zvracela, anebo se bála..teď už mi tak nepřijde, zejména, když se tam pořád říkalo, jak je to všechno nejděsivější...vzhledem k tomu, že už je to 12. díl, a předpokládám, že předchozí nebyly o moc jiné, tak mě zajímalo, o čem tedy byly ty předchozí. Už to vím. Bylo to tam taky nejděsivější.
To je mi záhadou, proč je to dítě tak nesnesitelné. Že je nesnesitelná bába, tak ta má už nárok. Nejlepší na tomto díle byl příběh o tom, co se zatím dělo doma! Ten byl pořádně napínavý! A Pažout s Horáčkem jak vyšitý!
Moc se to tam klukům celé nevydařilo to pátrání, soužití, kamarádství, zkrátka nic.
Poslouchám jako audio při různých domácích pracích, to mi všechny ty ujetiny v textu nijak nevadí..třeba takové mytí oken je taky pořádný maso.
Napínavá honička v kovbojských botách :) a dlouhá, opravdu nekonečně dlouhá zlákova zpověď, jak to měl těžký.
Graficky je to velmi působivé, jako průvodce zajímavé, jako nápad neotřelé.
Při čtení Agathy mám nového koníčka. Přečtu si to, pak si to poslechnu jako audioknihu a pak se na to podívám ve filmu. Rozdíl mezi seriálem a knihou je někdy tak velký, že je to vlastně nový příběh :) V hotelu Bertram to bylo také tak, ale aspoň vrah zůstal stejný.
Nejdřív se zvedne voda a pak se zvedne vítr a obojí se zvedá mohutně: Až je to na jednu generaci toho zvedání trochu hodně a místní by jistě ocenili, kdyby se to šlo zvedat chvíli někam jinam. Akorát je pro to potřeba něco udělat, a tak jdou a dělají. je to pozoruhodná kniha, ve které jsou obě živelné pohromy popsané mistrovsky.
Detektiva jsem "potkala" v Pasečkách, když se nořil do starých časů a nořil se zajímavě, tak jsem si dala i tento příběh. Nováčka má na pracovišti každý rád...tak jsem byla chvíli obezřetná, aby se to nezvrhlo do nějakých pracovně-právních vztahů a tanců. Nezvrhlo a mordovalo i vyšetřovalo se standardně. Mladej nejspíš na kriminálce zůstane...
Hrdina se nějaký čas hrabe z osobních trablů, u čehož mu NAŠTĚSTÍ čtenář nemusí asistovat, protože se potkáváme až po....tedy téměř po, občas je potřeba vytrpět nějakou tu terapii hoblováním prken, ale to není těžké přeskočit, na děj to nemá žádný vliv. Všechny ty dostihové poťouchliny měly říz, padouši se také snažili = mně se to líbilo.
Je to takový ten žánr - Někdo přišel někam a tam se něco stalo. A protože se tam toho stalo opravdu hodně, tak se nic nestačilo stát pořádně. Chyť si svůj směr toho stávání se a zkus si to tak nějak domyslet, anebo to nech plynout a nebojuj s tím, že se to stalo divně.
Je to pořád dobré, ale mimořádnosti předchozího dílu to už nedosahuje, ten se z celé série hodně vymyká. Tento příběh je pomalý, nic moc se v něm nestane, hodně slov a stížností hrdinů na to, jak je svět zlý a lidé nedobří a to či ono. Tak snad zas příště..
Všechny lesníkovy knihy jsou napsané tak, aby každého čtenáře vtáhly do života mimo lidské společenství. O těchto tématech píší i jiní, ale lesník to dokáže uživatelsky velmi příjemně.
Pozoruhodný obrat v sérii. Až doposud to působilo jako takové snadno zapomenutelné letně-prázdninové čtení. Jeden šel tam, druhý šel s ním, třetí se přidal a pak se odpojil. Nikdo neví proč a je to celkem jedno, akorát víme, že jsou to všechno hříšníci a život není procházka růžovým sadem. V tomto díle je to ale všechno jinak. Zdislav vystoupí ze zaměnitelnosti a poprvé mě ten příběh skutečně zajímal a netvořil pouze kulisu k žehlení.
Obří ságu o Petrovi ze Sioraku milovala naše maminka a společně s ní to četl i bratr a tak nezbývalo než se přidat. Teď jsem přerovnávala knihovnu a začetla se a už jsem to neodložila, dokud se mládenci nevydali do světa. Celý příběh jsem nahlédla jinýma, o dost staršíma očima, takže jsem se víc smála, pasáže o sporech mezi hugenoty a katolíky brala rychle a nad společenství tam dědků občas oko pozvedla :)
Tentokrát svéráz národního rybolovu, kdy jde Shugakové, jak jinak, o krk, ale je jak kočka a má devět životů, takže nejméně do dalšího dílu ještě vydrží. V úvodu se důkladně seznámíme s padouchem, který je odporný jak od Agathy a pak ho taky, stejně jako u Agathy, někdo zamorduje a nikomu to není ani trochu líto. Dobře mu tak!
Příběh začíná vesele a poklidně, tak pěkně idylicky. Sanatorium jako pěkná schovka pro doktora a jeho lid a rekreační zázemí pro jiný lid. A pak střih a vypukne putování a na cestě se už může stát, a také stane, ledacos. Mně autorův styl psaní vyhovuje a mám ráda ty ponory do krajiny a ruské duše.
Tak dneska by se podobný detektiv v knize rozhodně neobjevil:) Nejdřív má mechtle s žákyní a pak, když je odklizen na VB, má techtle se soudružkou :), takový kádrový profil by 21.století neuneslo!
Tak sériové vraždy dorazily i na Šumavu, a protože na ně nestačí policie Modrava, pomůže jí, podle nějakého záhadného klíče, Maigret na dovolené. Je to čtení překvapivě zábavné a lehké na to, o co tam jde. Asi jak je toho na trhu již mnoho, tak to už ani není nic zvláštního, že se dají vlastní trable řešit například tímto neotřelým způsobem...
Pro mě to byl objev a okouzlení nad tím nápadem a jeho zpracováním. Dá se to číst pořád dokola, což dělám a vkládat si do toho výpisky a psát, což také dělám.