Vesmich
komentáře u knih
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Kroniku rodu Buendíů čtu už dlouhé roky. Čtu to na přeskáčku i celé znovu, anebo jen úryvky. Mám i CD s audioverzí, kterou čte Jiří Adamíra a je to načtené tak malebně, že u toho ani nevařím ani nežehlím, jen si tak sedím a poslouchám.
Třešně v rumu
Michaela Janečková
Mně to sedlo celé. Téma i postavy. Popis před-covidové Kuby je ve srovnání s těsně-po-covidovou ještě docela blahobytný. Ještě tam něco k jídlu sem tam i bylo. Rudý děda na mě působil tak, že autorka ani nijak moc nepřehání, že jeho náhled na svět může docela dobře být přesně takový.
Kurátor
M. W. Craven
Postava kurátora slibovala v průběhu čtení víc než přinesla a přišla mi nějaká nedomrlá, narozdíl od jiných zajímavých postav. Kulisy se i tentokrát povedly.
Černé léto
M. W. Craven
Zápletka byla hned od začátku připravená tak, že se příběh mohl vydat mnoha směry a také vydal. Nikdy ovšem do žádné zbytečně slepé uličky a i prostředí bylo zajímavé, se vší tou vysokou kuchyní a zarputilým vařením.
Loutkové divadlo
M. W. Craven
S týmem vyšetřovatelů jsem se seznámila v Botanikovi a zajímalo mě, jak to vlastně začalo. A začalo to svižně. Svéráz a Podivínka se potkají a Padouch je taky autentický. Bavilo mě to a přiměřeně nutilo přemýšlet.
Botanik
M. W. Craven
Pachatel byl podivuhodný, dějová linka mě zajímala. Co mě příliš neuchvátilo, bylo ustavičné hodnocení všeho - aut, jídla, životních stylu, názorů na to či ono - počítám, že kdyby si vyšetřovatel ustavičně dělal názor na úplně všechno a imrvére se rozčiloval, že pachatelé jsou pachatelé a že jsou to bídáci, tak by se mu se sekla hercna už na straně 220.
Fazóna
Miika Nousiainen
Byl to pro mě užitečný průvodce myšlením a životním stylem dnešních (hlavně) třicátníků - hned je mi mnohé srozumitelnější, zejména všechny ty úzkosti z ledasčeho. Ke konci už to bylo uživatelsky čím dál hůře snesitelné, až se to stalo zcela nesnesitelným.
Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
Je to jako všechny krásné knihy - o rodném městě, o mládí, o záhadách a dobrodružství a samozřejmě - o lásce.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Někteří šumavští autoři jsou pro mě naprostou zárukou dobrého příběhu, dobrého psaní a dobrého čtení. Nemusím to nijak zkoušet ani si ověřovat u kamarádů, jdou rovnou a najisto a to jsou rozhodně Martin Sichinger a Petra Klabouchová. Světýlka na blatech mají šťávu a vůbec všechno.
Tajemství sedmi ještěrek
Veronika Černucká
Rozhodně jsem se bavila! Závody se konají v ledasčem, takže proč ne ve vyšetřování, morduje se tam osto6 a nikde žádné zbytečné emoce a rozpitvaniny něčích pohnutí.S Tarou je sranda, s policajty taky a celá rodina Florianů a ostatních ještěrčích přivdanců je panoptikální! Když se ještě přidá Tařina rodina , je to takový mix Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Nicka Cartera s komisařem Ledvinou po boku, jak stíhají Ruperta von Kratzmar a jeho Adélu, co se chystá povečeřet. Inu a ta knižní obálka, jak je už v této edici zvykem, je pekelná.
Trampové
Jan Pohunek
Jak na mě vykoukla ta fotka s lančmítem, hned mě to dojalo! Ó krásné dny našeho mládí...
Dům na samotě
Michaela Klevisová
To zaś było panoptikum! Jedna otravnější postava vedle druhé a celé dohromady to tak pěkně drží :)
Lovcův úplněk
Dana Stabenow
Zrovna chci napsat - Tak to bylo hodně drsný - a vidím, že přesně toto píše Kaja 1, no, ale fakt. A tak nečekaně.
Údolí mrtvých
Tim Weaver
V sérii couvám a všelijak přeskakuji a všechno to vesměs poslouchám , jak to čte Igor Bareš. Kdo slyšel pozdější díly, bude vědět, co to s člověkem může dělat, když se opakovaně ozve HÝLY..HÝÝÝÝLY. :) No a tady se objevuje poprvé a je fakt děsnej.
Hon na mrtvého
Tim Weaver
Tak se konečně dostávám na začátek celého tady toho martyria a vím, co bylo na začátku, kromě Slova, samozřejmě. Znám ty pozdější a nejpozdnější případy Pátračovy, ale tenhle byl spolehlivě nejděsivější. Až se mi o tom v n noci zdálo :) A to tady ještě nebyl Healy, moje noční můra největší.
Nářek drozda
Tim Weaver
Vzhledem k tomu, že jsem nejdřív četla následující díl a až potom se dala tady na drozda, leccos jsem už věděla a to také proto, že jsem to četla krátce po sobě a ještě si hlavní linku pamatovala a znovu jsem si potvrdila, že ta série nemá klesající úroveň, kdy už pak autor neví kudy kam a vykrádá sám sebe, ale spíš naopak!
Poslední sbohem
Tim Weaver
Příběhy Davida Rakera čtu různě na přeskáčku a kde se zrovna nacházel na časové ose poznám podle toho, co zas dělá Healy...K tomu mám velice proměnlivý vztah:) V případě tohoto příběhu, který mi seděl možná ze všech nejvíc, jen se objevil, téměř jsem hlasitě zvolala :"ježišmarjá Híly, takže na obzoru prů...." a byl!
Modlitba za mlčení
Linda Castillo
Tak to byl zážitek! Partu poloamatérů odkudsi z nejvenkovatějšího amerického Balíkova už znám a mohlo by to být pěkné setkání, kdyby tam pořád neřešili takové extra ujetiny. Každá úchylárna je pořádně a detailně rozvedena a pro případ, že by nebylo jasné, že je to VOPRAVDU ujeté, je ještě mnohokrát výslovně řečeno, že je to STRAŠNÉ! STRAŠNÉ! A oběti jsou NEVINNÉ, NEVINNÉ. Až jsem z toho měla dojem, že kdyby oběti byly VINNÉ, VINNÉ (to je jedno čím, protože ani když jsou nevinné, tak stejně nevíme čím jsou nevinné), tak by to bylo o něco méně strašné, strašné. Poslední tři kapitoly jsou fantastická groteska, kterou si nelze nechat ujít! Hlavní zlák je ASI někdo, kdo se v textu už objevil, akorát já si ho při nejlepší vůli nepamatovala! Takže jakmile zazní jméno Ó HRŮŮŮZO, je to tak děsivé, že nevím, kdo to je...a eskamotérské kousky v podání policistky, která by nemohla projít ani orientačním testem psychické způsobilosti na pozici vrátného v Národním podniku Kovona a jejího kámoše, kterého každou chvíli přepadne záchvat paniky (samosebou detailně popsaný) ..to je jak Lauer a Hardy. Poslouchala jsem to jako čtenou knihu, která byla zadarmo a v rámci dlouhých cest snesu v autě ledacos, navíc v těch vedrech...Poslední tři kapitoly jsem si ovšem pouštěla opakovaně a ještě budu!!! Tomu se nevyrovná nic!
Poklad byzantského kupce
Václav Erben
Celé je to náramné! Kapitán a jeho důstojníci a archeologové, to je vůbec sebranka! Krásně se to čte!
Bláznova smrt
Václav Erben
Jeden z těch starých dílů, plný uvolnění z konce šedesátých let. Oběť byla tak protivná, jako kdyby to psala Agatha, ta také často vykreslí nějakou nesnesitelnou osobu tak, že si jeden oddychne, že jí konečně někdo vodkrágluje! Exner je ovšem známý cíťa, tak to uchopí jemně a elegantně.