VladiKlaisner komentáře u knih
Kniha navazuje na Chatu ve Švýcarsku, ale místo s Mínou se setkáváme s její sestrou Hannah.
Za mě místo romantiky, by to chtělo přidat na akčnosti a tajemství. Vaření mi přišlo zajímavě spojené s dějem, ale ta dokonalost jednotlivých postav, hlavně Adrienne, až neskutečná.
Za mě dobrý průměr na léto k bazénu.
Zajímavý dobře propracovaný psychologický příběh jednoho rodinného tajemství. Začínající český autor popisující prostředí dávno zaniklých šumavských obcí mě v jistém smyslu nadchnul podobně jako Jiří Hájíček i když ve zpravování příběhu do prostředí se jedná o úplně jiný směr.
Karin je mi tak nějak sympatická a proto jsem sáhla po jedné z jejích knih.
Bylo to odpočinkové čtení se spletí milostného mnohoúhelníku, dobře propracované, nikde zbytečná vata ani přeslazená romantika. Do poloviny jsem se těšila na tu obrovskou vlnu, ale největší tornádo nastalo až v samém závěru.
Po hygge v Dánsku a švýcarské čokoládě se dostávám s autorkou do země ledu a ohně, do hotýlku kde řádí islandští skřítci. Spolu procházíme krásnou nedotčenou krajinou, kocháme se polární září, gejzíry horkých pramenů, ochutnáme skvělé jídlo a seznámíme se s partou skvělých lidí.
Za mě zatím nejlepší knížka od Julie Caplin, i když té romantiky by na můj vkus mohlo být trochu méně.
Opět velká dávka humoru, která vás nakopne i s covidem v posteli.
Fitzgeralovský román z doby kdy v Evropě začíná válka a Amerika se vzpamatovává z finanční krize, vás vytáhne nejen do New Yorku, na Manhattan, do Central Parku, ale ukáže především život rozdílných vrstev a bohatství ducha.
*Zapálila jsem si cigaretu, sirku odhodila přes rameno pro štěstí a pomyslela si: New York člověku obrátí život vzhůru nohama, co?*
*Bohouš se při pohledu na svatební památku smál, ale Alžběta fotografii zastrčila do zásuvky a vystavila ji až na opakovanou žádost tchyně, která prohlásila, že když se Alžbětě nelíbí, odnese si jí domů a umístí ji na důstojném místě. Při pomyšlení, že by visela u Králových v ložnici a musela se dívat na tajný živost tchána a tchýně, zvolila menší zlo a opřela fotografii o květináč s hustým kapradím. "Jako kdybyste se chystali položit kytici k hrobu neznámého vojína," okomentoval fotografii Ludva. *
Tři ženy prožijí postupně 20.století, od první světové války až po sametovou revoluci a nejmladší z nich vypráví celý ten příběh. Tajemství, za kterým se stále někdo z rodiny skrývá a před kterým utíká.
První kniha od této autorky, četla se jedním dechem. Začátek byl pro mne asi nejzajímavější, dějová linie obou válečných období s trochu otevřeným koncem. Romantika se opakovala se stejným tématem, a to mi asi vadilo nejvíc - trochu mi to připomínalo "Sňatky z rozumu". Příběh by se určitě dal více rozvinout, necelých 300str. mi připadá málo.
Ze série Cormorana Strika byla tahle nejdelší a nejlepší. Měla spád a byla napínavá celou dobu, žádná hluchá místa. Vůbec mi nevadilo těch 976str.
Velká sova tentokrát v roli poradce, což nijak nemění styl vyšetřování.
Kniha se skládá ze třech příběhů, přičemž ten poslední opravdu stojí za to. Prostředí jesenických lázní a okolních lesů je mi dobře známo a právě proto jsem se s hrdiny natolik ztotožnila, až jsem se začala bát.
Ostatní dva příběhy zdaleka tak nenadchly.
Naše pohádky moc nemusím, ale mám ráda bajky.
Japonské pohádky pro mě byly dosud velkou neznámou, ale tleskám.
Původně jsem sháněla jiné vydání, ale tohle jediné bylo k dispozici. Za sebe hodnotím jen českou verzi.
Pohodové čtení, příběh trochu fádní, ale určitě se k této autorce ještě vrátím. Z knihy dýchá atmosféra serveru, místních zvyků a chování lidí, které změní názory celé skupiny vč. hlavní protagonisty.
Půjčila jsem si hlavně kvůli povídce Sněhy na Kilimanžáru, začetla se i do jiných. Bohužel po skvělé knize Pohyblivý svátek to nějak nebylo ono.
Další pokračování Aristokratky kde jsem se opět dobře bavila. Smích mi provázel cestou ve vlaku a já v roušce připomínala dusícího zoufalce. Výlet do Prahy a odtud letadlem do Nizozemí na královský dvůr tentokrát bez hraběte Kostky, zato s paní Tichou vymyslel Boček dobře.
Velmi emotivní příběhy lidí podané formou rozhovorů. Když se člověk musí celý život bál o sebe i své blízké, vše je na příděl a všeho je zoufalý nedostatek, měla jsem stejný pocit, jako bych se ocitla v konferenčním táboře uprostřed války. Četlo se jedním dechem.
Kniha se po svém vydání okamžitě stála v Americe bestsellerem, chápu. Mě k ní dovedl až Hemingway ve svém Pohyblivém svátku.
Hemingway prostřednictvím svých črtů popisuje nejen svůj život z Paříže, kdy první válka byla minulostí a ta druhá ještě hodně velkou budoucností. Skvělé oddechové čtení s vůní pařížských kaváren a uliček, dobrého vína a spoustou inspirace.
Knihu jsem zvolila do výzvy a četla hned po Šamanovi, což byla možná chyba. Kniha vyprávěná retrospektivně, kde historická část byla mnohem zajímavější, ale ve finiši trochu zmatek. Rozhodně nečekejte detektivní příběh, spíš trochu napětí a záhad.
Knihy Haliny Pawlowské jsou takové to počtení, když máte splín a potřebujete vykouzlit úsměv na tváři, dobré právě pro tuhle "karanténní dobu".
Přečíst, zasmát a vrátit do knihovny.
Ranhojič byl první knihou od Gordona, kterou jsem četla. Od té doby jsem přečetla skoro všechny jeho knihy, ale teprve nyní jsem se pustila do pokračování dynastie Coelových.
Šaman není ani z poloviny tak poutavý jako Ranhojič i tak nabídl zajímavý pohled do dějin Spojených států.