vladimir5170 komentáře u knih
Psáno chvílemi poutavě, chvílemi jako slohová práce žákyně 6.třídy a chvílemi jako výlet Cimrmanů do Liptákova. Každopádně zajímavá osobní zpověď reálného příběhu. Takže 3,5*, jenže Mladkov, Orlické hory a mě blízká historie a lokalita ...takže nakonec 5*.
Sladké zákusky. Sladký příběh. Sladká hrdinka. Sladký hrdina. Ale dočetl jsem. To bylo tak sladký, jako když si dáte do ranní kávy - málo kafe do cukru.
Ale jó. Chytlavě napsané. Ždíme emoce už v půlce knihy. Směřované na sentimentální čtenářky závislé na dojemných příbězích. Každá z nich by dala 5*. Nejsem z této množiny čtenářek. Dávám 6* ;-).
To pošlapávání jakékoliv naděje je fakt vopruz. Čte se pěkně, i když je to děsivé.
Knížka na cestu vlakem z Brna do Prahy. A pak ji zapomenout ve vlaku a hledat jinde pozitivní věci.
Svět je malý a o náhody v něm není nouze. Ale v této knize je jich fakt hodně. Trochu přeslazený je i závěr. Na druhou stranu mne zaujaly informace o fungování Baťa Zlín. Asi nejvíce si knihu užijí čtenáři ze Zlína a okolí.
Nepříliš komplikovaný příběh, srozumitelně napsaný a naštěstí chybí zbytečná senzace na závěr. Myslím, že jedna z nejlepších knih A.M. Kniha na zimní odpoledne jako dělaná.
Dávám jednoznačně 5 *****. Za příběh i za formát. Doporučuji opravdu všem. Nejvíce těm, kteří "nemají čas" číst. U těch by to mohlo vyvolat několik efektů. ;-)
Téma silné, o tom žádná. Musím autorce vysmeknout hlubokou poklonu, neboť děj i pocity účastníků by se (včetně obsahu šatníku hlavních hrdinů, obsahu šatníku blízkých i vzdálených příbuzných i včetně detailního popisu všech obývaných místností jmenovaných) vešly na maximálně 3 archy velikosti A4, autorka však dokázala vše natáhnout na 365 stran. Smekám.
Lepší, dramatičtější než Medvědín. Na druhou stranu až plánovitě ždímající emoce. A hokejově to taky moc neštimuje. Ale četlo se to teda parádně. Prásk. A třetí část si ujít nenechám. Prásk. Prásk. Prásk.
Výborně napsáno. Jen mám pocit, že autor sportovní stránku poněkud zjednodušil a stejně tak charaktery a příběhy lidí. Tak trochu pro děti, což na poutavosti děje neubírá. Spíš naopak. Jdu na druhý díl.
Má první kniha, u které jsem bytostně přesvědčen, že autor jede na slušným matroši. Neskutečná kravina, ale sranda to je, o tom žádná. 4*
Na dovolenou, na pohodu, k drinku výborný. Až nečekaně vtipné. Humor nenásilný. Kapitolky krátké. 4*
Psáno jako příručka či návod pro regresní terapeuty, ale i tak skvělé.
Hodnotím z pozice, že jsem již pár knih o pracovních táborech a GULAGu v SSSR četl a zároveň jsem již četl autorčinu knihu "Musím Tě zradit". Ve srovnání se Solženicynem chybí širší záběr, popis fungování lágrů a naštěstí i osobní zkušenost autorky. Ve srovnání s "Musím Tě zradit" je patrné, že "V šedých tónech" je psaná dříve a autorka je ještě "nevypsaná". Obecně mi přišlo, že je celý příběh nedokončený a očekával bych silnější pointu postav příběhu. Jinak velmi dobré a pro čtenáře "nepostižené" možným srovnáváním jistě silný příběh.
Opět skvělé. Minimálně tak dobré jako jednička. Jenže u prvního dílu se ta nenávist dala chápat odplatou Němcům za jejich příkoří. Ta nenávist komunistů ve dvojce ničím předchozím podložit nejde, proto je to snad ještě horší. Dopsáno s otevřeným koncem a musí následovat trojka. Už se těším.
První kniha, kterou jsem nečetl, ale odposlouchal. A trefa do černého. Těch 9 hodin stálo za to. Realistické, obyčejné, bez senzací a přesto - nebo možná právě proto - skvělé čtení/poslouchání. Doporučuji.
Dvě hvězdy. (Spíš jeden a půl.) A to ta druhá z nostalgie po jinak pěkných knihách paní Mornštajnové. Není to špatně napsáno, ale .... Téma alternativní budoucnosti v minulosti aneb "co by kdyby" autorce nesedlo. Nebo možná spíš mě. Přestože jsem se prokousal za polovinu, přesto jsem nedočetl, až tak moc mne nezajímal závěr.
Tím, že [Kárl Koučr] odmítl z pochopitelných důvodů sdělit všechny své akce a dále z důvodů, že ne všichni zúčastnění se mohli nebo chtěli vyjádřit, je kniha zakončena, jak je zakončena. Když navíc sledujeme průběh výpovědí, ze kterých jasně plyne, že asi v tomto byznysu lžou úplně všichni, tak se jeví, že autor z tématu vymlátil maximum. A to navíc za situace, kdy jsou některé dokumenty nedostupné a jak vidno, některé teprve začínají být nebo budou nedostupné. Takto z celého příběhu KK vychází jako bezohledný, byť inteligentní nervous-ultraegoista. Kdyby však vyzradil vše, co prováděl, dost možná by jeho hodnocení bylo ještě daleko horší... Autorsky podáno slušně.
Kalle Blomkvist je můj oblíbený hrdina z prvního stupně ZŠ. Tato kniha aspiruje na zajímavý příběh pro stupeň druhý. Hodně nenáročné čtení. Ale na dovolenou...proč ne.