WEIL komentáře u knih

Co je normální?
Bláznivé je vše, co není normální, ale znormovat všechny možnosti, které nás obklopují je pro člověka vyloučeno.

Nelíbí se mi proto ten název, ten se hodí na každého člověka.

Literární kritika považuje za největší klad této novely kresbu dusné atmosféry okupace a techniku práce s detailem a náznakem.

Příběh Anny Letenské dobře zpracovává dokument, který udělalo BBC.

Frýd v hlavní povídce plně využívá možnosti aplikovat dobrodružný žánr na politicky aktuální téma.

V těchto povídkách autor často použil i původní jména, aby dodal příběhu na věrohodnosti.

Tato kniha je beletristická, zatímco v knize Císařovna se autor držel seriozně doložených historických faktů a z vlastní znalosti Mexika.

Tyhle povídky či televizní reportáže měly tehdy zviditelnit dobře pracující jedince.

Nejde o nich převratného, jen o pohled zvenčí, jen o pohled nadšeného turisty.

Frýd zde líčí polorozpadlé památky staré mayské kultury, svá setkání s indiánskými domorodci v nitru pralesů.

Reportáže a cestopisné črty.

Rakouské císařství a jeden člen Habsburské dynastie se významně zapsal i do dějin Mexika.

Autor poznal Mexiko v době, kdy tam působil v diplomatických službách a a to v letech 1947 - 51 (v tom čase rovněž pobýval v USA).

Kniha vyšla za druhé světové války.
A to pod pseudonymem Emil Junek (kryla ji Eliška Jungmannová, žena redaktora nakladatelství Družstevní práce Františka Jungmanna).

Pohádkový soubor, knižní debut autora.

Třetí povídková sbírka se skládá ze sedmi menších povídek a jedné rozsáhlejší.

Jsou to opět většinou jemně načrtnuté obrazy oněch momentů lidského života, kdy se střetává ryzí lidskost s lhostejností konzumního chápání života, s předsudky nebo s "předpisovou" normou.

Dobrá autorská snaha se bohužel míjela s realitou, protože člověk je ze svého základu více horší než lepší.

Televizní drama o mezilidských problémech, které berou energii všem hlavním aktérům. Akcent je kladený optimisticky, jak si doba vyžadovala, tedy že vše se dá vyřešit k spokojenosti všech, když se hlavní postavy snaží.

Je škoda, že tyhle hry nepřispívají reálně k ničemu.

Generační problémy, ty jsou a budou stále.

Je to stále dokola, kdy mladí a bystří hledají co dělat, čím se zabývat, a mladí a tupí nehledají, a věří, že je to najde samo.