wooloong
komentáře u knih
Šeptuchy
Alena Sabuchová
Styl autorky je zajímavý, kombinace strohého faktografického stylu a básnických obratů. Je stejně rozporuplný jako život v Podlasí, kde před Kauflandem parkuje kůň s povozem, dívky čtou Bravo, chodí do kostela a na svátek Ivana Kupaly házejí chlapcům do vody věnce. Ženy se scházejí na Lavičce truchlících, kde popíjejí víno a jedí domácí koláče, potkávají své mrtvé muže, dokud se oni sami nerozhodnou konečně odejít. A pak jsou tu šeptuchy. Ženy , které léčí mimo jiné vodou ze studny v ušmudlané láhvi nebo pomocí spáleného obilí, dokážou uřknout dobytek nebo přivolat dobrého manžela. To je ten, který se neopíjí do bezvědomí kropkou a nebije ženu každý den. Nebylo to špatné, ale přišlo mi to spíš jako teaser k velkolepému mnohogeneračnímu románu, protože takhle jsou to jen střípky ze života autorky a obce na polsko-běloruském pohraničí, kde vyrůstala. Mnoho bylo řečeno a nedořečeno, mnoho bylo načato a nedokončeno, mnohé by stálo za podrobnější popis.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Autor měl dost nastudováno ať už ohledně preenklampsie, tak záměny dětí ve světě, poporodní deprese i emocionálně ploché osobnosti. Těšily mě odkazy na Prahu a Českou republiku. Trochu mě překvapil ten zvrat u soudu, opravdu by tohle stačilo? No a konec se dal celkem čekat.
Ženská na odstřel
Martin Goffa
Jak zachránit dámu v nesnázích a vyvést ji z bezvýchodné situace. Nemožné? Nechte se překvapit.
Vyšetřování ztráty třídní knihy
Zdeněk Svěrák
Jelikož jsem učitelka, je to moje srdcovka. Ještě, že už máme ty třídní knihy pouze elektronické. A kdybyste věděli, kolikrát jsem si za těch skoro 30 let za katedrou nedala po obědě viržinko.
Jirka postrach rodiny
Richmal Crompton
Naprostá klasika. Četla jsem skoro před padesáti lety a přesto si na některé příběhy vzpomínám jako bych je četla včera.
Královražda na Křivoklátě
Vlastimil Vondruška
Není to nejlepší příběh série, ale taky ne nejhorší. Postav jak na orloji, mrtvoly se vrší na jednu velkou nepřehlednou hromadu, rozuzlení je vcelku logické, ale stejně bych k němu měla pár otázek a doplnění, ačkoli za pár dní zřejmě zapomenu, kdo byl vlastně vrah a kdo intrikán.
Propletený život
Merlin Sheldrake
Fenomenální knížka o houbách od nadšeného a doslova zažraného mladého vědce, který navíc umí dobře psát. Pro mě velkolepý zážitek, který mě úplně změnil pohled nejen na houby, ale obecně na přírodu a svět, a budu z něj ještě dlouho čerpat a zpracovávat nabyté překvapivé a zajímavé informace.
Vnitřní hlas
Brian Freeman
(SPOILER) Velice čtivé, autor udržuje čtenáře neustále v napětí, takže je těžké knížku jen tak odložit. Poslední zvrat jsem tak trochu čekala, kočky vědí své. Tentokrát se Shacky opravdu vyznamenal a zachránil Frostovi život, protože ten se na konci příběhu zachoval jako slušný pako bez špetky předvídavosti.
My proti vám
Fredrik Backman
Medvědím se mi líbil víc, měl sevřenější a přehlednější příběh.
Bibi (převyprávění)
Hana Prošková
Tuhle knížku jsem četla jako dítě. pamatuji si, jak Bibi dokázala šplhat po zdech, jak se musela učit francouzsky a jak s partou kamarádek našly ... nebudu prozrazovat. Tehdy se mi knížka moc líbila.
Tetovaná konkubína
Laura Joh Rowland
Prozatím čtvrtý díl a podle mě zatím nejlepší. Dobrá zápletka, nečekané rozuzlení, tentokrát se Sano nepotácí příběhem se spoustou šrámů a ran, obdrží je až na samém konci. To bylo docela příjemné. Janagisawa si málem sám naběhne na vlastní nastražené vidle a zloduch, několikanásobný vrah, je náležitě potrestán. Ano, v tomto dílu bylo opravdu hodně sexuálních scén, ne že by nebyly už v předchozích dílech. Koneckonců Sano se ožení, vyšetřování probíhá ve Velkém vnitřku mezi šógunovými konkubínami a navíc ten podivný manželský pár. Nicméně Japonska počátku 18. století už bylo prozatím dost, další díly si nechám na později a změním zase na chvíli dobu a zeměpisnou polohu.
Ještě jedna věc se mi na knihách autorky moc líbí. Jsou to popisy - krajiny, lidí, situací, které ve mně evokují japonské obrazy:
"Nad západními kopci na pozadí Eda pokrývala oblohu tapiserie nazlátlých oblaků s ohnivě rudým dolním lemem. Vzdálené, levandulově zbarvené vrcholy hor vypadaly jako nehmotné, neskutečné. Dole na rovině probleskovala závojem kouře městská světla. Veliký zákrut řeky se leskl jako roztavená měď. Po krajině se rozléhal zvuk zvonů ze svatyně. Na východě vycházel měsíc v úplňku, obrovský a jasný, zrcadlo s obrazem měsíční bohyně vyleptaným stíny na jeho povrchu."
No není to krása?
Ovidius
David Wishart
Jen díky tomu, že mám o období vlády julsko-claudijské dynastie dost načteno, neztrácela jsem se v ději i postavách příliš často. Bavily mě sarkastické hlášky Marka Corvina, bavily mě různé spekulace o pozadí notoricky známých historických událostí a vlastně mě bavila i hra "hledej anachronismus", kterých je v knížce jako máku. Mnohem méně mě ovšem bavily překlepy, kterých je v knížce taky jako máku, ale za které autor absolutně nemůže.
Holčička, která milovala hřbitovy – a jiné povídky
P. D. James (p)
Jojo **** - příběh o vině, svědomí a trestu
Oběť *** - pokud chcete naplánovat dokonalou vraždu, pak je třeba počítat i s některými chytrými svědkyněmi
Vražda Santa Klause *** - Santa může být někdy pěkný hajzlík
Holčička, která milovala hřbitovy ***** - dobrá pointa, i když se tak od půlky dala docela dobře čekat
Narozeniny pana Millcrofta ***** - vtipná a chytrá povídka, z níž dýchá stará dobrá Anglie
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Vraha jsem si tipla správně už zhruba v půlce knihy. Jinak rozuzlení překvapilo. Ten Eričin příběh bych uvítala dotaženější, aby ji mohl čtenář opustit s pocitem, že teď už bude všechno v pohodě.
Otevřený hrob
Angela Marsons
Tentokrát přečteno za dva dny. Dobrá zápletka, všechno do sebe logicky zapadlo. Jsem spokojená.
Inspektor Prevít
František Niedl
Jeden svérázný inspektor a jeho životní peripetie doplněné několika kriminálními případy. Mně tenhle styl humoru docela sednul a pobavila jsem se. Zkusím další knihy autora.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Tentokrát dost zklamání. Příběh nebyl úplně špatný, ale ta detektivní linka nějak nedržela pohromadě. A vrahovi jsem tu motivaci prostě nevěřila. Autorka umí lépe.
Tohle lidi hodně berou
Pavel Tomeš
Výborná knížka jako vždy. Některé kapitoly "jen" potěšily, u jiných jsem řvala smíchy. Nejlepší byl pro mě kotel, rehabilitace, o divokých zvířátkách a maniak.
Případ zákeřného vyděrače
Jaromír Jindra
Příběhy kata Pavla, Franciho, Klárky, Kleineschnitzela, Magdaleny, Aničky, Hufnágla, Petronia a dalších postav příběhu pokračují a nabalují na sebe další postavy a jejich osudy. Tentokrát se purkmistr Kudrna a další obyvatelé Budějic potýkají nejen s odporným a mazaným vyděračem a později i vrahem, ale také s ničivým požárem jejich města. Tenhle díl se tolik neutápí v krvi a počet vražd klesl na přijatelný počet, o to je příběh čtivější a zajímavější. Vyděrače jsem už někdy v půlce knihy tipla správně. Dost se tahle postava nabízela.
Afrika
Zdeněk Svěrák
Jmelí! Seskočil z rudé skály a vyrazil si dech, Tančila jako blázen až do bílého rána, Lovila veverky v korunách stromů ... prakem, Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny, Kouřil dýmku míru, ačkoli nebyl v radě starších, Opeřený had, Ten, který krade, Nerada se myje, Hladila sviště proti srsti, Ječela až padalo listí, Tetu sis neměl rozhněvat, Vlčí lejno, ... člověče, vy tam máte postav jak na orloji.
